Afilada
komentáře u knih
Černí baroni I.
Miloslav Švandrlík
Každá doba má svého Švejka. Toto je Švejk o vojně v 50.letech.
Růženka je z příbuzenstva
Gerald Durrell
Velmi dobrá humoristická kniha o tom, jak to vypadá, když člověk zdědí slonici Růženku
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv
Christopher Andrew
Walter Ulbricht (budoucí prezident NDR) oznámil 30.4.1945 při návratu z moskevského exilu do Berlína svým nejbližším: "Musí to zde vypadat demokraticky, ale jinak musíme mít všechno pod kontrolou".
Takových zásadních momentů historie jsou zde tisíce a všechno je to pravda, jde o zdroje z archivů NKVD/KGB.
Dekameron
Giovanni Boccaccio
Dekameron, to je klasika. A bude zajímavé s odstupem sledovat, jaká literatura vznikne v dnešní době, po překonané karanténě "covid".
Intimní schránka Sabriny Black
Emil Hakl (p)
Hakl se umí zcela trefit do duševního rozpoložení svých postav. Přesné zasazení do místa a času, jeden by skoro řekl, že jde o (dílčí) autobiografii.
Je hlína k snědku?
Jakuba Katalpa (p)
Podle mne je autorka nezralá, snaží se být 100% otevřená, ale je to nečtivé, málo uvěřitelné, místo vzrušení převažuje výsledný dojem - nuda.
Andělské drápky
Alejandro Jodorowsky
Netušené hranice erotiky a filosofie, ujeté ale zároveň přitažlivé. Vhodné spíše pro silnější povahy, hloubky a výšky umění jsou netušené.
Dějiny ňadra
Marilyn Yalom
Hřejivé čtení, rozšiřuje historické i přítomné obzory v oblasti, která nutně musí zajímat úplně každého, bez ohledu na orientaci. Lze vytknout nepříliš kvalitní papír a relativně malé, pouze černobílé ilustrace. Ale kvalitní papír a velké barevné ilustrace by zřejmě knihu posunuly do vysoké cenové relace a byla by tak málo prodejná. Takže dávám "jen" 4 hvězdičky.
Vybíjená
Michal Viewegh
Jedna z nejlepších knih od Viewegha. Je vidět, že autor životu rozumí a umí to kvalitní formou předat.
Emanuela / Emanuela (Antipanna)
Emmanuelle Arsan (p)
Kdysi nedosažitelná kniha, nyní (v dobrém slova smyslu) plážové čtení.
Klik
Milo Manara
Milo Manara umí kreslit, dávám mu všechny hvězdy. Příběh je trochu "na jedno brdo", ale to vlastně vůbec nevadí.
Umělohmotný třípokoj
Petra Hůlová
Hůlová píše o sexu a prostituci ! Skvělé, Hůlová fakt umí psát, vynikající jazyk, doporučuji. Je zajímavé a snad i poučné trochu se přiblížit k tomu, co se asi honí v hlavě "profesionální" ženy.
Jak se dělá chlapec
Ludvík Vaculík
Autorovo otevřené sebezpytování zde dosahuje maxima. Člověk si uvědomí, že i disidenti byli chybující lidé z masa a kostí. Jedinečná čeština, vřele doporučuji.
Pětinároží
Mario Vargas Llosa
Zdánlivě lehké čtení, ve skutečnosti skvělý obraz toho, jak to v Peru a v Latinské Americe chodí.
Moje planeta
Antoine de Saint-Exupéry
Exupéry má skvělé vidění světa, ztotožňuji se s ním. Bohužel jde o texty napsané před mnoha lety, takže tehdejší nepřiměřená pomalost vyprávění se trochu projevuje, obávám se, že dnešní čtenář si tuto knihu brát do ruky moc často nebude.
Lady Fuckingham
Oscar Wilde
Jazyk je velmi staromódní, je dost obtížné se prokousat. Chtělo by to nový překlad.
Pod střechami Paříže
Henry Miller
Nevidím to na úplně příkré hodnocení. Ano, hned první dvě stránky jsou dost za čárou - sex s nezletilou - ale pak až do konce jde podle mého názoru skutečně o dobrý Millerův rukopis, čtivé, vzrušující, vtipné, zábavné.
Tuto knihu nutno brát s nadsázkou, ne jako návod do života či osobní výpověď.
Portnoyův komplex
Philip Roth
Tuto knihu jsem si koupil hned (2006), ale číst mi tehdy nešla. Hutný až hrabalovský text mne dusil, tehdy jsem ji odložil na jiné časy. Přišly letos, knihu jsem přečetl se zatajeným dechem. V roce 1966 v N.Y. se pacient (33) zpovídá psychoanalytikovi. Mistrné ztvárnění příběhu dětství a zrání inteligentního, ambiciózního židovského chlapce, který je formován až deformován rodinou, náboženstvím a okolím. Vystudoval Harward, má na svůj věk dobrou pracovní pozici, ale s ženami to neumí, dlouhodobě. Vykreslení prostředí a situací mi (občas) připomínalo i moje mládí/dospívání, mám za to, že z hlediska autora jde o příběh blízký k autobiografii. Doporučuji.
Pacanka
Klára Elšíková
Jsem trochu v rozpacích, snažím se číst mladé autory a snažím se pochopit, jak cítí, jak jednají, jak se vyvíjejí. To, že se nezřízeně ztřískám, to že pak skončím s někým cizím v posteli, že je mi pak zle a mám strašnou kocovinu, to chápu, to se stane (skoro) každému. Ale že by to byl nepřetržitý řetězec a že vlastně nežiji nic jiného, to mi hlava nebere. Za knihu Pacanka jsem rád, ale neznám nikoho, komu bych ji doporučil.
