@knihomolka komentáře u knih
Knížka je dobrá, ale dalo se z ní vyždímat víc. Co lze shrnout jednou větou to zabírá celé stránky. Co by si zasloužilo víc pozornosti, to zmiňuje jediná věta. Vědecké studie jsou fajn, ale některé zabíhají zbytečně daleko od tématu a vlastně ty hlavní dopady jsou brány dost povrchově... Mno, takovej průměr.
Rychlé a nudné čtení. Genialita tkví nejspíše v tom, že hru lze posuzovat z vícero pohledů. Problém zas v tom, že totéž platí pro kteroukoli jinou knihu. Takže jde buď o geniální pojetí s náhledem do psychologie a do hlubin lidských pohnutek, bolestí, zoufalství a každodenního života prostého člověka. Anebo tu máme výplod vychlastaného mozku s dobrým marketingem. A všichni víme, že Václav Havel měl obojí. Zda to bylo dobře či nikoli sem už nepatří. Nicméně osobně se přikláním ke druhé variantě, kdy Havel psal o sobě samém. Nakonec, sám koulel sudy v Krakonošským pivováru.
Jakmile jsem knížku zmerčila v knihovně, sáhla jsem po ní. A byla to chyba. Autorka je markeťačka, takže vám knížku umí parádně naservírovat. Ale když odklopíte pokličku, najdete jakýsi blaf ze včerejška. Nejprve budete zahlceni hromadou vědeckých studií a důkazů o alkoholu, což není nic světoborného. Každý, kdo někdy zkoušel přestat pít, tato základní fakta zná. Toto autorka občas proloží vlastní zkušeností, což je jediná zajímavá věc z celé knihy. Taky vám vysvětlí, proč desítkami let osvědčená metoda AA není dost dobrá. A na závěr se dozvíte... nic. Nezjistíte vůbec nic, co by vám s pitím pomohlo. Všechny ty řeči jsou velká nuda s nulovým výsledkem a zlaté autorčiny tipy se stejně opírají o značně osekaný výpis 12 kroků AA. Takže ne. Fakt nedoporučuju. Radši si přečtěte Modrou knihu AA a najděte si nějakou místní skupinku. To pomáhá.
Buď jsem natvrdlá nebo je knížka jaksi mimo. Nicméně jsem absolutně nepochopila, co tím vším chtěl autor říct a k jádru vlastního života mě to nenavedlo ani náhodou. Jediné, na co se v knize můžete spolehnout, je hromada příběhů od samotného autora a náhodných lidí. To zas jednou byla ztráta času...
Knížka vypadala vcelku dobře. Než jsem ji otevřela. Neustále opakující se body napříč celou knížkou, vztahové rady jsou zacílené jen na sezdané lidi. Uf. Nuda, klišé, nuda, už jsem zmínila klišé? S některými body navíc nelze souhlasit, neboť pokud nejsou vyloženě škodlivé, pak časem následky zaručeně pocítíte. Takže za mě fakt ne.
Letos jsem přečetla hromadu knih. A tahle je zdaleka nejlepší. Jsem na výběr dost pedant a tuhle jsem si vlastně vybrala z nouze, abych splnila čtenářskou výzvu Žádný zvláštní očekávání. Japonští autoři mi většinou nesedí, ačkoli Japonsko miluju. Píšou zkrátka jinak. Ale tahle knížka je dokonalá. Naprosto dokonalá. Začnete přemýšlet nad vším, co vás nikdy ani zdaleka nenapadlo. Možná přehodnotíte svůj život a možná ho dokonce zcela změníte. Jsem vděčná za tuhle knížku. Zhltla jsem ji na jedno posezení.
Některé informace jsou zajímavé, jiné se opírají o klišé, které už napsal nebo řekl někdo jiný. S některými pasážemi, jako je vznik návyků a ovlivňování okolím, souhlasím, protože to je jednoduše léty prověřený fakt. Zbytek je spíš taková fikce pro současné mileniály na manažerských postech, kteří si neustále potřebují něco dokazovat, dokonale zaplnit diář cool aktivitami a mít všechno v malíku. Realita je však taková, že jsme lidi, ne roboti. Takže tohle rádoby zdravé, jednoduché a přirozené programování mozku mi přijde jako blbost. Jak autor sám uvedl, máme prehistorický mozek. Možná by to tedy chtělo více prehistorické péče, nikoli programování 21. století.
