any333 komentáře u knih

Zajímavé oživení oblíbené série a myslím, že se některé skutečnosti ve spojení s hlavními díly ukáží jako klíčové. Děj mi ubíhal neskutečně rychle, tedy ale až po polovině první povídky, to vyjednávání mi přišlo lehce suché(tady ale bude spíš chyba na mé straně, kmitala jsem pohledem od knížky k televizi a to mě rozptylovalo), takže jinak jsem naprosto spokojená. Nejlepší mi přišla povídka Vražedkyně a poušť, hlavně kvůli tomu, jak jsem tam byla společně s Celaenou převezená.
U poslední části jsem ale zažívala jistou hořkost, protože kdo četl jiné díly, muselo mu být jasné, jak ta zářivě vypadající budoucnost skončí. Bylo mi v té chvíli Celaeny neskutečně líto.
A taky jsem získala jistou averzi k Arobynnovi; tak u něj jsem vážně zvědavá, jak to bude s ním a vražedkyní nadále.

2 06.01.2018

Za mě asi nejlepší díl, protože se tady skoro všechno objasnilo. I když, stále se mi to nezdá jako ukončené a jak jsem četla níže, už se to ani nedozvím, když další díl není přeložený. No nic, budu doufat v jen to nejlepší zakončení.
Nejvíce mě překvapily dvě skutečnosti; Nathan a to, ke komu je zavedl a také návrat mé nejoblíbenější postavy. Tedy, návrat je špatné slovo. Spíš taková chvilková radost, náhle zničená Desirée. V prvních dílech jsem ji měla docela ráda, ale teď už tomu tak není. A taky jsem trochu změnila názor na Lythiu. Jistě, nic nemusí být takové, jak se v minulých dílech zdálo.

3 06.01.2018

Jako první jsem viděla film. Zaujala mě myšlenka, tak jsem si začala hledat další souvislosti a našla ještě Královnu prokletých. A potom už nikde nic, tak jsem se alespoň vrhla na knihu. Tady jsem se narozdíl od filmu setkala s detailními filosofickými popisy Louisových myšlenek. Ano, někdo sice může namítnout, že to už bylo až moc, ale nedělá to tuhle knihu originální? Která jiná kniha to má takhle? A ve změti těchto myšlenek jsem i akceptovala, že Louis si někdy stěžuje až moc a těch pár neodbytných dvojsmyslů, co se tam objevily.
Co se týče děje, bylo to pro mě rožšíření scén, než jaké byly ve filmu, a taky další várka Lestata. Do téhle postavy jsem se úplně zažrala, že se mnou týden nebylo k vydržení, ale tak už to bývá. Nuže, děkuji za tuto knihu, byla plná krásně temné filosofie.

4 06.01.2018

Myslím, že je dobře, že události z této série se nedají jen tak zapomenout, jinak bych totiž se svým téměř ročním rozestupem byla pěkně nahraná. A musím uznat, že se toto zakončení velmi povedlo, i když jsem slyšla, že mají přijít ještě příběhy z Kamelotu. Tak uvidíme, třeba se nakonec rybičky tužbičky vyplní.
Bylo docela zajímavé, jak si ze začátku Tedros s Agátou a taky Sofie snaží zvykat jeden na druhého a dopadá to, jak to dopadá. Mladý školník mi moc k srdci nepřirostl - tedy, v některých chvílích byly i vyjímky - zato Arik mi způsoboval záchvaty smíchu a úsměvy celkově docela často. A pak je tu Hort; postava, kterou jsem zbožňovala už od prvního dílu a tady se to ještě znásobilo. Obzvlášť líto mi ho pak bylo líto v těch lázních, když mluvil se Sofií.
První část se teprve rozjížděla, takže jsem akceptovala ty myšlenky, co se neustále točily kolem toho, co kdo cítí a jak si svým rozhodnutím je a není jistý. Taky se tu lehce odkrylo tajemství o Callis, co pak vygradovalo v poslední části a tahle kapitola s vysvětlením se stala mou nejoblíbenější. A překvapila mě. Totálně a i když by to mohlo znít trochu ohraně, takhle podané to šlo.
A pak je tu ta prostřední část. Tady se jen zhoršilo to z první, kde taky jen omývali jedno a to samé a sem tm je někdo přepadl, ale jinak mi to přišlo natahované.
Tak to je vše ke Škole dobra a zla. Nyní se těším na ty příběhy z Kamelotu.

