Aneleh komentáře u knih

Překvapuje mě, že tahle kniha nemá vyšší hodnocení. Za mě tedy moc vydařené, napínavé až strhující čtení. Myslím, že si na tohle děsivé vykreslení mlhy vždycky vzpomenu, až se do ní ráno probudím.
Hlouběji uvažující čtenář asi také pochopí, kam autorka směřovala s onou psychiatrickou diagnózou. Lidská mysl si s námi dokáže opravdu hodně pohrát. A co vypadá jako neuvěřitelné, logicky vyvrácené, přesto může být pravdivé. Právě proto se mi líbil i otevřený konec. Nakonec co Monice zbývalo jiného než také odejít na jiné místo, když jí nikdo nevěřil?
Určitě zkusím i další knížky této spisovatelky.

Asi nejlepší psychothriller, jaký jsem dosud četla. Tak napínavé, že nemůžete přestat číst. Doporučuji všem, kteří chtějí při čtení zapomenout na všechno okolo, tohle vás zaručeně úplně pohltí. Nelze nezmínit i originální obálku.

13 16.06.2024

Opět silná a syrově upřímná kniha psaná způsobem, jakým to umí jen paní Dvořáková. Deprese, nespokojenost se životem, který se po zvonění klíči v 89 roce má změnit k lepšímu. V této rodině je vynikajícím způsobem vykresleno, jaká ztráta iluzí přišla. Svět se změnil, ale uvnitř rodiny stále sálá neustálá marnost a zahořklost. Každý, kdo tuto dobu prožil, zde najde určité situace, které se ho dotknou a řekne si ano, takhle přesně to bylo, tak jsme se cítili a tak jsme žili. Pavlína navíc trpí alkoholismem svého otce, nečekala jsem však, že její vzdor a pocit beznaděje přeroste nakonec v něco tak děsivého. Bývalo by mě zajímalo, jak se dokázala nakonec osamostatnit a vzít život do svých rukou. Ač se jí to podařilo, stejně neustále vzpomíná a klade si otázku, zda se může cítit opravdu svobodná. Klobouk dolů před paní spisovatelkou, takhle vykreslit by to uměl málokdo.

13 27.02.2024

Ačkoliv v knize je hned na začátku upozornění, že osoby i události jsou pouze dílem fantazie, můžeme najít ve Wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Franca_Viola) i v několika dalších článcích na internetu, že Franca Viola je skutečnou postavou, jejíž příběh v roce 1965 otřásl sicilskou tradicí a změnil zákony. Příběh Olivy v knize této spisovatelky (jenž překvapivě má také jméno Viola, jen křestní) je v podstatě stejný, jen jsou změněny některé nedůležité události, které však ve skutečnosti byly ještě mnohem horší. Například skutečné Viole dokonce unesli bratra a zbili její matku. Soud je však popsán téměř přesně dle skutečnosti.
Až poté, co jsem si našla tato fakta, jsem v plné míře ocenila význam a sílu této knihy. Jen jedno jsem nepochopila: proč spisovatelka svým způsobem vlastně zatajila, že jde o příběh podle skutečné historické události.

13 16.12.2023

Originální způsob psaní této spisovatelky mám velmi ráda. Vůbec mi nevadí, že nepoužívá přímou řeč, naopak to tím více přibližuje myšlenkové pochody všech postav.
I v této knize píše o všedním životě obyčejných lidí, o jejich pocitech a nechává nás podrobně nahlédnout do jejich uvažování a tím nám je úplně přiblížit. Tohle je příběh jednoho manželství, které sledujeme od seznámení až po jeho naprosté zevšednění a citové otupění.
Každá postava se nám úplně otevírá takovým způsobem, abychom pochopili její jednání. Nejvýrazněji je degenerace manželství popsána u Richarda, ten je považován za viníka. Ale k tomu, co se nevyhnutelně stane, směřuje chování všech zúčastněných. Takhle to dopadne, když se nekomunikuje, každý si nechává své pocity a myšlenky pro sebe, nevychází druhému vstříc, nechce dělat kompromisy a stále se cítí jen ukřivděný.
Tenhle depresivní příběh nám ukazuje, jak se lze postupně a nenápadně dopracovat k úplnému rozvratu rodiny. Otevřený konec zde ani tak nevadí, stačí, že Richard tou závěrečnou větou nakonec všechno pochopil.

