Arkagas komentáře u knih
Knížku mi s věnováním zaslala sama autorka, se kterou jsme ve spojení a já smekám. Smekám před ženou, která si prošla peklem a přesto se postavila na nohy a rozhodla se jít se svým životním příběhem na světlo světa, i proto, aby pomohla lidem pochopit. Helena je mladá maminka, která se nemůže dočkat druhé dcerky. S partnerem se stěhují do nového vysněného bytu, ale po porodu začne být všechno jinak. Ze všech stran se na ni valí: „no jo, potřebuješ si jen odpočinout", nebo: „to je normální, dej tomu čas a budeš zase ok!" Ale Helena cítí, že tohle normální není a sama se rozhodne vyhledat pomoc. Její stav se ale zhoršuje, starší dcery se vlastně bojí, pronásledují jí halucinace, třas, mdloby, ale i nečekané návaly vzteku. Starší dcera tak přebývá více a více u babičky, ale Helena se ani přes medikaci nelepší..
Z léků je jí špatně a několikrát se pokusila o sebevraždu.
A pak přijde zlom, nová lékařka ji vysvětlí, že netrpí poporodní depresí, v čemž ji ujišťoval i bývalý psychiatr, ale má tzv. schizoafektivní poruchu, která pro ni znamení léčbu na celý život.
Tohle je příběh Lucie, alias Heleny, který je propletený s rodinným příběhem a pohledem jejího partnera, který nakonec odešel z práce, aby se o ni a dcery mohl postarat.
Také je tahle kniha důkazem, že zvládnout se dá vše, i když je to někdy až nesnesitelně těžké a především je tahle kniha důkazem, že psychická nemoc si nevybírá a přichází nepozorovaně a tiše.
Kniha je přesto napsána s jakousi lehkostí, ze které je cítit, že Lucka i její okolí to prostě už berou tak jak to je a rozhodně by si ji měl přečíst každý. Tahle kniha totiž hodně otevírá oči.
Dle anotace jsem čekala jakousi krimi zasazenou do historických událostí roku 1917, kdy příběh začíná. Místo toho jsem ale byla velmi překvapená, neb jsem dostala duchařský příběh lehce propojený s krimi linkou. Nejedná se úplně o román, ale i díky rozsahu o povídku, která by si ale rozhodně zasloužila více stran a byla by to skvělá kniha.
Patrik Madle psát umí, knížka je promyšlená, jen škoda toho krátkého formátu. Dle mě by si příběh prostě zasloužil více prostoru :)
Jinak to byla fajn záležitost na hodinku a půl čtení.
Bonusem je krásný přebal, díky kterému mě tohle dílko zaujalo.
Při začátku čtení jsem byla rozporuplná, jelikož hru jako takovou neznám, ano, mám povědomí o čem zhruba je, co se tam děje atd, ale zarytý fanoušek ani hráč nejsem. Od knihy jsem očekávala přiblížení postav a kulis hry a to jsem dostala. Nevím na kolik se s hrou dá porovnávat, ale krimi linka zasazená do zakázaného města v cyber budoucnosti byla skvělá. Postavy sice nedostaly moc místa na svoje přiblížení, ale zmatená jsem nebyla a knížku jsem si užila. Čekala jsem něco nenáročného a svižného, s lehkým náznakem sci-fi, což jsem dostala.
Není to něco, co nutně potřebuju číst znovu, ale bylo to fajn.
Krásná poetická kniha ukazující, že i když se může zdát že vinařství a kreslení komiksů je od sebe na míle vzdálené, jsou si podobné víc než dost. Obě práce jsou životní cestou, která je prostoupena láskou a tak jako Richard miluje svůj vinohrad a révu, tak Etienne miluje práci s papírem a barvami. Dva muži tak navzájem poznávají své světy a sebe navzájem.
