angloumene komentáře u knih

Síla přírodní fermentace je ze všeho nejvíc čtivá. Chytlavý příběh autora, který skrz ozdravení s pomocí kvašení bojuje s nevyléčitelnou nemocí. Jenže, tentokrát bez zdlouhavého povídání kolem, tady se jde rovnou na věc.
Takže oprašte kvašáky a zamyslete se na tím, co máte v kuchyni. Dobrá zpráva je, že zkvasit se dá skoro všechno. To hlavní, co je k tomu potřeba je trpělivé vyčkávání na optimální výsledek. Fermentu zdar.

4 28.07.2020

Karlaz cesta člověka je rozhodně jedna z nejoriginálnějších knih, co jsem kdy četla. Svým obsahem ze všeho nejvíc připomíná náboženskou knihu (jako Korán, Bible etc.). Hlavní postava Karlaz zaučuje mladého Eliáše, který sešel z cesty a nyní hledá, jak se na ni vrátit. Pomáhá mu vyprávěním o situacích, běhemž nichž ho ostatní žádali o radu. Svými radami nabádá k skutečnému žití, které je naplněno uvědomělým nepácháním zla.

Ačkoliv kniha v podstatě neobsahuje žádný děj a jejím cílem je pouze předání určitých myšlenek, přesto zvládá udržet tempo a je čtivá. Trochu mě překvapuje, kde se vůbec v autorovi vzala odvaha napsat něco jako "náboženské dílo". Naštěští ale vše relativizuje a sám čtenáře ponouká k tvorbě vlastního názoru.

Celkově knihu hodnotím jako zajímavou. Ještě jsem nečetla cokoliv tak zjevně "spirituálního", co by mi nepřišlo vyloženě za hranou. Karlaz spíš pobízí k nalezení vlastní cesty a skutečně předává návod k vlastnímu uvědomění.

4 08.01.2020

Moje druhé setkání s Kunderou jenom potvrdilo všechny negetavní recenze se kterými jsem se setkala. Směšné lásky totiž nedýchají oním nadhledem, který sjednocuje celý Žert. Kniha jakoby rozdělovala všechny na muže - ti neustále lačně hledají koho svést a ženy - kromě fyzické stránky nezajímavé objekty svedení. Žádná hluboká pointa, žádná komedie nebo tragika. Jen monotónně se otáčející stránky plné povrchnosti a často i nudy.

4 18.09.2019

Zeleninová kuchařka je pro naše luhy a háje celkem přelud. Nejde o žádný foodie hype ani sázku na jistotu velké kulinářské instituce. Jde prostě o knihu od někoho kdo se rád stravuje vegansky a rád tak vaří i pro ostatní. Recepty jsou poměrně jednoduché a zdá se že i funkční. Kuchařka sice není vyloženě nádherná, ale každý recept je doplněn pěknou fotografií výsledného pokrmu. Najdeme zde spoustu typů a zajímavostí od farmářů a to co je vůbec nejlepší, je rozdělení podle sezóny. Konečně nás někdo učí jak udělat pokrm z vodnice a celeru, namísto toho abychom museli hlídat sezónu manga a avokáda.

4 04.07.2019

Caitlin Moran přináší niterný pohled na vlastní dospívání a cestu ke svému ženství. První kapitoly, ve kterých spolu s pubertou bojuje proti svému čerstvě objevenému ženskému já jsou neskutečně nabité. Čtenářky mohou vzpomínat na podobné situace, protože prvními krůčky nově se vynořivší ženskosti jsou dost neohrabané asi u většiny z nás. Bohužel ale s nadcházející dospělostí kniha ztrácí ze své lehkosti a nadhledu. Témata traumatizujícího porodu, mateřství a potratu jsou pro Caitlin příliš vážná, aby se k nim stavěla stejně lehce jako k předchozím kapitolám. Přesto čtenáři čtivě předává vlastní zkušenost, což je o to cenější, čím vážnější a intimější je téma.

Celkově knihu hodnotím jako podařenou. Spousta názorů na místo žen ve světě dává smysl a člověk je opravdu může přijmout za své. Na škodu mi přijde příliš násilné předávání vlastních doměnek. Opravdu, Caitlin jako by někdy ani nebrala za možné, že někdo vidí danou situaci jinak. Jakoby snad existovala nějaká obecná pravda. Každopádně smířlivé uzavření knihy, totiž že nemáme rozlišovat mezi mužem a ženou, ale prostě se ke všem chovat spravedlivě lidsky, Moranové názory posouvá zase o kousek dál. Knihu tedy doporučuji, protože čtenářky může zábavnou cestou navést k vlastnímu sebepřijetí.

