annastasia.j komentáře u knih

Komiks o Suzanne - tedy o dívence, ve které se zrodila vášeň pro operace již v útlém věku, o mladé ženě, která se rozhodla studovat v nelehké době, o ženě, která řešila trable osobního života, ale také o starém člověku, který se vyrovnává s tím, co tady po něm zůstane po jeho smrti. Kniha tedy čtenáře hezky provede od dětství, přes všechny zajímavé životní momenty, až do konce života. Ilustrace jsou krásné, jejich barevnost ideální. Textu je akorát, komiks rozhodně přináší dost informací, nejenom hezké ilustrace. Rozhodně se jedná o zajímavý komiks, který stojí za to pročíst.

2 12.07.2022

Od samého začátku kniha čtenáře pohltí a nejde se od ní jen tak odtrhnout. Děj plyne dynamicky a stránky utíkají jak voda. Nadchlo mě, jak dobře umí autorka pracovat s napětím, každá kapitola končila větou, která skvěle navnadila čtenáře knihu nezavírat, ale rovnou otočit stránku a pokračovat. Taky oceňuju ladnost toho, jak autorka zvládla občasně odejít od děje a sdělit kousek ze života jednotlivých postav. Kniha byla obecně napsaná dobře čitelným, svěžím způsobem. Postavy se mi relativně líbily, respektive nenadchly, ale ani nebyly nesympatické. Od začátku až do větší půlky knížky jsem byla nadšená a čekala, jak se děj bude dále ubírat a kdo bude za tím vším, co se postavám dělo, nakonec stát. Koncem jsem byla zklamaná, takhle divné vysvětlení jsem nečekala. Obecně knížka skončila až moc rychle a zvláštně (v negativním slova smyslu). Originalita taky ve finále nic moc, zkrátka parta kamarádů ztracená v lese...
I přes horší vyvrcholení děje a nepříliš originální nápad, je knížka skvělá a rozhodně doporučuju přečíst, pokud hledáte něco, při čem budete napnutí a budete se ohlížet za sebe, jestli vám náhodou nestojí někdo za zády.

10 22.06.2022

Hlavní postava, psychiatrička Emma, byla znásilněná v neexistujícím hotelovém pokoji. Při hororové noci přišla o své krásné vlasy, tak jako další oběti, vždy ženy, neznámého vraha, kterého veřejnost pojmenovala "Holič". V domě Emmy se zanedlouho po této zdrcující události objeví záhadný balíček, původně adresovaný sousedovi, který je však stejně záhadný, jako jeho zásilka. Od doby, co Emma nechá pro nezastiženého souseda balík u ní doma, její život se začne hroutit jako domeček z karet.
Tak přesně na tohle jsem se nechala nalákat. Dle mého názoru se jedná a skvělý a originální námět, který měl obrovský potenciál a mohl vzniknout geniální, napínavý psycho příběh, ale nic... Možná mě neoslovilo, že 80 % knihy je líčení osudného dne, kdy Emma převzala balíček, zbytek knihy je přítomnost, tedy rozhovor s jejím dlouholetým kamarádem Konrádem v jeho kanceláři. Čekala jsem, že kniha bude mít dlouhodobější charakter, ne že celý děj proběhne v takto krátkém úseku. Celá kniha je vlastně až příliš nereálná, divná, zmatená... Od S. Fitzeka jsem čekala víc, zkrátka zklamání.

2 19.06.2022

Ilustrace jsou krásné, moc se mi líbí design knížky, když ji člověk vidí úplně poprvé. Co se týče výběru zvířátek - zrovna panda a dráček jsou rozhodně zajímavá a dobře zvolená dvojice. Panda je kreslená klasicky, je hezká, ale dráček? Neskutečně roztomilý! Líbí se mi rozčlenění knihy dle ročních období, je také zajímavé že kniha nemá začátek ani konec (jak je tomu u Malého prince nebo Chlapce, krtka, lišky a koně). Působí to na mě, jako by nás panda a dráček nechali nahlédnout do jejich života, který byl a bude pokračovat i potom, co knížku dočteme.
Osobně ale mám trochu problém s moudry, které pro mě osobně jednoduše nejsou nijak zajímavé. Nepohladily mě po duši, jako tomu bylo u Chlapce, krtka, lišky a koně, nepřinesly moudro, které bych si založila a vracela se k němu.

