Akléda_ komentáře u knih
Číst pokračování série po čtyřech letech není dobrý nápad. Už vůbec ne když se autorka rozhodla ze dvou dílů udělat tři. A v žádném případě to není dobré když se podíváte na to hodnocení tady. Tohle je ukázkový příklad vycpávkové knihy. Přes 400 stran jsem byla svědkem toho, jak se pořád někam putuje a hledají se spojenci abych na konci dostala... Vůbec nic!? Jako haló, já se chtěla tomu konci vysmát jak moc zoufalá jsem byla. I když jsem si Lou a Reida v prvním díle oblíbila, tady si moc nepolepšili. Jako samostatné jednotky mi nějak nefungovaly a když byly spolu tak buď byli tak moc roztomilí, že to k nim ale vůbec nešlo a nebo byli tak moc na nože, že jsem si přála ať se fakt radši pozabíjí navzájem. Jako jo, četlo se to dobře a utíkalo mi to, díky bohu, ale jinak? Romantika která v prvním díle fungovala se tady taky někam vytratila a mě tak zůstal jen svět, který už jsem ale znala z prvního dílu. Takže jsem měla prostě jen nekončící popis toho jak se hledají spojenci a spřádání plánů, aby z toho pak nic nebylo. Z jedné postavy se vyklube vlastně někdo jiný, udělá se bububu a konec. Zbytečně přidané drama, které jsem absolutně nepochopila a hlavně ve mně nic nevyvolalo tomu taky nepomohlo. Jo, konce autorka docela umí, pamatuju si, že pár posledních vět mě v prvním díle taky překvapilo, tady tomu bylo stejně. To byla snad jediná věc v celé knížce, kterou jsem nečekala a byla dobrá. Ale co bude autorka vymýšlet v té trojce, zvlášť když je ještě delší? Fakt nevím. Přečtu si to? Asi jo. Zbývá mi přeci jen už jen jedna knížka a po tom konci chci vědět co bude dál. Že bych si ale nějak obzvlášť užila přes 400 stránek ničeho, to fakt ne. Autorka psát umí, postelové scény by jí taky šly, jen nechápu proč to tak natahuje a pohřbila to pod hordou zbytečných popisů. Snad její budoucí tvorba bude kratší.
Kdyby nebylo školy, tak bych si tohle nikdy nepřečetla :D Trápila jsem se s tím dlouho, ale nakonec to vlastně asi nebylo tak hrozné? Nevím. Rozhodně jsem si z toho něco odnesla a byly tam zajímavé myšlenky a podněty, ale celé to bylo ve zbytečně dlouhých větách a nekončících souvětích, kvůli kterým jsem ztrácela pozornost.
Přiznám se, že jsem od téhle knížky neměla moc velká očekávání. Doufala jsem v milý příběh, který mě třeba pobaví a bude pro mě aktuální svým tématem. Všechno tohle bylo splněno a dokonce jsem dostala mnohem víc! David Budai je pro mě tímto dalším z autorů, kterého budu sledovat a doufat, že mu brzy vyjde něco dalšího, protože toho rozhodně chci číst víc. Rozhodně jeden z největších plusů je to, že je to celé psané z pohledu bytu. Bylo to díky tomu úplně jiné než zbytek podobných příběhů, bylo to vtipné, bavilo mě to, ale zároveň to pořád bylo i romantické, dojemné a i trochu smutné. Prostě takový příběh ze života ale v tom nejlepším slova smyslu. Rozhodně to nebylo nudné, bavila jsem se po celou dobu čtení. Jak byt popisoval různé domovní schůze, jak ve vzteku nechává puknout trubky a podobně, to všechno mě moc bavilo. Také se mi líbilo, že tu autor ukazuje realitu vztahu a to, že v něm jsou jak lepší tak horší chvíle. Zároveň tu bylo vidět i odloučení a co může s lidmi udělat, opět moc hezky zpracované. Zároveň mají oba hlavní hrdinové zajímavé povolání, je tu zapojen bulvár, který byl zpracován moc hezky a celé to má ještě bonusový epilog, který byl takový něžně roztomilý. Jo, tohle jsem si moc užila a i když je to krátká knížečka tak má vše co byste od dobré knížky chtěli. Odsýpá to, překvapilo mě to, pobavilo, odpočinula jsem si, rozhodně doporučuji.