Krásná, milá záležitost, do aktuálního deštivého, už lehce podzimního počasí s hrnkem horkého čaje naprosto ideální :)
Paní X si v sobě nese roky problém, kterého se pod vedením Junga postupně zbavuje díky kreslení obrazů - z dívky na kamenné pláži postupně přechází do velmi symbolických mandal. Mění se uspořádání, mění se vzory, ale i barvy. Velmi zajímavá kniha, ve které člověk poznává nevědomí neznámé, ale velmi často se v ní vidí sám. Individuační proces je tady de fakto nejdůležitější linkou, kterou sledujeme. Rozhodně se nejedná o knihu pro všechny, nebo nedej bože pro ty, co se jim mandaly jen líbí. Tohle je podrobná publikace zacházející do hloubky lidské psýché, velmi často odkazující se na archetypální záležitosti, ale i svaté spisy. Rozhodně bych nedoporučila knihu nikomu, kdo nezná Jungovo dílo jako takové, protože bude z knihy zklamaný a dost možná unavený. Já jsem ráda, že jsem mohla s panem Jungem zase strávit několik hodin u něčeho nového.
Za doporučení děkuju kamarádovi, protože jinak bych se ke knize nespíš nedostala. Tahle útlá kniha, ve kterém nám autor retrospektivně popisuje historické události, ale i svoje city spojené s touto dobou s odstupem let je nejen srdcervoucí prózou, ve které si velmi rychle uvědomíme, že dnešní doba sice má svoje úskalí, ale přesto bychom za ni měli být vděční, ale především to, že láska trvá. Láska je je. A je jedno, jestli byla její nit přerušena násilně, nebo dobrovolně. Ona trvá.
Plavec ve tmě je kniha, která Vás chytne za srdce, vtáhne do děje a pustí až na konci. A rozhodně bude rezonovat.
Mnoha lidem přiblíží Polskou historii, která byla stejně černá, jako ta naše a po přečtení doslovu i důvod, proč tato kniha vznikla.
Jedná se o autorovu prvotinu a je to skvost.
Tohle je po dlouhé době horor, který si právem může říkat horor a ne thriller s hororovými prvky. Je tu všechno - hřbitov, strašidelný dům, ve kterém údajně přebývá čarodejnice, krvavé rituály, ale! Především díky skvělému námětu proměnit dům u hřbitova v halloweenský hororový strašidelný dům je tu především zmíněna pocta všem klasickým hororům, které autor velmi dobře zná. Takže tu máme i zombie, Carrie, Frediho Kruegera a to všechno není nesmyslně splácané dohromady, ale tvoří kulisu opravdu skvělého příběhu, který by byl tak dokonalý jako film! Na pozadí vraždění a strašení tu nechybí ani lehká romantická linka a při čtení se rozhodně nebudete nudit. Po dlouhé době je tohle kniha, při které jsem se místry příjemně bála a držela palce všem, kteří bojovali za život. Knížky z Carcosy jsou ostatně jakousi zárukou kvality, protože manželé Žáčkovi vše dělají s láskou. Měla jsem tu čest je vidět osobně a děkuju za to, že tohle nakladatelství rozjeli.
Dokonalost. Na každém obrázku jsem se našla, jediný rozdíl mezi mnou a autorkou je v tom, že ona má vlnité vlasy a bojí se pavouků, já mám rovné vlasy a pavouky miluju. Tuhle krásnou záležitost objevila včera v knihovně kamarádka, takže si ji u mě v práci přečetla a rovnou mi ji předala. Kresba příjemná, text trefný, situace jednoduše naprosto ze života. Přesně takový je můj svět :D Ať žijí introverti :D
Už na přebalu knihy by mělo být "můj život u moderně ortodoxní rodiny", protože kdo by čekal nahlédnutí do fungování opravdu ortodoxních židů, tak tady narazí. (V tom případě doporučuju seriál neortodoxní, který přiblíží alespon trošku..). Tahle kniha je vlastně jakýmsi vzpomínkovým deníkem Margot, která několik let v židovské rodině učila 4 sourozence a sdílela tak s nimi svátky, radosti i strasti. Svým způsobem se stala součástí rodiny a mohla tak proniknout do zvyků a tradic, které jsou většině lidí, kteří se o židovskou komunitu nezajímají neznámé. Pro mě kniha nebyla přínosem vlastně v ničem, vše, o čem zde Margot vypráví znám, ale i přesto jsem ráda, že tahle kniha vyšla a že se jedná o románovou verzi, která se lépe čte, než knihy plné faktů a dostane se tak do širšího povědomí, což je jedině dobře.