5 27.05.2022

Bylo to zvláštní, zajímavé, napínavé, zamotané, komplikované, bylo to psycho... Celý příběh se odehrál během velmi krátké doby, přesto se tam stalo velké množství událostí a zvratů. Knížka se moc dobře četla a jen těžko se dala odložit. Musím vyzdvihnout, že autor dokáže čtenáře vtáhnout hned od první stránky a hned od začátku se kniha rozjede a končí až na samotném konci. Závěr jsem opravdu nečekala a byla velmi překvapená.

Po autorově prvotině, mlčící pacientce, která byla brilantní, jsem měla hodně vysoké očekávání. Každopádně, prvních 135 stran bylo strašných. Nic se nedělo, informace byly nezajímavé, dlouhé popisy a úvahy, měla jsem chuť knížku odložit. Od 150. strany se knížka stává mnohem lepší, ale rozhodně ne na psycho-thriller dostatečně zajímavou a napínavou. Líbily se mi dvě věci - úplný závěr - takovýhle konec rozhodně nikdo nečeká. Opravdu nikdo. Zkrátka zajímavý a šokující závěr, ikdyž na můj vkus moc rychlý. Druhá věc, která mě nesmírně potěšila - v knize se, byť jen velmi okrajově, mihla hlavní postava z první knihy, psychoterapeut Theo. Za závěr a propojenost s první knihou dávám o hvězdičku navíc.

3 19.05.2022

"Dokonalý minimalistický dům, temný ovdovělý architekt, podivná vražda, záhadná podoba mezi nájemnicemi, velmi přísná pravidla,..." Tyhle fráze mě přesvědčily, že bude kniha originální, napínavá a plná zvratů. Děj samotný se mi líbil, kniha se výborně četla, rozhodně to není poslední kniha od J.P. Delaneyho. I tak jsem ale asi čekala trochu víc. Na to, že má kniha 350 stran, se dlouhou dobu vlastně nic moc neděje, Emmina vražda je popsána strašně zjednodušeně, až primitivně, přitom by se zrovna téhle situaci mohlo dát víc prostoru. Závěr knihy je taky dost předvídatelný. Hlavní hrdinky - Jane a Emma byly sympatické, každá byla svým způsobem zajímavá. Celkově hodnotím knihu kladně, ale pokud hledáte opravdu brilantní thriller, tahle kniha asi vaše očekávání nenaplní.

3 10.05.2022

Kniha je ve zkratce o tom, jak se z nevzdělané holčičky stane moudrá studentka jedné z nejprestižnějších univerzit v Anglii. Je o týrání ze strany agresivního bratra, o soužití s otcem trpícím bipolární poruchou a matkou, která udělala v životě příliš mnoho chyb. O tom, jak moc může, ve špatném slova smylu, člověka ovlivnit rodina, ale i motivovat ho k tomu, aby se sebou něco udělal a nevedl tak otřesný život, jako jeho rodiče a sourozenci. Mně osobně víc než fyzické týrání hlavní postavy vadí to, že si rodina, která nemá peníze ani vzdělání (a vlastně ani rozum, ale hlavně že má víru...) udělá X dětí a nemá potřebu je vzdělávat a vychovávat. A vlastně se o ně ani starat. To, že hlavní postava Tara několikrát málem zemřela kvůli nezodpovědnosti a nezájmu jejího otce, je něco neskutečného. To, že byla označena za děvku, protože si dala řasenku. Že se velmi vážná zranění v rodině řešila bylinkama a lékaře označovali jako vládou zkorumpované blbečky. No absolutně absurdní a psycho situace. Celá tahle kniha mi předala jednu informaci: Nezvdělanost je opravdu ten největší problém společnosti.
Každý tuhle knihu doporučuje a chválí, pro mě osobně to byla ztráta několika stovek za těžko sehnatelnou knihu, ale hlavně ztráta několika hodin času. Příběh je rozhodně silný, možná i motivační, ale že by stál za těch 350 stran? Všechno se vlastně hrozně táhne, spisovatelka zmiňuje situace, které jí utkvěly z jejího dětství a dospívání v hlavě, ale nic převratného. Navíc pochybuju o pravdiosti příběhu. Že by někdo přijal na univerzitu člověka bez maturitního vysvědčení? Trochu hloupost, ale řešit tuhle otázku mi úplně nenáleží.

