AnnaSk komentáře u knih
Emma je úžasná. Podívejte se na čtyřdílné filmové zpracování BBC z roku 2009, nejdřív jsem tomu moc nedůvěřovala, Emmu tam hraje Romola Garai, ale je to naprosto úchvatné a současné, hudba nádherná, Knightley rozkošný, nemám slov!
Tolkien je jeden z nejlepších vypravěčů vůbec, ne-li ten nejlepší.
Já nevím, nazvat knížku po písničce - hned mi to připomnělo Murakamiho. Ale o to ani tak nejde... Líbí se mi, že ten milostný příběh je tak zastřený. Kathy se o něm téměř nezmiňuje, dokud o tom nepromluví Ruth.
A je to vážně napínavé, skoro jsem měla chuť přeskakovat stránky, abych se dozvěděla úplně všechno :) A pak... přináší otázku, na kterou vůbec není lehké odpovědět.
Ještě něco. Na konci jsem si uvědomila, že nijak nepopisuje vzhled postav. Asi se to k tomu hodí.
Jop, Kosmas je moc vtipný chlapík. "Zima byla velmi tvrdá a nevhodně dlouhá."
Dalimil rozhodně není tak zábavný jako Kosmas :-)
Geniální originál, geniální překlad. Miluju okurkové sendviče :-)
Myslím, že v tom je rozdíl.
Co se týče Charlotte - Elizabeth ji má ráda a svým způsobem jí přisuzuje své vlastnosti - touhu po lásce, po sňatku z lásky - a tak ji naprosto rozhořčuje, že se chce "zaprodat" navzdory svému přesvědčení - což tak ovšem není, Charlotte je mnohem praktičtější než Elizabeth - a Elizabeth to nechápe.
Co se týče Wickhama - Elizabeth vlastně v tomto případě stojí na jeho straně, protože se jí to prostě hodí. Myslím, že to souvisí i s jistým stereotypem, že muž si může "dovolit všechno" a žena ne, takže muž se může ženit pro peníze, ale žena ne. Je v tom podle mého i jistá lhostejnost k němu - nemá ho upřímně ráda - a jen mu s nadsázkou "přeje vše dobré" - možná je také trochu škodolibá/ironická k oné slečně :-)
Rozhodně bych v tom ale neviděla rozpor v jejím charakteru - spíš jde pokaždé o něco jiného.
Anna je docela sympatická obyčejná hrdinka, děj pěkně plyne... ale trochu mi tam chybělo více austenovské ironie.
Vůbec jsem nečekala, že to bude takové. Snad už jen pro ten název... myslela jsem, že to bude tragikomické. Možná je, ale já dokázala vidět jen tu černou. Bylo to tak destruktivní, až mi z toho běhal mráz po zádech. Asi potřebuju spíš knihy s nadějí.
I když byla tu jediná věc, která mě opravdu rozesmála. Ten poslední žert - záměna pilulek.
Přečetla jsem to jedním dechem, to je fakt. Občas sem se i zasmála. Ale pak to skončilo a mně to bylo úplně jedno.
Má můj styl humoru. Nejlepší postavou je babička, která ráda chodí na východ :-)
Zaprvé mě fascinuje, že někdo dokáže přečíst klínové písmo :-) A zadruhé je úžasné, že i po pár tisícovkách let se to prostě čte.
Připadá mi, jako bych ten příběh znala už odmalička... Když se pak člověk seznámí s psanou formou, je to takový nový rozměr. Krásně napsané, krásně přeložené.
Prostě Shakespearovy sonety... Komentář Martina Hilského si také zaslouží pozornost.
Tahle kniha mě změnila. Tím nadhledem, tolerancí, jinakostí... Je moc pravdivá, prolog skvěle napsaný!