3,5*/5* Tohle bylo super YA podzimní fantasy, které ale nebylo zas tak dokonalé abych ho cpala všem. Což teda neznamená, že bych si ho neužila, ale že bych na Beladonu i po dočtení pořád myslela, to také úplně ne. Jestli je nějaká věc na téhle knížce super, tak je to rozhodně ta atmosféra. To, jak je celá knížka prodchnutá tou temnotou, která se proplétá mezi stránkami, jak cítíte to mrazivé počasí a zataženou oblohu, to vše na pozadí luxusního sídla v devatenáctém století... boží! Moc hezky se to četlo, mělo to příjemně krátké kapitoly a také mě bavila ta detektivní linka. Vůbec jsem neodhadla kdo by za tím mohl stát, takže mě to velmi příjemně překvapilo. Knížka je víceméně uzavřená, ale jsem ráda, že se u nás dočkáme dalších dílů, s radostí si je přečtu. Až epilog otevírá prostor pro pokračování a nové otázky, což bylo zajímavé. S čím jsem ale měla trochu problém, byla ta romantika. Já jsem velkým zastáncem romantiky v knížkách, ale tady to bylo divné. Ta romantika jako taková byla v pohodě, ale ten milostný trojúhelník mi nedával smysl a něco na něm nehrálo. To se pak vysvětlilo a dávalo to smysl, dobře, ale pořád jsem s tím měla problém. Nechci spoilerovat, takže když to řeknu velmi jednoduše, tak se mi k sobě nehodili tak extrémně, že jsem se přes to nedokázala přenést. Vadilo mi to, stále jsem nad tím přemýšlela a zvlášť u těch intimních chvil jsem to faaaaakt nezvládala. Knížka je to ale jinak moc fajn, bavila mě a do dalších dílů se určitě pustím.
S autorkou už mám zkušenost z minulého roku a tak jsem tušila do čeho jdu. Byla jsem zvědavá jak si poradí tentokrát s fantasy a ne s čistou romantikou. U Xoxo mi přišlo že romantika jako taková moc nefungovala a tady jsem byla ze začátku velmi překvapená. Bylo to totiž super a nechápala jsem proč většina lidí hodnotila tuto knihu jako průměr. Cirka v půlce jsem to ale chápat začala. Většinou se knížkám vytýká, že jsou moc dlouhé a daly by se zkrátit. Tady by to chtělo opak. 296 stran bylo na tolik akce a tak dlouhý časový úsek opravdu málo. První půlka knihy se odehraje asi během dvou dní, do konce knihy se má stihnout celý měsíc a poslední dvě kapitoly proletí asi rok a půl? V tom jak autorka pracuje s časem jsem byla fakt zmatená. Postavy byly fajn, ale žádná mi nijak extra nepřirostla k srdci. Líbila se mi inspirace mytologií, ale pak už to spolu s akcí, provázkem, který si dělá co chce a uspěchaným dějem bylo moc. A ta romantika. Ach jo. Do půlky to bylo fakt fajn, pak se to ale začalo motat, měla jsem zmatek, nechápala jsem to, nefandila jsem jim a ve výsledku jsem byla i trochu znechucená. Knížce by určitě prospělo více prostoru, klidně by mohla být třeba dualogií. Takhle si na ní už za chvíli nevzpomenu.
Moje první setkání s autorkami, ale rozhodně ne poslední. Tohle totiž bylo hrozně moc fajn! Já jsem teda čekala, že dostanu příjemnou letní oddechovku, ale že se budu tolik bavit, to jsem fakt nečekala. Kluci jsou úžasní, celá knížka je proložená nenásilnými vtipy a navíc se to extrémně dobře čte. Jako fakt, vůbec jsem nevěděla, kam ty stránky mizely. Přátelství kluků bylo hrozně hezky vykresleno a užívala jsem si i to, jak objevovali sami sebe. Klukům je v knížce okolo šestnácti a to byl sám o sobě prvek, který mě taky bavil. Přijde mi totiž, že holky v tomhle věku už jsou mentálně někde trochu jinde a kluci jsou kolikrát malinko pomalejší. Rozhodně to ale nechci nijak hanit, naopak! Já si užívala, že jsem mohla vidět jak se kluci v tom věku chovají, co dělají, čím se baví, co řeší a jak se pošťuchují. Ty jejich naschvály, prostě mě to všechno ohromně bavilo. Podíl na tom bude mít asi i to, že od přátelství k lásce je moje oblíbená romantická linka a tak jsem si tohle fakt užila. Jasně, kdyby spolu promluvili hned tak by to bylo mnohem jednodušší, tady mi to ale přišlo nějak uvěřitelné. Poslední, co bych ráda vypíchla je fakt, že to autorky zasadily do českého prostředí. Názvy ulic byla věc, kterou jsem si po celou dobu extrémně užívala. Pokud chcete nějakou nejen letní oddechovku, tak jste jí právě našli.
