Aneleh
komentáře u knih
Věř mi
J. P. Delaney (p)
Tak trochu jsem rozpačitá z tohoto díla. Hlavní roli tu hrají Baudelairovy básně, něco jsem si o tomto prokletém básníkovi tedy přečetla, abych byla v obraze. To bylo na knize zajímavé, že vycházela z této skutečnosti, jinak ale samotný příběh mi přišel trochu přitažený za vlasy a až moc překombinovaný. Sice až do konce nevíme, kdo bude vrah, ale je to za cenu až moc různých variací. Nakonec jsem už vůbec nevěděla, která Claire je momentálně na scéně: zda ta, co se jen vžila do své role nebo ta opravdová. Hlavně že už tedy byl nějaký závěr. Nejsympatičtější mi byl Frank a pak také byly zajímavé různé postřehy z herecké práce.
Med v hlavě, marmeláda v srdci
Hilly Martinek
Velmi laskavá kniha plná emocí, kterou nelze jinak než ohodnotit všemi hvězdičkami. Nádherný příběh úžasného vztahu mezi dědečkem a jeho vnučkou, která se citlivě dotýká vážné Alzheimerovy nemoci. Líbilo se mi, jak zde autorka dokázala skvěle vyjádřit, jak tato dvojice, ač tolik let od sebe vzdálená, si dokáže porozumět. Především jak jedenáctiletá dívenka vycítí se vší svojí dětskou upřímností a intuicí, co její nemocný dědeček potřebuje a jak se k němu má chovat - často lépe než jeho dospělí příbuzní. Nejkrásnější byl závěr, kdy se prolíná Tildino dětství s její dospělostí a ona se vrací do Benátek, aby navštívila všechna místa, kde strávila poslední dny se svým dědečkem a zároveň se vyrovnává se svými vlastními problémy. Příběh je určitě právě proto tak lidsky dojemný, že je vyprávěný na základě vlastních prožitků a zkušeností spisovatelky.
Mlčící pacientka
Alex Michaelides
Moc nechápu, proč nemá kniha vyšší hodnocení. Za mně tedy výborný psychologický thriller, jaký jsem už dlouho nečetla. Až do konce netušíte, jak to vlastně všechno bylo a pak tedy jen zíráte. Zajímavé sondy do světa psychologie, jak jsme formováni už od dětství a v období, na které si vůbec nepamatujeme - to je zajímavý bonus této knížky. Doporučuji ji všem přemýšlivým čtenářům, kteří mají rádi překvapení a neuvěřitelné zvraty a konce.
Můj tajný život
Lucie Hříšná
Nejsem žádný puritán, nevadí mi, čím se Lucie živí nebo živila, existuje to konečně odjakživa, ale odsoudit musím, jak se vyzdvihuje nad ostatní, jak pohrdá svými kolegyněmi, vesnickými ženami a dokonce i svojí maminkou, o které se nestydí napsat, že má omezený vesnický mozek (str. 216). To jako fakt?? Tedy Lucie, naprosto ti chybí charakter a pokora, jsi vypočítavá a prolhaná. Chtěla jsem se něco dozvědět o tom, co přináší život luxusní společnice, že je to jistě dáma na úrovni, která nám prozradí nejen pozitiva, ale upřímně i negativní zážitky, ale místo toho jsem se dozvěděla, že sama Lucie vlastně neví, co je: "Jsem společnice neboli exkluzivní prostitutka, což je hanlivé označení, byť pravdivé." V další větě však hned toto popírá: "Pochopitelně poskytuji i sexuální uspokojení, ale existuje čas před a po, proto nejsem prostitutka." (str. 232 a 233). Takže Lucie, nejen charakter ti chybí, ale i inteligence. Jsi naprosto nevyzrálá zlatokopka, svým způsobem života zcela emočně zdegenerovaná. Vlastně je mi tě líto, protože nikdy nepoznáš, co je opravdová láska a cit. Kvalitu této knihy a autorky každý pozná, když si přečte poslední dvě věty této knihy a dozví se, dle čeho si bude Lucie vybírat svého manžela. Je to ubohé a k smíchu. Po přečtení jsem si přála, aby to celé byl jen vymyšlený román, protože tak nechutná realita snad ani nemůže existovat. Takhle jsem nemohla dát ani tu jednu hvězdičku.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Ze čtení této knihy jsem trochu rozpačitá. Na jedné straně jsou v ní hluboké a velmi pravdivé myšlenky - sama jsem i jeden citát vložila - ale na straně druhé jsem chvílemi ztrácela nit. Skákalo se od jednoho k druhému, až mi unikala souvislost. Bylo to však vtipné, což oceňuji. Takový příběh by se jen těžko mohl stát, jeho účelem spíše bylo ukázat to dobré v lidech, což se autorovi podařilo.
