Arwen777 komentáře u knih
Jednoduchá a milá četba. Na chvíle, kdy se vám nechce přemýšlet nebo když víte, že nemáte tolik času, kolik by vyžadoval román. Povídky o životě, o změnách, vztazích, koncích a pokračováních. A v každé se mihne zvířátko.
Styl paní Klevisové je poklidný a pozvolný, žádné dramatické změny. Zároveň je ale podmanivý a je takovým pohlazením na duši.
Četla jsem hodně jejích detektivek a tak mě povídku hodně zajímaly. A jsem potěšená. Až mi její další povídková kniha zkříží cestu, pustím se do ní ráda.
Moje druhá kniha od této autorské dvojice a moc se mi líbila. Sice se mi nepodařilo číst sérii od začátku, naskočila jsem někde za prostředkem, ale co se dá dělat.
Tento díl se mi skvěle četl. Začíná pomalejším rozjezdem a dvěma nesourodými a spolu nesouvisejícími linkami a postupně se přeměňuje ve strhující dobrodružství v thajské džungli, zatímco ve Švédsku se vyšetřuje a uzavírá bombový útok. Do poslední chvíle nepřijdete na rozuzlení a propojení, které, uznávám, je poněkud nepravděpodobné, zato však velice čtivé a uspokojivě zakončené.
Další díl na mě vykouknul v knihovně, tak se mám na co těšit. A Vám zatím doporučuji tento.
Druhý díl série, kterou doporučuji číst popořádku, vyznáte se daleko víc v souvislostech, kterých není málo.
Je to typická lehká odpočinková thrillerová literatura posledních let, žádná vysoká literatura, ale to nepochybně ani nebyl záměr. Kniha je psána lehce, přímočaře, krátké kapitoly dodávají spád a spousta zvratů a záhad tajemnou atmosféru. Stále něco číhá na pozadí a vy chcete vědět, jak se to rozuzlí.
Zpočátku mě mátly vložené nesouvisející zprávy o nehodách a moc mě potěšilo, jak se to nakonec propojilo a vysvětlilo. I když mi hlavní myšlenka tohoto dílu přijde stejně málo reálná jako myšlenka prvního dílu, tato mi byla méně odpudivá.
Jsou lepší knihy tohoto žánru na trhu, ale ani toto nebylo špatné.
Celkově se mi toto pokračování líbilo více než první díl, splnilo očekávání (čekala jsem pouze zábavu a odreagování) a třetí díl už na mě kouká z poličky.
Kniha mě neoslovila tak, jak jsem čekala podle hodnocení, ale mám moc ráda příběhy obyčejných lidí v zázemí za války, protože v každém jednotlivci, který udělal správnou věc, je hrdinství. A příběh Grace, která se snaží pozdvihnout staré zaprášené knihkupectví a která v knihách najde způsob přežití dennodenních hrůz a ještě je schopná předávat naději a radost ze čtení, je krásný.
Asi ke mně tato kniha nepřišla v ten správný čas, přesto jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Dozvěděla jsem se o civilní obraně, o tom, jak lidé dokázali přežívat mezi nálety a snažili se pomáhat druhým, zachovat si zbytky normálního života a hlavně vydržet.
A v této době nezbývá než podotknout: Kéž bychom o válce mluvili jen jako o minulosti...
Tuto sérii od začátku poslouchám jako audio knihy a vždy se velmi těším na hlas a podání Jana Šťastného.
A i tento příběh byl skvělý. Autorka sice zase trochu přitvrdila, co se brutality týče. Na druhou stranu ale přidala více humorných scén a hlášek, takže asi vyrovnáno. Nosné téma se mi moc líbilo a ačkoliv není originální, je rozhodně vděčné. Autorka zde zabrousila i do sociální a morální roviny a zvládla to dobře.
Vztah Luca a Avy se vyvíjí a jsem zvědavá, co nás čeká v dalších dílech.
Mám tuhle sérii moc ráda a tak se těším na další díl. A vám ji také doporučuji.
Moje seznámení s autorem a spokojenost. Když mi manžel řekl, že se děj odehrává na dětském letním táboře, moc jsem se těšila na strašidelnou atmosféru. Stále si pamatuji stezky odvahy, které jsem musela absolvovat na každém táboře. V tomto směru si ale myslím, že potenciál nápadu nebyl úplně využit, mohlo to být daleko tajemnější a drsnější.
Ale jinak se mi kniha moc líbila. Já mám ráda i tyto příběhy s pomalejším tempem, kdy se krůček po krůčku dostáváme dál a po malých kouscích odhalujeme dávné tajemství a skrytou pravdu. A atmosféra tábora uprostřed hustého obrovského lesa a na břehu jezera, které možná skrývá tajemství, byla dokonalá. A rozuzlení opravdu nečekané.