Pokud je knížka populární v zahraničí, zvlášť na TikToku, je velmi jednoduché, abych se těšila i na její české vydání. Tady jsem ale nějak nepochopila proč je knížka tak populární, mně přišlo, že to za ten hype rozhodně nestálo. Ze začátku to vypadalo fakt dobře - temná atmosféra, nelítostná hlavní hrdinka a piráti. Bomba. Zhruba ve třetině se ale naši hlavní hrdinové potkají a od té doby to jde jen dolů. Doufala jsem, že knížka neztratí svůj potenciál kvůli romantické lince. Říkala jsem si, že tohle by mohla být ta jedna knížka, kde to bude jinak a hlavní hrdinka bude fakt nelítostná stvůra. No bohužel, to se nestalo. Já jsem milovník romantiky v knížkách a většinou romantiku potřebuju vždy a všude. Když se tam ale nehodí, tak bych ji tam nedávala. Tohle byl přesně ten případ. Nevěřila jsem tomu, co se mezi Lirou a Elianem vyvinulo a od té doby co se mezi nimi začalo něco vyvíjet, mě to prostě přestalo bavit. Věděla jsem, jak to skončí a příběh mi od té doby prostě neměl co nabídnout. Ani mě to už pak moc nebavilo číst, musela jsem se do knížky chvílemi nutit. Závěrečná bitva byla fajn, ale konec jako takový mi přišel neskutečně přeslazený, vzhledem k tomu, jakou knížka na začátku nastavila atmosféru. Údajně by měl být i druhý díl, který teda nevím o čem bude, ale ráda bych to zjistila. Že bych se do toho ale nějak hrnula, to úplně ne. Prostředí pirátů bylo na začátku fajn, ale úplně extrémně mě neuhranulo. Za mě je tohle bohužel nakonec dost průměrná YA záležitost, kterou můžete úplně v pohodě minout.
No tak bohužel musím říct, že tady jsem trochu zklamaná. Dle anotace jsem očekávala extra napínavé čtivo, kde se budou matky bít za svoje neprávem zemřelé děti. A ta myšlenka tam je, u ní to bohužel ale končí. Tahle zápletka byla zpracována dost chabě a spíše to na mě celé působilo jako nějaké psychologické drama než thriller. Napínavé to totiž bylo až na posledních pár desítek stranách a to celou knížku prostě nezachrání. Celý nápad Kolektivu byl fakt zajímavý, nebylo to ale zpracované tak, aby mě to dokázalo zaujmout. Na konci jsem sice dostala překvapivý zvrat, ale nevím jestli jsem na to potřebovala čekat celou knížku. Nějak mě to prostě nedokázalo dostat do té správné atmosféry a já z toho po dočtení měla takový ten pocit "hm tak tohle jsem přečetla, co tam máme dál" což mě fakt mrzí.
Asi nemá moc cenu tu rozepisovat názor na každou povídku, jelikož po sescrollování dolů si můžete jednotlivé povídky rozkliknout a vidět jak jejich hodnocení tak komentáře ke každé zvlášť. Co ale chci říct je to, že jsem extrémně nadšená. Jasně, je to pořád povídková sbírka a nejspíše vám nebudou sedět všechny povídky do jedné, ale i tak si myslím, že je tohle skvost. Ještě nikdy jsem nečetla povídkovou sbírku, kde by nebyla žádná vyloženě špatná povídka a vlastně všechny byly fajn, až do teď. Navíc je tahle knížka fakt vymazlená po všech stránkách, takže si jí užijete i z vizuálního hlediska. Když jsem zprůměrovala hodnocení jednotlivých povídek, vyšlo mi celkové hodnocení 4,5* ale já se rozhodla dát těch 5*. Tahle knížka si to totiž fakt zaslouží a i když už je to nějaká doba, co jsem jí dočetla, pořád na ní myslím. Nedivila bych se, kdyby to byla jedna z nejlepších knih tohoto roku. Na závěr za sebe vyzdvihnu dvě povídky: elen[a] a Květ ze všech nejkrásnější. Ty se mi zaryly do paměti nejvíce a věřím tomu, že se k nim ještě s radostí vrátím.