3 06.01.2018

Příběh se mi četl dobře, byl místy vtipný a také krvavý, což se mi zamlouvalo. Tajemná vražda na každém kroku, i když je jasné, kdo je toho původcem, jen se hledá způsob provedení. Autorka mě překvapila se svým smyslem pro přípravu pohřbů, protože u nich řešila každou maličkost a to není zrovna obvyklé, ale zajímavé ano.
Gabriela jsem si docela oblíbila a stejně tak Nely, i když kolem sebe pořád nemuseli chodit tak po špičkách, když bylo jasné, co je pro oba to pravé. Nelyin starý přítel mě překvapil a doufám, že se o něm něco víc dozvím v dalším díle.
Julii jsem ze začátku nemohla vystát a pak jsem ji docela akcetovala, ale jen proto, že se s nimi rozhodla spolupracovat. Zato její sestra Helen pro mě nebyla žádnou záhadou, pravda o jejích rodičích mi byla hned zřejmá. A taky se mi tady potvrzuje to, že po smrti se o dané osobě dozvíme nejvíc.
Jen mi trochu nesedí ta událost s Jolanou na konci, přijde mi taková násilně vložená. Každopádně jsem zvědavá, jaké budou další Melisiny intriky.

3 02.01.2018

Jedním slovem úžasné. Prostě fantasy, jak má být, s vrahy, intrikami, tajemtvími a dokonce i vílami. A taky mě donutila ponocovat, obzvlášť když se nachýlil příběh ke konci a přišlo Celaenino vyprávění z minulosti. To člověk prostě musel vydržet a stejně mu to nedalo, dokud se nedostal až na konec knihy.
Celaena si našla nového přítele, kterého jsem tedy ze začátku moc nemusela, ale ke konci jsem si ho docela oblíbila a - co si budeme povídat- mohla za to taky ta tetování. Chaol se spiknul s Aerysem, jehož jsem měla za prvotřídního grázla, což mi ale vydrželo neskutečně krátkou dobu. Nyní to zbožňuji. A co se týče Doriana, přála jsem mu to, i když jsem trochu Sorsche záviděla, princ je přeci jen má nej postava z této série.
Ten konec mě úplně rozsekal. Nejdřív jsem si myslela, že vím, co se stane, jenže pak se toho stalo tolik, že se z toho člověk chtěl vykřičet, jenže nemohl, protože byly dvě ráno a chtěla jsem být ohleduplná k těm, co spali. Doufám, že Celaena co nejdřív přijde, aby mým oblíbecům pomohla a že jim král zatím nic neudělá. Prostě to chce další díl.

2 02.01.2018

Sžila jsem se s autorčiným stylem a když jsem nevnímala Marininy myšlenky o hledání lásky, bylo to hezké počtení. Kdyby tato škola skutečně existovala, rád bych na ni začala chodit. A ty poznatky o kouzelných věcech mi taky přišly poučné.
Meluzínin příběh mě dojal. Vedle v zajímavostech někdo uvedl, že je to podle pověsti, obdivuji tedy autorčinu informovanost. Jsem zvědavá, jak to s ní a také s Marinou a Plantefoliem bude dál.
A jsem jediná, kdo asi nezapomene na scénu s debrecínkou? To mě vážně dostalo.

3 01.01.2018

Už nelituji, že jsem ve čtení této série vytrvala. Tento díl byl asi nejlepší ze všech, hlavně ten konec byl úžasný, člověku u toho pookřálo srdce a vůbec nevadilo, že už se s tím čtenář setkal mnohokrát. Protože autor to podal syrově a než jsem si dál uvědomila skutečnosti, už se brány města zavřely. Jen mi trochu nesedělo to s tím pohledem přes okraj skály, chápu, mělo to být tajemné, ale takhle musel čtenář listovat dozadu, aby se přesvědčil, jestli mu něco neuteklo.

2 01.01.2018

To jsem se zase pustila do zajímavé série. V první řadě obdivuji autorky, že se rozhodly stvořit společné dílo a takhle jim to vyšlo. Sice je Oksin příběh opravdu nenadálý a možná místy trochu naivní, čtenář si v ní libuje hlavně při objevování zákonů Edéfie a dalších zvyklostí. I když mě trochu naštvalo, že se tam ještě nepodívali, ale co není nyní může být v dalším díle, na který se moc těším.
Jsem podobného charakteru jako Oksa, takže jsem si ji hned oblíbila a stejně tak Gustu. Velmi sympatický mi byl taky Melin, jen mě mzelo, že nedostal víc prostoru. Ale nejvíc mě dojímal Tugdual, nejen kvůli jeho minulosti, ale i stylu a vzhledu, takže se těším, co dalšího se o něm dozvím. Vlastně, když se tak zpětně zamyslím, každý Prchlík měl jedinečný vlastní příběh, takže bylo obtížné si alespoň někoho nezamilovat.

