Arwen777 komentáře u knih
Jen 15 komentářů, ale vše v nich už bylo řečené... moje oblíbené čtenářky to už vyjádřily za mě...
Na druhou knihu Ilarie Tuti jsem se moc těšila, musím ale přiznat, že jsem se do ní hůře začítala. Navíc mě praštila chyba překladu hned na prvním řádku, tak jsem byla trochu skeptická. To je ale jediná výtka, kterou ke knize mám. Jazyk této italské spisovatelky není přímočarý, musela jsem si zvyknout, ale nakonec mě lapil a strhnul do složitého příběhu, který se stal před více než 70 lety, ale který má kořeny ještě mnohem dál. ¨
Jak už tu bylo řečeno, nečekejte strmý spád hned od začátku, kniha je spíš pro milovníky románů, ve kterých se zašmodrchané klubko pomalu rozmotává, ve kterých jsou nedílnou součástí osobní příběhy hlavních hrdinů a tady navíc okořeněné zvláštní komunitou lidí z údolí Val Resia, nádhernými popisy přírody, její síly a její tajemnosti. Větší špetka mystiky k tomu, vražda, záhada a tajemství, které někdo brání za každou cenu. Nakonec z toho vznikne napínavé čtení, které Vás zabaví na pár dní, ale času stráveného s touto knihou litovat nebudete.
Takže zbývá pár otázek: Dá se vyšetřit vražda, která se stala před více než 70 lety na sklonku války v italských horách? A může ji vyšetřit komisařka, která bojuje se svou zdravotní indispozicí, inspektor, kterého pronásledují vlastní démoni, a slepá dívka, která má zvláštní nadání a jedinečného parťáka?
Pokud Vás zajímají odpovědi na tyto otázky, pusťte se směle do čtení. Já za sebe doporučuji.
Nečetla jsem ještě autorovu předchozí trilogii, tak jsem ke čtení Písku přistupovala s čistým štítem. A vyprávění o světě, kde o svoji existenci bojujete na každém kroku s pískem, kde jsou v hlubinách pod dunami ukryté pozůstatky předchozích generací a kde jste pěšáci v čísi vyšší hře, mě vysloveně nadchlo. Pro mě to byla parádní dobrodružná jízda, pasáže o písečném potápění jsem hltala a s hlavními hrdiny jsem prožívala jejich (pro mě krátký) souboj s tímto živlem a se světem, kde se každý stará jen o sebe, velmi často na úkor druhých.
Ani mi tolik nevadilo, že se v podstatě nedozvíme o příčinách katastrofy. Ale jednu hvězdu strhávám za příliš otevřený konec, přičemž ani není poznat, jestli má autor v plánu v tomto příběhu pokračovat.
Knihu doporučuji fanouškům postapo, nápad je jedinečný.
Když jsem kupovala tuto knihu, myslela jsem, že se mi do ruky dostává milý lehce romantický příběh z počátku osídlování Austrálie, plný krásné australské přírody, něco jako V zemi bílého oblaku. Ach ta očekávání...
Ale nemyslete si, že jsem zklamaná. Spíš jsem stále v šoku.
Dostala jsem příběh skutečných postav a skutečných událostí, popisující bez příkras život v Anglii v 18. století, jejich trestní řád, podmínky ve věznicích, při transportu a deportaci do Austrálie. Měsíce strávené v podpalubí, kdy se s trestanci zacházelo hůř než s dobytkem, protože na rozdíl od dobytka, oni neměli žádnou cenu. Ani první roky osídlování Austrálie nebyly idylické - hlad, bída, nedostatek nástrojů, nemoci, domorodci. A hlavně až teď jsem pochopila, jak naivní byla myšlenka, že zloději, vrazi a prostitutky by chtěli něco budovat.
Sledujeme cestu Mary, kterou její mladická nerozvážnost přivedla na cestu plnou utrpení, ztráty jakékoliv důstojnosti a svobody. Z naivní dívky se v krátké době musí stát žena schopná se o sebe postarat. Obdivuji její sílu, že dokázala udělat, co bylo potřeba a nevzdala to hned na začátku, ale ani nikdy potom a ještě dokázala dodávat sílu druhým.
Tato kniha není romantická, je drsná, je opravdová a rozhodně stojí za přečtení. Doporučuji.
Strhujícím thrillerem bych to nenazvala, spíš takovou napínavou jednohubkou, když si chcete odpočinout od náročné četby nebo po náročném dni.