Já knihu ráda doporučím.
P.S. Opravdu mě pobavil komentář Hotovsona a jeho hnidopišská poznámka pod čarou. Uznávám, že má pravdu. A také s ním souhlasím, že se to dá přežít...
Na Sebastiana Fitzeka jsem byla hodně zvědavá, protože mívá skvělá hodnocení. Nicméně musím přiznat, že nebudu cílový čtenář. Ač neupírám autorovi schopnost napsat strhující thriller, který nemá hluchá místa a ve kterém čtenář až do poslední chvíle v podstatě neví, na čem je, tak přesto toto není můj šálek čaje. Míra krutosti tu u mě už hraničí se zvráceností a nerada zatěžuji svou představivost obrazy, které jsou popisovány v této knize. Druhá věc, která mi obvykle nesedí, je na mě až přílišná manipulace čtenářem a matení jeho mysli.
Co musím vyzdvihnout je nápad, který se mi moc líbí. O doprovodné lince jsem slyšela poprvé a je mi sympatické, že něco takového opravdu existuje. A samozřejmě obálka - to je skvost. Tak originální a nápadité zpracování obálky jsem ještě neviděla a byla radost knihu brát do ruky a kochat se jí.
Suma sumárum - kdo se nebojí popisovaného násilí v knihách, ten si tento příběh dokáže vychutnat. Já se vrátím k něčemu lehčímu.
Nemůžu říct, že by mě začátek vyloženě nebavil, i když se tam opakuje sled událostí jako v prvním dílu, naštěstí je autorka podala z trochu jiného úhlu. Ale pravdou je, že mě příběh opravdu chytil, až když Ally začala pátrat po své minulosti a rozvinul se příběh Anny. Tentokrát mě linka z minulosti zaujala daleko víc a spojení se skutečnými osobnostmi hudby je skvělé. Obdivuji autorčiny znalosti a schopnost začlenit významné osobnosti různých oborů do smyšlených osudů. Je to jako pavučina, ze které vybíhají jednotlivá vlákna samostatných příběhů, ale dohromady tvoří smysluplnou, promyšlenou a funkční strukturu.
Doma mám třetí díl, časem na něj určitě dojde.
Moje první setkání s autorem, i když v hledáčku jsem ho měla už dlouho.
Dobře napsaná detektivka z domácího prostředí, děj hladce plyne a kniha se velice dobře čte. Dvě základní dějové linky, které se na konec spojí, vše uspokojivě vysvětleno a zapadá do sebe. Je to takový "obyčejný" příběh, dokážu si představit filmové zpracování. Oba hlavní hrdinové jsou sympatičtí a práce policie je podaná reálně, větší důraz je kladen na procesní stránku vyšetřování než na psychologické profily. Téma je těžké - rasismus, obchod s dětmi, praktiky podsvětí a korupce.
Rozhodně neuděláte s touto knihou chybu a já se zase někdy budu těšit na další případ z pera Jiřího Březiny.
Tuto knihu nezařadím mezi nejlepší, co autorka napsala, ale rozhodně stoji za přečtení. Téma tvůrčí krize, vyvádění potomků z hnízda, přátelství a manipulace, stalkingu a psychických poruch je těžké a autorka vymyslela dobrou zápletku (i když zdaleka ne originální). Co moje hodnocení snižuje, je přemíra opakování stejného a hrabání se stále ve stejných pocitech, které už hraničilo s nudou. Líbilo se mi matení čtenáře a v podstatě otevřené zakončení typu "vyberte si".
Jinak se ztotožňuji s komentářem mé oblíbené knižní přítelkyně Delly111, nedokázala bych napsat tak krásný komentář, takže děkuji!
Skvělé čtení pro všechny milovníky thrillerů a detektivek. Trochu nezvykle z rakousko - německého prostředí, kdo četl první díl, tak už ví. Opět osvědčená dvojka vyšetřovatelů, nerudný a svérázný analytik a nadaná policistka. Tentokrát pracují na nevyřešených případech a najdou souvislost mezi zdánlivě nesouvisejícími případy. Velice chytře vymyšlená zápletka Vás nenechá vydechnout a druhá půlka knihy je opravdu strhující. Rozuzlení je nečekané, i když zpětně mohu říct, že náznaky byly... Ač jsou vraždy poměrně brutální, čtení této knihy jsem si užila a moc se těším na další díl, který by měl brzy vyjít.