5 29.04.2022

Tak nějak nevím, jak tohle dílo ohodnotit...
Spousta recenzí na tuto knihu je velmi pozitivních, najde se tady i hrstka čtenářů, kteří ji hodnotili jako "ohromnou, úchvatnou, geniální, perfektní a vynikající". Knihu jsem tedy s velkým očekáváním objednala a hned se dala do čtení. Četla se dobře, začtete se prakticky hned, děj docela hezky plyne. Je napsaná klasickým stylem, což se dá vzhledem k roku vydání očekávat. Každopádně za mě to bylo zklamání. Ač jsem se opravdu snažila, genialitu jsem v této knize nenašla. Nevím, zda se o velmi pozitivní recenze postaraly filozofické myšlenky postav (díky nic dávám o hvězdičku více) nebo je za tím něco jiného, za mě ale nakonec nic moc. Záleží, jak to asi bude člověk hodnotit. Vsadím se, že pokud bych si knihu přečetla před X lety, tedy v době, kdy jsem neměla s thrillery žádnou zkušenost, byla bych zřejmě nadšená a musím přiznat, že na rok 1963 je toto dílo velmi originální a průlomové. Každopádně, v dnešní době, kdy jsou knihkupectví plná skvělých psychologických thrillerů je tohle příliš obyčejné až primitivní dílo.

"Nenávidím Boha. Nenávidím cokoli, co stvořilo tento svět a lidské plemeno, co umožnilo existenci lidí jako Kaliban a situací jako je ta moje."

9 19.04.2022

Dokonalý pár žijící v dokonalém domě. On je úspěšný charismatický advokát, ona je krásná žena povoláním manželka v domácnosti. Nikdo ale neví, že tahle "dokonalost" má blíž spíše k tragédii než hezkému životu dvou lidí.

Tohle je za mě ideální knížka, pokud si chcete přečíst zajímavý thriller, ale nechcete v něm řešit až příliš mnoho postav, komplikovaný a zamotaný děj, mimořádně složité časové úseky. Kniha je sice psaná stylem, kdy jedna kapitola popisuje přítomnost a další minulost a takhle po celou dobu knihy, ale rozhodně se v ní neztratíte, je hezky přehledná. Dá se do ní výborně začíst, na můj vkus se děj možná až moc táhne, ale na druhou stranu jsem z ní měla pocit, že je vlastně tenoučká a měla jsem ji přečtenou za pár dní.

11 10.04.2022

Ach, tohle bylo tak skvělý!
Kniha je ve zkratce o tom, že se Alice, překladatelka na volné noze, a její přítel Leo, odstěhují do bezpečného, prominentního a diskrétního komplexu domů, který se jmenuje Kruh. Za normálních podmínek by si dům nemohli dovolit, ale proto, že byla v domě brutálně zavražděna psycholožka Nina, o dům delší dobu nikdo nejeví zájem, a tak se jeho majitelem stane právě Leo. Do domu se Alice a Leo nastěhují, ale hned od počátku se dějí velmi divné věci. Oba dva se po nocích budí s tím, že je někdo v domě. Duch zemřelé Niny? Zloděj? Nebo snad jiná tajemná osoba, která v domě nemá co dělat? Do příběhu se postupně zaplétají noví sousedi, soukromý detektiv, realitní makléř, kamarádky... Alice začíná být zoufalá, neví, kdo je k ní upřímný a kdo naopak lže, časem si začíná myslet, že je snad sama blázen.