V podstatě uzavřené prostředí předměstí New Yorku, kde se všichni znají nebo si to alespoň myslí. Klid naruší vražda a anonym omlouvající se za vloupání a vměšování do soukromí. A najednou v této vypjaté situaci vyplouvají na povrch tajemství, které mají snad všichni sousedé. Vztahy se bortí a každý podezřívá každého.
Ano, dovedu si představit, že by se to opravdu mohlo stát.
Kniha je čtivá a napínavá, ale jako spoustě dalších čtenářů mi chyběla větší propracovanost charakterů a to včetně detektivů. Bylo to takové letem světem, rychlovka, kterou slupnete jako malinu. Víc se mi líbil Nevítaný host, kde se podle mého názoru autorce podařilo lépe vybudovat atmosféru a napětí. Ale pokud hledáte rychlé nenáročné čtení, je toto určitě dobrá volba.
Po přečtení Strachu jsem ještě několik dní měla divný pocit, neurčitý strach. Trhlina na mě bohužel tak nezapůsobila.
Styl vyprávění mi moc nesedl - komentáře autora, vysvětlivky pod čarou, neustálé lamentování nad rozlitým mlékem.
První polovina se mi poměrně vlekla, zato druhá už byla pěkná jízda. Obě výpravy na Tribeč se mi líbily a samozřejmě zejména při druhé mě mrazilo. Autorovi se parádně podařilo vykreslit atmosféru strachu, konflikty ve skupině, rozdílné chování a především neznámé neurčité nebezpečí. To bylo na jedničku.
Tak nějak ve mně zůstává pocit, že se z toho dalo vytáhnout víc, asi by mi více vyhovovala klasická forma beletrie a také konec byl podivně useknutý.
Moje druhá od autora a opět super čtení. Napínavý příběh, který má zase kořeny v minulosti, rozplétání vztahů, prověřování vzpomínek. Zároveň velmi napínavá současnost, odlehlé a tajemné místo, výhrůžky a stupňované nebezpečí. Hlavní hrdinka byla sympatická a postavy nebyly černobílé, z minulosti si nesly svoje šrámy, křivdy i černé svědomí za svoje skutky. Ačkoliv jsem ke konci zápletku již odhalila, na mém potěšení ze čtení to nic neubralo.
Moc se mi líbí styl psaní, výstavba dějové linky a neotřelý originální námět. Rozhodně si pořídím i Konec léta, který mě minul a těším se i na závěrečnou knihu.
Tak tohle mi sedlo :-). V době koronavirové mě tento příběh krásně zabavil.
Druhý díl se mi zdá lepší než první, dramatičtější od začátku, napínavý, s dobrým spádem a sice trochu průhlednou zápletkou, ale uvěřitelnou. K tomu krásné prostředí Aljašky, která je pro mě ještě jednou ze zemí, kde je příroda méně poznamenaná lidským snažením. Nemám pocit, že by charaktery nebyly dobře vykresleny, jako někteří čtenáři, naopak mě baví ta uzavřená komunita, mentalita domorodců a jejich tradice. Obluda je samozřejmě nejlepší.
Pro mě výborná kniha pro rychlou relaxaci, člověk nemusí moc přemýšlet, ale příběh je dostatečně napínavý.
Koukala jsem, že v originále má tato série už hodně dílů, tak asi přejdu do angličtiny, abych nemusela čekat na překlad.
Nedokážu už napsat originální komentář, mluvíte mi všichni z duše a dokázali jste lépe vyjádřit moje pocity, než bych to zvládla sama.
Vděk se v dnešní společnosti vytrácí, stejně jako úcta ke stáří a pochopení, ochota být s druhým člověkem i v jeho těžkých chvílích. Lze jen doufat, že se svět dokáže poučit, jak důležitá jsou slova, kontakt s jiným člověkem, slušnost, čest, morálka a vděčnost.
Knihu vřele doporučuji všem a přečtu si i ostatní od autorky.
Příběh nevinné rodiny odsouzeného vícenásobného vraha mladých dívek, pronásledování, nenávist a neustálý strach z odhalení. Zajímavé téma, originální. Navíc je thriller dobře napsaný, děj je napínavý, celkem uvěřitelný a logický. Mě konec nezklamal, vlastně jsem odhadla, jak to dopadne, jen mě nenapadlo, že to bude rozložené do 2 knih. Napínavá odpočinková četba, kterou jsem si užila. Na pokračování se těším.
Tak nevím, tak vysoko hodnocená kniha, ale mně se zas tak výjimečná nezdála. Není mi ani jasné, jakému čtenáři je určena. Nakonec se přikláním k názoru, že spíš dospělému, protože dítě by bez potřebných znalostí nepochopilo, co Bruno svýma očima popisuje a nedošel by mu ani tragický závěr. Brunova neznalost a naivita se mi zdají naprosto nereálné a jakkoliv je příběh přátelství mezi dvěma chlapci silný, celkový dojem z knihy je spíše rozporuplný.