4 27.05.2019

Velice citlivé přiblížení ženského vězeňského života během komunistického režimu. Nejprve jsem měla trochu pocit, že se paní Kantůrková tak nějak oddaluje, možná trochu vyvyšuje nad ostatními trestankyněmi. Tohle tušení mě ale postupně opouštělo a namísto toho jsem se nechala unést tou překvapivou něhou, s jakou ke svým přítelkyním přistupovala a s jakým pochopením je uložila do svého srdce.

4 07.02.2019

Sedm principů je obsahově zajímavá kniha, která ale nesmírně tratí na svém literárním stylu. Trošku méně amerického pojetí a neustálého omílání stejné myšlenky dokola, mohla by mít většina kapitol o dobrou polovinu méně stránek.

Na druhou stranu mám pocit, že rady obsažené v knize skutečně mohou vylepšit každý vztah. Asi nejzajímavější mi přišla část věnovaná agresivnímu stylu komunikace, podle kterého autoři dokáží velice přesně předpovědět, jestli dojde k rozpadu vztahu nebo ne. Ostatní rady se týkají zejména prohloubení vzájemných vztahů a nalezení hlubší intimity (nejen sexuální). Jedna ze závěrečných rad zní, že partnera máme brát jako milou návštěvu - snažit se mu zpříjemnit společné okamžiky a nerozzlobit se kvůli každému malému přešlapu. Jednoduché, pravdivé a poučné.

4 15.01.2019

Kniha Gastrokroužek vznikla z nápadu pravidelných setkání přátel, které spojuje láska k jídlu. Hlavní autor Lukáš Hejlík uvádí, že se vždycky jednalo o "živý těleso...kde vlastně nejde jenom o jídlo... ale o celej ten proces. Vymyslet si, co kdo bude vařit, tak aby to mělo hlavu a patu nějakýho menu, který se váže k sezoně anebo k místu, kde se potkáme." Pro autory tam smysl určitě je, protože se setkají s přáteli, nají se i napijí a třeba se i něco nového přiučí. Otázka je, jestli je tuhle zkušenost vůbec možné předat skrz stránky kuchařky.

Kniha je rozdělena do několika tématických kapitol jako třeba Holčičí oslava, Školní jídelna nebo Dušičky. Recepty v těchto kapitolách jsou vždy spojeny s daným tématem, ale podle mého názoru sami o sobě jako menu moc velký smysl nedávají. Vzhledem k tomu, že každý z foodies, který do kuchařky přispívá, razí dost jinou filozofii, jsou také jednotlivé recepty dost rozlítané. Naneštěstí se navíc často jedná o dnes populární jídla jako líčka na víně, paštika, hummus, hotdogy atd., na které najdeme tisíc a jeden recept na každém rohu. Zatím jsem se nedostala k přípravě jednotlivých pokrmů, takže nemůžu hodnotit jejich kvalitu nebo smysluplnost. Dopředu ale oceňuju uvedenou časovou náročnost, počet porcí a obtížnost přípravy.

Kniha sama o sobě působí hezky. Všechny recepty jsou doplněny o fotografii výsledného pokrmu, občas u nich najdeme také gastrotip. Jednotlivá témata jsou vždy uvedena on-line komunikací všech zúčastněných a najdeme tu i pár fotek účastníků každé akce. Zmíněná komunikace je příšerná. Nejen že čtenáři odhaluje nahodilost přípravy celé kuchařky, ale často také zesměšňuje samotné účastníky (např. fooblog Taste of Red, jen proto že chtějí vystupovat v kuchařce). Nestíhání a rušení Dariany a nebo poznámka o pindíkovi - nic z toho vážně v kuchařce nepotřebuju číst.

Celkově Gastrokroužek hodnotím jako fajn nápad pro skupinu přátel. Sama o sobě ale kuchařka vůbec nefunguje. Je vidět absence konceptu a nějakého mentora, který by z gastronomického hlediska celý projekt zaštítil. Bohužel mám pocit, že tady marketing funguje líp než samotná kniha. Až zkusím některé z receptů, vyjádřím se podrobněji i k nim.

4 05.10.2018

Pro mě jedna z nejsilnějších Havlových her. Nepůsobí na mě tak trochu pohrdavě, jako třeba Audience. Havel sám přiznává, že přeci jen jednal trochu unáhleně a dotlačil (řekněme) řadového občana do nepříjemné morální situace s potencionálním přesahem na jeho další život. První zapálená část dialogu opravdu strhla a už jsem myslela, že k tomu opravdu dojde. Druhá, řekněme beznadějněji laděná část nás opět svede zpět do každodenní rutiny, neaktivity a slabosti.