Kdo se postará o Annu
Kateřina Pantovič
Neuvěřitelné nápady této spisovatelky mě v její knize ohromily. I když obálka neslibuje nic světoborného, to uvnitř stojí opravdu za přečtení. Na tenhle příběh nezapomenu, užívala jsem si každý řádek a bavila se i smutnila a zamýšlela se po celou dobu čtení. Olivie i po svojí sebevraždě může nahlížet do života ostatních lidí, kteří právě svojí obyčejností jsou naprosto jedineční. A ta schopnost staré paní vědět přesně, co se stane příštích deset minut! Nebo psychoterapeut Adam a jeho věštecká koule! Nikdy bych nevěřila, že se tak pobavím při tak vážném tématu. Tahle kniha je vlastně přesně taková jako celý náš život, je v ní vše, co život přináší, všechny lidské zmatky, radosti i neštěstí a slabosti, zároveň ukazuje smysl našeho života. Druhou dětskou knihu této spisovatelky mám připravenu pro svoje vnoučata a doufám, že s psaním bude autorka pokračovat, protože píše moc hezky a dokáže čtenáře silně zaujmout.
Když jsi odešel
John Marrs
Pro mě tedy hodně velká síla... zanechalo to ve mně neodbytné myšlenky na to, kam až může vést nekomunikace mezi partnery. Kdyby si po pravdě vše vyříkali, nemuselo se nic z těch šíleností stát. Tohle je však thriller, ve kterém se až na samotném konci dočkáme vysvětlení, proč Simon odešel a o co vlastně šlo. Chvílemi mi to přišlo až příliš moc natahované a zdlouhavé a hlavního hrdinu s jeho přehnanými reakcemi jsem tedy vůbec nechápala, přišel mi jako hodně velký a bezcharakterní sobec.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Nikdy by mě nenapadlo, jak silný příběh se bude skrývat pod tak obyčejným názvem Houbařka. Byla jsem příjemně překvapená, protože kniha se vlastně zabývá vážným tématem, zdaleka tu nejde jen o sbírání hub. I když i tyto pasáže mě bavili a byly velmi zajímavé, stejně jako zkušenosti z pobytu na psychiatrickém oddělení. Tím více, že se kniha odehrává v mém rodném městě a jeho pro mě tak známém okolí.
Dvojí život
Diane Chamberlain
Nádherná kniha, která nutí k zamyšlení a úplně vás pohltí - ostatně jako všechny příběhy od této spisovatelky. Je psána z pohledu všech zúčastněných, což dává skvěle nahlédnout do jejich myšlení a pohnutek. Bylo mi až líto ji odložit a zanechala ve mně mnoho emocí.
Síťovky
Táňa Kubátová
Po internetu vznikají mnohá přátelství a tato kniha je o jednom z nich. Opravdu velmi vydařené. Není to jen takové tlachání dvou děvčat po síti, nýbrž zajímavé příběhy každé z nich, jejich životní kotrmelce a důkaz, že i na dálku může existovat plnohodnotné kamarádství. Ke skvělému pobavení doporučuji všem.
Žena v okně
A.J. Finn (p)
Kniha má spád a napětí, je to opravdový thriller. Proč však ubírám jednu hvězdičku, je proto, že Anna je psycholožka, odbornice. Proto se mi nelíbí, že svoji nemoc nedokáže dostat víc pod kontrolu. Vadí mi její alkoholismus a nakonec, protože jsem milovnice koček, i to, jak málo se stará o svého čtyřnohého kamaráda, i když by se dalo říci, že to sem ani nepatří, přesto se mi to příčilo. Annino trauma zapříčiňuje, že není schopná vycházet z domu. Příčina jejího stavu a to, co prožívá, je skvěle popsáno a samotná zápletka určitě překvapující. I když na můj vkus je konec až příliš vleklý, když už tak nějak všichni víme, jak to asi skončí.