13 18.11.2023

Tak tohle byla pecka! Smutné, ale velmi poučné a nádherným stylem vyprávěné. Protože jsem nemohla číst v jednom kuse, stále jsem na knihu myslela a přemýšlela o osudech jednotlivých osob. Je to jeden z příběhů, který jsem si opravdu užívala, při čtení se vracela často zpátky, abych si oživovala jednotlivé pasáže. V knize se poměrně rychle střídají padesátá a osmdesátá léta se současností, a tak vás to nutí opravdu pozorně číst a nenechat se jakkoliv rozptylovat.
Ano, knihu velmi doporučuji, je v ní spousta pravdy. Tak to opravdu bylo, ač si člověk v některé té době třeba docela spokojeně žil a ani o těch hrůzách nevěděl nebo raději nechtěl vědět. Proto mějme stále oči otevřené a braňme si svoji svobodu, chtějme znát pravdu a nebojme si ji zjišťovat, i když to leckdy není jednoduché.
"Průšvih a neštěstí vždycky přijde odjinud, než ho člověk čeká."
Jsem ráda, že jsem objevila další skvělou českou spisovatelku a děkuji jí za výjimečný čtenářský zážitek.

13 14.05.2023

Pan Hartl opět u mě zabodoval. Miluju jeho způsob psaní, jeho humor a nápady. Krásně jsem si vždy večer odpočinula od vánočního běsnění. Jako všechny jeho knihy mě příběh bavil a naopak jsem byla ráda, že byl tak dlouhý, bylo to oddechové a v mnoha ohledech i poučné: "Krása a láska se nedají koupit. Člověk za ně platí snahou. Když se nesnaží, krásy a lásky má málo."

13 18.12.2022

Snad ani není co dodat. Zdá se, že jde o zcela obyčejný příběh, kdy mladá matka nezvládá výchovu svého syna, na kterou zůstala sama a jak se k tomu staví zbytek její rodiny, především její matka a bratr. Jen málokdo by z tak běžné záležitosti dokázal udělat strhující vyprávění, jak to však tato autorka svým zvláštním stylem psaní perfektně dokáže. Dokáže se stoprocentně vžít do myšlení a pohnutek všech postav, především ale desetiletého kluka, což mě úplně dostalo. Petra Soukupová vlastně ukazuje, že všechno to, co se nám děje, co prožíváme, je pro každého z nás takovýto malý román. Ukazuje pravdivě hloubku vztahů i celého života nás všech, proto mám její knihy moc ráda. Tady navíc úžasně podaný konec.

13 04.11.2018

Toto je jedna z knih, na kterou se nezapomíná. Zanechá ve vás spoustu pocitů, donutí k zamyšlení. Nikoho nemůže nechat chladným a nad věcí, v každém musí probudit spoustu emocí. Vlastně by si ji měl přečíst každý. Já sama dokáži jen s úctou mlčet.

13 13.09.2014

Perfektní, pravdivé až mrazivé. Nízké sebevědomí vždy přímo přitahuje psychopatické osobnosti, to je skvěle ukázáno na prvních dvou povídkách. A u povídky třetí doopravdy mrazí, protože je tu ukázáno propojení zdravotnictví-peníze-obchod. Zajímalo by mě, zda jsou povídky napsány podle skutečných událostí. Kniha je velmi přesvědčivá a působivá, až člověk přemýšlí, zda sám není do nějaké sítě zapleten...

12 19.03.2017

Druhý díl je stejně krásný a laskavý. Pokud čtete srdcem a vnímáte každé slovo, dá vám tato kniha velmi mnoho. Vaše srdce "přede", když jste šťastní a věřte, že umění příst (být šťastný) má každý jen ve své moci. Obě knihy ve mně zanechaly stopu na celý život a bez nadsázky můžu říct, že i ovlivnily můj pohled na svět. Měl by si je přečíst každý, nejen milovník koček. Dávám jim přední místo ve své knihovně a určitě se k nim budu vracet. Autorovi patří velký dík za jejich napsání.

