Analady
komentáře u knih

Tuto knihu jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě a musím se přiznat, že se mi do ní ani trochu nechtělo. Dříve mnou tolik oblíbené téma druhé světové války se pro mě stává čím dál méně vyhledávaným. Jsem už opravdu přesycena vším tím utrpením. Naopak si čím dál víc uvědomuji, že je potřeba opravdu užívat a oceňovat dobu, ve které mám to štěstí žít - období míru a velké svobody. Toliko k mým pocitům, které předcházeli četbě. Co se samotné knihy týče, tak tu hodnotím velice kladně, ačkoliv toto hodnocení mi k tak smutnému tématu nesedí. Autor velice surrealisticky a čtivě popisuje dění v Polsku za druhé sv. války. Není to žádné lehké čtení, je v něm spousta bolesti a utrpení. Jako vždy jsem se neubránila myšlenkám, jak je to hrozné, jak nelidsky se k sobě lidé dokážou chovat. Kéž by z nás každá taková připomínka dokázala udělat lepší lidi.


Před léty jsem si přečetla knihu o Japonsku a japonská kultura se mi tehdy moc zalíbila. Vyznává totiž hodnoty, které se u nás rychle vytrácí a mně jsou hodně blízké jako úcta, disciplína, pracovitost, respekt ke společnému prostředí. Proto když jsem při hledání vhodné knihy ke čtenářské výzvě narazila na tuto knihu, neodolala jsem a koupila si ji.
Jako pozitivum na ní vidím to, že jsem se dozvěděla mnohé další informace, o kterých jsem dosud neslyšela. Ale celkově jsem z knihy trošku rozpačitá. První, co mě mrzí, je, že kniha je psaná formou deníku. Jde o soubor postřehů a drobných zážitků, nikoliv o ucelený příběh. Co se týče vztahu mezi Veronikou a Kótou, dočteme se, že se potkali, pak se po nějaké době rozhodli vzít se, Veronika se přestěhovala do Japonska, kde byla na všechno sama, protože Kóta odcházel z domu v osm a vracel se o půlnoci. Chybělo mi tam nějaké citové propojení. Spíš než lásku ke Kótovi a k Japonsku jsem z knihy cítila odpor k jinakosti. Jakoby autorka říkala: Kam jsem se to odstěhovala? Je to tady všechno tak divně jiný. Ale nějaká láska tam asi musela být, když spolu vydrželi. Škoda, že ji autorka nevložila i do této knihy.


Když jsem si tuto knížku vybírala v knihovně, neměla jsem od ní naprosto žádné očekávání. Knížka pro puberťačky přece není nic pro mě. Ale hledala jsem narychlo nějakou knížku, u které si odpočinu, tak jsem si řekla, že to zkusím. A nejen že jsem si u ní hezky odpočinula, ale taky jsem se u ní příjemně zasnila a připomněla si pocity, které jsem prožívala, když mi bylo náct. Pěkná romanťárna.


I když je tato kniha velmi čtivá, je to jedna z knih, kdy čtení bolí. Je to kniha o životě, o lásce partnerské i mateřské, o bolesti, o touze a také o tíze rozhodnutí. Život přináší radosti i bolesti, i mnohé těžké zkoušky. Ne vždy v těchto zkouškách obstojíme. Důsledky si pak s sebou neseme dál jako těžké břímě. Má se člověk rozhodovat rozumem nebo srdcem? Tom se dostává do situace, kdy ať se rozhodne jakkoliv, vždy tím někomu ublíží. Vlastně všechny postavy tohoto románu procházejí těžkými zkouškami.


Cheryl má můj obdiv za to, že tak náročnou hřebenovku zvládla, sama se svým Monstrem. I ve mně se během čtení probudila chuť někam jen tak vyrazit, zažít pocit volnosti a sounáležitosti. Její vyprávění bylo krásné, místy bolestivé a syrové. Dokáže vyprávět velmi sugestivně, takže prožíváte vše, o čem píše, s ní.


Kniha je psaná čtivě, ale samotný příběh mi připadl hned od počátku naprosto neuvěřitelný. Vůbec jsem nechápala, proč byla Bára tak posedlá Afričanem Kenem z pouhého vyprávění Němce, kterého sotva znala, proč si s ním začala psát, když ho vůbec neznala, proč se rozhodla za ním odjet do Afriky, proč měla potřebu shánět mu tolik peněz ... A takových proč mě během čtení napadlo ještě mnoho.


Příběh, u kterého dlouho nebudete vědět, co se stalo. Události se odkrývají velmi pozvolna. Poslední dílek zapadne opravdu až na konci knihy. Kniha se čte velmi dobře, udržovala mě v napětí. Jediné, co bych jí mohla vytknout, je konec, který byl zbytečně rozvleklý. Jinak naprostá spokojenost.


