Aneleh komentáře u knih
Prostě dokonalé. Precizně popsané pocity všech zúčastněných, autorka si nebere servítky: všichni se ukazují, jací jsou ve skutečnosti a my je všechny chápeme a rozumíme jim. Každý má tu svoji pravdu, sesterské válčení mezi sebou je provází od dětství až do dospělosti. Když však jde o vážné věci, třeba rozchod rodičů, dokáží se sjednotit. Celkově kniha vyznívá dost depresivně, ale není to tak často i v našem životě? Naprosto perfektně je pak popsán vztah jejich matky k otci, jak kvůli dětem dokázala žít v citově prázdném manželství a jak nyní na stáří zůstávají oba v děsivé samotě. Konec je sice hodně otevřený, končí tím zvláštním poznáním, že otec má doma kočku, když v jejich dětství tato zvířata celý život nesnášel. Autorka nás tím opět nutí hlouběji se zamyslet nad tím, jak často nechápeme a třeba nikdy nepochopíme jednání a emoce druhých, jak často může být všechno úplně jinak, než se jeví navenek. Mně tedy tolik zde kritizovaný závěr zase tolik nevadí, celkově mě tím ještě celý příběh více zasáhl. Těším se na další knihy Petry Soukupové, na její další lidská dramata, do kterých nás tak skvěle dokáže vtáhnout.
Tohle byla velmi silná kniha, jako každá od této spisovatelky. Příběh vynikajícího klavírního virtuosa, ale také do sebe zahleděného sobce, který příliš nedbá na život své rodiny. Až onemocní jednou z nejhorších nemocí, jakou si lze představit. Autorka nás do nejmenších i intimních podrobností zasvěcuje do Richardova umírání, spojeného s postupným smířením i odpouštěním. Seznamujeme se s myšlenkovými pochody Kariny, která si klade nespočet otázek. Proč se má starat, když už není jeho žena. A kde jsou všechny ty ostatní, se kterými ji podváděl? Ale je tu také její vina, kterou si dokáže až nyní přiznat. Ničeho nejsme ušetřeni, všechno je upřímně a otevřeně řečeno. Tak neskutečně působivou a silnou knihu jsem ještě nečetla, zaslouží si více než pět hvězdiček pro silný zážitek, který každému poskytne.
Ze čtení této knihy jsem trochu rozpačitá. Na jedné straně jsou v ní hluboké a velmi pravdivé myšlenky - sama jsem i jeden citát vložila - ale na straně druhé jsem chvílemi ztrácela nit. Skákalo se od jednoho k druhému, až mi unikala souvislost. Bylo to však vtipné, což oceňuji. Takový příběh by se jen těžko mohl stát, jeho účelem spíše bylo ukázat to dobré v lidech, což se autorovi podařilo.
Za mě perfektně vylíčený stav duševně nemocného člověka, bylo to až děsivé, ale pravdivé. Tuhle knihu nelze číst bez přemýšlení, dopadnout to ani jinak nemohlo. Doufám, že tahle mladá a opravdu talentovaná spisovatelka toho ještě hodně napíše a obohatí nás, protože její vyjadřování a styl psaní je opravdu bravurní a její už druhou knihu jsem si doopravdy užila - byl to neobvyklý čtenářský zážitek.
Mladá autorka píše velmi vyzrále, vyjadřuje se nádherným jazykem, nelze jí vůbec nic vytknout. Číst tuto knihu byl zážitek a stejně jako broskev28, jelikož jsem věkově jinde než hrdinky v této knize, přemýšlela jsem také, jak by se situace vyvíjela a jak by to celé dopadlo, kdyby Tamara opustila svoji rodinu. I mně překvapila naprostá absence sexu a myslím, že to byl záměr, aby vynikl cit a duševní souznění Liv a Tamary. Za velmi důležitou pokládám část, ve které Liv hledá cestu k rodičům, zejména ke svému otci. Spisovatelka mě překvapila tak, že určitě zkusím i její Černookou, líbí se mi její vyjadřování, styl jejího psaní a těším se na všechny její další knihy.
Nevěra ukáže Anně, koho má skutečně ráda, pomůže jí najít sama sebe a uvědomit si, co je pro ni správné. Kniha je velmi čtivá, po celou dobu jsem byla napnutá, jak to nakonec dopadne, i když jsem to tušila už dávno před koncem. Líbilo se mi, jak je zde neobyčejně zpracované tak obyčejné téma jako nevěra, jak skvěle a dopodrobna jsou popsány emoce a myšlenky hlavní hrdinky. Nezachází se do žádných velkých katastrof, vyprávění je postaveno tak, aby se ve vnitřním životě Anny a v situacích, do kterých se dostává, mohla najít každá obyčejná žena.
