Alex_Jura komentáře u knih

První část mě téměř odradila, ale jsem ráda, že jsem tomu dala ještě šanci... působivý, silný příběh!

3 26.01.2019

Táta mi ji koupil omylem, když mi bylo ca 14. Nepochopila jsem ji, přestože dospěláckých knížek jsem měla načteno už tehdy dost. Ale z nostalgie jsem si ji nechala a teprve po čtyřicítce se k příběhu vrátila a - wow! - francouzští autoři mají svůj styl, jsou jiní, než jejich anglosaští současníci... a připadá mi, že se k nim člověk musí pročíst. A že stojí za to počkat, a pak si ten příběh, vyprávěný tichým hlasem, příběh viděný očima starého muže... projít od prvního setkání až po nevyhnutelný konec.

3 16.01.2019

Geniální. Autor nepotřebuje 500 stránek, aby vás totálně odrovnal a zmrazil. Četla jsem ji 2x - podruhé jen proto, abych si ověřila, že je taková, jaká se mi jevila po prvním dočtení. Je. A eště vo kus lepší.

3 05.12.2018

Láska na první kouknutí. Ideální relax pro všechny knihomoly a jejich trpělivé (a leckdy trpící :-P) bližní. Autor si bere na mušku sebestředné pseudointelektuály, úspěšné spisovatele, neúspěšné spisovatele, hipstery, snoby... zkrátka to, čím jsme aspoň občas na chvilku všichni. Britský humor a nadhled samozřejmostí. Za mě skvělý zážitek.

3 05.12.2018

Příručka postmodernisty. Skvělý pohled pod povrch každodenního marketingu.

3 03.12.2018

Solidní oddychovka. Četla jsem ji dávno předtím, než jsem viděla film, což obecně je vždycky asi ta lepší varianta. V celé řadě scén se člověk více méně pozná. Vtipné bez nutnosti šroubovat tu vtipnost nad hranici únosnosti. Rozhodně stálice knihovny, vždycky mi zlepší náladu.

3 02.12.2018

Četla jsem ji na doporučení a dodnes jsem z ní rozpačitá. Nemyslím, že by byla úplně špatná, jen je toho tam nějak moc a většinou i na nesprávných místech. Mrzí mě "zahozený" nápad - hrdinka je víc, než jen čuně, jak v některých komentářích níže zaznělo. Autorka jí bohužel ale nedala moc šancí se jinak než jako čuně projevovat. Nepovažuju tenhle titul za dobrý - a přece mi něčím uhranul. Možná za to může to avokádo :-D

3 12.11.2018

Kdysi jsem četla tohle vydání (bylo mi něco přes dvacet a měla jsem pocit, že o životě dávno všechno vím). Nedávno jsem si koupila nové vydání - a čtenářský zážitek je ještě silnější, než poprvé. Naprosto nezapomenutelných je pár závěrečných kapitol.

3 12.11.2018

Taková příjemná pohádka pro dospělé... krásně se to četlo. Příběh je dostatečně fantaskní na to, aby od první stránky zaujal – a stále ještě natolik ukotvený v realitě, aby neodradil přílišným přílivem fantazijních výjevů. Ráda se k ní vracím.

3 04.11.2018

Asi obecně platí, že k tomu, aby nás konkrétní kniha oslovila, je kromě jiných věcí (jazyk, téma, zpracování) potřeba i správné načasování. "Uma" se trefila do momentu, kdy jsem ve svém životě řešila hodně otázek v textu nadhozených... a někdy i velmi originálně zodpovězených... Příběh jsem si doslova odžila s hrdiny až do konce a bylo to pro mě hodně emotivní. Vytkla bych snad jen pomalejší rozjezd první třetiny... po úvodu, kdy si hrdina zabouchne klíče od bytu a vydává se na svou dobrodružnou pouť se to trošku moc zamotává... ale stojí za to to vydržet a číst dál.

3 24.10.2018

Hodně náročné čtení. Ale stojí za to se tím prokousat.