U téhle knížky mě mrzí, že nevyšla o pár let později a nebyla zasloužile zpropagována, protože by si to fakt zasloužila. Dystopie mě vždycky překvapí v tom, jak děsivě reálné umí být, jak ve mně dokáží vyvolat tolik znepokojení i když si říkám, že se to přece nikdy nemůže stát. Pak si ale uvědomíte, že testování léků na nezletilých odsouzených k smrti není zase tak nereálné... No co vám budu povídat, tohle bylo děsivé čtení, ale ne ve smyslu nadpřirozena. První třetina byla fajn, ale bylo vidět, že to je rozjezd, oproti zbytku knížky zpětně můžu říct, že je začátek kvalitou úplně jinde. Když se to ale začne rozjíždět tak je to fakt hustý. Zvlášť ke konci byly pasáže kdy jsem musela přestat číst, protože se mi dělalo fyzicky špatně a silně nevolno. Bavilo mě objevovat svět, to, jak to v něm funguje i jednotlivé vězně, včetně našeho hlavního hrdiny. Líbilo se mi, že jsme byli seznámeni s tím, jak to v celách funguje, zároveň nám byl vysvětlen Odklad a vše co jsme potřebovali vědět. Autor se rozhodně nebojí krve a smrti, toho se tu dočkáte v úctyhodném množství. Zprvu jsem se bála té romantické linky, pak se ale vyvinula dost jinak a vlastně tam neměla tolik prostoru, za což jsem byla ve výsledku ráda. Dostala jsem odpovědi na svoje otázky a konec je sice otevřený, ale není to zase takový extrém. Tohle mě moc mile překvapilo, navíc jsem celou knížku přečetla do dvou dnů. Pokud hledáte návykové a znepokojivé čtení, Celu rozhodně můžu doporučit.
Před čtením téhle knížky jsem věděla pár věcí - miluju Srdcerváče, Bez lásky má v zahraničí skvělé ohlasy a chci víc knih od autorky. A teď po dočtení můžu říct, že jsem moc spokojená. Knížku jsem přečetla za tři dny a to má 416 stran a já nejsem rychločtenář. Čtení mě ale bavilo natolik, že jsem nechtěla přestat číst a stránky mi mizely pod rukama takovou rychlostí, že jsem to fakt nestíhala sledovat. Zamilovala jsem si všechny postavy, ať už ty hlavní, nebo vedlejší. Georgia, její kamarádi, nové známosti z vysoké školy... Všichni mi přirostli k srdíčku, já díky nim měla úsměv na tváři a několikrát mě dokázali rozesmát. Velmi mě bavilo i to prostředí vysoké školy, bylo to něco, co osobně neznám a vidět to díky Georgii bylo super. Ale samozřejmě, to hlavní - téma asexuality. Sama se v queer názvech, pojmech a celkově v té komunitě snažím orientovat, ale o asexualitě a aromanci jsem toho moc nevěděla. A Bez lásky mi to dokázalo přiblížit úplně úžasně. Vše jsem pochopila, nezbyly mi žádné doplňující otázky a byla jsem zase o něco moudřejší. Jsem moc ráda, že se píše o i skupinách queer lidí, kteří nejsou takové "boom" jako gay nebo lesbické páry. O to víc, když se to takhle povede.
#humbook #humbookblogeri #spoluprace
Těšila jsem se, jak se vrátím do světa Srdcerváčů a budu se moct znovu setkat s Nickem a Charliem, což se stalo, ale. Bohužel je tady ale. Tohle totiž vůbec nebyly ty stejné postavy, které známe ze Srdcerváčů. Hlavně uprostřed knížky teda. Já chápu, že když člověk není zvyklý pít tak to na něho pak hodně působí a že může říkat věci, které ho vnitřně trápí a normálně by je neřekl. To je v pohodě. Ale nemyslím si, že by vám alkohol totálně změnil celý charakter. Pardon, ale to aby si kluci najednou silně nadávali do volů a pak se chovali jako netykavky, to jsem úplně nepochopila. Na začátku a na konci mi to přišlo v pohodě, přeci jen Charlie je dost mimo z Nickova odchodu a tak mi jeho chování dávalo smysl. Ten střed byl ale moc. Byla jsem upozorněna dopředu na velké množství sprostých slov, což se taky potvrdilo. Mně by nevadilo že je postavy požívají, ale k nim to prostě fakt nesedlo a bylo to děsně nepřirozené. Na druhou stranu čtení ubíhalo rychle, hezkou romantiku jsem taky trochu dostala a knížka je krásně vyvedená. To ale nic nemění na tom, že jsem byla trošku zklamaná no.