Tahle kniha je dle mého názoru jeden z nejlepších thrillerů, který jsem kdy četla. B. A. Paris píše naprosto výborně, stránky se čtou samy, kdykoliv, když na chvíli odložíte knížku a pak zase začnete číst, za pár řádků přesně víte, kde jste skončili, žádné složité a zdlouhavé začítání. To platí i o začátku knihy, jakmile přečtete pár stran, už to pak jde samo a rázem se ocitnete ve světě Alice. Strašně se mi líbilo vylíčení postav, jejich jednotlivé role v knize, vzájemné vztahy a rozhovory. Obecně mě zaujal koncept uzavřeného komplexu domů, kdy může každý dům skrývat svá tajemství. Spisovatelka si se čtenářem zřejmě ráda hraje, vlastně celou dobu moc nevíte, koho z divných činů podezřívat. Konec byl dramatický, za mě bohužel až moc rychlý. I tak jsem však zůstávala v napětí až do úplně posledního řádku knihy.

5 05.04.2022

Kniha je, co se týče designu obálky, jednoduše krásná a něžná. A tohle jsou vlastně dvě slova, která ji definují i po obsahové stránce. Na romány osobně moc nejsem, ale tenhle mě bavil. Kniha je výborně napsaná, moc dobře a plynule se čte, já osobně ji měla přečtenou asi za dva dny, používáte u ní vlastní fantazii a díky ní se ocitáte v úplně jiném světě. Musím uznat, že když čtu, občas se podívám na jaké jsem straně, abych měla představu o postupu čtení. U téhle knihy se mi několikrát stalo, že jsem myslela, že jsem na straně 50 a byla jsem na straně 100. A takhle to bylo celé čtení, jako by se četla sama. Z anotace jsem čekala něco trochu maličko jiného, ale zklamaná nejsem. Ano, kniha je lehce předvídatelná a možná i lehce naivní, ale rozhodně bych ji neshazovala. Zkrátka taková příjemná a snová knížka, kterou si dokážu představit číst v posteli když jsou deštivé dny nebo třeba jako dárek kamarádce o které nevím, co přesně čte a jaké autory preferuje.
Za mě tedy moc fajn knížka s velmi zajímavým a neotřelým tématem.

8 29.03.2022

Velmi zkráceně je kniha o Elle, která se snaží pomocí podcastu pomáhat vyřešit odložené případy. Nyní se zaměřila na Odpočítávače, tedy vraha, který začal zabíjet už ve svém mladém věku, pak přestal a nyní po několika desítkách let zase začal. Nebo že by začal někdo jeho postupy kopírovat a Odpočítávač je již dávno mrtvý?

Prakticky celou knihu je hlavní postavou Elle, což je nezávislá amatérská vyšetřovatelka, která se rozhodla odejít z původní práce, ve které pomáhala dětem ze špatných rodinných podmínek a nyní se věnuje už několik let podcastům. Kniha je tedy psaná stylem, že je pár kapitol o tom, co právě Elle dělá a pár kapitol je přímo o jejím podcastu. Od druhé poloviny je pár kapitol i očima Odpočítávače, což dělá knihu podstatně zajímavější. Potom je jedna kapitola i očima oběti, takže o napětí není nouze.

