Alisce komentáře u knih
Cecilia Ahern mě dříve bavila, tak jsem se rozhodla před svátky sáhnout po knize Dárek, která podle obrázku vypada jako pohodová vánoční četba. Tady opět platí ,,nesuď knihu podle obalu. :D Kniha mě dunitila zamyslet se nad časem, který každý den mnohdy promrháme. Pěkný příběh, kniha se dobře četla a hlavně je v ní opravdu skvělé poselství.
Cecilia Ahern opět ukázala, že má talent na mimořádné a originální příběhy. Kniha byla krásná, četla se velmi příjemně. Trochu mě zklamal konec, který mi přišel trochu odbytý.
I když mi příběh nepřipadal na začátku moc reálný, hned jsem se začetla a musím říc, že jsem do poslední stránky měla pochybnosti o závěru celého příběhu.
Musela jsem si ty příběhy dávkovat, protože každý z příběhů se mě hluboce dotkl. Pracuji s dětmi, které to nemají jednoduché a za každým tím ,,zlobivým" dítětem je příběh, který všechno vysvětluje. Všechny děti potřebují lásku, ale myslím, že pokud překonáte s některými dětmi to nepříjemné, tak až se to zlomí, pokud se tomu tak stane, přijde hluboké pouto, které si ani neumíte na začátku představit.
Štěstí, že jsem nedala na hodnocení, protože mě kniha opravdu bavila. Četla jsem Dívku ve vlaku a tak jsem se po letech pustila do další knihy od Pauly Hawkins. Ze začátku jsem byla lehce zmatená z velkého množství postav, ale po chvilce jsem se zorientovala. Několikrát jsem měla pocit, že už je všechno naprosto jasné, ale kniha byla plná překvapení až do úplného konce.
Jelikož jsem nejdřív viděla seriál a až potom četla knihy, byla jsem ze začátku pokračování knihy překvapená, že je to dost odlišný příběh. Netflix si s pokračováním poradil po svém, ale obě verze mají něco do sebe. Závěr byl poutavý, nemohla jsem se od něj odtrhnout.
Konečně jsem se pustila do knižní předlohy filmu, který mě mile překvapil a u knihy jsem překvapená ještě víc. Bavila jsem se od začátku až do konce.
Tuto knihu jsem se chystala číst už před lety, ale dostala jsem se k ní až letos, protože mi ji jedna známá doporučila. Tím, že knihu chválil další člověk, musela jsem se do ní konečně pustit. Téma mě zaujalo hned od začátku, ale přidávám se k ostatním a souhlasím s tím, že těch anglických výrazů tam bylo hodně a lehce mě to otravovalo, i když anglicky umím. Kniha se čte podle mě skvěle, když jsem byla asi v půlce a četla jsem v noci, musela jsem knihu zavřít a jít spát, protože jsem se bála. (:D) Čtu ráda detektivky o vraždách atp. ale tohle mě vyděsilo tak nějak jinak a možná i intenzivněji. Zatím dávám 4 hvězdičky a uvidíme co ostatní díly, hned si jdu pro další.
Cítila jsem potřebu přečíst si konečně něco oddechového a pozitivního, takže jsem sáhla po románu, který mě zaujal podle obálky. Kniha mě opravdu příjemně překvapila. Přečetla jsem jí za dva dny, nemohla jsem se od ní odtrhnout a pořád jsem se u ní pitomě usmívala. Tohle je příběh, který v této době potřebuji. Myslím, že se ke knize zase jednou vrátím. Dává mi podobný uklidňující pocit jako čerstvě povlečená postel nebo sledování Gilmorek po stopadesáté.
EDIT:
Přečteno znovu, tentokrát v originálu. Většinu času mě kniha opět hřála u srdce, ale ke konci mi to při druhém čtení přišlo trochu přehnané. Pořád knihu ale doporučuji. Je to moc milá kniha.
Musím se přiznat, že jsem toho o Zodiacovi zas tolik nevěděla, takže pro mě byl celý příběh velmi čtivý. Dohledávala jsem si teď další teorie, nové zprávy a i tak dávám 4 hvězdičky za poutavost.
Tak jsem si během karantény přečetla všechny 4 díly. Knihy jsou vážně čtivé. Poslední díl se mi zdál něčím jiným, možná dospělejší. Pořád si ale stojím za tím, že by to neměl být příběh, který hltají dvanáctileté holky. Je to vlastně poměrně hluboký příběh, který potvrzuje, že rodiče na svých dětech nechávají velké stopy. Myslím, že zde funguje klasický vzorec - dcera, kterou přitahují muži, které jsou podobní jejímu otci. Navíc Hardinův otec, který s ním žil v dětství byl alkoholik jako otec Tessy, tudíž tam byla velká společná bolest a pochopení. Tím považuji za příběh více uvěřitelný. Ale i tak myslím, že by to v reálném životě dopadlo jinak. Je škoda, že autorka všechno psala velmi podrobně a naopak konec mi přišel trochu odfláknutý. Ubrala bych v některých částech a přidala na konci, ale i tak byl ten náhled do budoucnosti zajímavý. Celkově mě ta série chytla, i když jsem po prvním filmu, který jsem viděla měla pochybnosti a přišlo mi to celé dost hloupé.