Jazyková forma skvělá, zpracování knihy také, přečteno za den a půl :)
Moje hodnocení: 8/10
Asi jsem měla od knihy příliš vysoká očekávání.. v knihovně mě zaujala obálkou, na které jsou věci, které mě provázely v dětství. Příběh začíná v roce 1989 (kdy jsem se narodila taky - i když ne jako po, ale předrevoluční dítě) a anotace slibovala deník, při kterém budu vzpomínat a hodně se nasměju. Vzpomínala jsem hodně, smála se málo. Kdyby Karolina sem tam netlačila moc na pilu, nebyla by kniha místy tak kostrbatá. Čekala jsem pecku a bohužel je to jen další kniha, kterou si tu odložím v přečtených, ale už se k ní nevrátím a velmi snadno na ni zapomenu.
Byla jsem oslovena o recenzi této knihy (o které jsem do té doby nikdy neslyšela) přímo autory, což mě samozřejmě velmi potěšilo, ale mnohem víc mě potěšilo, že tahle fantasy je sakra dobrá!Zakhar vyrůstal v klášteře pod "laskavou rukou" otce Horima, do doby než byl prodán jako učeň čaroději Azarovi. Jeho život plynul klasicky, do doby než se poprvé setkal s krvavým démonem O´moro, kterému měl být obětován. Azarov umírá a Zakhar je rozhodnutý vydat se pohoří Algharb, neboli hor mrtvých, kde se dle informací nachází skrytý Necronomicon. Při plnění svého plánu se v Zuslku setkává s Božidarem Stachanovem, tzv.kupcem, kterému se přezdívá medvěd. A výprava může začít!
Tahle útlá knížka, kterou si autoři vydali sami je skrytý poklad. Pro milovníky fantasy je to příběh, který v sobě snoubí krvavý a drsný děj s krásou kouzel, odhodlání a psychologie. V knížce je cítit láska autorů k psychologii, jelikož je zde začlen vznik Nigreda, Rubeda a Albeda, ale Jungovci zde velmi snadno prokouknou i inspiraci lucidním sněním, nebo kolektivním nevědomím.
Směkám! Tohle se neskutečně povedlo. Knížka je doplněna o upravené fotografie a já se moc těším na 2.díl :)
Moje hodnocení: 10/10
Na tuhle knížku jsem se tak moc těšila a ve finále jsem z ní na vážkách. Co mě zamrzelo asi nejvíc je to, že se opět jedná spíše o příběh lidí, než koní, i přesto, že obálkou a anotací Vás kniha naláká na něco jiného. Příběh je zde rozdělen na 3 dějové linky - minulost, kdy sledujeme objevení koně Převalského, současnost, kdy Karin navrací odchované koně do volné přírody v Mongolsku a distopická budoucnost, kdy Eva se svou dcerou chová poslední dva koně svého druhu, i přesto že už není elektřina a nemají pomalu co jíst.Příběh jako takový je fajn, ale nenašla jsem v něm tu waw linku, která by mě nutila číst dál a dál. Četla jsem o lidech a jejich boji se životem, ve kterém se vyskytují koně, ale ne o koních. Navíc se autorka dle mého docela dost odkazuje na předešlé knihy, které jsem nečetla: „Opět budeme muset opylovat ručně květiny.." atd. Což pro čtenáře může být sem tam zmatené. Celkově nemůžu říct, že by se jednalo o knihu, která mě nějak více zasáhla. Je to jen další román v řadě.
Moje hodnocení: 7/10
Knížku jsem objevila v LK mezi válečnou literaturou - neptejte se mě, jak se tam dostala. Každopádně je to kniha, která je povinností pro všechny pejskaře. Pavol Fabian přibližuje zábavnou, ale velmi ponaučující formou nejen život psů slavných osobností, ale především historické souvislosti. Kniha se pohybuje v rozmezí Columba po současnost a některá fakta jsem absolutně netušila. Spoustu prezidentů a známých osobností dokonce sami chovali psi, nebo byli hrdými majiteli štěňat z ČSR.. Nejen o známých osobnostech showbusinessu, ale především o známých osobnostech, o kterých jste možná ani netušili, že psa měli.. Od Renaga, přes Junga až po Busche a Klause.
Kniha se čte vesměs sama a je doplněna hromadou fotografií. Jediné za co ubírám hvězdičku je někdy až moc násilné přeskakování v čase.
