AlbionFoxyFox komentáře u knih
Z knih s tématem holocaustu patřila tato k průměru, byla čtivá a příjemně střídala minulost s přítomností, na druhou stranu byla však až příliš neuvěřitelná a obsahovala až moc šťastných náhod. Navíc mi dost vadily faktografické chyby.
Kniha byla napsaná čtivě, ale místy velmi povrchně. Většinu věcí člověk se základním vzděláním věděl, ale našlo se dost zajímavostí a perliček. Celkově mohla být kniha podrobnější i závěrečné rozhovory delší.
Kniha poskytuje velmi podrobný popis útěku devíti žen z pochodu smrti na sklonku války. Velký prostor je věnován i jejich poválečnému životu, což je oproti podobným knihám velmi přínosné a zajímavé. Problém mi dělalo zorientovat se v množství jmen a v úvodních kapitolách, kde se opakovaně vracelo do minulosti. Každopádně kniha stojí za přečtení.
Ke knize jsem se dostala po doporučení a přečtení mnoha kladných recenzí a jako milovnice brutalit, Chrise Cartera především, jsem se nemohla dočkat. Byla jsem však neskutečně zklamaná. Co mi vadilo především a čtení poměrně krátké knihy rozvleklo do několika dnů, byl naprosto zbytečný a otravný květnatý básnický styl psaní. Jako opravdu musí policejní vyšetřovatel popisovat hrom jako Diovo kýchnutí?
Kniha se skutečně brutalitami jen hemžila, v kombinaci se sexem toho bylo místy už tolik, že efekt to na mě mělo opačný a spíš mě to už nudilo. Konec byl jako když utne. Autorovi zkusím dát ještě šanci, snad další díly budou pro mě lepší.
Pohodový lehce detektivní čtivý příběh, ideální na tyto podzimní večery. Jako Třinečanka jsem ocenila prostředí Beskyd, které miluji. Škoda, že děj většinu knihy plynul velmi pomalu a poté naopak závěr byl velmi rychlý.
Bavila mě zápletka a prostředí, ve kterém se děj odehrával. Konec byl napínavý. Jediné, co mi vadilo, bylo velké množství severských jmen, ve kterém jsem se ztrácela.
Nádherně postupně konstruovaný děj, velmi sympatická hlavní postava, zajímavé propojení minulosti s přítomností, které mě osobně vždy baví. Závěr byl velmi překvapivý a dával smysl a celkově ponuré prostředí a okolí zámku vytvářelo velmi příjemný čtenářský zážitek.
Užila jsem si poutavou zápletku a napětí od první do poslední stránky. Poslední třetina však byla na můj vkus až moc překombinovaná. Každopádně děj měl spád a krátké kapitoly nutí knihu neodkládat :)
Děj se mi hrozně táhl, postav bylo příliš moc, na závěr vlastně člověk moc nezjistil, o čem to vlastně všechno bylo. Kdyby kniha byla 3x kratší, asi by byla mnohem lepší, ale tady mě King podruhé v životě zklamal (poprvé byli Tommyknockeři).
Vyhovovaly mi krátké kapitoly popisující události a zážitky z pohledu jednotlivých postav, kniha se díky tomu četla sama, trošku mi v tomto díle nevyhovoval Francis a jeho chování a Marni, která spíš byla v pozadí. Navíc mi v některých dialozích vadilo, že se jednou větou postava vždy nechala ukecat. Např. Lékařka rezolutně odmítá rozhovor policie s pacientem, stačí říct, že honí vraha a hned v následující větě obrátí. Protože se tato situace opakovala několikrát, už mi to přišlo úsměvné. Zároveň nevím proč, to je spíš o překladu, ale moc mi nesedělo, když Francisovi celý jeho tým tykal, bylo to takové zvláštní číst "Šéfe, nemáš pravdu.", ale to je jen můj osobní pocit a detail.
Další případ mého oblíbeného Frosta (a Shacka). Sice mě moc nezaujalo prostředí a motivy a celková atmosféra neustálé špionáže, ale kniha byla napsaná nesmírně čtivě, byla plná zvratů, neskutečně akční. Musela jsem jít spát později a dočíst ji, i když můžu říct, že posledních pár řádků knihy způsobilo, že jsem se pak vztekala a nadávala ještě notnou chvíli po odložení :) doufám, že bude další díl, ať mám klid.
Velmi příjemně napsaná kniha, byť humorná zase tolik nebyla, ale utvrdila mě v tom, že jsem se kdysi dobře rozhodla, že se přece jen raději veterinářkou nestanu :)
Kniha se velmi dobře četla, myslím, že je vhodná pro ty, kteří by rádi četli něco z období druhé světové války, ale bojí se přílišné brutality. Místy byl příběh až moc neuvěřitelný, závěr byl až naivní, ale proč ne. Oceňuji reálnou dějovou linku propojenou s fikcí.
Ačkoli byl příběh velmi nereálný a stejně jako u Růže mi happyend ve stylu amerického filmu trošku neseděl, oceňuji velmi přístupný jazyk, krátké kapitoly, zajímavě pojaté časové úseky knihy a alespoň nějaká, byť velmi lehce naznačená historická fakta. V prostřední části knihy jsem cítila schindlerovského ducha a hodně se mi líbila hlavně úvodní část, kdy byl líčen život na ostrově.
Četla jsem i Odložený život přímo od Dity Krausové a tato kniha jej výborně doplnila, protože se soustředila přímo na léta v Osvětimi. Bylo pro mě velmi zajímavé dozvědět se i o dalších osobnostech více podrobností románovou formou. Pro mě to byla další skvělá kniha o příšerných věcech, které však nesmí být zapomenuty.
Kniha měla spád, byť mi trošku vadilo, že odhalení a závěr byl moc rychlý na to, že po většinu knihy se s vyšetřováním moc nepohne. Hodně prostoru zde měl osobní život hlavní dvojice, což pro mě bylo příjemné, protože jsem si hrdiny oblíbila.
Pro mě asi můj nejoblíbenější díl série, škoda, že je tak krátký. U některých momentů se člověk i po letech opakovaného čtení stále směje, jindy mě umí kniha dojmout a to je přesně to, co na čtení miluji.
Přemýšlím, jak napsat po přečtení názor na tuhle knihu. Pěkná obálka... Zbytek zklamání, bohužel.
První čtyři pětiny knihy jsem byla rozhodnutá dát 5 hvězd. Hezky popsaná situace předválečného Německa, napětí, knihu nešlo odložit. Poslední část příběhu mi připadala, jako by měl autor dán počet stran, do jakého se vejít. Vše bylo poměrně rychle ukončeno ve stylu amerického filmu a to, co se během celé knihy vytvářelo a formovalo skončilo během pár rychle po sobě jdoucích momentů.
První knihy série mě příliš nenadchly, postupně jsem měnila názor a od Pentagramu jsem si Harryho oblíbila. I když jsem se nemohla odtrhnout a knihu jsem přečetla za 3 dny, konec mi přišel už překombinovaný a zbytečně natahovaný. I tak jsem ale nadmíru spokojená a s chutí si přečtu další :)