Upřímně absolutně nevím jaké hodnocení bych měla knize dát. Autorka píše vážně čtivě a baví mě to, ale vztah ústřední dvojice je tak toxický, že mě až děsí cílová skupina. Částečně rozumím chování hlavní hrdinky, protože jsem podobná v tom, že mě přitahuje tohle ,,hajzlovství" a byla bych přesně taková, že bych 100x odpustila a omlouvala chování dotyčného. Ale pojďme si říct, že aby tohle měly holky za nějaký vysněný romantický příběh, není dobrý. Pak ženy omlouvají narušený chování chlapa tím, že to dělá, protože je miluje. Asi zlatý Fifty Shades. Ale jako přečtu si další. :D Jsem zvědavá jak to bude směřovat dál.
Hartlovy knihy mě od první knihy baví, má specifický styl psaní. Líbí se mi, že do knihy zasazuje reálné události. Zajímalo by mě, jestli k nim má nějaký vztah/týkají se ho nebo se mu jen hodily do příběhu. Celý příběh jsem mu věřila, ale myslela jsem, že dopadne jinak. Nebylo to předvídatelné a líbí se mi, jak jsem byla na konci vlastně dost překvapená, ulevilo se mi, protože jsem čekala úplně jiný a smutný konec.
Ze začátku mě kniha moc nebavila. Přišlo mi, že je prvních 50 stran o tom samém. Nejsem velký nadšenec do týmových sportů, takže jsem se nemohla pořádně vcítit do kůže milovníka hokeje. Autor mě však do toho hokejového prostředí dostal. Ani jsem něvěděla jak, ale najednou jsem prožívala každou stránku a děsila se co bude dál. Backman je vážně třída.
Must read pro každé dítě alkoholika. Možná jsem od toho čekala něco víc, ale užitečná kniha rozhodně je. Až mě trochu vyděsilo kolik toho tato kniha vysvětluje. Ono když konečně zjistíte, že vaše vzorce chování, které někdy nechápete ani vy sami, nevychází z vás, ale úplně z něčeho jinýho a vy s tím můžete dokonce něco udělat, tak je to docela síla.
V roce, kdy kniha vyšla jsem si jí přidala na seznam knih, které chci přečíst. Nějak na ni přišel čas až teď po letech. Nějak jsem nezkoumala co to je za příběh, jen jsem si vzala knihu ze seznamu s tím, že to pravděpodobně bude nějaká oddechovka. Už nejsem cílová skupina a upřímně bych po knize nesáhla, kdybych věděla, že je určena pro mládež, ale jsem vážně ráda, že jsem se do ní pustila. Od začátku mne bavila.
Je to skvělý náhled do života člověka, který má bipolární poruchu. Téma psychických problémů a zejména sebevražd je ve společnosti stále nevítané. Je načase to změnit. Žijeme ve 21. století plném spěchu a na oko dokonalých životů. Je tolik lidí, co má psychické problémy, ale neřeší je, protože si myslí, že je to ostuda. Ostuda je nestarat se o svojí duší stejně jako o svoje fyzické zdraví. Je v pořádku, když člověk neví, jak reagovat na určité situace, ale nemyslím, že je dobré před nimi zavírat oči a nechat je být. Většinou nás to pak dožene.
Příběh ústřední dvojice byl až děsivě uvěřitelný. Kniha byla opravdu silná, vtáhla mě do děje, nečekala jsem, že na mě udělá takový dojem.
Vždycky tak nějak zapomenu, jak krásně Backman píše. Tento autor má obrovský talent a zatím z žádné jeho knihy nejsem zklamaná. V jednu chvíli se nahlas smějete a za 10 minut máte slzy v očích. Poutově a hlavně zábavně napsané. Trochu zmatek a zároveň promyšlené do detailu.
Téma úzkostí je mi velmi blízké, jsem ráda, že se s tím autor nebál vyjít na veřejnost. Snad se ta lidskost úplně ve světě nevytratí..
Kniha mě zaujala, protože kdo zná alespoň trochu Brno, ví jak to na Cejlu chodí. Brno je srdeční záležitost a tak jsem si chtěla knihu přečíst. Nakonec jsem se rozhodla poslouchat čtení na instagramovém profilu Vogue, kde právě knihu Krvavý Bronx četli herci a různí další umělci během karantény. Většina z nich četla opravdu poutavě a mám chuť si nějakou povídku poslechnout znovu. Ne každá povídka mě bavila, ale celkově se mi tento nápad a zpracování moc líbí.
Musím přiznat, že jsem poměrně skeptická ke knihám, které vídám všude kolem mě. Bábovky mezi tyto ,,mainstream" knihy patří, i když už je nevídám tak často, četlo je opravdu hodně lidí. Rozhodně si tu pozornost zaslouží. Nevím, zda jsem četla stejnou knihu jako ti, co tu píší, že je kniha příjemně oddychová, protože mně osobně přišla spíše smutná. Jsou to příběhy ze života, které autorka skvěle propojila. Bohužel mě zklamal konec, přišlo mi, že poslední kapitola byla celkově slabší a kniha by si zasloužila nějaké rozvinutější závěr.
Kniha se mi líbila, dokonce mě nadchlo to, že bude filmové zpracování. Jsem na něj zvědavá, tak uvidíme v září 2020 (snad), jestli to bude stát za to. Trailer vypadá slibně.
Po dlouhé době jsem se pustila do románu, protože jsem chtěla číst něco oddechového. Vsadila jsem na jistotu a půjčila si knihu od mé oblíbené autorky a nelituji. Zasmála jsem se, v některých částech jsem byla dojatá a celkově to byla taková milá kniha. Navíc téma je dost originální a donutí člověka zamyslet se nad vlastním životem.