Moje hodnocení: 9/10
Dvě ženy bojující za svůj život - zoufalé, ale odhodlané si ho vzít zpět. Claire svoje zmizení plánovala měsíce, zatímco Eva jednala spontánně. Jedno letiště, jedna velká lež a jeden let. Zatímco Clair začíná znovu jako Eva, nemůže Eva začít jako Claire.
Skvěle vystavěný psychologický thriller, ve kterém graduje napětí na každé stránce a rozhodně se nebudete ani chvilku nudit. Je to taková jednohubka na jeden delší den, rozhodně ne kniha na měsíc, ale myslím si, že tohle se musí líbit jak ženským, tak chlapům.
Na konci knihy je rozhovor s autorkou o vzniku knihy a jejím životě. Velmi potěšilo.
Tohle jsem si užila, byla to jedna velká jízda, která mě neskutečně bavila.
Zaprvé - smekám za to, že takovou knihu napíše slečna ve 22 letech. Ema Labudová má skvělý stylistický jazyk, díky kterému se čte knížka defakto sama, i když pojednává o těžkém tématu, navíc zasazeném do těžké doby 80.let. Lada Krausová trpí anorexií a její rodiče jsou pevně rozhodnuti, že ji vyléčí doma. Ale kdyby Lada sama nebyla rozhodnuta se uzdravit, nikdy to nedokáží. A i přes to všechno si na ní svým způsobem musí vylívat zlost, protože celá rodina je psychicky v koncích. Myšlenky Lady, které se jí honí při každém jídle hlavou jsou skvěle zpracované a napsané, takže i neznalý člověk dle mě pochopí, že se opravdu nejedná o rozmar, ale o nemoc. Po maturitě Eva nastupuje jako účetní do Karosy, kde pracuje s Landerem, se kterým zároveň žije. A to je část, se kterou mám dost problém. Najednou totiž nečteme knížku o anorexii, ale o holce, která je ve 20 manželkou v domácnosti a i když není spokojená, je to prostě její úděl. Mrzí mě, že tady sešla Ema docela z cesty a je to obrovský skok, který najednou vyznívá jako by se jednalo o úplně jinou knihu. Možná to byl záměr, možná ne, ale ta rozdílnost je do očí bijící. Přišlo mi to docela škoda, nehledě na to, že léčení anorexie opravdu netrvá rok, ale celý život.
Moje dojmy: 7/10
Knížku jsem si ulovila v knihovně jen díky té nádherné obálce. Anotaci jsem četla až doma a byť může znít všelijak, jsem strašně ráda, že se ke mě tahle kniha dostala.
Opravdu se jedná o pohádku pro dospělé, které nechybí skvělý základ mayských legend (poznáte hromadu nových věcí a skvěle se Vám přiblíží mayská mytologie), drsné, napínavé a krvavé pasáže a nakonec i trocha té romantiky. Nečekejte román, nečekejte fantasy, ale ani knihu založenou na faktech. Přečtěte si ji opravdu s tím, že se jedná o pohádku. Zavřete oči a vypravte se za dobrodružstvím s Kasiopeou. I když to bude místy dost bolet.
Za mě skvělá záležitost, kterou jsem si užila.
Těžko hodnotit knihu, o které víme, že nás čeká pokračování. Jedno vím ale jistě - druhý díl se mi četl mnohem lépe a rychleji než 1. Nejen proto, že už jsem znala hlavní hrdiny, ale hlavně proto, že jsme s nimi prožili dospívání a sledovali jejich cestu dospělým životem, který sice nebyl vždy lehký, ale už ho žili sami za sebe. Stále si stojím za tím, že se nejedná o kroniku ztraceného města, ale spíše rodinnou ságu, nicméně to knize na kvalitě nic neubírá. Doba, kterou ve 2.dílu Karin líčí nebyla jednoduchá jak pro Čechy, tak ani Poláky a přesto se v ní dají najít i světlejší stránky. Ano, lidské tragédie v podobě důlního výbuchu, nebo postupné okupace tu nechybí, ale myslím si, že Karin například skvěle zpracovala vztah Žeňky s Němcem, ve kterém krásně vylíčila to, že nic není černobílé. A že ani toto nebylo tehdy výjimkou. Karviná a Ostrava, tak blízko sobě a přitom v té době úplně jiné světy. Těšila jsem se na každou další stránku a rodinná dramata jsem prožívala s hrdiny jako bych s nimi seděla u stolu. Karin umí jedinečně vyprávět, to se jí upřít nedá. Těším se na 3. díl, až se s našimi hrdiny zase potkáme.. jen je mi jasné, že se jich moc budoucí doby vzhledem k věku nedočká.. .