1 01.01.2018

Tak tady se upevňoval svazek Olivii a její láasky, navíc jsme poznali, jak to chodí v upírském prostředí. Jsem jediná, koho zaujal charakter prince a jeho chování k sestrám?
A nezlobte se na mě, ale hlavně ten konec už mi připadá trochu ohraný a jako kdyby autorka schválně natahovala sérii, jak jen to jde. Nebo je to tím, že už jsem z tohohle typu příběhů vyrostla. Tohle je ta pravděpodobnější možnost, což ovšem neznamená, že pro mne tato série nebyla příjemná na čtení. Akorát už se hodí pro jinou cílovou skupinu a já s tímhle dílem končím.

1 01.01.2018

Zaujalo stejně jako první díl, možná ještě o krapet. Napětí a tajemství bylo na každém kroku a člověk hltal ty neskutečně krátké kapitoly jako nic. A taky se mi asi ještě nikdy nestávalo, abych byla tolikrát po sobě zaražená a říkala si, že to nemůže být pravda, že to tak prostě nemůže být. Hlavně při scéně, kdy odhalily kožichy ve sklepě a když se zjistilo, kdo je Apollonio. A taky byl šok z toho, jak se zachoval Rosin otec. Jsem vážně zvědavá, jak se tohle a nohé další vysvětlí v dalším díle. Ale u tohohle autora obdivuji, že nám dává jen pramálo vodítek, nad kterými může čtenář dumat. Nezbývá mi nic jiného, než si počkat.

2 01.01.2018

Tenhle díl mi přišel lepší než předchozí, hlavně proto, že se řešilo víc problémů a pořád se dělo něco rozdílného. Vážně zbožňuji autorův humor, je sice takový břitký, takže se asi nemusí zamlouvat každému, ale mně zrovna ano.
Samotný Artemis Fowl je prostě kapitola sama o sobě. Postava s originálním charakterem, svým konáním navíc mně osobně velmi blízká. Navíc se v tomto díle rozvíjí jeho city k ostatním, které sice byly patrné i v jedničce, ale tady se projevují v hojné míře zejména k Artemisovu otci.
Ke kapitánce Krátké mám pořád stejný postoj - spíš takový odměřený - ale Klusák si o hodně polepšil, obzvlášť tím, jak přelstil Opal a také svými poznámkami.
Těším se na to, co přinese další díl. Že by nějaké spojenectví Artemise a Slámy?

1 25.12.2017

Tato autorka si mě získala už před nějakou dobou a i když mám jistě raději Syna pekel tak i tahle série je moc hezká, jen spíš takovým nevinným a kouzelným dojmem. Jako vždy jsem hltala popisy bitev a soubojů, hlavně tu hlavní, kde bojovali proti Takrům.
Jako u minulého dílu jsem čekala, kdy putující odhalí Veraginovu pravou tvář a co to vlastně bude. A když se princ setkal s Kassandrou, byla jsem si dokonce jistá. Jsem zvědavá, jak se teď k němu postaví a jak to vlastně bude celé dál.
A jako vždycky jsem si prostě totálně zamilovala Veraginova zlého bratra. Ale tuším, že nejsem jediná, takovéhle typy jako je on jsou často oblíbené. A taky mi přijde vtipný Snížek.

1 25.12.2017

Docela mě udivuje, jak dokáže autor stále vymýšlet nové zápletky a přitom to vlastně udělat tak, aby příběhy pojednávaly o stejné partě. A jak Čtyřka použila ten trik v letadle, aby obalamutila strýčka, přiznávám se, že jsem jim na to taky skočila. Ale to byl asi účel, že?

2 25.12.2017

Bohužel jsem v knihovně natrefila až na tuto druhou sérii, takže pro mě některé okolnosti z té minulé byly neznámé a nedokázala jsem se s nimi tolik sžít. stejně tak tomu bylo i u odkazů na to, co hrdinové vykonali už v minulosti, jenže já o tom díky své situaci nemám ani ponětí, což je podle mě škoda. Ale co se dá dělat.
Každopádně jsem si knihu užila, byla na tak málo stránek poměrně dost napínavá a těším se, až zjistím, jak bude série pokračovat a s jakou bestií se setkají příště.

1 25.12.2017

Opět žasnu nad tím, jak autor může vážné věci pojmout takovou vtipnou formou. Jim tam jde o život a Grover myslí na ovoce! Ale ne, ono to mělo taky své opodstatnění. A díky mnoha dalším anekdotám mi děj ubíhal neskutečně rychle a než se člověk nadál, byl konec a ke všemu ještě takový napínavý konec. Neskutečně se těším na další díl.
Jen mi to s těmi lázněmi připadalo až moc podobné hotelu z prvního dílu, tedy až na nějaké podrobnosti, ale jádro bylo téměř stejné. To však vyrovnaly jiné další momenty, takže nevadí.
A taky nevím proč, ale já si prostě tu Clarisse zamilovala. Patrně asi pro ten její rockový vzhled a vizáž a taky kvůli kostlivcovým koním, takže jsem zvědavá, jestli to přebije Thalie, když má podobný styl jako Áresova dcera.

