Allka komentáře u knih

Uz dlouho jsem nečetla tak nudnou knihu. Tezko uvěřit, ze autor velmi obsazne Zlodejky knih byl schopny napsat pribeh, který byl naprosto o ničem.
Mozna jsou na tom další díly lip, já uz se to ale nedozvim, protože uz s první knihou jsem ztratila casu víc než dost:)

1 23.10.2014

Za malo penez hodne muziky aneb koupila jsem knihu za stovku ve vyprodeji a pobavila jsem se dostatecne:)

1 19.09.2014

Příběh o tom, jakou tragédií může být, když se nedokážete smířit sami se sebou, s tím, jací jste... A taky o tom, co je relevantní :)
Autorka skvěle vymyslela osnovu vyprávění, takže jsem knihu hltala a nemohla se dočkat rozzuzlení. Jenže když pak byly všechny nitky rozpleteny, neubránila jsem se pocitu, že se z toho dalo vyždímat ještě mnohem víc... Navíc - v knize jsem opravdu ležela hlavně pro to, abych se dozvěděla, co se vlastně událo, a neužívala jsem si jednotlivé věty, postavy, myšlenky, nemazlila jsem se s jednotlivými stránkami... což třeba u Greena (zmiňuju ho, protože je Esej srovnávaný právě s Hledáním Aljašky) dělám vždycky.
Každopádně ale Esej o tragédii doporučuju, jelikož má mnohem víc pozitiv než negativ, a uděluju čtyři hvězdičky :)

1 01.08.2014

Opravdu nepochopím, čím si Alexandra Potter získala takovou popularitu. Tohle byla už čtvrtá její kniha, s níž jsem měla tu čest, a kromě Není přání jako přání mi všechny přišly tragické. Pominu-li fakt, že příběhy jsou totálně předvídatelné (to by až tak nevadilo, někdy má prostě člověk chuť na nenáročnou romantiku) a nudné (to už by vadilo trochu víc), Potter prostě neumí psát - a to je u spisovatele docela problém. Její sloh je na úrovni žáka základní školy.
Vzhledem k tomu, že jsem Co je nového, kotě? ve třech čtvrtinách zaklapla, nechávám tuto knihu bez hodnocení a jdu si přečíst něco, při čem nebudu mít chuť zobat zrní.

Tak tahle kniha mě opravdu dostala. Původně jsem si ji koupila do čtečky jenom jako odpočinkovou četbu na cesty vlakem, ale tak mě chytla, že jsem ji nakonec hltala i doma :) Příběh mě vtáhnul a já se přistihla, že na něj myslím, i když nečtu.
Část z přítomnosti byla slabší, hlavní hrdinka mi nebyla tolik sympatická a děj byl docela předvídatelný. Ovšem část z minulosti mě okouzlila, už jenom ta atmosféra doby... A s hlavní zamilovanou dvojicí jsem se smála, radovala, rozněžňovala, vztekala jsem se nad tím, jak jí osud nepřeje, a nakonec jsem bulela jak želva :)
Přestože mám na nevěru svůj názor a rozhodně jí nijak nefandím, kniha jako taková se mi líbila děsně. Než jsem tě poznala jsem ještě nečetla, ale po Posledním dopisu se na další dílo téhle autorky těším ještě víc :)

4 16.05.2014

Jeden můj kamarád používá občas spojení "standardně vynikající". A to je asi hodnocení, které nejvíc vystihuje tuhle knihu :) Lenka Lanczová je pro mě královnou mezi českými autory dívčích románů, od ní jediné čtu všechno i teď ve třiadvaceti :) Její románky jsou svěží, čtivé, zábavné a zkrátka dobře napsané. I Dvakrát dospělou jsem zhltla za pár dní a byla to pro mě skvělá volba na odreagování se po zkouškovém období.
Je to taková Lenčina klasika, ovšem na to, aby mi příběh nějak silněji utkvěl nebo jsem se k němu dokonce vracela, mu něco chybělo.
Navíc kniha trpí několika nešvary (které mají všechny poslední romány Lanczové), jako jsou například příliš složitá souvětí, jež v konečném důsledku nedávají smysl, rozjetí děje až ve druhé polovině či uspěchaný konec.

3 21.02.2014

Já jsem tedy hodně překvapená. Nejenom z knihy, ale i sama ze sebe, jak moc se mi líbila :) Začátek sice trochu skřípal - v tu chvíli jsem si říkala, že s Hostitelem asi kamarádi nebudem. Ale od nějaké devadesáté stránky jsem se zakousla a už nepustila :)
Podle mě je to nenáročné, ale dobře promyšlené sci-fi, které není vůbec v první řadě o lásce, ale spíš o tom, co vlastně znamená být člověkem.
Někdo tvrdí, že kniha je jedna velká vykrádačka. Já se v žánru sci-fi neorientuju, takže originalitu posoudit nemůžu :)
Kdo váhá s přečtením kvůli tomu, že je Hostitel od autorky Stmívání, tomu radím: zahoďte předsudky a směle do toho :) (a jo, Stmívání byla dle mýho srajda :D)