Tráva je grafický román, který zpracovává velmi těžké téma korejské sexuální otrokyně v Japonsku během války. Příběh malé holčičky, která trpěla hladem a bídou a protože jí maminka chtěla dopřát vzdělání, prodala ji "pěstounům", u kterých se měla mít dobře a dostat vše, co by dívka v jejím věku měla mít. Skutečnost byla ale jiná a když se snažila utéct, byla polapena a odvlečena do vojenského tábora, kde musela sexuálně sloužit. Někdy až 40 vojákům za víkend. Bez pravidelného jídla, bez šatů, spánku, nebo hygieny.
Tohle trvalo několik let a přesto všechno tahle silná osoba nezanevřela na svět.
Román přibližuje čtenáři nejen příběh hlavní hrdinky a jejích kamarádek z tábora, ale i celkovou válečnou situaci Japonska a dalších zemí.
Místy by se mohlo zdát, že je to kniha ne úplně dobře zpracovaná, jelikož je psána jednoduchým jazykem, ale opak je pravdou. Vyprávění a vzpomínání stařenky na svůj osud je podáno tak, že se zaryje hluboko do citů - formou otázek a odpovědí.
Rozhodně se jedná o knihu, která by neměla zapadnout a čím více lidí si ji přečte, tím líp. I tyhle části historie je totiž třeba připomínat. A o Osvětimi už toho bylo napsáno více než dost.
Tahle velkoformátová kráska se ke mě konečně po roce dostala. Danielu mám ráda a obdivuju jí za její práci, kterou dělá skvěle. Ikdyž je tahle kniha primárně o ní, nebyla by tak skvělá, kdyby rozhovor nevedl Milan Ohnisko. Otázky kladené tak, že si díky nim ucelíte Danielinu životní cestu od malička do současnosti a nahlédnete do soukromí, které sice decentně odhalila, ale přesto neřekla vše. Díky tomuto skvěle vedenému rozhovoru jsem si dokázala mnohem lépe představit její práci v průběhu let - ať už jako televizní reportérky, nebo spolumajitelky DVTV. V mnoha aspektech je mi Daniela bližší, než bych čekala - i díky náklonnosti k mistru Jungovi, hledání nevědomí, nebo cestě k Libušce Šafránkové, která byla její kmotrou. Kniha samotná obsahuje i 21 krátkých rozhovorů s lidmi, kteří jsou a byli v jejím okolí důležití a moc mě potěšila zmínka a rozhovor s DL na konci. (zasvěcení věcí). Celkově je kniha skvěle zpracovaná a i když se může zdát, že je svou velikostí až moc okázalá, zaslouží si to.
(SPOILER) Rob už dokázal žít bez Prota a vychovávat syna společně Giselle, ale jednoho večera při jeho koupání se z ničeho nic Prot vrátil. A tentokrát mnohem víc sarkastyčtější a spokojenější sám se sebou než by Dr.Brewer vůbec očekával. Robert je schovaný někde hluboko a odmítá komunikovat. I Prot tvrdí, že ho nemůže najít, ale osazenstvo psychiatrického ústavu má radost, že mají po 7 letech zase Prota zpět a už pomalu baví věci na K-pax. Nakonec se ale Robert ukáže a díky Dr.Brewerovi se svěří s dalšími věcmi z jeho života, díky kterým Prota potřeboval. Rob tu vzpomíná na zneužívání svým strýcem a tetou a nakonec na velmi traumatický zážitek smrti svého vlastního otce ve vaně.. a už máme spouštěč...Celý příběh Prota a Roba je skvěle vystavěný, a i když se u něj několikrát ze srdce zasmějete, pořád jsou to knihy, které Vás rozlítostní a zanechají ve Vás stopu. Stejně jako film. Robert už nejspíš nikdy nebude moci fungovat bez Prota, ale ten se nakonec vždy musí vrátit na K-pax a podat zprávu o naší planetě..