Co na tohle říct, napsat? Stačí si přečíst a hned se zařeknete, že už nikdy nebudete skuhrat kvůli maličkostem. Velmi silná kniha, která se vám dostane pod kůži navždy. Vyhledala jsem si písně Alice Martineau a její přednes a hlas mě úplně fascinoval. Škoda tak krásného mladého života a velkého talentu. Autorka skvěle zpracovala skutečný příběh úžasné mladé ženy, která si i přes krutou nepřízeň svého osudu dokázala splnit svůj sen. Zde je i nekonečný počet hvězdiček málo...
Krásná a otevřená kniha o sexu, kterou by si měli přečíst nejen ženy, ale i muži. Což si myslím, že může být trochu problém, protože když se na sex nebudou takto dívat oba, nemohou dosáhnout oné hloubky a spojení se srdcem, jak o tom autorka píše. A myslím, že jsou muži, které žena k přečtení takovéto literatury nikdy nedokáže přimět. Potom může třeba zažívat frustraci z toho, že sama to nedokázala svému partnerovi vysvětlit. Přesto je toto perla ve všech naučných knihách a stojí zato si ji přečíst. Kdyby se všechny páry podle ní řídily, troufám si tvrdit, že by značně ubylo rozchodů a rozvodů.
Strach a úzkost a z nich pramenící panika - koho by se to zvlášť v dnešní době netýkalo. Hlavně citliví lidé ztrácí svoje jistoty, a tak tahle kniha je velice poučná a potřebná. Můžeme v ní pro sebe najít návody, jak se s těmito stavy vypořádat, jak se z nich poučit a naučit se s nimi žít. Závěrečné slovo odborníka celou zpověď autorky působivě ukončuje. Určitě se lze ke knize vracet a jejím prostřednictvím i najít cestu ven z krize.
Tomovi jsem vděčná za jeho kuchařky, kterými nejen mě, ale tisícům dalších ukázal, jak ven z nadváhy. Toto je jeho druhá motivační kniha, která se moc hezky čte, dodává sama o sobě radost a optimismus. Určitě člověku pomůže, když si ji otevře a vrátí se k jejím myšlenkám, když mu bude nejhůře. A v dnešní době je třeba si opravdu radost vytvářet, jinak snadno upadáme do depresí. Za to všechno si knížka zaslouží všech pět hvězdiček a odpouštím jí i několik gramatických chyb a překlepů, které trochu její kouzlo rušilo.
Je to jedna z mála knih, do které jsem se prostě nedokázala začíst a raději to vzdala, protože jsem uznala, že by to byl pro mě ztracený čas. Přitom od tohoto autora jsem již četla Láska je jen slovo a celkem se mi líbila. Nejspíš nevhodně vybraná kniha, počítačový viry mě nějak neberou. Autora ale rozhodně nezatracuji.
Malá útlá knížečka věnovaná chovatelům koček. Kdo kočku nemá, ten ji nepochopí. Kočka je jedinečná a líbí se mi, jak autor ukazuje na jejích vlastnostech, jak bychom si podle ní mohli zlepšit život a udělat jej radostnější. Když pozoruji svoji kočku, musím mu dát ve všem za pravdu. Jen nechápu, jak tuhle knížku může číst někdo, kdo kočky nemá rád a pak sem dávat negativní hodnocení. Pro tohle nádherné, pohodové a laskavé dílko je i pět hvězdiček málo.
Je to moje první kniha od této mladé autorky a jsem příjemně překvapená. Líbilo se mi střídání časů a zajímavý pohled do budoucnosti. Příběh originální, dobře vymyšlený a velmi čtivý. Určitě vyzkouším její některou další knihu, nejspíš jsou určeny pro mladé, ale i starší generace si může z jejího vyprávění hodně odnést.
Neuvěřitelné nápady této spisovatelky mě v její knize ohromily. I když obálka neslibuje nic světoborného, to uvnitř stojí opravdu za přečtení. Na tenhle příběh nezapomenu, užívala jsem si každý řádek a bavila se i smutnila a zamýšlela se po celou dobu čtení. Olivie i po svojí sebevraždě může nahlížet do života ostatních lidí, kteří právě svojí obyčejností jsou naprosto jedineční. A ta schopnost staré paní vědět přesně, co se stane příštích deset minut! Nebo psychoterapeut Adam a jeho věštecká koule! Nikdy bych nevěřila, že se tak pobavím při tak vážném tématu. Tahle kniha je vlastně přesně taková jako celý náš život, je v ní vše, co život přináší, všechny lidské zmatky, radosti i neštěstí a slabosti, zároveň ukazuje smysl našeho života. Druhou dětskou knihu této spisovatelky mám připravenu pro svoje vnoučata a doufám, že s psaním bude autorka pokračovat, protože píše moc hezky a dokáže čtenáře silně zaujmout.