2 06.01.2019

Literární láska ještě ze střední, onehda jsem ji při stěhování znova objevila, a to doslova. Kafka po japonsku. Kam se hrabe Murakami.

2 27.12.2018

Tuhle knihu miluju. Noční návštěva, povídka o staré tetě, co se ubytuje u rodiny autora, mi neskutečně moc pomohla svým poselstvím v době, kdy mi bylo ouvej. Kniha plná moudrosti, silných lidských příběhů i jemného humoru... navíc skvěle napsaná.

2 22.12.2018

Kdysi to byla první Palahniukova kniha, kterou jsem četla, a stačilo to k tomu, abych propadla hypnotizujícímu stylu jeho vyprávění (klobouk dolů před překladatelem, časem jsem se dopracovala i k četbě originálu, a ten rytmus je totožný...). Později, po přečtení Klubu rváčů, jsem Ukolébavku přestala považovat za geniální počin... v kategorii Stojí za přečtení pro mě ale zůstala. Byť místy je děj přitažený za vlasy a jsou věci, které by člověk napsal jinak...

2 05.12.2018

@magnolia :-) souhlas. Btw. rozhovor na DVTV je to nejlepší, co tahle kniha přinesla. Mě to zklamalo hned dvakrát. Nápaditý titul mě navnadil, jakože to bude skvělý jazyk, bohatá čeština... a ono je to rozvláčné a ukecané. Odkaz k obsahu zase, že tam třeba najdu nějaké to životní moudro... a ono je to spíš ufňukané a sebestředné. Fotky, citace fajn. Ale to se dá dohledat i jinde. Taková méně záživná Tajná kniha, řekla bych. Akorát stála jednou tolik, váží třikrát víc a možná o trošku líp vypadá. To bude ta čb obálka. Ta jediná se kromě názvu povedla.

2 03.12.2018

Odpovědnost za vlastní osud, cena, kterou platíme za vystoupení z davu, to, jak je všechno relativní... ke knize jsem se dostala naprostou náhodou, ale svého času jsem jí úplně propadla. Skvělá věc, určitě doporučuji.

2 21.11.2018

Mezi lehce plynoucími řádky hodně smutných věcí k zamyšlení. Četla jsem ji kdysi, a pořád ve mně zůstává...

2 12.11.2018

Na to, že je autor Jihoafričan, je text trochu moc JIHOAMERICKÝ .-) Ale najdou se tu zajímavé myšlenky. Svého času jsem ji měla hodně ráda. Přemýšlím, proč...

Mám cosi přímo před očima, a přesto to nevidím. ...? ;-)

2 04.11.2018

Dostala jsem ji kdysi k Vánocům (šlo o dar typu "Kup jí NĚJAKOU knížku, stejně furt čte" ) a už jsem z ní "neodešla. Fascinuje mě, jak se mění básně, které jsou mi blízké.
Tichá, decentní poetika s množstvím překvapivých obrazů, pokud si člověk dá tu práci a nahlédne pod povrch slov.

2 04.11.2018

Je Selina Dawesová nevinný, nespravedlivě  odsouzený anděl, nebo prohnaná manipulátorka? Kdo je Peter Quick? Které vězení je obtížnější snést – nehostinné zdi věznice Millbank nebo pouta třídní příslušnosti, skrze niž je člověk ze samostatně myslící a cítící bytosti redukován na pěkně oblečenou, přiměřeně vzdělanou a především poslušnou loutku?

Kam až lze zajít ve snaze žít svobodně svůj život, byť na úkor jiných?

Úžasná kniha, i navzdory tomu, že autorka neustálým přeskakováním časových linií (podle mě trochu zbytečně) čtení rozhodně neusnadňuje.

"Pohlédla jsem jí do očí, byly černé a moje bledá tvář v nich plavala jako perla. A pak se stalo to, co mi vyprávěl tatínek o tom zrcadle. Z těla mi vylétla duše a cítila jsem, že odlétá a vstupuje do ní. 

Je tak zvláštní psát pro kouř stoupající komínem!.."

Btw. zajímavě zfilmováno.

2 27.10.2018