4 10.01.2018

(SPOILER) Oproti předchozím Holdstockovým knihám Avilion ztrácí mnoho z jejich kouzla. Namísto snového děje zastřného tajemstvím na čtenáře čeká dost schématické vyprávění, které překvapí snad jen svojí těžkopádností. Samotné postavy vědí, že nepřímo formují les a tak spoléhají, že jim vždy nakonec pomůže v jejich cestě, ať už je jakákoliv. Bohužel se bez určité dějové zastřenosti obnažuje také velmi prostě načrtnutá linka vztahů mezi hlavními charaktery. Za mě se tedy bohužel jedná o zklamání.

4 08.12.2017

Takový ten malý velký román a vztahu tří neobyčejných lidí. Každý z nich hledá spřízněnou duši, která by byla prostým svědkem jejich zajímavého, ale nijak výjimečného života.
Autorův styl je velice lehký a s velkou elegancí dokáže snadno načrtnout životní postoje a myšlenky všech hlavních postav. Otevřený závěr, který, jak sám říká, dává čtenáři možnost pokračovat ve vlastním příběhu, je už jen pomyslná třešnička na dortu.

4 08.07.2017

Opravdu hodně zajímavý nápad se spoustou malých bůžků a ještě větší spoustou malých lidí, kteří se nechali ošálit pocitem vlastní výjimečnosti a zapomněli, že i ti ostatní mají právo na svou pravdu.

Továrna na absolutno představuje typické Čapkovo dramatické dílo. Geniální nápad je doprovázen kŕasným jazykem, ale všechny charaktery jsou extrémně ploché a hlavní myšlenka je předestřena velice explicitně.

4 14.01.2017

U řeky Piedra jsem usedla a plakala je tak trochu rozporuplná kniha. Nemůžu popřít, že mě řada z těchto povětšinou náboženských témat nezaujala. Jedná se většinou o podstatě velké matky, tedy ženském prvku Boha, nebo o lásce a samozřejmě také o naplnění vlastního života a cestě za svými sny. Kromě zamyšlení se nad těmito a dalšími tématy kniha popisuje osudy mladé ženy, která do svého života nechává vstoupit změnu a i když je sama přesvědčena spíše o opaku postupně přebírá vládu nad svým osudem.
Během četby jsem se ale nemohla zbavit pocitu, že toho rozumování je snad trochu moc, že by snad knize neuškodilo o pár stránek méně a přesto by původní sdělení zůstalo zcela zachováno. I tak se ale určitě jedná o zajímavé dílo, které má co říci asi každému čtenáři.

4 04.01.2017

Poměrně vtipná pohádka o nepřemožitelném týmu jedenácti Klapzubových hochů. Myslím, že všechny malé kluky musí tehle neuvěřitelný příběh o vytrvalosti, sportu, politice ale i boji o přežití opravdu bavit. I já jsem se po většinu času musela pobaveně ušklíbat nad záměrně jednoduchým, extrémně optimistickým příběhem, který dokáže vybarvit kdejaký pošmourný den.

4 12.11.2016

Poměrně zábavná detektivka, která čtenáře navádí tu k tomu tu k onomu podezřelému, ale nakonec se ukáže, že celý případ není tak přímočarý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Celkově se jedná o příjemný a lehce napínavý příběh s překvapivým rozuzlením.

4 24.10.2016

Tento soubor povídek se člověku jen tak z mysli nevytratí. Kromě toho, že knížka obsahuje nezapomenutelná dílka o rodině Usherů nebo černém kocourovi (a mnoho dalších!) s hutnou a skutečně děsivou atmosférou, je zábavné pozorovat postupný rozklad Poeovi mysli. Tak jak jdou povídky za sebou totiž můžeme sledovat jejich vzrůstající nelogičnost se stále podivnějšími nápady.

4 25.11.2015

Tento zpěvník už mě nebavil tolik jako předchozí díl, ale i tak se v něm najdou stálice, které každý táborník prostě musí znát zpaměti :)

4 22.11.2015

Tento díl Já, písničky snad nemůže chybět u žádného pořádného táboráku... :)

4 22.11.2015

Ani by mě nenapadlo, že v českých luzích a hájích může vzniknout takovéhle dílo. Žítkovské bohyně se skvěle čtou, nabízí v podstatě edukativní pohled na jednu z nejstarších českých tradic, kritiku komunismu a neméně také zamyšlení se nad vztahem muže a ženy v moderní společnosti. V tomhle směru se trochu obávám, že někteří z pánů mohou být trošku zklamaní, protože tato kniha je svým zaměřením určena spíše ženám. To ale nesráží nic na její kvalitě a jistě potěší i ty méně ješitné muže.

4 21.11.2015

Moje první a zatím i jediná komiksová knížka. Rychlé šípy ještě rychlejší, než v klasických knížkách. Některé z příběhů mám před očima dodnes :)

4 20.11.2015