Přečteno za tři dny, prakticky na tři zátahy a moc jsem si to užila. Tohle je jedna z těch knížek, kde si při čtení budete užívat každou stránku, budete se úplně rozplývat mezi řádky a jediné co si budete přát je, aby knížka nikdy neskončila. Autorka to s jazykem opravdu umí a bylo to vidět, četlo se to krásně a slova hladila po duši. Při čtení jsem opravdu měla nádherný pocit a užívala jsem si to. Když jsem od knížky ale odešla, nic moc mě netáhlo zpět. Ano, napsána je krásně, ale abych se ke knížce chtěla vracet a neustále na ní myslet potřebuji k tomu trochu nabitější děj. Tím nechci nic vyčítat, vůbec mi nevadilo, že tady byl děj až druhotný a vlekl se trochu pomaleji, fakt jsem si to užívala. Jen mě knížka sama od sebe nenutila ke čtení, ale když už jsem ji četla, šlo jen těžko přestat. Zamilovala jsem si postavy i prostředí, které se mi zdálo být originální a já ho moc ráda objevovala. Oblíbila jsem si i celou atmosféru roku 1957 kdy se příběh odehrává. To jak si postavy postupně mezi sebou budují vztahy a pouta a zároveň sledujete linku ohledně neposkvrněného početí, to bylo boží. Měla jsem své nápady a ty se nepotvrdily. Byla jsem spokojená s tím jak to autorka zakončila a jak si s celou myšlenkou pohrála. Také musím ocenit hezké myšlenky v knize a v neposlední řadě to, jak autorka spojila konec s prologem. Musela jsem se vrátit na začátek, abych se ujistila, že tomu tak opravdu je. To že má knížka nádhernou obálku a že je krásná i pod přebalem je jen příjemný bonus, stejně tak jako to, že se knížka krásně čte a plyne úplně sama. Já si hrozně moc užívala pocit který jsem z ní při čtení měla a pokud hledáte nějaké citlivé čtivo, které bude krásně napsané, Drobná potěšení jsou ideální.
Musím přiznat, že jsem neměla v plánu se do knížky pouštět. Když jsem ale viděla že byla označena jako HumbookTip, řekla jsem si, že jí dám šanci, jelikož mám s ostatními přečtenými knížkami s tímto označením z většiny dobré zkušenosti. A jsem ráda že jsem jí tu šanci dala, tohle jsem si totiž moc užila. Ač jsem se bála prostředí Londýna, jelikož ho úplně nevyhledávám, tak to byla jedna z těch nejlepších věcí. To prostředí, ta temná atmosféra a možnost vidět Londýn ve více časových linkách bylo prostě úžasné. Navíc je celé cestování časem dost originální a co oceňuji ještě víc - je vidět že nad tím autorka přemýšlela a má to promyšlené i do detailů. Joan jako hlavní hrdinka byla taky super, nebyla to jedna z těch, která poprvé skočí časem a hned všechno umí, sama se to učila a my spolu s ní. To se mi moc líbilo. Navíc se dost pere s pocitem že je nestvůra a příčí se jí to, což mi taky přišlo sympatické. Romantická libka byla fajn, ale ani jeden z love interestů mi nepřišel tak extra super. Jako postavy jsem si ale kluky oblíbila a bavili mě, jen jsem doufala v lepší chemii mezi nimi a Joan. Na konci se sice dočkáme velkého zvratu, ale doufala jsem ještě v něco víc. Ohromilo mě to, ale zase mi úplně nespadla brada. V knížce se našly i vtipné momenty a navíc se to celé neskutečně rychle četlo. I přes to, že má knížka dlouhé kapitoly je to svižné a já se k příběhu chtěla vracet, slupla jdem ho za dva dny. Navíc jsem nadšená z toho, že i když je knížka prvním dílem série tak nekončí úplně otevřeně, takže čekání na další díly nebude takový pain. Já jsem byla moc spokojená a rozhodně bych knížku mohla doporučit.