Čtu zdejší nadšené komentáře a musím se přiznat, že až takové nadšení nesdílím. Kniha se četla dobře, to nepopírám. Obsahuje těžká témata jako je manipulace, ovládání, zvrácená podoba lásky, pronásledování, vykořenění a chybějící rodinné vazby a kořeny, rodičovskou a mileneckou lásku.
Ale mě až tolik za srdce nechytila, považuji ji spíše za lepší průměr. Možná to je tématem, které není mé oblíbené, šla jsem do knihy, aniž bych věděla, co mě čeká. Většinou nečtu anotace, a tady jsem rozhodně udělala dobře, protože tato obsahuje minimálně půlku děje...
Čtení nelituji, ale ke knize se určitě nevrátím.
Obálka je opravdu krásná.
Svět, který se po válce bohů snaží postavit na nohy. Ale ne mírumilovnou cestou. Lidé, kteří mají magické kosti těchto bohů, se snaží ovládnout zbytek světa. Krajinou, která odpovídá našemu severu, se potulují skupiny bojovníků, kteří se snaží najít zbytky bohů nebo se nechávají najímat pro peníze. A pak jsou tu obyčejní lidé, kteří by rádi žili v míru, ale které okolnosti donutí bránit rodinu nebo pomstít své mrtvé.
Jednoznačná inspirace Vikingy, ať už stylem života a boje, tak i mytologií. Kniha je plná krvavých střetů, pomsty, cti, chtivosti a zrady. Ale také magie - ať už té, kterou vládnou lidé "poskvrnění" bohy, nebo té všude kolem - v krajině nebo v různých bytostech.
Toto je epická fantasy stvořená bohatou fantazií autora, svět není zcela originální, ale je doplněný velkou škálou bytostí, nad kterou srdce milovníka pohádek pro dospělé zaplesá. Už jsem četla lepší díla, ale i tato kniha mě rozhodně pobavila a potěšila. Tento měsíc vychází druhý díl a já se těším na pokračování.
Audiokniha
Filmové zpracování neznám, takže jsem šla do knihy, aniž bych tušila cokoliv. Nedávno jsem viděla Tajemnou řeku, protože jsem ji nemohla sehnat v knižní podobě, a chtěla jsem si přečíst aspoň něco jiného od tohoto autora.
Bohužel nesdílím bezmezné nadšení většiny čtenářů. Líbila se mi atmosféra a líbilo se mi rozuzlení a jemu předcházející konec. Oceňuji zvraty a překvapení, které člověk pocítí, když mu zase dojde další kousek.
Ale nemůžu říct, že by mě děj přikoval k poslechu. A navíc na mě byl přednes až moc dramatický, nevyhovoval mi. Takže ano, bylo to fajn, ale k absolutní špičce bych knihu nezařadila. Možná se časem podívám na film, zdejší komentáře mě docela naladily.
Takže další pokus o YA literaturu mi potvrdil, že jsem na ni už stará.
Jediným pozitivním na tomto příběhu shledávám vymyšlený svět, který mě opravdu zaujal, a to byl také důvod, proč jsem knihu dočetla. Jinak je to naivní a slabý příběh splácaný z mnoha různých už vymyšlených nápadů. Hlavní hrdinka rozhodně není sympatická, nevnímám ani žádný její vývoj. Vnucená erotika také není nic moc, pro mě neměla náboj.
Takže palec nahoru za víly a další zajímavá stvoření, ale pokračovat v sérii nebudu.
Výborný závěr trilogie, kterou (jak tu již bylo zmíněno) je nutné číst popořadě. Jen tak pochopíte a oceníte náznaky a indicie z obou předchozích dílů.
Tento díl se mi zdál pomalejší a klidnější a až poslední čtvrtina gradovala do skvělého závěru, který měl autor promyšlený od samého začátku. Moc se mi líbilo, jak se všechno spojilo.
Trochu mě mrzí skepse a pochybnosti o smyslu povolání hlavních postav, oba vyšetřovatelé mi byli velice sympatičtí a ačkoliv pracovali na rozdílných případech, jejich spolupráce nesla ovoce. Výraznou postavou tohoto dílu byla i Tove, která svým chováním a náturou trochu odlehčovala a zároveň zamotávala děj.
Prostředí Faerských ostrovů jsme chvílemi vyměnili za Dánsko a bylo zajímavé sledovat vzájemné názory obou komunit.
