ArkAngel
komentáře u knih
Základy astrologie
Bernd A. Mertz
Funkční příručka astrologie, která je spíše pro mírně pokročilé, než úplné amatéry. Ve zkratce seznámí čtenáře s několika astrologickými disciplínami a poskytne mu vše potřebné, co k výkladům potřebuje. Jazykově se čte kniha velmi dobře, což je u podobné literatury vždycky velký plus.
Tři novely
Bohumil Hrabal
Hrabalův styl psaní buď milujete nebo nesnášíte. Jednou věcí je u pábitelství nevěrohodný vypravěč a druhou pak nekonečné řetězení vět a informací, což autor dotáhl k extrému v Tanečních hodinách pro starší a pokročilé. Všechny tři novely mají rozhodně něco do sebe, ale kvůli obřím blokům textu nebo dokonce celým stranám bez odstavců to někdy není vůbec snadné číst. Ze mě určitě Hrabalův fanda nebude, ale cením si jeho odlišného přístupu k tématu nacismu i snaze experimentovat.
Dějiny britských králů
Geoffrey of Monmouth
Spíše než Dějiny britských králů by se měla kniha jmenovat Král Artuš a ti ostatní, aneb nahlédnutí do starověku mimo britské království. Autor totiž nejprve shrne historii světa, kdy zmíní například krále Saula, Homéra a vznik Říma a rychlými skoky se přesune do Anglie, kde ukotví v Artušovské mytologii. Díky knize jde alespoň krásně vidět, jak lidi mylně zařazují Artuše do pozdního středověku, když se s největší pravděpodobností jednalo o římského generála nebo něco podobného.
Život a názory blahorodého Tristrama Shandyho
Laurence Sterne
Na svou dobu velmi experimentální kniha a vlastně se Skoumalovi nedivím, že Sternea srovnal s Joycem a Proustem. Při čtení jsem měl totiž úplně stejný pocit - vytvořil totiž takový proud vědomí, kdy román vlastně ani není tím, čím se prohlašuje být a stává se tak antirománem. Místo života a názorů blahorodého Tristrama Shandyho tak sledujete každého, jen ne titulního hrdinu a přecházíte z jedné odbočky ke druhé, než se dojde ke zdárnému konci.
Futuristické manifesty
Filippo Tommaso Marinetti
Skvělý soubor, který předkládá čtenářům ty nejdůležitější z futuristických manifestů (všech cca 80 tu fakt nenajdete), k tomu odborné komentáře, obrazovou přílohu a také poezii, na které si můžete platnost jednotlivých futuristických vyjádření ověřit. Názory má futurismus jinak velmi radikální, boří všechno staré a chce na tom ve velkém budovat. Celkem mne zaujalo, že byli i proti feminismu a obecně tedy tomu, jak začaly ženy víc a víc zaujímat i mužskou roli. Na jednu stranu tedy futurismus přináší velice zajímavé umění, ale co se týče politických názorů apod. tak je vlastně i dobře, že se jejich vize nenaplnily.
Noční hlídka
Sergej Lukjaněnko
Kdo ví, jak by mě Noční hlídka bavila, kdybych byl puberťák a knihu vzal do ruky. O sérii jsem vždycky tu a tam slyšel, ale ne a ne se do ní pustit. Z mého dnešního pohledu je to ale kniha tuze nezáživná. Prvních sto stran jsem vlastně i protrpěl a za celou dobu jsem si k postavám nevytvořil vůbec žádný vztah. Jinak to ale asi splňuje vše, co byste od podobné žánrovky čekali... akorát s ruskou notou, která ale taky každému nemusí sednout.
Alchymista: komedie
Ben Jonson
Divadelní komedie Alchymista mě zaujala svou tematikou, ale bohužel nenabízí nijak zajímavou zápletku. Velmi ale cením práci překladatele, co se týče jmen nebo rozsáhlou předmluvu, která vás zasvětí do rozdílů mezi Jonsonem a dalšími autory (např. Shakespeare) a také vztahů mezi nimi.
Murphy
Samuel Beckett
Absurdista Beckett zvolil pro svůj román protagonistu, který je vlastně celou dobu stranou. Peníze nevydělává a nic pořádně nedokončí, čímž předznamenává svou pozdější tvorbu spojenou s neexistencí. Nemůžu říct, že by mě kniha jakkoliv nadchla, protože jsem se nedokázal vcítit do víceméně žádné postavy. Ale i o tom je Beckettova tvorba.
Edda, Sága o Ynglinzích
Snorri Sturluson
Bylo zajímavé srovnat poetickou Eddu s tou od prozaickou Snorriho, který se nebál míchat mytologie a spojoval severské bohy i s bájnou Trójou. Pro další poety pak kniha slouží i jako učebnice, protože v ní Snorri vysvětluje opisy různých bohů apod. Neméně zajímavá byla i Sága o Ynglinzích, což je další ze Snorriho textů a jedná se o první část velkého celku, z něhož byla do češtiny přeložena už jen Sága o svatém Olavu.
Nulté číslo
Umberto Eco
Příběh z novinářského prostředí, ve kterém vymýšlí fiktivní zprávy s postranním účelem mi malinko připomněl klasický film Vrtěti psem. Autoři bulvárního plátku zde však vymýšlí úplně všechno, od inzerátů na seznamce po bombastické zprávy s velkým odhalením. Určitě to bylo zajímavé čtení, ale nebylo tam žádné vyvrcholení, které by mě posadilo na zadek.