Osobně knihu hodnotím kladně, moc dobře se četla, vtáhne člověka hezky do děje. Do čtení jsem se nemusela nutit, naopak jsem knihu chtěla číst každou volnou chvilku a na to, že je poměrně tlustá, má myslím okolo 370 stran, jsem ji přečetla za pár dní. Osobně mě formát podcastů spojených s klasickým dějem bavil, Odpočítávač byl zajímavý vrah a celý příběh byl zajímavý. Navíc vyplouvají na povrch i zapomenuté a tajemné věci a okolo Elle je čím dál tím více otázek, na které potřebuje najít odpovědi. Ovšem mně osobně trochu chybělo detailnější popsání postav, situace a hlavně míst. Člověk si moc nedokáže představit, kde Elle bydlí, jak vypadá město ve kterém žije a podobně. V tomhle směru bych našla rozhodně kvalitněji popsané thrillery.

Na závěr bych už jenom řekla, že pokud nad knihou váháte, tak ji doporučuju, byla vlastně moc dobrá a zajímavá a budu se těšit na nějakou další knihu od této autorky.

6 16.03.2022

Komiks je po designové stránce krásný, kresby jsou moc povedené, detailní, ze situací v knize až dýchá její závažnost a osoby jakoby promlouvaly až k nám, všem čtenářům. Celá kniha díky kresbám zkrátka nabírá až umělecký rozměr. Dalo by se říct, že komiks prakticky neobsahuje barvy, že se celý táhne v duchu černé, bílé, šedé a krémové barvy. Zároveň se nejedná o černobílý komiks, je to zase něco, co vás táhne do Paříže 19. století. Když jsem si tenhle komiks koupila, měla jsem o Baudelairovi základní znalosti a o jeho "slečně Baudelairové" nebo taky "černé Venuši", "míšenské múze" či "Jeann Lemerové" jsem věděla jenom to, že někdo takový existoval. Kniha v podstatě začíná na hřbitově, roku 1867, kdy Charles Baudelaire umírá. Na pohřbu se mihne Jeanne, což se jeho matce vůbec nelíbí, později ji v dopise žádá o její dopisy, které "svému Pánovi" kdy poslala. Celá kniha je vlastně dopis, který Jeanne paní Baudelairové, Charlesově matce, poslala, ve kterém jí popisuje jejich vztah. Jak se seznámili, jak spolu trávili léta, jak měli těžší období, jak se rozešli a zase k sobě vrátili, pak zase rozešli. Celá kniha je vlastně hrozně ponurá, proplouváte životem jednoho z nejslavnějších básníků všech dob a vlastně si uvědomujete, jak měl svým způsobem těžký život - svojí láskou si nebyl jistý, byl nemocný, syfilis "léčil" rtutí a laudanem, ke slečně Baudelairové se choval až hnusně, vyčítal jí, jak vypadá a jak se chová, později dojde k závěru, že ji vlastně už v životě nepotřebuje a každý proplouvá životem sám. Kniha odhaluje, že se Baudelaire rozhodl pro sebevraždu, která mu nevyšla, že byl přítelem známého malíře, zakladatele realismu, Gustava Courbeta, ještě před jeho proslavením, že se dostal do dluhů kvůli koupi drahých obrazů, které byly stejně jen napodobeniny, že potřeboval mít vždy úplně bílé a naškrobené límečky, že nosil své Jeanne její oblíbené petúnie, nechal se i s Jeanne namalovat na Courbetův nejznámější obraz "Ateliér", následně se pak dožadoval, aby byla Jeanne z obrazu odstraněna, že s ní nechce mít nic společného. Byla vlastně vyřešena i otázka tohoto obrazu - zda a proč na obraze Jeanne je nebo není. Charles Baudelaire roku 1867 umírá bez Jeanne, v náručí své matky. Ke konci je kniha vlastně velice smutná, oba pomalu zaživa umírali na syfilis, oba se vzájemně milovali i nenáviděli, oba na sebe mysleli možná mnohem víc, než si kdy byli ochotní připustit. Na závěr, kniha je skvělá, rozhodně ji doporučuju.

"Chci si na něj uchovat jen vzpomínku na ta vzácná tajná slova, v nichž mě láskyplně oslovoval slečno, když už jsem si nikdy nemohla říkat paní Baudelairová."

