Aghatte komentáře u knih

Pro mě také naprosto neznámá oblast pohraničí, problematika česko-polských vztahů, i havířina. Jsem ráda, že tato kniha vznikla a přiblížila nám historii takto poutavě a čtivě.
Knihu jsem zvládla za dvě noci, opravdu to nejde odložit, vtáhne vás do děje od prvních kroků na solnou pouť do smířlivého konce.
Obdivuju ty ženy, neměly nic než svou víru a lásku. Žádný lékař, psycholog, prášky, internet, móda, zábava.... jen dřina, děti, neštěstí, války, bída a utrpení. Dokázaly žít a nést své břemeno s vědomím, že to je vůle boží, a kdekdo má ještě méně.
Bude-li pokračování, ráda si ho přečtu.

69 30.11.2020

Může být něco zároveň poetické i patetické, něžné i syrové,
Lidské i drsné?
Tato kniha to zvládá na 1.
Je plná věcí k zamyšlení, z něčeho vás zamrazí a u něčeho se srdíčko tetelí a slza v oku zaleskne.
Jako život sám.
Příběh psychicky kdovíproč narušené dívenky a zlomené předčasně zestárlé zahořklé ženy.
Musí se číst pomalu a s citem, některé myšlenky vás vážně zasáhnou svou pravdivostí.
Film by byl překrásný s důrazem na prostředí, krajinu, barvy, vůně a přírodu, s vhodnou hudbou, úplně se už vidím v kině.

64 20.06.2024

KONEČNĚ mě někdo chápe.
Např., jedna věc ze všech - Jak tam zvoní telefon a ona zdrhá, já ještě vypnu zvonění, ten zvuk je jako výhružný prst.
Vidím se na každé stránce.
Ale knihu by měli přečíst spíš lidé v mém okolí, aby pochopili i oni, že netrpím tím, že nejedu nikam na dovolenou, nebo na vernisáž, nebo na oslavu, nebo... naopak jsem blažena, když mě opomenou pozvat.
A hlavně, že to není nemoc a nepotřebuji se vyléčit, když do konce dne už neuvidím ani duši, jen dobře. Já ten zpovykaný svět kolem nepotřebuji, pořád někdo trvá na tom, že to musí zlomit, a dostat mě z té ulity, ale to ( kdovíproč) potřebuje on, ne já.
Já žádný problém nemám :-))

62 18.08.2023

Naprostá klasika, Oskara za knihu všech dob, kdybych opravdu musela vybrat na pustý ostrov jen jednu, byla by to ona. Je tam prostě všechno, je to naše, české, laskavé, inteligentní.
Poprvé jsem četla někdy na základce, od té doby milionkrát. Bála jsem se, že filmové zpracování knize ublíží, ale naštěstí nikoliv, je to stejně dobré a volba herců geniální.

"...ale to, že mi upírá fantazii, když ví, že se mi povedlo správně vyplnit úřední formuláře přiznání k dani důchodové, to mne opravdu překvapuje" :-))

61 31.08.2019

Knihu jsem měla zamluvenu v knihovně, vůbec jsem nevěděla, co mám očekávat,
žádná očekávání tedy nemohla být zklamána ani naplněna.
Líbí se mi, kdy zdánlivě nevýznamné věci do sebe nakonec pěkně zapadnou.
Líbí se mi, když musím číst mezi řádky.
Kniha se mi líbila celkově, jak byla pojata.
Líbil se mi snový jazyk vypravěčky.
Ovšem s tímto tématem psát "líbila se mi", zní jako hloupý vtip.
Kolik takových rodin asi je...?
Babička byla excelentně vykreslena, znám pár takových osob naživo a úplně je vidím.
A přesně slyším ty kecy. Cítím smrad staré čuby a lepím se od smůly. Dělá se mi špatně v autě. Motám se opilá a opět ( po 100 ) zamilovaná, je to konečně ten pravý, co se o nás postará? Co nás unese a budeme žít šťastně, jako v barevné voňavé pohádkové knížce.
Ale já mám to štěstí, že jsem jen čtenář, osoby příběhu si to odžily celé.
Bylo mi moc líto bráchů, jak to odnesli, aniž by vůbec mohli kluci pochopit, co že se to vůbec děje.

60 29.07.2023

"Sníme si buchtu, vypijeme čaj, posedíme, poklábosíme.... ".
Tato věta mě úplně dostala. Autorka je prostě geniální.