12 01.03.2015

Perfektní vhled do tehdejší doby socialismu, kdy lidé byli trestáni za všechno, co tehdejší režim vyhodnotil jako vzpouru proti systému. Přesně v tom roce 1985 se mi narodila druhá dcera a doma jsem měla první pětiletou. Až mráz po zádech mě při čtení běžel při pomyšlení, že i mně jako spoustě dalších se mohla podobná situace přihodit a nemuseli jste ani jako Linda vzít do ruky pušku. Paní Kubíková nás přesně vtahuje do této doby a pro ty z nás, co jsme ji zažili, je to velmi silné čtení. Její příběh přesně vystihuje tehdejší ztrátu svobody. Všichni jsme se báli i jen promluvit a kdyby ti, co se jich Linda bála a co ji ohrožovali, nebyli Rusáci, jistě by byl její čin posuzován trochu jinak. Kdo dobře sleduje současnost, má důvod k obavám i nyní - dějiny se stále opakují.
Také jsem ještě v žádné jiné knize nečetla tak podrobný popis ženského vězení a pocity vězeňkyň, jenž jdou hodně do hloubky.
Pouze v posledním díle to soužití po návratu Lindy domů se mi zdálo trochu nepravděpodobné. Nedovedu si představit, že by to nějaká žena skousla: ona v obýváku a vedle v ložnici její manžel s její nejlepší kamarádkou, které pak ještě projevuje vděk... Linda byla snad anděl, když tak dlouho mohla setrvávat v tomto zvláštním seskupení ještě spolu s nepřející tchyní. Na druhé straně se však bála, aby nepřišla o Aničku. Vyčkávání se jí vyplatilo, musela však mít v sobě velkou vnitřní sílu.
I přes trochu úsečné vyprávění se mi četlo velmi dobře, dávalo to prostor pro vlastní fantazii a vystihla se tak dobře celá obrovská tragédie.
"Když někoho poznáš, jen třetinu pravdy říci se sluší.
A pozor si dávej, ať neodhalíš celou svou duši."

11 26.09.2024

Úžasná kniha, stejně jako Vyměnit vodu květinám. Autorka píše příběhy, které něco důležitého říkají, na něco závažného upozorňují. Vůbec jsem se s touto knihou nechtěla rozloučit, několikrát jsem se vracela a říkala si, zda je to vůbec možné, jestli jsem to opravdu dobře pochopila. Ani chvíli se nenudíte, naopak vás to nutí přemýšlet, dělat si názor a na konci vše krásně vyplyne a vy všechno pochopíte.
Nezapomenutelný příběh. O mládí, stáří, lásce, nenávisti. Jak to dopadá, když nenávist vám zatemní mozek, když chcete někoho podvést, když si myslíme, že život přelstíme. Kniha plná nádherných myšlenek. Doporučuji každému, kdo hledá kvalitní čtení, kdo hledá pravé hodnoty a neobvyklý čtenářský zážitek. A jen tak mimochodem: Havran byl neodolatelný, tenhle anonym by měl pracovat ve všech domovech důchodců.
"Dítě bez matky je sirotek. Ale jak se říká matce bez dítěte?"
"Život bere a vrací ve stejnou dobu."

11 19.05.2024

Přečetla jsem od pana Hartla všechny jeho knihy a vždycky jsem se báječně pobavila. Ne jinak je to i u této jeho poslední. Mám prostě ráda jeho styl vyprávění, jeho humor a to, že se zabývá všedními záležitostmi obyčejných lidí. Na nic si nehraje a píše, jak to chodí. I když nemám v knihách ráda vulgárnosti, v jeho podání mi to nevadí. Miluju ty absurdní a povedené situace, které dovede vymyslet, ať už jsou veselé nebo smutné. Sotva jsem dočetla a už se těším a přeju si, aby brzy zase vymyslel něco tak osvěžujícího a v mnoha případech i pravdivého.
"Je nutný se taky umět smířit s tím, že už jsme si jednou zvolili určitou budoucnost a odžily z ní tak velkej kus, že už prostě úplně jinej život mít nemůžeme."