"Mám jenom Jaenne Lemerovou. Spočinutí jsem našel jen u ní a nechci, nemohu strpět pomyšlení na to, že by jí to, co jí dávám, bylo odepřeno s odvoláním na můj chabý rozum. Může mi snad někdo vyčítat, že chci zaplatit za ty vzácné okamžiky rozkoše, jež jsem na tomhle ohavném světě nalezl? Jeanne Lemerová je jediná, kterou jsem kdy miloval."

5 16.02.2022

(SPOILER) Kniha je vlastně taková životní zpověď třináctileté dívky jménem V., která žije jenom s matkou, otec od nich odešel a žije si vlastní život, což V. samozřejmě mrzí, dlouhou dobu se s tím snaží smířit. Kvůli tomuto nedostatku otce ve svém životě se pro ni stává pocit náklonnosti ze strany muže velmi odzbrojující. Jednoho dne takhle potká muže jménem G., jejich věkový rozdíl je zhruba 40 let. Začíná jí psát milostné dopisy, zve ji k sobě domů. V. mu po čase začne na dopisy odpovídat a začínají se spolu scházet. Brzo se jejich vztah prohloubí na úroveň sexuálních partnerů, ikdyž V. je v té době pouze 14 let. Matka i otec okolo vztahu dělají ze začátku drama, pak zůstávají oba dva lhostejní. V. je slepě zamilovaná, užívá si pozornost muže a oddává se mu. Tomu, že jí nemálo lidí sdělilo, že je pedofil, navíc jí je i nevěrný, zkrátka nevěří. Jednou se V. namaluje, což G. velmi pobouří a de facto jí řekne, že se mu líbí jenom nenamalovaná, dětská, mladinká. Od té doby začínají být v jejich vztahu problémy - G. má problémy s policií kvůli vztahu s mladistvou, společně řeší problém, že je spolu nikdo nemůže vidět, řeší třeba i strach z toho, že mají oba dva AIDS. V. si začíná později uvědomovat, že jejich vztah není tak idylický, že víc než ji samotnou má rád její mladé tělo. Ve finále jí dochází, že ji vlastně nemusí mít rád vůbec, že ji má pouze jako milenku na sex a jako inspiraci pro jeho literarární tvorbu. Schází se totiž s jinými dívkami i chlapci, jednou ho V. vidí s jinou dívkou a to ji z její představy o dokonalém vztahu vytrhává.


Celá takhle kniha je zvláštní. Na jednu stranu v ní čtete, jak je V. spokojená a zamilovaná, na druhou stranu si v duchu uvědomujete absurditu situace. Na jednu stranu si říkáte, že je jenom její věc, s kým bude mít vztah, na druhou stranu si říkáte, že to prostě není v pořádku a že člověk ve 14 letech nemůže domýšlet následky svého jednání, rozhodovat ve všem správně a zkrátka nejde, aby to byla jenom "její věc". Ani já osobně nevím, jaký si udělat na celou knihu názor. V ČR je sex legální od 15 let, hraje ten jeden rok zase takový rozdíl? A dopadla by jinak, kdyby si našla dvacetiletého, třicetiletého nebo padesátiletého muže? Nebo zkrátka prožila bolestivý rozchod bez ohledu na věk partnera? Co je vlastně pojem "velký věkový rozdíl"? Pro někoho 3 roky, pro jiného 30 let. Je snad hlavním problémem její dětství bez otce? Neměla by potřebu si začínat s někým v jeho věku, kdyby žila ve fungující rodině? Je hlavním problémem chování pedofilního spisovatele G.? Že s ní nejednal upřímně a měl ji pouze jako svoji múzu pro další román? Je velmi těžké nad tímhle přemýšlet bez zaujatosti a kniha snad ani nemá jen jeden jediný problém, ale každá jedna postava je problematická sama o sobě. Možná, že největším problémem není ani věkový rozdíl, ani chování její lhostejné alkoholické matky, ani touha po lásce mladé V., ale zkrátka nezdělanost tehdejší doby, tedy Francie v 80. letech. V knize se uvádí, že vznikaly petice, které usilovaly o to, aby byl sex s mladistvými normální věc. Myslíte, že by se tohle dělo i v současné době?