Vydařená trilogie. Doporučuji.
Joe Hill je můj oblíbený spisovatel a zatím nebyla kniha, která by mě zklamala a jeho Zámek a klíč považuji za mistrovské dílo.
I tato sbírka povídek mě potěšila, protože většina opravdu stála za to. Obdivuji spisovatele, kteří na tak krátkém formátu dokáží vypointovat příběh a Joe Hill to opravdu umí. A jeho fantazie je bezedná a různorodost námětů překvapující. Od vyloženě hororových kusů, kterých je většina, přes thrillerové náměty, po barvitou fantasy klasického formátu nebo problematiku časových smyček.
Nejvíc mě oslovil Temný kolotoč, Faun, Pozdní návraty a Záleží mi jen na tobě.
Těším se zase někdy příště.
Po náročné knize Na smrt byla Hubeňáková ta nejlepší volba. Všední i nevšední situace, rodinné, pracovní i volnočasové peripetie a vše podané s lehkostí, humorem, ironií a nadsázkou a to i k vlastní osobě. Oceňuji hravou češtinu a optimistický pohled na žití. Je to takový pendepon, který čas od času všichni potřebujeme. Zasmála jsem se, pobavila a obálka pobavila i rodinné příslušníky a kamarády.
Doporučuji, nejlépe ženám středního a pozdějšího věku.
Druhý díl je skutečně ďábelská záležitost, s atmosférou přímo pekelně temnou a vražednou. Mně rozjezd nepřišel pomalejší, už v prologu se konalo překvapení a začátek vlastního příběhu ze 70tých let byl také surový a tajemný. Satanistický kult je samo o sobě hororové téma a když k tomu přidáme krásnou Jo se zvláštními schopnostmi, která proplouvá staletími a která se ukrývá před svými pronásledovateli, vznikne z toho ďábelsky třeskutá směs. Nicolasova linka je také překvapivá, plná nepochopitelných náhod a záhad, nebo je vše součástí podivného plánu?
Skvělá atmosféra. Doporučuji.
Chtěla jsem se opět vrátit do Riggsova světa podivných dětí a přečíst si novější díly. Teprve po půjčení Knihovny duší jsem zjistila, že jsem ji už četla v roce 2016, ale bohužel si z ní moc nepamatuji. A proto jsem se rozhodla si ji přečíst znovu, abych se dostala "do obrazu".
Musím říct, že s pětiletým odstupem se mi kniha líbila více, hodnotím o jednu hvězdičku lépe. Myslím, že je to tím, že jsem tentokrát nečetla knihy po sobě a znovu jsem se nechala okouzlit spojením příběhu a dobových fotografií, které ho výborně podtrhují a dokreslují. Je to tak úžasný nápad, tak originální a jedinečný.
Jinak se mi kniha oproti minulým dílům zdá akčnější, Jacob se snaží ovládnout a využít svůj dar k záchraně podivných dětí a ymbryn a v podstatě celou knihu se s Emmou střetávají s nepřáteli a putují novými neznámými, velmi nebezpečnými místy. Souhlasím, že děj a chování hrdinů jsou poměrně naivní, na druhou stranu o zvraty a nové nápady není nouze.
Pokud ke knize budete přistupovat jako k drsnému pohádkovému příběhu, nebude Vám snad trocha nelogičnosti a naivity vadit.
Předesílám, že jsem knihu poslouchala jako audioknihu a mně osobně přednes Kláry Cibulkové nesedl, hlas a melodie mi přišly monotónní a rádoby ponuré, což sice asi byl záměr, ale já mám raději dramatičtější zpracování.
Jinak jsem po pravdě čekala víc podle hodnocení. Naprosto se ztotožňuji s názorem Čefa, zápletka mi přišla naprosto nereálná a nepravděpodobná. Konec byl sice opravdu překvapivý a v podstatě logický a musím smeknout před tím, jak se všechno spojilo až v úplném závěru. Přesto mě rozuzlení neuspokojilo a to právě z důvodu naprosto mizivé pravděpodobnosti, že by se něco takového mohlo stát a to i na Islandu.
Co se mi líbilo, byla popsaná mravenčí práce policie, hodiny a hodiny prověřování. Dále jsem ocenila nápad s vysíláním, i když neustálé opakování číslic mě přivádělo k šílenství. To je nevýhoda audioknih, nepřeskočíte odstavec... Ústřední dvojice mi byla sympatická, i když je pravda, že jsme se o nich moc nedozvěděli.
A na mě byly ty vraždy až příliš brutální a nechutné.
Dám ještě šanci druhému dílu, uvidíme.