Na co Alice zapomněla
Liane Moriarty
Ztráta paměti je tématem v mnoha knihách. Zde se autorce povedlo zajímavě rozvinout, co se stane, když se ve vašem životě vymaže celých deset let. Nejhorší pro každou matku musí být, když najednou vůbec neví a ani nepoznává svoje děti. Příběh je hodně rozvinutý, někdy se zdá, že až zbytečně se mluví o různých příhodách a situacích. Ale myslím, že to bylo třeba, abychom citlivě pochopili, co vše Alice vnitřně prožívala a čím si musela projít. Líbilo se mi, že do poslední chvíle nebylo jasné, s kým hlavní hrdinka zůstane, ale dostatečně bylo naznačováno, že její úraz a ztráta paměti z ní udělaly jiného člověka, mnohem více chápajícího a vážícího si těch pravých hodnot. Navíc nám byl poskytnut příběh její sestry, s též velmi častým námětem neplodnosti, ale zde moc krásně a citlivě vykreslený se všemi pocity Elisabeth a jejího manžela. Je to moje třetí přečtená kniha od této autorky a zatím mě ani jedna nezklamala, proto se těším na další.
Hvězdy nám nepřály
John Green
Myslím, že hloubku této knihy je třeba pochopit. Ne ji pouze číst, ale také se nad ní hluboce zamyslet. Její námět je vážný, vždyť se jedná o umírání vlastně ještě dětí. Díky své nemoci musí ale projevit předčasnou zralost a ještě zvládnout všechny ty zmatky a první lásky, které provázejí věk, kdy se vlastně teprve hledají. Je to velmi smutný a velmi krásný příběh a kdo chce, najde v něm mnoho pravdy i ponaučení. Smekám před uměním tohoto spisovatele, tak skvěle vyjádřit smysl, bolest i krásu života. "Skuteční hrdinové stejně nejsou lidé, kteří něco dělají, ale ti, kdo si věcí všímají, kdo jim věnují pozornost."
Zmizení Samanthy Shipleyové
Joy Fielding
Další úžasná napínavá a zároveň psychologická knížka, postavy vykresleny tak, jak to dokáže jen tato spisovatelka. Opravdový čtenářský zážitek. Nemůžete přestat, musíte se zamýšlet, nutí vás to představovat si, jak vše dopadne - zkrátka nenudíte se ani chviličku. Pro mě nejlepší spisovatelka.
Čtvrtky v parku
Hilary Boyd
O lásce starších lidí se příliš nikde nemluví ani nečte, jako by to bylo něco nepatřičného. Tato autorka se toho odvážila a píše příběh Jeanie, která se sžívá se svojí novou rolí babičky a zároveň se potýká se svým mužem, který se s ní odmítá milovat a s pokušením začít žít s novým partnerem. Její nová vášeň ohrožuje vše, co je jí drahé, a tak se musí rozhodnout...velmi působivé a poučné a nejen pro starší generaci. Škoda, že nejsou k sehnání další dvě knihy této autorky.
Dej mi pokoj
Petra Štarková
V příbězích šesti osob poznáváme různá trápení, tajemství a životní osudy lidí, kteří klidně mohou být našimi známými, sousedy či kolegy. A my ve skutečnosti vůbec nevíme, s čím vším se potýkají. Nahlédnete pod pokličku vztahů, se všemi emocemi a syrovou realitou. Kapitoly jsou krátké a výstižné a brzy ze zorientujete i ve všech postavách, protože jejich životy se postupně začnou proplétat.
Tleskám autorce a doporučuji! Mám ráda psychologické knihy a tahle tedy stoprocentně uspokojila všechna moje čtenářská očekávání. Pevně věřím, že autorka nezůstane u této jediné knihy pro dospělé a ve svojí tvorbě nám dá ještě víckrát nahlédnout do svých zkušeností psycholožky.