Řve to do celého světa, ale nikde nic.
Pocit naprostého zmaru.
Těžká deprese.
Reportážní styl bez špetky emocí. Jediný pokus o útěk byl klasifikován jako psychotická ataka. Nač brát léky, když to není nemoc. To Ti nikdo nevyléčí.
Kdo by se divil, že takový osud není životaschopný.
Není to hezké čtení, ale je to potřeba psát a číst.

Na podobných knihách mě nejvíce zajímá úplně jiná linka.
Popis každodenního života bez moderních blbostí, bez peněz a bez tlaků reklamy a okolí.
Co si dala k večeři, jak za pár drobných si koupí něco z košíku s prošlým zbožím, jak má stoleté zásoby ve spižírně a v zimním období je ráda likviduje. Jak si ohřeje vodu na kamnech a jak si váží tepla a slunce.
V době, kdy jsou plná nákupní střediska, reklamy říkají "KUP!" a doručení a vrácení máš zdarma. Kdy všichni mají umělé nehty, umělé řasy, jsou otetovaní, mají členství v klubech, chodí na kosmetiku, ke kadeřnici, kde vypláznete za sestřih 1800 a nikomu to nepřijde divné...
Klimatizujeme a solarizujeme se, investujeme do chytrých domácností, kdy za nás světlo rozsvítí mobil.
Kdy někdo má na očích stíny za 800 a sluneční brýle za 2000...
Pak život holky ve starých botách mě vážně "baví" ( nejsem nelida, je to jen další pohled ), i když to neznamená, že musíme být napřed zneužiti, abychom přestali konzumovat.

56 23.09.2023

Nemám nic, co bych zašila do svého kabátu (který také nemám), ale připadala jsem si jako multimilionář. Jedu vlakem, čtu, dávám dětem svačinu, můžou si vybrat z narvaného batohu, voda, káva, čaj, pečivo, ovoce, sušenky... znáte to.
Syn mi říká, maminko, proč brečíš, tak to nečti, když je to tak smutný, proč čteš o takové hrůze, nečti to!, a tahá mi knížku z ruky...
Právě proto to musím číst, a měl by každý z nás, právě proto.

"Až zbytek světa zjistí, co Sověti páchají, udělají tomu všemu přítěž."
Vážně?

50 25.08.2019

Nedávno mi zemřela babička.
Datum nevím. Jedné sobotní noci před půlnocí.
Od té doby žiju v divné bublině, a jedu na autopilota. Chodím do práce, vařím, začátek šk. roku, tisíc povinností a placení…
V srdci mám ohromnou díru.
První měsíc jsem brečela v podstatě nonstop. Pak už to bylo lepší, co se pláče týče.

A teď mi padla v knihovně do ruky kniha s ošklivou obálkou a fakt divným názvem. No, co, něco číst musím, nebo se v noci zblázním.
A ono to je o mně!!
Celý. Prostě čtu, hodně brečím, jak jinak, ale i se směju.
Děkuji autorce za tento počin a vykreslení jejího nebe.
Okamžitě jsem si ji koupila, vždy, když bude ta hustá deka k nevydržení, otevřu ji, a bude mi lépe.
Víte, nesluší se, aby si člověk myslel a nahlas vyslovil, že máte babičku radši než rodiče, ale co máte dělat, když to tak je? Máte se stydět a omlouvat se?
Na toto i spousty dalších otázek ohledně života a smrti vám tako knížka nabídne krásné odpovědi.
Věřím, že knihu mi poslala babička, protože se už na to nemohla dívat.
Děkuji. Babičce i autorce.

49 07.09.2024

To byla ale krásná literatura!
Přečteno za 4 hodiny.
Nechápu stále to zařazení červená knihovna :-(
To asi čtenářky nikdy žádnou nečetly.
Romantiky tam moc není, spíše je to sociální historický román, kde je přesně vykresleno, jak jsou lidé hloupí, nevzdělaní, udření, zlí, závistiví a fanatičtí.
Asi od půlky jsem se začala bát, co se stane, anžto na obálce je uvedeno, že dojde k nevyhnutelné tragédii.
Knihu jsem pořídila na zdejším bazaru za 100 kč, a moc za ni děkuji, už mám nejméně tři osůbky, které ji chtějí půjčit, a bude mít stálé místo v mojí knihovně.

