alois.randa komentáře u knih
Líbil se mi pohled na kriminální případ z pozice novináře. Zápletka zajímavá, děj ubíhal rychle.
Ač počtem stran nejméně početná kniha ze série, tak jsem ji asi četl zatím nejdéle. Některé pasáže byly vynikající, ale pak následovaly nudné, které se dost vlekly, Snad bude další díl lepší.
Knihu jsem našel v knihovně poměrně náhodně, přečetl jsem ji jedním dechem. Autentický popis totalitního kriminálu z pohledu politického vězně, který si vše musel vyžrat za to, že po nocích přepisoval pro režim nevhodné knihy.
Kniha se četla velmi dobře, zajímavé spojení dvou nezávislých případů
výborná napínavá detektivka, i když některé části dost neuvěřitelné asi jako z amerického filmu
Přišlo mi to trochu chaotické, jednotlivé kapitoly byly spíše samostatné povídky. Vadily mi vulgarismy.
Podobně jako předchozí román Vítkovické katedrály měla kniha spád. Krásné čtení na víkend, u kterého mě opravdu honila mlsná. Krásně propojeno s osudem spisovatelky Marie Stony s odkazy na její světoznámé přátele, kteří navštívili třebovický zámek. Stejně jako u Vítkovických katedrál zde autorka za každou kapitolou doplňuje stručné poznámky o historických postavách a faktech, které jsou v dané kapitole zmíněné.
Autorka krásně popisuje rozkvět nejen železáren, ale zejména Nových Vítkovic budovaných ředitelem Kupelwieserem, který předběhl Baťův projekt budování Zlína. Kniha, ač psaná jako román, se drží historicky doložitelných faktů, kdy za každou kapitolou následuje krátké historické vysvětlení.
Téměř celý příběh mi byla hlavní postava neskutečně nesympatická, ale doufal jsem, že přijdu na kloub její "rozmazlené" povaze. Až v době války a odsunu jsem ji vzal na milost. Kniha měla pomalejší rozjezd, ale nakonec gradovala.
Oddechovka na jedno odpoledne, kniha mě bavila. Děj není zbytečně natahován, postavy krásně vykreslené.
Přečteno téměř na jeden zátah. Mělo to spád, napětí, syrovost, zajímavou zápletku i zakončení.
(SPOILER) Nenadchlo, nebavilo. Když knihu načnu, dočtu ji. Co kdyby se to rozjelo. Proto jsem ve čtení pokračoval i zde. Miluji historické romány. I ty, které se přesně nedrží faktů. Jasně, že se jedná o beletrii, ale přišlo mi to strašně naivní. Postavy spolu řeší, jak vyrukovat se svým nálezem na veřejnost, ale při rozhovorech se navzájem nevnímají, jako by je to vůbec nezajímalo. Toto se opakuje celý děj. Pokud by mělo být pokračování příběhu, tak si nemyslím, že bych se do něj pustil.
Pár pasážím jsem se zasmál, ale už to prostě není ono. Pokračování pana Macka mají dle mého názoru sestupnou kvalitu a doufám, že dodrží slovo a už tuto kaši nebude dál nastavovat.
Jednoduše a laskavě popsán život paní Zdislavy. I krutosti doby jsou zde zakončeny se šťastným koncem. A svatá Zdislava je zde vylíčena jako poslušná dcera, milující manželka a matka, ale hlavně jako ochránkyně a léčitelka všech nemocných bez rozdílu majetku. Ač sama dokázala ulevit od bolesti a nemoci jiným, sobě nedokázala pomoci a umírá velice mladá.
Nádherný popis šumavské krajiny, příběh je velice romantický, pohádkový. Pro chvilkové snivé čtení doporučuji.
Předchozí díly se mi četly lépe. Tady mi to přišlo takové zdlouhavé a místy až nudné, možná to bylo i množstvím postav, které se v ději střídaly.
Smutné, ale poučné. Jinak jedna z mála knih, kterou jsem četl na etapy. Nevadilo mi přeskakování v čase, ale až tak mě to nevtáhlo, jako jiné knihy tohoto typu.
Má to spád, je to napínavé, klasická romantika hlavního hrdiny. Přirovnal bych to k béčkovým hororům, ovšem v tom dobrém smyslu.