Desetkrát a dost
Scarlett Wilková
(SPOILER) Kniha lehce úsměvná, u které se mi líbilo, jak naráží na situace v domovech seniorů. Nakonec tři kamarádky vybudují penzion s takovou péčí o staré lidi, jaký bychom si asi každý pro svoje blízké i pro sebe představovali.
Hlavní linie příběhu se zabývá seznamkou pro starší lidi a sleduje jednoho ženatého muže, který si zde chce zvednout sebevědomí. Může to být i takové varování před těmito institucemi, ovšem naše tři hrdinky, ač se také napálí, vytěží z této situace pro sebe až neuvěřitelné.
Pěkné byly citáty před každou kapitolou i popisy Řecka, jen konec mi přišel trochu zvláštní. Nečekala jsem, že tak dobře dopadne ten, kdo nejvíce podváděl, ale vlastně to tak bylo co nejvíce ze života.
Prolhané městečko
Diane Chamberlain
Po delší době jsem se zase pustila do další knihy jedné se svých nejoblíbenějších spisovatelek a opět mě čekal skvěle promyšlený příběh, poutavé čtení, napínavé i romantické. Jako bonus se dozvíte zajímavosti ohledně restaurování obrazů, také o předsudcích k černošskému obyvatelstvu. Hledáte-li kvalitní čtení, u kterého se nebudete ani chvilku nudit, sáhněte po této knize.
Příběh akvamarínu
Miriam Blahová
Hezky napsaný romantický příběh, ve kterém se prolíná historie se současností. To, co se událo v Lomné v první polovině 19. století, je zde popravdě vylíčeno. Jen setkávání Jasmíny s Joachimem, to cestování časem, jsem nemohla tak úplně pobrat. Zase ale vidíme ty propastné rozdíly mezi tenkrát a dnes. Něco vás i pobaví: třeba mobil považoval Joachim v roce 1836 za jakýsi druh hlásné trouby. Ale autorka to má dobře promyšlené tak, aby vše zapadlo na své místo a příběh mohl vygradovat a mít ten správný konec.
Takže od každého trochu: romantické, trochu pohádkové, s kusem pravdivé historie, ale také s tématem vážné nemoci. Doporučuji, hledáte-li ke čtení něco originálního a nevšedního.
Těla
Klára Vlasáková
Obdivuji tuto spisovatelku, že se pustila do témat, před nimiž se každý snaží spíše schovávat, ač se týkají každého z nás.
Marii jsem úplně chápala i všechny její činy a i když mnozí konec nechápou, jaký jiný bychom mohli čekat? Myslím, že právě tímto zakončením nám bylo to všechno předchozí potvrzeno. Stárnutí, stáří a manipulace starých lidí, kteří tu jsou už jaksi přebyteční. Lépe přece zmizet a rozhodnout si o sobě sám.
Na druhé straně mládí, mateřství a na postavě Rózy vidíme, že až když matka zmizela, teprve pak ona vše pochopila: "Cítí - ne, ona ví -, že matka je mimo její zorné pole, mimo její dosah a záleží pouze na ní, jestli se nechá spatřit. Marie, pouze Marie určí, co se s ní stane."
Události s mrtvými myšmi a to, jak jejich záležitost bere Marie do svých rukou, protože "už se nebude nikoho doprošovat, aby něco vyřešil", protože "všichni od toho jen dávají ruce pryč", přesně ukazuje postoj naší společnosti a můžeme tak chápat, proč předcházejí Mariině zmizení.
Je to kniha, kterou je třeba velmi pozorně a pomalu číst, zamýšlet se a pochopit její poselství. Opravdu se skláním před touto mladou českou autorkou, vytvořila velmi kvalitní dílo, s kterým se tak často nesetkáváme. I přes své mládí dokázala pocity a činy starých lidí vystihnout věrohodně a v celé své nahotě. Často mě až mrazilo. Marii mohli lidé ruce utrhat, předháněli se v částce, kterou jí zaplatí, jen aby se postarala o jejich staré rodiče, na které nemají oni čas. Malá holčička, která si dovolí kritizovat Marii a být nad ní povýšená. A jak už potom, co jí zachránila život, se stala pro rodinu zátěží a zbavili se jí. Nerodí se už zde budoucí postoj ke stáří?
