anetka.repova
komentáře u knih

Když se asistentka postaví Hradbě z Winnipegu.
Vanessa už má po krk práce asistentky pro Aidena Gravese, slavného a nesnesitelného fotbalistu. Dva roky mu dělala všechno, od praní špinavého prádla, po vyřizování osobních záležitostí. Teď má konečně šanci jít dál a věnovat se svým vlastním snům.
Jenže pak ji Aiden nečekaně požádá, aby se vrátila.
Aiden Graves, známý jako "Hradba z Winnipegu", je zvyklý, že mu všechno projde. Je uzavřený, náročný a málo komunikativní. Ale něco se změnilo. Možná si konečně uvědomil, jak moc pro něj Vanessa znamená. Nebo má jiný důvod?
Vanessa se ocitá na rozcestí. Má se vrátit k práci, kterou už nechce dělat, nebo si stát za svým? A co se stane, když se mezi nimi začne probouzet něco víc než jen pracovní vztah?
"Srdcem proti zdi" je příběh o síle, o hranicích, které si stavíme, a o tom, jak je někdy těžké je zbořit. Mariana Zapata mistrovsky buduje napětí a chemii mezi Vanessou a Aidenem. Jejich vztah se vyvíjí pomalu a přirozeně, což dodává příběhu na autentičnosti.
Knihu jsem rozečetla již před nějakou dobou a nemohla jsem se vůbec začíst. Trvalo mi dlouhou dobu, než jsem se odhodlala jí dát druhou šanci. Po více jak roce, jsem si knihu vzala, že ji teda přečtu. Nečekala jsem, že se do příběhu ponořím a bude to zase moje milovaná Mariana Zapata a já budu s chutí otáčet stránku, za stránkou, až pak zjistím, že jsem na konci celého příběhu.


Tak toto spojení dvou autorek mám ráda. Od jejich knih toho moc nečekám. Krásné příjemné odreagování.


To je jako myslí autorky vážně, když v konverzaci přes internet dají nick name hlavním hrdinům Humříkraťasy a Hříšník3?
To je fakt boží.
Příběh se mi strašně moc libil. Bylo hezké sledovat hlavní hrdiny, jak to mezi nimi začíná jiskrit.
Libil se mi záměr autorek se více zaměřit na pocity a jejich vztah, nez na samotny sex. Samozřejmě o ten jsme nepřišli, ale nebyl v tom ději ten hlavní.
Autorky kladly důraz na vztah mezi hlavními hrdiny a na pozadí jejich chování v tomto vztahu, ktere se odráželo těžkými situacemi v rodině.
Krásný příběh. Můžu jenom doporučit.


Na knihu jsem se velice těšila. Téma druhé světové války mě zajímá. Na toto téma jsem přečetla uz hodně knih.
Kniha měla obrovskou reklamní podporu a díky ní i velkou poptávku ze strany čtenářů, kdy byla v knihkupectví nedostupná hned po jejím naskladnění.
Po přečtení anotace jsem si rikala, že půjde o něco trochu jineho, než jsme zvyklí o koncentračních táborech číst.
Příběh měla vyprávět porodní sestra a tak jsem si rikala, že to bude dechberoucí příběh zaměřený na těhotné ženy v táboře, kde se dozvím něco nového a po dočtení knihy budu zírat do prázdna a zpracovávat otřesné zločiny páchané jak na těhotných, tak na jejich sotva narozených dětech.
Toto se ale vůbec nedělo a nic z výše uvedených pocitů se nedostavilo.
Ze začátku příběhu jsem se nedokázala orientovat v kapitolách, které byly vyprávěné jak z toho, co bylo předtím, než se dostala hlavni hrdinka příběhu do tábora, tak vyprávěním z tábora.
Nesedl mi styl vyprávění, kdy se spíše řešil život v táboře hlavní hrdinky a to samotné téma porodů a zločiny páchaných na dětech byly popsány dvěmi větami.
Čekala jsem zkrátka více.
Kniha si vůbec nezaslouzila takovou propagaci. Knih na toto téma je daleko více, které ve vás zanechají nespočet pocitů a vy si říkáte, jak se neco takového mohlo stát.
Neříkám, že jsem neměla žádné pocity pri čtení těch pár vět, které zminily zločiny páchané na dětech, ale kdyby byly více rozvedeny, tak jak to čekal čtenář, kniha by měla větší hodnocení.
Shoduju se se spoustou komentářů níže.


Na novou knihu od Ruty Sepetys jsem se neskutečně moc těšila. Jakmile se mi dostala do rukou zarazila mě na ní ta tlousťka. Nemám ráda tlusté knihy.
Jelikož šlo o novinku mé oblíbené spisovatelky a veliké doporučení moji kolegyně, jsem se do knihy pustila hned.
Udělala jsem dobře. Ta tloušťka mi vůbec nevadila. Kniha byla natolik čtivá a natolik mě vytáhla do děje, ze jsem nestihala obracet stránky a uz jsem byla na konci.
Vřele doporučuji všem.


Jak já se těšila na novou Elle Kennedy.
Byla to jednohubka, ale něco mi tam zkrátka chybělo. Námět je to originální, ale hrozně předvídatelný. Neni to ta Kennedy na jakou jsem zvyklá.


Nádherný příběh, víte jak to myslím. Na válku se díváme z jineho pohledu, než je spousta knih a o to to bylo dechberoucí.
Do příběhu jsem se pohltila po pár stránkach.
Oblíbila jsem si hlavní hrdiny, kteří mi byli sympatičtí.
Neskutečně se mě příběh dotkl a dlouho po dočtení ve mě zůstal.
Knihu můžu jedině doporučit.