Škoda, že jsem se před přečtením knihy nikde nedočetla, že se jedná o knihu pro děti. Autor je sice přesvědčen, že kniha osloví i dospělé, jak jsem se dočetla na přebalu knihy. Mě bohužel neoslovila. Celé mi to přišlo hrozně málo uvěřitelné a naivní.


I mrzouta si člověk může zamilovat, když zjistí, že pod tvrdou, nepřístupnou slupkou se skrývá velké srdce. Originálně pojatá kniha o životě, stáří a přátelství. O tom, že v samotě se člověk topí. O tom, že práce, hezké vztahy a pomoc druhým dávají našemu životu smysl. Pěkné čtení.


Autorka píše čtivě. To však bylo pro mě jediné plus na této knize. Do první vraždy se mi kniha moc líbila. Pak se to zlomilo. Pořád jsem čekala nějaké zlepšení, které bohužel nepřišlo. Největším zklamáním pro mě byl samotný závěr.


Tuto knihu mám jako audioknihu a moc se mi líbila. Povídky byly krátké, milé, krásně namluvené. Pan Svěrák se moc hezký poslouchá.


Krásný příběh, kniha psaná krásným jazykem. Po přečtení jsem zhlédla i film. Ten se ale knize zdaleka nevyrovnal. Jednoznačně doporučuji přečíst knihu.


Sport nesleduji, ale Gábinu nešlo přehlídnout :-) V rozhovorech na mě působila vždy hodně mile a sympaticky. Trochu jsem váhala, jestli si knihu pořizovat, když má tak nízké hodnocení. Nakonec jsem to riskla a nelituji. Četla se dobře. Překvapilo mě, co všechno na sebe i druhé prozradila. Je fajn, že chtěla být otevřená, ale řekla bych, že to s tou otevřeností trochu přehnala. Nicméně považuji tuto knížku za povedenou. Je to takové pěkné shrnutí její sportovní kariéry.


Měla jsem chuť změnit žánr, tak jsem si pro mě netradičně vybrala sci-fi. S velkou dávkou trpělivosti a sebezapření jsem doposlouchala audioknihu do poloviny a pak jsem to trápení ukončila. Toto se moc nepovedlo.


Budu opakovat, co už tu bylo napsáno, ale nejde to jinak. Moc milá knížka, která pohladí, potěší a vykouzlí úsměv na tváři. Dan je milej a vtipnej. Poslouchala jsem i ukázku audioknihy a taky super.


Slabší tři hvězdičky. Autorka umí psát poutavě. Ze začátku jsem byla nadšená, postupně ale nadšení sláblo. Konec byl nejslabší. Celkově to nebylo špatné, ale nijak mě tato kniha nenadchla.


Pokud máte touhu cestovat na vlastní pěst, ale jste cestováním zatím nepolíbení, pak by vám tato kniha mohla pomoci váš sen uskutečnit, tzv. vás nakopnout. Na začátku vás autorka vybaví základními informacemi, zasvětí vás i do procedury na letišti. Pak už se věnuje vlastním cestám za kačku. Ačkoliv jsem od knihy čekala trochu něco jiného, bylo to nakonec vcelku milé čtení. Kačka je mi hodně sympatická, umí si život užívat se vším všudy. Jako parťačku na cesty bych ji určitě brala. Jen bych s ní neuměla držet krok, co se konzumace alkoholu týče. Vypadalo to, že pořádná zásoba alkoholu je nedílnou součástí jejích cest.


Popravdě mám z této knihy dost zvlaštní a rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi líbily krátké kapitoly, které rychle plynuly. Byla tam místa, u kterých jsem se pobavila. Jiná místa nabízela prostor k zamyšlení. Byly tam i chvilky dojetí. Na druhou stranu mi chvílemi hlavní hrdinka byla až protivná. Nemůžu říct, že bych z této knihy byla nějak zvlášť nadšená, každopádně to byl zajímavý a celkem netradiční zážitek.


Kniha napsaná s velkou láskou a úctou k životu. Je poctou všem těm, kteří museli vytrpět všechny ty hrůzy. Byli vytrhnutí ze svých domovů, připraveni o vše, co jim bylo drahé, o své nejbližší i o svoji důstojnost. Přes všechny kruté osudy, které jsou líčené velmi naturalisticky, je psaná zároveň
velice citlivě a s velkou pokorou.


Pěkná obálka, zajímavý námět, ale celkový dojem z knihy nic moc. Přišlo mi, že se autorka snaží až příliš hrát na city. Některé situace byly těžko uvěřitelné, někdy se postavy chovaly nelogicky. Celkově mi tam něco chybělo, abych se mohla zcela ponořit do příběhu a vytvořit si k postavám vztah. Bylo to takové nedotažené. Ačkoliv je zde kniha vysoce hodnocená, já jsem se ke čtení musela nutit.