Doporučuji, ale začněte od prvního dílu.
Jako oddych od vážné literatury a zapeklitých nebo krvavých detektivek ideální. Kniha má své klady i zápory, mně asi nejvíc vadil trochu nadnesený idealismus, finančně nic nebyl problém, ochotných pomocníků taky bylo vždy dost a ačkoliv se Aleš nechal tak nějak vláčet osudem, všechno mu v podstatě vyšlo. Také známých celebrit se tam motalo trochu moc. A chyběl mi Hartlův humor, čekala jsem trochu méně vážnou notu.
Ale v podstatě se mi to jako odlehčení líbilo. Příběh plynul svižně, dialogy byly uvěřitelné a reálné, místy lehce vtipné. Ze začátku jsem si říkala, proč bych v této době četla ještě o marastu někoho jiného, ale nakonec jsem to dočetla ráda a byla to zábava. Styl Patrika Hartla mám ráda.
Důstojné pokračování série, za mě možná trošku moc rozsáhlé. Tak do půlky se děj odvíjel pozvolna, teprve pak to dostalo grády. Oproti prvnímu dílu autoři výrazně "přibrutili" co se týče vražd. Dále některé linky byly velice průhledné, ale možná to byl záměr, že čtenář věděl, k čemu se schyluje a jen s napětím čekal kdy a jak. Mně se kniha chvílemi četla těžce, právě když jsem věděla, co se stane a obětí mi bylo příliš líto (ne že by mi někdy jindy jiných obětí líto nebylo.... ale tento díl na mě prostě působil nějak sugestivně).
Téma zavřeného sériového vraha a jeho napodobitele není příliš originální, ale souboj dvou "mozků" si diváky vždy najde. A i tady jsou psychologické tahy dobře rozehrané a klasický boj dobra se zlem tu z rovnováhy trochu vychyluje postava psychologa Sebastiana.
Samotný Sebastian už příliš nepřekvapil, v prvním díle na mě udělal větší dojem, protože se vymykal ohraným hrdinům. Jinak celý tým je sympatický, vyšetřování i pozadí jednotlivých postav jsou vykresleny tak akorát.
Celkově knihu řadím k lepšímu průměru v tomto žánru a rozhodně se časem těším na další díl.
No tak toto bylo příjemné překvapení. Po Hlasech v bouři jsem neměla moc chuť se pouštět do další knihy této autorky, ale když už jsem ji před časem koupila, byla by to škoda peněz. No a nelituji.
Mezi horory bych tuto knihu implicitně neřadila, spíš mezi thrillery s hororovými prvky. Ale tajemnou a strašidelnou atmosféru tomuto dílu rozhodně neupírám. Spolu s vcelku sympatickými postavami, velmi napínavým dějem, dobrým zakončením a zajímavým místem děje a již zmiňovanou atmosférou nám to dává velice slušný thriller. Takže pokud vás nenudí divočina (tedy hustý rozlehlý skoro neproniknutelný les), ve které se snadno můžete ztratit a ve které mohou číhat podivní tvorové a nebezpečí, pusťte se směle do čtení. A pokud se chcete opravdu bát, vezměte si knihu v létě do stanu uprostřed lesa. Hlavně nezapomeňte dobrou baterku. Nebo raději několik baterek.
Tak jsem se i já konečně seznámila s touto výraznou a známou českou autorkou a jsem ráda.
Do příběhu jsem vstupovala netuše, o co se bude jednat, a tak mě poklidný začátek ukolébal. Ještě jsem si říkala, co na tom všichni mají, takové pohodové vyprávění. Ale časem mi začalo svítat a z poklidného se nenápadně stal příběh postupně depresivní, drásající nervy a emocionálně náročný. Ukazující, jak velké jsou jizvy na duši a jak těžké je vyrovnat se s tím, že někdo zradil a ublížil, a že některé změny jsou prakticky nevratné. Jen těžko se po některých zkušenostech vrací důvěra k lidstvu.
Doporučuji, ale není to lehké čtení.
Krásná kniha z ne příliš vzdálené španělské historie, o které se ve školách neučilo. Díky pečlivému nastudování podává autorka realistický obraz života lidí za vlády Franca, především rozpor mezi životem bohatých a chudých žijících na pokraji smrti hladem. Atmosféra strachu v totalitním režimu je vykreslena sugestivně a i dopady jakéhokoliv odporu proti režimu jsou nastíněny velice srozumitelně. Hlavní linka státem a církví podporované manipulace s dětmi je hrůzná a děsivá, stejně jako léta mlčení a utrpení celého národa. Z tohoto hlediska se jedná o skvělé dílo stejně jako předchozí knihy této autorky.