Co se týče knihy po obsahové stránce, ze začátku se mi do ní začítalo špatně, byly pro mě hrozně rušivé zastaralé slova. Jako příklad bych uvedla: "prostopášník, vazká tekutina, duchna z peří, unyle se líbat, laskat se, zjihlá láskou" atd. Dle mého názoru to bylo až moc na sílu, ale naštěstí se po pár stránkách obrátí a tyhle příšerné výrazy se vytrácejí. Do knihy se pak člověk začte hezky a já osobně ji měla přečtenou za pár hodin. Kniha v sobě ukrývá zajímavé, sporné téma, prvních pár stran působí možná trochu divně, na konci mě zase až dostala jakousi opravdovostí. Například, že G. jí nedal pokoj po zbytek života, i po 40 letech se jí pořád snažil psát a chtěl ji dokonce vidět. Pak kniha najednou nabírá na intenzitě a opravdu vás chytne za srdce. Občas to nebylo čtení, u kterého vám bylo vnitřně dobře. I tak byla kniha skvělá a myslím, že na ni dlouho nezapomenu. Naštěstí to končí tak, že V. našla milujícího muže, mají spolu syna a je šťastná. Je však šílené, že se s tím, co na ní zanechal G. smiřuje prakticky celý život.


"Když mi nějaký muž chtěl působit rozkoš, nebo ještě hůř, prostřednictvím mne snažil sám dosáhnout rozkoše, pokaždé jsem přitom bojovala s pocitem znechucení, které dřímalo ve tmě, připravené se na mě vrhnout, s představou násilí, jež jsem přisuzovala pohybům, v nichž nic takového nebylo."

"Potřebovala jsem moc času, než jsem si dokázala užít s mužem bez pomoci alkoholu nebo psychofarmak. Trvalo moc dlouho, celé roky, než jsem konečně potkala muže, kterému bezezbytku důvěřuji."

6 04.02.2022

Tenhle komiks jsem přečetla za jeden večer, četl se opravdu hezky, byl moc hezky graficky ztvárněný. Moc se mi líbilo, že komiks začíná v kavárně (zřejmě), kdy za "hlavní postavou" dojde druhá "hlavní postava" a vedou spolu dialog. Tyto dialogy jsou potom komiksově ztvárněny v celé knize - respektive proměňují se myšlenky a dialogy těchto dvou žen a ženy samotné, tohle mě zaujalo a rozhodně se to do tohoto komiksu hodilo.
Já vlastně nevím, jak tuto knihu hodnotit. Ono tam ani po grafické, ani po obsahové stránce není nic špatně, naopak, ten komiks je super. Jenom jsem se bohužel asi nedozvěděla skoro žádné informace, těžko říct, jestli je to mým přehledem o ženských právech, o náboženstvích a podobných tématem nebo tím, že zkrátka kniha nebyla co se týče informací až tak zajímá a nenabídla nic nového... Těžko soudit. Každopádně, za mě osobně byl rozhodně lepší první díl Sexkomiksu, který mě hodně nadchnul. Možná kdybych neměla toto porovnání a neměla větší očekávání, dala bych vyšší hodnocení.
Pokud se tedy chcete dozvědět informace o životech žen (primárně o sexu a rodinné politice) v muslimských zemích, konkrétně Maroku, doporučuju si ji přečíst.

2 26.01.2022

Tohle je definice toho, jak má vypadat kniha, kterou můžete dát jak dítěti, tak dospělému. Jsou v ní skvělé myšlenky, zároveň to nejsou složité citáty, což je logické, vzhledem k tomu, že se jedná o dětskou knihu. Je to zkrátka taková obdoba Malého prince, ale s lepším designem, lepšími ilustracemi, lepšími postavičkami a menším množstvím textu - proto bude pro děti rozhodně vhodnější než Malý princ, kterou děti často nevědí, jak uchopit a je to podle mě spíše kniha pro dospělé. Za mě je to úžasná moderní knížka s dokonalými ilustracemi.
PS: Pokud jste milovníci abstraktního umění, tuhle knihu doma prostě potřebujete! (Tuhle knihu vlastně doma potřebujete i pokud nejste milovníci abstraktního umění.)