#spoluprace #humbookblogeri
Nebudu lhát, tahle knížka pro mě byla hodně očekávaná a jsem nesmírně ráda, že nezklamala. Felix je neskutečně autentický hlavní hrdina, kterého jsem si zamilovala a bylo mi líto, když jsem se s ním musela rozloučit. Stejně tak Ezra a pár dalších kamarádů, tyhle postavy mě moc bavily. Knížka pojednává o důležitém tématu transgender, ale zároveň to není jediné téma okolo kterého by se točila. Je tu hodně důležitý vztah s rodiči, hlavně tedy s otcem. Mimo to, že je Felix queer řeší i jiné věci - kam půjde na školu, zda se tam dostane, pracuje na portfoliu na vysokou, snaží se užít si poslední rok na střední a do toho všeho by se chtěl zamilovat. Romantická linka je tu docela složitá na popsání, ale charakterizovala bych to nějak tak, že je to hate to love, zároveň je tam tajný ctitel, někdo o svých pocitech neví, někdo se jich bojí, někdo o nich nechce mluvit a skončí to hrozně hezky a já si to fakt užila. Celé to má trochu vibe Simona Spiera, zvlášť kvůli zápletce kdy někdo vyvěsí ve škole jeho fotky a jméno před tranzicí. Takže pokud máte rádi Simona, tohle určitě zkuste. Líbilo se mi i to prostředí umělecké školy a celý význam obálky vám dá po dočtení naprostý smysl. Na závěr už jen zmíním čtivost, uvěřitelnost celé knížky, to je že příběh neskutečně vtipný a fakt mě bavil. Tohle je jedna z těch queer knížek, kterou byste fakt neměli minout. Dávám za ní ruku do ohně.
Jak byl Můj první tanec jednou z nejlepších knížek za minulý rok, tak tohle bude ve zklamáních tohoto roku. Nevím, proč mají autorky tendenci napsat skvělou knížku a pak docela podprůměrnou knížku (narážím na tebe Cassová). Největším problémem téhle knížky za mě byla ta romantika. Bohužel. Já jim to vůbec nevěřila a bylo mi to úplně jedno, nic jsem mezi nimi necítila ani neviděla. Což je dost problém když má romantika tvořit hlavní zápletku knížky. Nepřispívali tomu ani hlavní hrdinové, kteří mi byli docela jedno. Nijak jsem s nimi nesoucítila a nedokázala jsem si k nim najít pouto. A jo, nějaký jejich vývoj tam byl, ale byl mi vlastně docela jedno. Konec tomu taky moc nepomohl, nedokázal ve mně vyvolat žádné emoce. Co ale musím ocenit je styl psaní, ten mě bavil a já tak knížku přečetla za dva dny. Čtivosti napomáhaly i krátké kapitoly a spousta hezkých myšlenek, které jsem si chtěla poznamenat. Poslední věc kterou ke knize mám, je vyprávění z několika pohledů. V knížce je několik kapitol vyprávěných z pohledu různých vedlejších postav a já si chvíli říkala ach jo, proč? Ale pak to všechno dalo smysl. A to chci ocenit. Díky tomu jsem se jen utvrdila v tom, jak spolu všechno souvisí a jak je život komplikovaný. Jinak ale bohužel průměr, možná trochu hůře. Ta hlavní věc prostě chyběla a to nic nezachrání.
Předchozí knížku od autorky, Navždycky jsem četla a byla jsem dost spokojená. Vzhledem ke špatným ohlasům na tuhle knížku jsem ale tušila, že to moc fajn nebude. A měla jsem pravdu. Čekala jsem to možná ještě o malinko horší, ale stejně to bylo nic moc. Nechápu jak se stalo že v Navždycky byla Ava nejvíc nejlepší a tady se chová... No tak jak se chová. Navíc vím že autorka psala knížky hned po sobě, tak jak se tohle stalo? Nevadilo by mi, kdyby se Ava chovala zle a někdo by jí to vytkl, ale to se nestalo. Navíc vše omlouvá tím, že jí to našeptává démon, který jí sedí na rameni. To mi taky nepřijde úplně ok. Bylo dost chvílí kdy jsem si říkala, ježiš to je cringe proč se takhle chová? A to fakt příjemné nebylo. Romantika byla ujdoucí ve chvíli kdy zrovna byli spolu, ale opět nedávalo smysl jejich rozcházení a o dvě stránky později popírání předchozích argumentů. Líbila se mi ale Charlee, zapojení cosplay, narážky na filmy, názvy kapitol, fajn se to četlo a ta grafika je na jedničku. Ale příběh pokulhává, no. Myslím si, že když knížku vynecháte, o moc nepřijdete. Ale odpočinula jsem si, to zase ne že ne. Jen by to bylo příjemnější bez chvílí, kdy jsem si chtěla utrhnout hlavu.