Kniha mě oslovila, má svoji hloubku a zajímavý námět. Člověka až trochu mrazí, když si představí, že leží někdo v kómatu, slyší a vnímá, ale nemůže to dát najevo svému okolí a lékaři jej dokonce chtějí odpojit od přístrojů. Příběh mě zcela pohltil a celou dobu jsem si kladla otázku, zda se toto opravdu děje. Toto tajemství každého jistě fascinuje a už jen proto knihy s tímto tématem jsou přitažlivé. Zde ještě navíc vystupuje sympatický a citlivý mladý muž, který si tolik přeje Elsino probuzení a sílou své lásky věří, že se mu to povede. Jen by mě opravdu zajímalo, proč schází 24. kapitola, jenž má mít se vší pravděpodobností název Thibault a zda v ní nebylo něco zajímavého, co by upřesnilo ne úplně jasný závěr knihy.
Zase jedna z knih, která mě dostala. Vždyť přijít o zrak je to nejstrašnější, co se může člověku stát. Je těžké smířit se s takovou krutou ránou a tento příběh vlastně krok za krokem ukazuje, jak se s tímto postižením vyrovnat, jak s ním dál žít, když dosud jsme byli zdraví a nic takového jsme si vůbec nedokázali ani představit. Příběh je hezky, emotivně vystavěn, někdy člověka až mrazí. Navíc ty úžasné citáty, pořekadla na začátku některých kapitol nutí k hlubokému zamyšlení a neustále připomínají, jak důležitým smyslem pro nás zrak je: Jak může úspěšný a šťastný chlap přijít během pár dní o svou práci, své sny, o ženu, kterou miluje? Tak, že oslepne.
Knize se nedá upřít zajímavost a velmi dobře popsaná psychologie všech postav, i když pochybuji, že to o čem se tu píše, by se někdy v reálném životě mohlo stát. Úmrtí lidí je bráno tak nějak bez citu, hlavně smrt dítěte matku nějak zvlášť nezasáhla, to mi přišlo hrozné, že se vrátí z psychiatrie, toto jí oznámí a ona funguje normálně dál. A že by tak velké dítě nepoznalo kakao a vážně by ho vypilo s muchomůrkou? Prostě až moc do očí bijících neuvěřitelností a ty mi kazily dojem z jinak dobře napsané knihy.
Mám ráda humor a styl psaní paní Třeštíkové, v tom mě ani tato kniha nezklamala. Jinak samotný příběh neustále opilého, promiskuitního malíře nezanechá v člověku nic hlubšího a ten příšerně depresivní konec mě taky nenadchnul.
Nejsem zvyklá knihy nedočítat, ale tady jsem několikrát během čtení měla chuť to udělat. Bohužel považuji příběh za zbytečně roztahaný, uprostřed děje se najednou sáhodlouze začne vyprávět o něčem, co bylo dávno předtím, že úplně ztrácím nit. Nebavilo mě to, i když nějaký humor tam byl, ale spíše takový opilecký. Sára se postupně změnila v úplně jinak smýšlející ženu, až to bylo trochu nereálné. Snad jen to mě přesvědčilo aspoň ke dvěma hvězdičkám, že si nakonec přece jen oblíbila nejen děti, ale i kočky. A také ta fotka spisovatelky na obalu je úžasná a ukazuje její lásku ke kočkám. :-)
Této knize lze dát jen to nejlepší hodnocení už jen za svoji neobvyklost, s kterou se snad nikde jinde nesetkáme. Odehrává se v neobvyklém prostředí hřbitova, což nemusí být pro každého sice to nejpříjemnější, ovšem zároveň se dotýká života a smrti tak hluboce lidským způsobem, že nelze v tom spatřovat nic strašného nebo zvráceného. Celou knihu provází nádherné citáty a myšlenky, setkáváme se s více příběhy, jenž nás nutí zamyslet se nad smyslem života a probouzí v nás silné emoce. Postavy jsou věrně vykreslené, dokážeme se do nich vžít a zamilovat si je. Podle obálky jsem vytušila, že půjde o něco zvláštního, ale až takovou vnitřní sílu, kterou tato kniha v sobě má, jsem nečekala. Ráda si ji budu připomínat.