Hodně kontroverzní kniha. Začátek čtivý, zápletka geniální. Pak mě dost otrávily ty bláboly o církvi a ezoterice. Kdyby to byla pravda, tak neřeknu, ale tady autor vyloženě cucal z prstu žvásty. Nápad byl dobrý, některé pasáže super, provedení horší. Zajímavej počin
Nádherná knížka, která potěší, zahřeje u srdíčka a ještě vás obohatí o hromadu informací. A to hlavní je, že jde o podložená fakta vědců, kterým kůrovcům věnovali celý život. Jsem nadšená! A mám velkou radost, že se na tyhle roztomilé broučky můžu dívat novýma očima. Těma střízlivýma a pravdivýma. Ne takovýma, jaký vám nasadí hlupáci z televize.
Je to taková slátanina s dobrým úmyslem. Není chyba autora, že nepřišel s ničím novým. Co už ale chyba je, tak to jsou žvásty, zcestné příběhy a historky. Ne vždycky je nutné všude cpát marketingové fígle pro upoutání pozornosti. V tomhle případě bych mnohem raději uvítala informace. A to stručně, jasně a srozumitelně. Elaboráty v knize jsou matoucí a zbytečné. A jak už jsem řekla, autor nepřišel s ničím novým. Škoda, čekala jsem víc. Na druhou stranu, buďme i optimističtí, člověk si aspoň potvrdil informace, které měl z dřívějška.
Knížku jsem si půjčovala v knihovně, a musím přiznat, že jsem si ji představovala jinak. Očekávala jsem hodně obrázků a víc ze života a kultury každé země. Nicméně ani jako cestopis knížka není vyloženě špatná. Shledávám tu však i jednu nevýhodu. Cílem cestopisu je seznámit čtenáře s prostředím. Pokud do textu zasahuje přehršel osobních intencí, začíná to být nuda. A těch tady naneštěstí najdeme víc než dost. Bohužel tohle není první ani poslední “cestopis", kde autor místo cest barvitě líčí svoje “nezapomenutelné" a “vtipné" historky se svými přáteli. Číst o tom, jak je autorka vyždímaná po pouhých 15 kilometrech loudavého courání městem není ani vtipné, ani zajímavé. Stejně rušivé mi přijdou monology s autorčiným přítelem, který kňourá ještě víc než ona. Další otázka se nabízí záhy. Je autorka cíleně “zábavná" nebo jen hloupá? Protože v každé zmínce o kterémkoli světovém náboženství plácá totální nesmysly. Svou duchaplnost korunuje arogantním výsměchem islandským turistům a více méně každému, koho v knize zmiňuje. Jeden takovej, druhej makovej a třetí ne dost dobrej. A tyhle kecy musíte překousat jenom proto, abyste se hned na další straně dočetli, že autorka byla obdobně otupělá v nejedné situaci. Hvězdičky dávám za kouzlo, které mě i přes hluboké nesympatie k autorce dovedlo až na konec knihy.
Úroveň Caplinové prudce klesá s každou další knihou. Měla by toho nechat dřív než bude pozdě. Opravdu si myslí, že jsou čtenáři pitomí? Ukrást celý příběh filmu Co ta holka chce, změnit jména prostředí a jen lehce, aby se neřeklo, upravit zápletku, to je více než ubohé. Abyste tohle dokázali, nemusíte být spisovatelé. Stačí znát dost synonym. Velké zklamání. Po této knize s Caplinovou končím na dobro. Fakt se to nedá.
Wow! Skvělá kniha! Asi bych to sama líp neshrnula. Je to jedno z těch děl, který mi změnilo život a po několika AHA! momentech jsem si začala psát i poznámky. Za tímhle dílem leží mnoho pravdy a někdy je těžký se s tím vyrovnat. Ale stojí to za to.