Přesto si myslím, že potenciál nebyl zcela využit a že byla až příliš velká pozornost věnována romantické lince, která dopad na emoce čtenáře poněkud zmírnila.
Kniha se četla dobře, ale kapitoly byly na můj vkus až příliš krátké, více by mi vyhovovalo méně časté přerušování jednotlivých linek.
Nicméně knihu ráda doporučím, Ruta Sepetys odvedla skvělou práci a doufám, že se budeme moci těšit na další díla.
Tak já nevím, proč se u knih tohoto autora tak diametrálně rozcházím s většinovým názorem, ale opět jsem se nechala strhnout davem a kýžený výsledek se nedostavil. Musím uznat, že od knihy Pamatuj na smrt se pan Novotný přeci jen kousek posunul, ale jeho knihy patrně nejsou pro mě. Asi jsem cynik, ale tato kniha, ač většina slov pojednává o emocích, ztrátě, žalu a minulosti, se mě prostě nedotkla. Nevidím to, co nadchlo tolik čtenářů, a ačkoliv autorovi kladná hodnocení přeji, pro mě to byla spíše ztráta času.
Ale jak všichni víme, kolik lidí, tolik chutí, tak zkuste ochutnat i tuto jednohubku.
I mně se při vyslovení názvu Purpurové řeky vybaví Jean Reno v jeho ikonické roli, a tak jsem z knihy měla trochu obavu, že nebude dosahovat kvalit mého oblíbeného filmu. Ale zbytečně. Je to kvalitní detektivka s velice svižným dějem, rychlým spádem, přiměřeně komplikovanou zápletkou, křivdou sahající do minulosti a hlavně originálním a poutavým prostředím francouzských horských vesnic, izolovaných, se svébytnou komunitou. Čisté prostředí ledovců a průzračných bystřin špiní lidské zlo a zvrácené myšlenky. A na scénu zločinu vstupují nezávisle na sobě 2 neortodoxní vyšetřovatelé, každý na stopě svému případu, které se ale neočekávaně protnou a spojí.
Opravdu velice dobré čtení, jediné, co mě rozčilovalo, bylo velké množství překlepů a tiskových chyb, včetně špatného skloňování nebo úplně chybných slov.
Každopádně ale knihu doporučuji.
Jako většina čtenářů jsem pro Královně ohně k tomuto novému Vélinovu příběhu přistupovala opatrně, s ne moc přehnaným optimismem. Ale je to více než důstojný návrat do Vélinova světa, se všemi klady prvního dílu předchozí trilogie (i když ten mi přeci jen přišel ještě mnohem lepší). Děj má spád, nerozbíjí se mnoha příběhy z různých stran a koutů jako Pán věže a Královna ohně. Nové prostředí říše Kupeckého krále je osvěžující, Vélin hraje celou dobu hlavní roli a tato epická fantasy má vše potřebné - magii, dobrodružství, bitvy, přátelství, ale i zrady a úskoky, podivná božstva, trochu minulosti a trochu budoucnosti. Celkově je to napínavý koktejl pohádky pro dospělé. Moc se těším na pokračování a doporučuji všem, co četli předchozí trilogii.
Na to, jak dlouho jsem měla knihu v seznamu knih, které chci přečíst, jsem poměrně zklamaná. Tentokrát se neztotožňuji s nadšenými komentáři. Kniha není vyloženě špatná, příběh, ač není příliš originální, je docela dobře vymyšlený, osudy jsou pohnuté a čtenář si povzdechne nad nespravedlností osudu a nad neštěstím žen, které trpí pod násilnickým mužem nebo despotickým otcem v době, kdy bylo nemyslitelné se vzepřít a žít svůj život navzdory společenským konvencím.
Za poměrně silným nápadem ale pokulhává zpracování. Jak už tu bylo zmíněno, kniha je psána ve stylu červené knihovny, poměrně jednoduchým jazykem, postavy jsou jen bílé nebo černé. Dialogy jsou šroubované, těžko si představit, že by tak opravdu lidé spolu mluvili. Je to takový starosvětský styl, ale i u linky z konce minulého století. I chování postav je takové odtažité, o emocích se tu hodně píše, ale jsou málo cítit ze samotných postav.
Myslím, že příběh má co říct, jsou to nestárnoucí témata jako násilí v rodině, zakázaná láska, postavení ženy bojující proti tlaku společnosti, pátrání po svém původu. Kniha je díky své čtivosti a nenáročnému stylu vhodná pro chvíle, kdy se chcete nechat vést předvídatelným dějem a odpočinout si.