animovanej medv
komentáře u knih

Ze začátku mi kniha vůbec neutíkala, ale děj se rozjel, já jsem se začala orientovat v postavách a já si knihu moc užívala. Bylo mi líto, že skončila.
Líbila se mi úvaha o zasedacím pořádku u jídla, protože jsem zrovna vymýšlela kde kdo bude sedět v rámci naší svatby a celou věc jsem ještě jednou přehodnotila. Musím říct, že má hrabě v této věci pravdu - zasedací pořádek je klíč k úspěchu hostiny :)
Podobné pasáže, které vás donutí zamýšlet se nad obyčejnými věcmi, jsem si z knihy užila nejvíce.


Co říct o knize, kterou zná každý čtenář.
Je to krásné. Líbí se mi celá série a líbí se mi i konec. Není černobílý, nikdo není v ničem dokonalý, ani Brumbál ne. Harry není super hrdina. Je to prostě lidský příběh v kouzelném světě.
Těším se, až to budu číst svým dětem před spaním :)


Ačkoli mám pocit, že to píšu ke každé knize Harryho Pottera ani teď si to neodpustím - Harry Potter by se zasloužil seriál, filmy jsou velmi nedostatečné, což snad potvrdí všichni, kdo četli knížky.


Můj komentář obsahuje SPOILERY:
1. V této knize více než kdekoli před tím je zdůrazněno, že kladné postavy nejsou superhrdinové. Každý z nich dělá chyby.
Harry je na své přátelé hrubý, ví to, a dokonce mu je to občas jedno. Dělá špatná rozhodnutí.
Harryho otec a jeho přátelé už nejsou ti zábavní slušní a odvážní, ale občas se chovají jako tupci.
Sirius je nepříjemný na každého, kdo může vyjít ven z domu na Grimoldově náměstí.
A samozřejmě Brumbál už není pán, který všechno dokonale předpokládá a vždy reaguje správně.
A přes to všechno ty postavy milujeme. Jsou nám díky tomu bližší. I kouzelníci dělají chyby a špatně se rozhodují. Důležité ale není množství špatných rozhodnutí, ale to, jaký mají charakter a duši.
Dokazuje to konec konců sám Brumbál, který Harrymu vysvětluje, že všakvyuždávnovítekdo nepoužije již spojení mezi ním a Harrym tak, jak to udělal na ministerstvu, protože sdílet duši tak čistou, jakou ji má Harry, je pro něj nesnesitelné.
2. V tomto dílu je dán mnohem větší prostor vedlejším postavám než dříve. Kromě celé rodiny Weasleyové, o které jsme se již dříve dozvídali hodně a ani v tomto díle nezůstáváme pozadu (Percy, který opustil rodinu, dvojčata, kteří otevírají svůj obchod, Ginny, která už není malá a tichá holka pokukující po Harrym, a Ron, který si toho nevšiml)
Mnohem víc tam vystupují Harryho spolužáci jako Nevil, Lenka, Seamus, Dean atd.
Stejně jako Harryho otec a jeho kamarádi, což už jsem ovšem zmiňovala výše.
Knihu to neprotahuje, ale naopak to krásně dokresluje děj, který je díky tomu mnohem lépe představitelnější a pochopitelnější. Zjišťujeme, že postavy, o kterých jsme si mysleli, že jsou v knize jen pro pobavení, mají mnohem hlubší význam. Rowlingová se plně projevuje jako autor, který myslí mnohem víc dopředu, než jak jsme na začátku čekali.
3. Líbí se mi, kolik stránek věnuje autorka Harryho smutku nad ztrátou Siriuse. Smutek má mnoho fází a Harry prochází každou z nich a nic zde není zanedbáno. Na rozdíl od filmu tušíme, co Harrymu pomohlo se s tím na začátku vyrovnat, ale že se ztrátou Siriuse se asi docela nevyrovná nikdy.
4. Opět, jako v minulém díle měl bavila síla medií. Popletal tlačí na Věštce, aby nic nezveřejňoval o návratu vyvítekoho, protože tomu sám odmítá uvěřit. A Denní Věštec ho poslouchá.
Jak trefné v dnešní době a nadčasové!
Celou sérii jsem četla již několikrát, ale pořád v ní nacházím nové a nové věci.


Mám ráda celou sérii, ale myslím, že tento díl je předěl a nejen hlavní linií děje. Je to předěl mezi pohádkou a literaturou pro všechny věkové kategorie.
Obsahuje SPOILERY.
V bodech, věci, co mě zaujali tentokrát:
1. Fakenews a vliv médií. Líbí se mi, jak lehce Rowlingová dokáže ukázat, jaký vliv mají média na náš život, jak ovlivňují to, co si myslíme. Dokonce, co si myslíme o lidech, které známe. Paní Weasleyová je bez pochyby skvělá žena, ale když se dočetla, že Hermiona zlomila srdce Harrymu, chovala se k ní opravdu škaredě.
Rowlingová ale zašla ještě dál - i rozhodnutí, že se zakáže médiím o něčem informovat, dokáže změnit běh dějin. To, že nikdo svět neinformoval, že pán Zla se vrátil, jistě zamíchalo kartami ve prospěch vyvítekoho.
2. Paradox toho, že pán Zla nevěřil v sílu lásky a její moc, ale přesto riskoval hodně, aby trošku krve z Harryho Pottera a tím pádem trošku lásky, která mu zachránila život, přenesl na sebe.
3. Líbí se mi, jakou důležitost dává Rowlingová lásce obecně.
Láska zachránila HP. Láska Skrka staršího k jeho manželce zachránila i Skrka mladšího a tím vlastně pomohla návratu Voldemorta. Láska je zde jako ta síla, co dává věci do pohybu. Líbí se mi, že není vždy pozitivní ani negativní.
4. Mám fakt ráda Brumbála.
5. Je mi líto a už to tu bylo řečeno, že na takových maličkostech není ve filmu místo. Jediné, co tam je opravdu podrobně je hlavní dějová linka. Série HP by si rozhodně zasloužila seriál.
6. Když už jsme u toho filmu - tam mi velmi chyběla scéna z ošetřovny, kdy se Sirius ukáže Snapovi. A Brumbál jim řekne, že je nutné zapomenout na staré křivdy.
7. Líbí se mi dějová linka s dvojčaty a o tom, jak se snaží vydělat si peníze na svůj obchod. Je to vlastně drobnost, ale z pohledu dalších dílů dost důležitá. Kde dva kluci z velmi chudé rodiny jinak našli peníze na vybudování obchodu na Příčné ulici?