Palomar
Italo Calvino
Calvino se toho nebojí a v podobě Palomara vytváří hybridní dílko, které je na pomezí prózy, poezie a eseje. Středobodem všeho je pozorování světa a to, zda je vůbec možné jej v textu uchopit. Popisy jsou naprosto fantastické a Calvino opravdu hravě vykresluje i naprosto všední věci nebo zvířata. Určitě si knihu někdy s radostí přečtu znova.
Zelená kniha
Muammar Al-Kaddáfí
Stejně jako další texty známých diktátorů obsahuje i Zelená kniha trefné myšlenky, které komentují naši společnost. V jednu chvíli tak s autorem možná i souhlasíte, než se objeví naprostá magořina, kdy procitnete a uvědomíte si, že pořád čtete dílo psychopatického tyrana. Hezky začínala například kapitola o ženách, kde Kaddáfí komentoval jejich rovnost s muži... než o pár stran otočil a ukázal, že podle něj musí zůstat doma, starat se o děti a domácnost, protože biologicky je to jejich povinnost.
Stopařův průvodce galaxií (omnibus)
Douglas Adams
První díl Stopaře je vcelku vtipnou záležitostí, kterou jsem první poznal skrze filmovou adaptaci. A vlastně mě i překvapilo, jak je onen film knize věrný. Co se dalších dílů týče, jde to s nimi pomalu z kopce. Dvojka měla naprosto geniální scénu s Marvinem a vražedným robotem, ale u těch dalších si nevybavím nic, co by mi extra utkvělo v paměti.
Lživé ságy starého Severu
neznámý - neuveden
Zatímco většina u nás vydaných severských textů vychází z historických ság, v tomhle svazku najdete takzvané lživé ságy, které bychom dnes označili za klasickou prózu s fiktivními hrdiny na fiktivních dobrodružstvích. V historii to však ne vždy bylo běžné, alespoň tedy ne na severu, kde mýty považovali za fakt a lživé ságy byly něčím, na čem se mohli autoři alespoň trochu vyřádit. Odborný doslov je pak už jen takovou třešničkou na dortu, díky které pochopíte mnohé dobové souvislosti.
Sunstone: Milost!: Kniha druhá
Stjepan Šejić
Je to pořád klasický Sunstone - úžasná kresba, romanťárna a nějaká ta kinky zábava... ale už se to začíná trochu táhnout. Prequel o Alanovi a Ally není dle mého názoru natolik zajímavý, aby byl natáhnut na tolik knih a příběh s Anne a Laurou mě taky příliš nebaví. Pořád je to ale fajn kousek, který žádnému fandovi série nesmí chybět v knihovničce.
Neviditelná města
Italo Calvino
Spárům experimentátora Calvina neunikl ani jeden z nejvýznamnějších cestovatelů, kterým není nikdo jiný než Marco Polo. Ten v jeho knize stejně jako ve skutečnosti popisuje Kublaj-chánovi, co viděl ve světě, kdy to ale Calvino posouvá do další roviny. Jeho města jsou imaginativní, plná různorodých motivů apod., skrze což popisuje celý náš svět. Rozhodně neobvyklý text.
T nula
Italo Calvino
V povídkové knize T nula navazuje Calvino na své experimentální texty z Kosmických grotesek a posouvá je na další úroveň. Znalý čtenář se nejprve znovu setkává s vypravěčem Qfwfq, který opět povypráví příběhy z počátku času, načež se Calvino přesouvá k dalším vědeckým otázkám, kde ještě více kloubí vědu s literárními postupy a hledá hranice toho, co papír snese.
Kosmické grotesky (22 povídek)
Italo Calvino
Experimentátor Calvino se ve své povídkové knize snaží najít jiný pohled na vědeckou tematiku a přichází s vypravěčem Qfwfq, který zažil vše od vzniku vesmíru, přes odpoutání se Měsíce od Země až po výstup živočichů z vody na souš. Je vypravěč samotnou podstatou vesmíru nebo aspektem života? To nevíme. Přístup k vědeckým látkám je určitě originální a v lecčems připomíná prvotní sci-fi, které byly cestopisy (Pravdivé příběhy od Lukiána), ale nemůžu říct, že bych v povídkách našel něco, co by mě extra zaujalo.
Star Wars - Věk Povstání: Padouchové
kolektiv autorů
Stejně jako u alba Hrdinové trpí i tato kniha na krátkost jednotlivých příběhů. Žádný z nich nám nepřináší vlastně nic extra zajímavého a třeba takový Tarkin je jen naroubovaný na film, kdy sledujeme scény, co se dělo mezitím. Vader mohl mít klidně strašně cool výstup, ale ty si asi všechny vyplýtval do svých větších sérií. Zklamání.
Star Wars - Věk Povstání: Hrdinové
kolektiv autorů
Místo toho, aby u nás vydávali uzavřené příběhy o 5 sešitech (Windu atd.) volí Albatros knihu složenou z one-shotů, které nemají možnost příběh pořádně rozvíjet. Funkční je možná tak první příběh s Leiou, který má i pěknou kresbu, jinak je to slabota.