7 10.01.2022

Těžko říct, co k téhle knize napsat - ve finále obsahuje jen pár řádků, (naštěstí) není plná barev, pozitivity a naivity, jako ostatní knihy, není povrchní, je krásně realistická, je něžná, je roztomilá, je prakticky celá šedo-modrá a zanechala ve mně (jakožto v dospělém člověku) něco skvělého a hlubšího. Možná to, že není v pořádku učit dítě, že všechno je skvělé a snadné... Tahle kniha mu ukáže, že je v pořádku se cítit i špatně, prožívat smutek, strach, ale i radost, zvědavost, zkrátka všechny lidské pocity. Rozhodně i přesto, že je to kniha obsahující pár řádků a je pro nejmenší děti, mě dokázala nadchnout a přesvědčit, že tohle je kniha, kterou jednou dostane moje dítě.

5 10.01.2022

Knihu jsem koupila, protože se sama pohybuji v oblasti psychologie, moc se mi líbí design titulní strany, doslechla jsem se na ni pozitivní reakce a zkrátka mě začala lákat. Čekala jsem od toho krátké texty, něco jako psaní každodenních myšlenek, což se naplnilo. Kniha je rozčleněná na období - život studentky medicíny, nástup do psychiatrické léčebny, soukromá praxe. Několikrát jsem slyšela od známých, jak se u knihy někdy i velmi nahlas smáli. Já nějak nevím. Za celou knihu jsem se jen párkrát pousmála, žádné vtipné texty to dle mého názoru rozhodně nejsou. Zkušenosti z medicíny mě bavily snad úplně nejmíň, neustále se myšlenky opakovaly - jak je medicína těžká, jak není na nic jiného čas, jak je těžké se nezbláznit, jak budou další zkoušky a atestace,..... Pozdější nástup do léčebny je už o trochu zajímavější, ale mám pocit, že texty nejsou ničím originální, že zkrátka podobné situace lidé zažívají i v ostatních pracích (řečeno lehce s nadsázkou). Soukromá praxe pro mě byla zhruba na úrovni práce v léčebně, ale také nic převratného. Rozhodně ve mně texty nevyvolaly zamyšlení, kresby v knize jsou docela povrchní, zkrátka takové, jaké nacházíme v moderních básnických sbírkách u od roku cca 2017. Za mě zklamání, knihu jsem dokonce pár stran před dočtením odložila a už se k ní neplánuju vrátit.

6 10.01.2022

Knihu jsem koupila kvůli mému zájmu o věci počínaje psychologického rázu konče nějakou magií a kartářstvím. Knihu jsem koupila stylem, že jsem ji viděla v knihkupectví, věděla jsem, kdo Jakub Kroulík je, poslechla si kousek rozhovorů s ním, ve kterých jsem se dozvěděla právě o této knize, a tak jsem ji rovnou koupila, ani jsem ji neprolistovala, ani o ní nic dalšího nezjišťovala. Měla jsem trochu strach z toho, že to bude další rádoby odborná literatura, ve které budou prakticky jenom fakta a spousta spousta slov okolo nich. Naštěstí je kniha psaná formou rozhovoru, pan Kroulík umí skvěle mluvit, takže se kniha výborně čte, máte ji přečtenou prakticky za večer. Byla zajímavá, tak akorát dlouhá, nese v sobě i prvky historie. Rozhodně doporučuju přečíst, ať už vás hypnóza láká nebo jste klasický člověk - "mě by nikdo nikdy nezhypnotizoval". Rozhodně stojí za to.

2 10.01.2022