Letopisy Narnie patří k mým oblíbeným knížkám, které mi četla maminka před spaním, když jsem byla malá. Kůň a jeho chlapec mě baví opravdu hodně. Ačkoli je to příběh, který je celkem vystřižený z předcházejících, tak tam vlastně zapadá. Potkáváme se zde s královnou Zuzanou, Lucií i Edmundem. Ale né, když jsou ještě děti, ale když už jsou dospělí a rozumní králové a je to velmi milé shledání. Samotný příběh o chlapci, dívce a dvou koních je napínavý a nechybí v něm nic, co ve správné pohádce má být. Pokora a napravení pýchy, pořádný záporák a Aslan, který v příběhu je i není, jak to se správným bohem bývá.
Rozhodně doporučuji, dětem i rodičům.


Baví mě, jak nám to autor pořád říká a my tomu pořád nechceme věřit. A to, že člověk i jeho jednání je jednoduché a to nejjednodušší řešení je většinou správné. A my tomu nevěříme a zase hledáme složité vzorce a operace a na konci se znovu a znovu divíme, že to bylo zase tak jednoduché, že jsme to věděli od začátku.
Přízrak není špatný, ale jednoduše není to nejlepší, co jsem zatím ze série o Harrym četla. Ačkoli mě to moc bavilo, hlavně to, že až do konce knihy se čtenářem mluví zavražděný a povídá svůj příběh, za to jsem byla opravdu ráda.
Závěr: Baví-li Vás Harry, určitě čtěte. Jeli- to pro Vás první setkání, spíš bych volila jinou knihu než Přízrak. Asi Nemesis jako přípravu na Pentagram. Ten se mi zatím líbil nejvíc.


Moc pěkná a roztomilá kniha. Často se mi nestává, že bych si přála, aby kniha pokračovala, protože příběh je tak dobrý a vůbec není okoukaný, ale u téhle knížky se mi to stalo. Velmi doporučuji.


Dívka s pomeranči rozhodně není kniha jen pro děti. Nemusí se jí bát ani žádný dospělý.
Přemýšlím nad tím, kdy jsem naposledy byla ráda za prostý fakt, že jsem na světě. Na planetě Zemi.
"Život je taková gigantická loterie, v níž jsou viditelné jen vítězné losy.
Ty, jenž čteš tuto knihu, jsi takový vítězný los.
Lucky you!"


Je to nádherná kniha, u které se Vám tají dech, jestli člověk může být člověk někdy šťastný.


Konce byl už rozvláčný. A první díl se mi asi líbil víc, ale i tak mě to moc bavilo a těším se, jak to všechno dopadne.


Kniha mě pohltila. Dost děsila, nějaké pasáže byly dost nepřesvědčivé, ale pro mě jako matku dvou dětí, dost silné čtení

Dlouho jsem se autorce vyhýbala, ale jsem ráda, že jsem jí dala šanci. Kniha opravdu stojí za přečtení.


To je tak strašný příběh. Tak strašný. Ale tak krásně napsaný, odehrávající se v tak pěkně vykresleném světě, že je to radost číst, i když je vám z toho smutně.


První část je trošku rozvleklejší, ale pak se to rozjede a je to super! Ve chvíli, kdy na scénu přišel upír, jsem knihu neodložila. Nové postavy mě baví a trpaslíci, no kdo by je nemiloval, no ne?


Moc mě tahle část příběhu bavila. Trošku mě mátly postavy mágů, ale nakonec jsem se v nich zorientovala.
Trošku se bojím, že po této akci přijde trošku nudnější díl...


Naprosto skvělá queer romance. Bavilo mě to celé od začátku i do toho trošku delšího konce, než by za mě muselo být, ale nevadilo mi to. Osobně mám raději, když je příběh vyprávěn déle než kratší dobu a my si pak musíme domýšlet...


Moc zajímavá kniha, kterou by si měl přečíst každý. Já jsem si myslela, je toho vím o queer hodně, ale očividně jsem se mýlila. Přečtěte si tuto knihu! Udělá z vás lepšího člověka. Vážně.


Kniha mě zklamala. První půlka byla krásná, ale z druhé mám jen pocit marnosti a zhnusení...


Myslím, všichni kdo jsme četli až sem už jsme dávno propadli kouzlu psaní paní Kadlečkové :)
Co říct než, super, jsem ráda, že jsem se dozvěděla zase něco z minulosti Lucase. Chyběla mi ovšem Kamele. Těším se na další díl :)