Ráda se k ní budu vracet, ikdyž už vím, jak to dopadlo, protože čist ji, je zážitek sám o sobě.
A už koukám, kde bych sehnala něco dalšího od autorky.
Hezká chudá děvčata to měla opravdu těžké. Vždycky je někdo někde ohnul, když se bránila vyhodili je, když otěhotněla, vyhodili je s hanbou, ale chlap byl vždycky na koni. Ten si se svým majetkem ( tedy služkou ) mohl dělat, co chtěl.

Měla jsem prababičku, chudou krásnou nevzdělanou holku, která se nikdy nevdala, protože ji snoubenec utekl do Ameriky, a bohužel její osud za první republiky byl dost podobný. Sloužila u panstva, a měla dokonce několik dětí, kt. počala tímto způsobem. A vždy, když se ukázalo, že je těhotná, vyhodili ji ze služby.
Válku přežily jen tři, moje babička a její dva sourozenci.
Žila až do 89let s mojí babičkou, starala se o její děti, a pak se babička starala o ni. To by byl námět na román, celou knihu jsem na obě myslela. Ale červená knihovna by to tedy nebyla :-((
Děkuji autorce za čtenářsky a trochu i osobní zážitek.

46 28.01.2024

Byla jsem na besedě s autorkou, zahlédla jsem náhodou plakát, tak se tam vydala.
Bylo narváno, dokonce museli některé zájemce i odmítnout.
Prožili jsme více než hodinu v příjemné společnosti této obdivuhodné a nesmírně pozitivní dámy. Promítala snímky a vyprávěla o své cestě k sobě samé, byl prostor pro dotazy, od klasických praktických na cenu a vybavení, až po velmi osobní až intimní. Nikdo z nás přítomných zřejmě na trailu nebyl a ani knihu zatím nečetl. Koupili jsme si ji až tam.
Všichni známe Divočinu, film i knihu. Monika sama se se Cheryl setkala.
Knihu mám i s věnováním "důležité se je z toho nepos...", což dokresluje celý zážitek.

Je zajímavé kolik lidí touží se vydat na půlroční trail do USA, ale když nabídnete, ať každý den vyjdou na hodinu do přírody, sami, kde budou mlčet a jen zírat do zeleně, a každý (druhý) víkend vyrazí na celodenní pěší túru s batohem na zádech, mají tisíce výmluv. Nemusí to být PCT, aby člověk udělal změny ve svém životě, nahlédl do svého nitra a občas zažil nějakou nepohodu v podobě deště, utopeného mobilu či puchýře na noze...

46 15.10.2022

Mrzí mě, že jsem knihu otevřela a četla, scény z vlaku s Mongoly mě teď pronásledují a nemůžu je vytěsnit.
Němec, Rus, Japonec, je to fuk, všechny formy transportů a lágrů jsou nelidské a nikdy nikdo pro ně nenajde opodstatnění a omluvu.
Je vážně neuvěřitelné, jak rychle lidstvo zapomíná a žene se zpět.
Mír už nikoho neláká? Stačí málo a důstojnost, bezpečí, teplá voda nebo blbá peřina se mohou stát nedostupným luxusem. A kolik lidí na světě zažívá podobné věci z této knihy i právě teď?

Knížka, u které víte, že vstáváte ve 4:44 do práce a měli byste vážně už jít spát, ale místo toho otáčíte stránku za stránkou.
Krásný příběh, krásným jazykem napsáno o neveselých životech. Od první věty Josii miluji, fandila jsem jí a vážně doufala v červenoknihovní konec. Tolik jsem jí ho přála.
Mám zapůjčeno z knihovny, ale určitě si knihu koupím, musím ji mít doma. Miluji tuto knihu i autorku.

44 02.08.2024

Autorku obdivuji, "naše" pýcha a chlouba. Psát tedy umí.
Jinak ani hodnotit nelze než plný počet.
Lehkovážné, nonšalantní, noblesní prvorepublikové počteníčko se zvrtne v hrůzy holocaustu, ale ani po osvobození a záchraně zbytků holého života doslova ve vteřině dvanácté nenachází Zuzana klid.
Nevím, kde bere sílu ještě se nadechnout..., možná všechen ten cukr... Závěr dává naději.