Mé první setkání s autorkou a už jsem si ji neskutečně moc oblíbila.
I když nejsem cílovka, tak tyto příběhy miluju.
Knihu jsem měla přečtenou za jeden den. Byla to jednohubka od které nešlo se odtrhnout.
Zamilovala jsem do cele rodiny a obdivovala, jaké vztahy mezi sebou mají sourozenci. Trochu více jsem jim je zaviděla.
No a vzat mezi Charlie a Bradenem, co k tomu dodat. Bylo to tak krásné. Ach. ????
Těším se na další knihy od autorky.


Dlaší nádherný příběh z pera mého nejoblíbenějšího spisovatele, na kterého nedám dopustit. Každý jeho příběh je jiný a propracovaný do nejdrobnějších detailů.
Spřízněná duše je nádherný příběh o lásce na první pohled. Hlavním hrdinům nebylo souzeno být spolu a byly rozděleni. Krásné vyprávění a příběh tak kouzelný, že jsem na konci uronila slzu a ne jednu.
Po dočtení ve Vás zůstane příběh ještě hodně dlouho a já jsem měla velkou chuť jet se podívat na Spřízněnou duši, protože jak sám autor ke konci uvedl, jedná se o skutečnou poštovní schránku, kdy lidé píšou dopisy a následně je vloží do schránky Spřízněné duše. Bylo by hodně zajímavé si nějaký dopis z té schránky přečíst. Kdo ví, třeba jednou se tam podívám :D na stará kolena.
Moc, moc doporučuji!!!


Atticus je prostě láska. Jeho texty Vás pohladí po duši a jsou navíc doplněny krásnými ilustracemi, které poezii dotváří a dodávají ji ještě větší ladnost a šmrnc.


Kniha mě pohltila už od první stránky, má jednoduchý text, ve kterém se skrývá mnoho silných okamžiků.
Bylo to krásné a milé zároveň a LGBT tématika mi nevadí, naopak jí mám ráda, protože miluju knihu já Simon.
Těším se na druhý díl.


Ty dětské knížky jsou krásnější a krásnější.
Bořek z lesa je další překrásný příběh doplněný překrásnými ilustracemi, které děti zaujmou už od první stránky.


Nechápu, že se vůbec nějaké pokračování vydalo. Je to smutné, kam ten knižní svět spěje. Škoda papíru na takovou knihu.

Já nevím jak mám knihu zhodnotit. Po dočtení prvního dílu jsem nutně chtěla číst další díl a dozvědět se jak bude pokračovat konec knihy prvního dílu, na který jsem čuměla s otevřenou pusou. Ale nic z toho se zkrátka nedělo, tak strašně mi tam chyběl Wolf.
Nicméně se mi to líbilo, ale už jsem nebyla tak odvařená z toho druhého dílu, jako z toho prvního.
Chybělo mi tam více akce a napětí, no zkrátka jsem zvyklá na víc napětí a vzrušení , jako u Cartra, ale to nemůžu spolu vůbec srovnávat. Do Cartra to má hodně daleko.
Za mě asi tak lepší průměr, a to jenom díky Baxtrové.


Na knihu jsem byla velice zvědavá, už z důvodu toho, že jsem slyšela rozporuplné reakce. Někomu se líbila, někomu zase ne. Potřebovala jsem si udělat na knihu vlastní názor.
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Jsem z ní nadšená. Předčila mé očekávání.
Bože a co ten konec? To jako myslel autor vážně? Jak já nesnáším nedořešené konce.
Není to top, ale rozhodně ji můžu doporučit. Znám lepší spisovatelé v tomhle oboru. Ale věřím, že autor na sobě ještě zapracuje a další díly budou lepší a lepší.


No tak já nevím jak bych ohodnotila první díl. Ze začátku jsem byla pořád v očekávání a čekala jsem na to mrazení s jakým jsem si myslela, že budu příběh číst. Vydržela jsem to a byla jsem za to moc ráda. Rozjelo se to a já jsem hltala stránku za stránkou a písmenka mi utíkaly přímo před očima. Nechápala jsem že už jsem za pár minut přečetla tolik stránek.
Po dočtení knihy ve mě zůstalo nespočet pocitů a nevěděla jsem jak se k nim postavit a co si o celém prvním díle myslet. Strašně nenáviděla Bishopa, jak se k Medison choval. Ale asi to má k tomu patřit. Tak uvidíme jak se to bude vyvíjet v dalším díle.
Jsem ráda, že jsem si to na doporučení mé kamarádky a kolegyně přečetla. Teď hurá na další díl.


Tak tahle série se pro mě stála návyková. Nečekala jsem, že autorka napíše něco tak neskutečně čtivého. Naprosto mě uchvátila. I když to není top a nic kvalitního, což jsem ani nečekala, tak mě to neskutečně bavilo číst. I když se mi zdálo, že hlavní hrdinka byla v druhém díle dost naivní a Rush se snažil, tak jsem si ho i místy oblíbila. Uvidíme co přinese závěrečný díl.


Kniha mě natolik překvapila, že jsem se od ní nedokázala odtrhnout. Příběh mě velice zasáhl a podmanila si mě natolik, že si přečtu další knihy od této autorky. Jojo Moyesová napsala brilantní příběh, který stojí za přečtení. Kniha se právem řadí mezi mé oblíbené. Dokonce bych si troufla říct, že se podobá Nicholasi Sparksovi, ale ten zůstává u mě prostě nejlepší a pan Spisovatel s velkým P. To je už ale na jinou recenzi.
Doporučuji k přečtení.