11 15.01.2024

(SPOILER) Mrzí mě, že tentokrát nemohu dát všechny hvězdičky, protože jsem od autorky četla všechno a vždy jsem byla nadšená. Zvykla jsem si na její zvláštní způsob psaní, že nepoužívá přímou řeč, na určitou depresi, která čiší z každé stránky, ale zároveň nám tím ukazuje syrovou pravdu, kterou mnohdy nechceme vidět.
Nejinak je tomu v tomto příběhu, jen mě hrozně zklamal ten konec. Tak celou dobu čekáte, jak se konečně Veronika rozhodne a pak se nedozvíte nic jiného, než že ve svém věku nemusí už matku poslouchat? To snad víme všichni! Otevřené konce jsou zcela běžné, ale tady mi to přijde skoro jako výsměch čtenáři, že jim bylo poskytnuto tak málo.
Veronika to neměla lehké a která žena v tomto věku má. Každá si musí prožít pubertu svých dětí, starost o nemocné rodiče, jejich úmrtí a do toho starosti v zaměstnání, ale neřeší to alkoholem. A to ještě Veronika měla štěstí na docela chápavého a klidného manžela.
Celkově tedy ano - je to autorka tak jak ji známe, ale těch nedořešených věcí a nezodpovězených otázek je v tomto příběhu trochu příliš.

11 17.06.2023

Díky této knize pochopíte, jak je důležité udržovat si vyrovnanou hladinu cukru v krvi a objasní vám, proč se někdy po jídle cítíte tak špatně nebo proč máte neustále chuť na sladké. Přiznám se, že až po přečtení této knihy jsem pochopila, jak vlastně funguje v našem těle glukóza a inzulín, jak je to s cukrovkou a proč jí onemocníme.
Překvapilo mě a oceňuji, že autorka v knize otevřeně uvádí, že léčba inzulínem u druhého typu cukrovky je chybná, že je to vlastně začarovaný kruh a logicky vysvětluje proč.
Uvedených deset triků na to, aby nám cukr v krvi nevytvářel tzv. špičky, není nic těžkého a některé z nich jsem hned začala praktikovat, třeba jíst jídla ve správném pořadí nebo před jídlem si dát sklenku s octem či zeleninový předkrm.
K této knize se budu nejspíš neustále vracet, abych si oživovala její rady a důležité vědomosti. Kniha je přehledná a i některé odborné věci v ní pochopí každý. Považuji ji za velmi hodnotnou a v zájmu svého zdraví by si ji měl přečíst každý.

11 30.05.2023

Četla jsem poslední díl v delším časovém odstupu od prvních dvou, přesto se mi okamžitě celý život Louisy vybavil. Tohle není pouze romantika, ale i reálný příběh poznávání sama sebe. Kniha se čte skvěle, nemůžete se odtrhnout. Líbilo se mi, že na Willa se nezapomíná a měla jsem radost, že na jeho počest vznikla i knihovna. I když vlastně celou dobu tušíte, jak to asi dopadne, přesto má smysl tuhle knížku číst - je v ní totiž hodně pravdy: "Důležité je vědět, že ať už si na své cestě vyberete jako doprovod kohokoli, nedovolíte mu rozhodovat o tom, kým budete."

11 25.03.2023

I když je tento příběh pro úplně jinou věkovou skupinu než jsem já, přesto se mi moc líbil a nemohla jsem se od něj odtrhnout. Tahle rodina je hodně zvláštní a právě proto je v ní dobře ukázáno všechno to, co se děje i v napohled normálních rodinách. Nekomunikace, nezájem, lhostejnost, skrývání problémů, v takovém prostředí se často vyvine deprese, která může vyústit až v tragédii. Za mě poučné pro všechny věkové kategorie, fandím této spisovatelce, každá její kniha má nějaké skryté poselství a hloubku.

11 22.08.2022

Opravdu promyšlený thriller, který mě bavil číst. I když zde bylo mnoho postav a kapitoly jako kdyby nesouvisely jedna s druhou, nakonec se vše slije v jeden zcela jasný a pochopitelný závěr. Příběhy od tohoto autora nikdy nezklamou, když chcete zažít příjemné napětí a nečekané zvraty. Je to opravdový mistr vyprávění.

11 08.10.2021

Jednoduchý styl psaní, který zde mnozí kritizují, se mně tu právě velmi líbil. U jiného příběhu by vyzníval příliš jednoduše, ale do tohoto napínavého thrilleru se hodil. Strohé věty záměrně zvyšovaly napínavost děje. Jednotlivé kapitoly navazují tak, že nelze přestat číst a konec byl víc než šokující. V podstatě jsme na něj však byli připravováni. Bylo to promyšlené, strhující a překvapivé. Rozhodně si myslím, že nálepku bestseller si určitě zaslouží.

11 06.08.2017