44 12.05.2021

Knihu jsem objevila jako malá. Přečetla jsem ji asi 50x za svůj život. Naposledy, když jsem ležela v nemocnici, nemohla se hýbat a nemohla spát. Velmi mi pomohla. Jen mi nedělaly dobře ty pasáže, kde líčila, co vše mají k jídlu, co chovají, pěstují a sklízí, a jak může být rozšafná v počtu vajec..., jelikož nemocniční strava se nedala pozřít a já měla pořád hlad :-)
Humor, nadhled, lidskost, laskavost, láska, odhodlání.... Ano, já si myslím, že by měla být v povinné literatuře každé ženy a nestydím se za to. V žádné větě nenajdete sebelitování, stěžování si, naopak, hrdinka se pere s životem s úsměvem se vším, co k tomu patří, stejně jako její rodina, hl. babička i maminka. Ve všech knihách je cítit to souznění.

43 16.06.2019

Minimalistická obálka a pěkný příběh, napsaný pěknou češtinou, líbilo se mi to.
Ráda doporučím, ale asi jen ženám, neznám chlapa, co by podobnou knihu přečetl.
Mikrosvět jedné rodiny, to mě baví, všude je něco.

40 24.03.2024

V komentářích už bylo asi řečeno vše.
Mně nejvíce vadilo chování vrstevníků, to byl odporný hnus. Byla jsem kdysi puberťák, mám děti, které prodělaly pubertu, ale s takovou záští a šikanou jsem se ( naštěstí ! ) nikdy nikde nesetkala. To je něco, co nedokážu pobrat, a z čeho mi je fyzicky zle.
Příběh je to neradostný, Julie ujetej precizní magor, Anežka chudák prostředek k naplnění jejího snu. Koupíte si dítě, a to vás, kurva, bude milovat, ikdyby jste to z něj měli vymlátit, jelikož ona, matka, vám dá všechno!

Bavily mě postřehy ze života matek, to má autorka okoukané trefně, stejně jako ta trapácká fóra, kde si vyměňují “rady , to jsem se pobavila, příjemné odlehčení v jinak hutném příběhu.

40 30.09.2023

Výborné čtení, nenechá vás v klidu. Autorka píše tak, že máte pocit, že sledujete děj na plátně. Líbí se mi její smířlivost a soucit, nikdy své hrdiny i antihrdiny nesoudí, předkládá nám jejich životy, myšlenky a skutky a prožitky bez známky hodnocení.
Rodinná více než 100 letá sága se spoustou odboček a dalších lidiček, velmi pěkně se to čte. Doba neveselá, 1. i 2.sv.válka, meziválečné období, poválečné odsuny, železná opona, a v ní osudy obyčejných lidí, kteří jen chtějí žít, milovat a pracovat, vychovávat své děti.
Oceňuji široký záběr a znalost problematiky a žádné sklony k patosu a podbízivosti.

40 18.01.2022

Ve jménu ideologie.
To člověk nikdy nepochopí.
Jak zde bylo řečeno, ani nacisté by se nesnížili k takovému zacházení vůči vlastním lidem.
Nejhorší je, že je to pravda.
Naše dějiny.
Popírání neznamená, že to není.

39 31.08.2024

Nechápu, jak to může někdo nazvat oddechovkou či červenou knihovnou,
Včera v polovině knihy jsem se rozhodla si ji koupit (už je na cestě), jelikož si ji ráda přečtu znova a půjčím ji kdekomu.
Být zasazena do moderní doby, bude mít zařazeni do psychothriller, a hlavní protagonisté nálepku psychopatů.
Strhující drama, rodinná tajemství a bravurní charaktery postav mně nedaly vydechnout, držely v napětí až do akčního konce.
Četbu jsem si užila a děkuji za nevšední čtenářský zážitek.

38 16.01.2024

Kráduluju! Kluk a čípy!
Kniha, ze které jsem maturovala, kdysí dáááááávno, úžasný český překlad - v podstatě překladatel odvedl stejnou práci jako autor.
Pokud máte rádi češtinu, doporučuji, všichni se pobavíte. Vlastně se tam nic neděje, ale je to sranda. Četla jsem ji asi 300x. Některá rčení se navždy ustálila v mojí mluvě, a kdo nečetl (většina), kouká na mě s povytaženým obočím, zda jsem v pořádku.

37 04.09.2019