Tak jo, upřímně přiznám, že bych nikdy nečekala že se zamiluju do romantiky z období korony. Ale ono se stalo! Ze začátku jsem si říkala, že se mi to třeba bude líbit jen kvůli tomu, že já sama jsem se s přítelem seznámila v koroně, ale ne. Jakože byl to hezký bonus, ale rozhodně to není hlavní důvod proč to bylo tak boží. Knížku jsem docela odkládala, bála jsem se délky a nahuštěnosti textu. Zdání ale klame! Knížka se četla úplně sama, i přes docela bohatý obsah jsem měla bez problémů přečteno za tři dny. Období korony bylo krásně vykresleno, rozhodně na mě nepůsobilo nijak depresivně, docela ráda jsem se k té době ve vzpomínkách vrátila. Marina byla boží, stejně tak Jakub a hlavně Erika! Bože, miluju jí. A ta chemie mezi Marinou a Jakubem? No boží! Navíc jsou tady vysvětlené i mety, po osmnácti letech v tom mám konečně jasno. A to nejdůležitější - v téhle knížce se komunikuje. Autorka ukazuje, že romantické příběhy nekončí tím, že se pár dá dohromady. Je to horská dráha, na které je důležité být otevřený tomu druhému a komunikovat s ním. Jak já ráda říkám, komunikace je základ a to tady bylo geniálně vykresleno. Knížka je proložená i chatovými konvertacemi a fakt mě to moc bavilo. Bylo to vtipné, nikde se to netáhlo, ani v jednom místě. Prostředí, postavy, vztahy, dialogy, to všechno autorka zvládla naprosto bravurně. Myšlenky a vzhled knížky je jen příjemnou třešničkou na dortu. Já jsem nadšená a moc se těším na další knížku od autorky!
Tak tohle bylo geniální! Láska dvou holek s tím že každá se s tím že je lesba vyrovnává úplně jinak a každá má jinak podporující okolí. To bylo tak skvěle vykreslené. Bohužel ne všichni se doma a u nejbližších shledají s pochopením a podporou a tady to autorka skvěle zpracovala, zároveň to ale nebylo nijak smutné a depresivní. Obě hlavní hrdinky jsem si zamilovala, i když u Ruby mi to trvalo trochu déle. Bavily mě jejich koníčky a hlavně ta chemie mezi nimi, to bylo boží. Úplně jsem cítila to jiskření, jako kdybych stála hned vedle nich. Navíc se to úplně úchvatně četlo, stránky mi až moc rychle mizely pod rukama a já měla najednou přečteno. Moc skvělá queer knížka, které nemám co vytknout a vám ji moc doporučuji. Jediná chyba byla velká početnost překlepů, korektura tady opravdu nebyla dostatečná. Po příběhové stránce ale naprostý skvost!
Tohle jsem si tak moc užila. Prostředí vysoké školy, což z knížky dělá čtení pro trochu starší, tématika filmů, což jsem ocenila čistě kvůli subjektivním preferencím, ale hlavně... Ta romantická linka. Sice se vztah mezi nimi vyvíjí jen během několika dní, ale celý vývoj je velmi přirozený a citlivý. Děj nebyl nijak táhlý, druhá polovina sice byla o trošku slabší, ale vlastně to vůbec nevadilo. Postavy jsem si oblíbila už od začátku a chtěla jsem číst dál, abych odhalila jejich tajemství. Ta sice nebyla nic extra, ale líbilo se mi, že je autorka do knížky zapojila, navíc jsem je nečekala, takže to bylo super. Prostředí Berlína bylo moc příjemné a já se moc těším na další díly!