7 13.01.2014

Musím dát pět hvězd už proto, že je to po dlouhé době kniha, která se mi četla prostě sama. Kniha, kvůli níž jsem šla spát až ráno, a to ne proto, že bych prahla po rozuzlení. Spíš proto, že byla zkrátka krásná, a já bych uvítala, kdyby měla tisíc stran, abych si ji mohla užívat déle.
Jen ta postava samotné Aljašky... No... Řekněme, že já bych se do takové slečny asi nezamilovala. Ale proti gustu :)
Hledání Aljašky mi potvrdilo, že Hvězdy nám nepřály nebyla jenom náhoda a že John Green je opravdu výjimečný autor.

2 09.01.2014

Svým způsobem geniální kniha. Nicméně jakkoliv vysoko hodnotím humorné i mrazivé scény, nemůžu přehlédnout pasáže, při kterých jsem se v podstatě nudila. Celkově jsem od Hitlera v roce 2011 čekala trochu víc. Proto ode mě obdrží nakonec jenom silné čtyři hvězdy, i když jsem dost váhala :)

2 02.01.2014

Klasický Brown. Používá pořád ta samá schémata, která akorát našroubuje pokaždé na jinou situaci. I tématicky se pohybuje v jedné rovině. Přesto mě to i tentorkát bavilo (i když knihy Da Vinciho kód nebo Andělé a démoni mi byly bližší).
Číst Browna je způsob, jak si oddechnout, pobavit se a ještě se něco dozvědět :)

1 01.08.2013

"Mořila" jsem se s tímhle příběhem skoro týden, někdy jsem měla tendenci přeskakovat, některé pasáže se mi tolik nelíbily. Ale pro spoustu krásných úryvků, fascinující vztah mezi hlavními hrdiny a konec stojí za to si knihu přečíst.

29.06.2013

Pakliže jsem měla nějaké výhrady, všechny byly spláchnuty přívalem slz na posledních stránkách. Tudíž nemůžu říct nic jiného, než že to bylo vynikající.

2 30.03.2013

Takové nostalgické ohlédnutí za úspěšnou sérií, kterou jsem milovala. Celá kniha se nese spíše v sentimentálním než vtipném duchu a první polovina se dost vleče (aby se pak druhá pro změnu hnala do cíle jak splašená kobyla). Přesto mě to docela chytlo :)

1 05.02.2013

Velmi povedená kniha - milá, jemná, něžná... Škoda jen trochu uspěchaného konce (téhle knížce by vyloženě prospělo, kdyby byla delší), kdyby ho nebylo, dala bych plný počet:-)

3 16.12.2012

Já to miluju! Snoopy je moje srdeční záležitost a tenhle výběr zvlášť.

2 06.12.2012

Od téhle knížky jsem moc neočekávala, když jsem si jí nesla domů jako povinný odběr z KK. Ale jakmile jsem jí otevřela, věděla jsem, že tohle rozhodně nebylo šlápnutí vedle. Autorka mi mluvila z duše (a to i přesto, že je mezi námi docela věkový rozdíl), její názory i styl psaní mi seděly do puntíku, příhody s pejskem byly super. A že jsem se u něčeho tak smála, až mi tekly slzy, to už se mi dlouho nestalo! Strašně se těším na to, až Veronika Hájková vydá další dílko, ať už bude o čemkoliv :)

2 06.12.2012

Tahle kniha je vynikající. Břitký humor, ironie, nečernobílé postavy, skvělý nápad s emaily. K E se určitě ještě několikrát vrátím a lituju, že další díly nebyly vydané v češtině.

2 27.11.2012

Když jsem Není přání jako přání dostala k narozeninám, skepticky jsem se ušklíbala s tím, že tenhle žánr není nic pro mě. O to větší bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že kniha není vůbec špatná! Naopak, jako oddychovka funguje výborně. Před týdnem jsem si donesla z knihkupectví Kde je ta holka? Tak doufám, že to bude stejně povedené.

1 25.11.2012

Tato kniha není ani tak o Anglii a jejích obyvatelích (jak jsem původně čekala - ke své smůle), jako spíš o tom, že i v padesáti letech můžeme prásknout do koní a začít úplně nový - šťastný - život. Jako povzbuzení pro lidi středního věku, kteří neví, co se sebou, to asi bude fungovat dobře. Jinak mi to ale spíš přijde jako zamilovaný deníček rozjásané a rozněžnělé Hany, který byl vydán z pro mě ne moc pochopitelného důvodu. Chybí mi vtip (když už se tam náhodou objeví, je něčím hned zabit), víc historek, víc naučných postřehů. A styl psaní taky není podle mého gusta.
Zkrátka a dobře jsem zklamaná a jen se zatnutými zuby jsem tohle dílo přelouskala do konce.

3 18.11.2012

Moje srdcová záležitost, svym způsobem klenot mezi knížkami L.L. :)

3 14.11.2012