Série Mickyho Hallera je skvělá. Až na to, že s každým dalším dílem to vypadá, jako by autor ztratil paměť. Další díl začíná úplně jinak než předchozí skončí, bez vysvětlení mizí a znovu se objevují Mickyeho řidiči, a rodinná dramata začínají být až žalostně nudná. Ačkoli čtenář nikdy netuší, co se vlastně stalo, Haller s každou další knihou zoufale ukončuje a opět napravuje vztahy s bývalou ženou a dcerou. To je fakt nuda. První dvě knihy? Budiž. Ale i čtvrtá? Prosím vás! Nemluvě o tom, že Haller náhle ve velkém pije, ačkoli víme, že kvůli závislosti nikdy nepije. A když už Mickey shrnuje svoje největší případy kariéry, ani jednou se neodkáže na ty, které zabraly celou jednu knihu, tj. předchozí díly. Zato však ve velkém jmenuje drobné zlodějíčky. Má snad autor čtenáře za blbce?
Mickey Haller je skvěle našlápnutá série, skvělé postavy, skvělý film i seriál, které knihy doplňují. Ale už ztrácím trpělivost. Jak někde chybí logika, jsem fakt otrávená.
Pro mě nic nového, protože ekologicky žiju přes 11 let. Knihu jsem si přečetla ze zvědavosti, protože Dewii jsem sledovala na Youtube dávno před tím, než začala být veleslavná. Takže knížka fajn, ale nějaký AHA! se nedostavilo. Téma ekologie už je natolik přečerpané, že už není co nového vymýšlet. Cokoli dalšího je jen opakováním dříve řečeného. Podobné knihy už fakt nejsou potřeba. Snad jen, aby se lidi už konečně probrali. Až to všem cvakne, bude po problému.
Julii Caplin miluju. Když jsem narazila na její knížky pod pseudonymem, těšila jsem se jak malý dítě. Proto je mi tak líto, že tahle knížka nevydala všechno, co mohla. Šťavnatá zápletka, dobře našlápnutý charaktery postav a skvělý místo dění. A pak vám z toho vyleze jen příšerně tučnej a nudnej elaborát ve třetí osobě, takže než se nadechnete, všechna šťáva už se vypařila. Škoda. Z příběhu by se dalo vymáčknout víc.
Oversharing. Zahleděnost do vlastního života. Nevím. Ale tohle fakt není můj šálek kávy. Místo cestovatelského vyprávění čtete podrobnosti ze života někoho, koho ani neznáte. Od ranního hovna po dramatický rozchod. Od dětství až po divoký večírky na vejšce. Je to neskutečná nuda. A jen proto, že má někdo super marketing, ještě neznamená, že má co nabídnout. Cestuje kdekdo. Jenom ne každej to věší na sítě... Jak říkám. Oversharing každýho ho...
Geniální kniha! Miluju literaturu faktu a baví mě skládat světové dějiny do skládanky, která ukazuje na celek a odhaluje lži či vnitrostátní manipulaci. A přesně tohle kniha dokázala. Pravdivost informací lze doložit z jakéhokoli archivu nebo dokonce kroniky obce, kde žijete. Věřte či ne, podmínky života byly v té době víceméně všude stejné. Tleskám autorce za tak skvělou knihu. Dokonale dokresluje světové dění a napravuje křivdy, polopravdy a lži, kterých se dopustili učitelé dějepisu a další fanaticky pravicově založení kapitalističtí "odborníci", kteří si dějiny upravují podle toho, jak se jim to zrovna hodí. A protože na historii se nejlépe pohlíží s odstupem, myslím že současné 100leté výročí je pro to zcela ideální.
Přepsané Boží desatero s několika zajímavými myšlenkami. I když je to jasné, může vás to i obohatit. Pěkné ilustrace, rychlé čtení, zajímavé myšlenky.
Příšerně se to táhlo! Několikrát jsem knihu odložila, abych si odpočala od toho "couráku". Ale dočetla jsem ji s nadšením. Skvělá originální kniha, kterou jsem si užila.