3 10.12.2017

Prolog mě velice zaujal, ale po něm přišla série cestovatelských zážitků a neustálého utíkání. Rozumím, temné úponky byly všude, ale příliš zpestření - teď nemluvím o objasnění situací a scénou, kdy slézali do studny - se neobjevilo. Tedy alespoň dokud nepřistáli na poušti.
Konec se mi zdál dojemný, akorát tím, jak se jistá věc zopakovala a tudíž ztratila své kouzlo okamžiku, se mi to zdálo takové neslané nemastné. Ale abych jen nebyla ošklivá, za nejlepší scénu finále bych označila moment matky s dcerou, kdy vlastně jedna pro druhou přinesla oběť a vyrovnalo se to.
Souhrně jsem si asi nejvíc oblíbila první díl a z postav Koperníka, prostě takový temný a tajemný charakter. Bylo pro mě zajímavé si přečíst něco z tohohle prostředí, ale jinak to ve mě nějakou silnější odezvu asi nezanechá.

1 10.12.2017

Tenhle díl mi přišel nejslabší. Ne, že by chyběla akce nebo napětí, to vůbec ne, ale přišlo mi, že se autorka snaží navodit až moc idylický konec a pro to bylo třeba několik takových podivných kroků, kterých by se v těch minulých patrně vyvarovali.
I tak však musela zase - jako téměř vždy - putovat pod hlínu má nejoblíbenější postava, což mě docela zklamalo. Proč si vybírám někoho, koho pak stejně zabijí?
A naproti tomu někdo naprosto neočekávaně vstane z mrtvých. Jako vážně? Jasně, fanoušci Isabelly by přece byli smutní, kdyby se to nestalo.
Ale jinak jsem si tohle zakončení hezké a něčím zvláštní série užila. Nejvíce mě tady asi překvapil Marat a jeho úmysly a zjištění o minulosti duchů, pro které to nakonec taky skončilo dobře. A ten konec, jak se Cassie a Ranjit zbavili jeden pro druhého kousku sebe, byl dojemný.

1 30.11.2017

Oficiálně tuhle sérii zařazuji do mé top trojky. Autorka zase předvedla něco neskutečného a já byla po celou dobu přilepena ke knize a když mě od ní něco náhodou vyrušilo, hned se mi v hlavě rojila myšlenka, že musím zase začít číst. Momentů, když jsem se zasmála, bych teď už nedokázala spočítat, ale bylo jich opravdu hodně.
Zaujal mě osud Alyssina otce předtím, než byl odvlečen do Říše divů. A navíc, jak se proplétáme příběhem, každá maličkost má svůj smysl a tak by to mělo být. Prostě a jednoduše, hodně se tady budu opakovat, ale bylo to úžasné.
Zacha jsem si tady oproti minulým dílům i oblíbila, i když to bych asi přikládala za vinu tomu, že jsem chcípala z poznatků, jak spolu museli s Morfeem přežívat. A když už se dostávám ke svému oblíbenému můrákovi, napíšu jen, že si mě naprosto získal. Snad to bude stačit místo těch sálodlouhých pozitivních prohlášení.
A za konec má ode mě autorka velké plus. Vlastně vyhověla oběma táborům, i když, mezi námi, věčnost je delší než lidský život.
Tak a teď mě čekají povídky, na které se moc a moc těším. Téhle sérii se povedlo mi podívat až do srdce a to jsem zatím zažila s touhle jen u jedné další.

2 30.11.2017

Před touhle knihou jsem na ni četla cosi jako fanfikci a jsem si jistá, že takovou chybu už neudělám. Autorka tamtoho totiž skoro přesně okopírovala děj originálu a jestli mi tam předtím připadala hlavní hrdinka málo dětská a až moc inteligentní, tady se to jen potvrdilo. Ale třeba je to těmi jejími elfskými kořeny, nevím.
Každopádně jsem se na začátku hodně ztrácela. Svět byl skvělý, akorát jsem nedokázala rozpoznat myšlenky toho a toho a taky mi to do sté strany připadalo hrozně táhlé. Ano, autorka to zkušeně popsala, jenže neustálé líčení zbytečností začne nudit. Nakonec však tohle odeznělo a já se vážně začetla, což mi vydrželo až do poslední strany. Líbí se mi autorčina realita a taky se těším, co nám představí v dalším díle.
Jen, přijde mi takhle zpětně, že se vlastně nic kromě Elenina útěku zásadního nestalo. Akční chvilky tam rozhodně byly a kolikrát se tam i něco rýsovalo, ale patrně to má přijít až příště. A taky mě trochu rozčaroval konec, protože neříká téměř vůbec nic o tom, co bude dál. Ale tady je to má vina, jsem prostě nedočkavá na odkrytí souvislostí.

1 30.11.2017