Ales.BD komentáře u knih
Na povídkách je zajímavé jenom to, že je napsal slavný americký herec. Zdá se mi, že se mu nedaří hlavně pointy, čímž myslím, konce vycházející do ztracena. Knihu jsem odložil krátce po polovině, takže je možné, že se někde hlouběji ukrývá nečekaný drahokam, který by všechno napravil, ale silně o tom pochybuji.
I ve čtvrtém dílu se daří zaujmout a pobavit. Hodně tomu pomáhá skvělá práce překladatele. Prodírat se těmi jazykovými hříčkami a nedorozuměními musí být peklo.
Kniha mrtvola po týdnu v mrazáku. Zajímavých informací zase tolik není a příhody z autorčina osobního života jsou zbytečné a rušivé.
Putování chůvy a zchudlé šlechtičny za osudem, podivná místa, ďábel, smrt, k tomu brusle. Fantaskní guláš, který mě bohužel vůbec nezaujal a ani pěkné rozhlasové zpracování tomu nepomohlo.
Promyšleně chytré (časová souslednost), místy k zamyšlení (filosofie, politika), někdy absurdně kontrastní (taje ženské anatomie i duše, pohřeb zvířete) a občas zoufalé (plácání se v malichernostech místo založte rodinu a dejte pokoj). Asi nevhodné pro obyčejné lidi, kteří zažili ruskou okupaci a nechtějí už o tom nic slyšet. Jinak na mě působí jako román pro ženy, které si snad užijí ten ohňostroj dojmů a emocí. I když nejsem ve fanklubu autora, vyjadřuji obdiv k tomu, že něco takového dal dohromady, ale ubírám hvězdu za ne-konec.
U několika předchozích dílů jsem měl dojem, že série ztrácí dech. Tento díl se kvalitou vrátil zpět na vrchol a to i přesto, že v něm je určitý podíl nejasného technického blábolení (technobabble). Ale jde jen o rekvizitu k vyprávění docela dobrého příběhu.
Úplně dobrá sci-fi. Nic mi nechybělo ani nevadilo, svižné, zajímavé. Dokonce žádný americký egocentrismus. Přečteno ušima, audioverze v podání Terezy Dočkalové je velmi povedená.
Nápaditý komplexní svět, napsáno košatě až rozvlekle. Místy jsem se trochu ztrácel v množství postav a jmen, místy bohužel trochu nudil. Rozhodně nic pro milovníky svižné akce, spíše pro ty, co se v tom chtějí pořádně vyválet. Řekl bych, že ne tak dobré jako první díl Stínu Krkavce, ale za pozornost stojí.
V papíru bych nečetl. Audioverze je povedená, nápaditá, zábavná, obsahuje to, co se podle jména spisovatele a titulu dalo čekat a tak je to v pořádku.
Kvalitní brak. Akce, násilí, porno, hlášky, trocha vtipu, magie jako bonus.
Velká věc. Někam do dvou třetin jsem si myslel, že se zcela vyrovná třeba Irvingovým Pravidlům moštárny. Bohužel ke konci se mi zdálo, že ztrácí dech. Kdyby kniha skončila uzavřením příběhu Samuela Hamiltona, byla by dokonalá. Dojezd s Aronem a Calebem se mi zdál násilně protahovaný. I tak ale rozhodně stojí za pozornost.
Trochu se to cyklí. Margaret by mohla Li Jena přestat mlátit a oslovovat ho hajzle. Je inteligentní doktorka, už by jí mohlo dojít, že osudu neuteče. Likvidace vztahových konkurentů nějakou strašnou smrtí začíná být monotónní a použití šíleného vědátora je autora trochu nedůstojné. Li Jenovo rodinné shledání na druhém konci světa za nepravděpodobných okolností nepůsobí důvěryhodně a vadily mi oslavné řeči o Americe, od rodilého Skota marketingově podbízivé. Jinak to docela ujde.
Trochu připomíná Forsytha, ale myslím, že nedosahuje jeho kvality. Autor by si mohl odpustit sáhodlouhé popisování rybolovu a psích závodů a raději se věnovat spádu a logice děje. Konec se mi zdál morálně pochybný a rozhodně bych ho neoznačil za dobrý.
Z prdu kulička. Nikoho nepřekvapí, že si autor kromě samotné Sámovy existence, počtu žen a dětí a jedné bitvy všechno vymyslel. Zdálo se mi, že možná lehce přehání "státní vyspělost" tehdejších Čechů, ale trocha vlastenčení nikoho nezabije. Jinak u mě celkem převládla spokojenost i jistá dávka obdivu k tomu, že téměř z ničeho je docela dobrý příběh.
Průměrný thriller. Přečtete, za pár dní už nevíte, o čem to bylo. Vztahová linka s Roscoe se mi zdála vyřešená uspěchaně a násilně.
Američani nám severskou mytologii pokazili vulgárním zkomiksovatěním. Gaiman se to buď snaží napravit nebo vycítil kšeft. Že by jako prodával jednoduchý výcuc z Eddy těm, co bez obrázků normálně nic nechápou. Napsal to jakž takž. Příběhy jsou zajímavé, ale to není jeho zásluha. Na druhé straně, kdo viděl filmy, těžko se zbavuje vizuálních projekcí do hollywoodských herců. A představa filmového Lokiho, jak rodí osminohé hříbě je zábavná.
Čet jsi Suttreeho? - Jo. - A vo čem to je? - Pořádně se nepamatuju. Akorát vim, že už v druhý polovině jsem pomalu zapomínal, co bylo na začátku. Ale bylo to skvěle přeloženo do češtiny.
Možná, že šokující v roce 1971. Dnes se mi jeví jako trochu přihlouplá duchařina s náboženskými prvky a nechutným popisováním nechutností. Nebýt svérázného detektiva, byla by to i nuda. Doufám, že tvrzení o "nejdramatičtějším hororu všech dob" není pravdivé. To by ten zbytek vypadal.
Dobře vystavěný příběh nikoliv o válce a holokaustu, ale o životě s vědomím viny. Ocenil jsem střízlivý popis válečných zkušeností bez jednoznačných soudů a utloukání čtenáře emocionálními popisy hrůz. Konec podle mě neodpovídá kvalitě předchozího textu, vyšel do ztracena a mohl být lepší.
Příběh bezdůvodně přeceňované prolhané psychopatky, kterou zabila vlastní namyšlenost. Téma je zpracováno pěkně, ale převládl spíše dojem, že za zpracování nestálo. Důležitým kladem knihy asi je, že není moc dlouhá.