asakz komentáře u knih
Kniha sice nepřináší žádné revoluční poznatky ohledně NDE fenoménu a jejím základem je pouze malá prospektivní studie, která zmapovala pouhých 15 NDE zážitků, přesto se jedná o cenný příspěvek k rozpoznání a akceptaci tohoto jevu jak odbornou, tak i širší laickou veřejností. Je třeba ocenit vytrvalost, s jakou se autorka průzkumu věnovala přes komplikace a omezení jejího osobního života. Navíc každá kniha tohoto druhu přispívá určitým dílem k přehodnocení hodnotového žebříčku běžně vyznávaného v současné společnosti (už nejen západní). A to, domnívám se, potřebujeme jako sůl. Trochu rušivě na mne působil dle mého zbytečný překlad mezinárodně zavedeného pojmu NDE jako ZBS, ale to je jen drobná poznámka na okraj.
Čekal jsem alespoň náznak praktického návodu, ale v tomto jsem byl zklamán. První část knihy představuje sáhodlouhé procesí laikovi nesrozumitelných alchymických symbolů, do nichž autor nevnáší ani trochu světla, pouze cituje a svými komentáři jen umocňuje kryptičnost alchymických textů. V této fázi jsem byl v pokušení knihu odložit a setrval u ní pouze díky představě, že obrazné alchymické symboly možná vůbec nemají být pochopeny rozumem, ale spíše vstřebány podvědomím. V takovém případě ovšem knize citelně chybí obrazový materiál, který podvědomí jistě oslovuje nejlépe. Druhá část knihy věnující se popisu mystérií je mnohem srozumitelnější, ale přesto jsem z ní nedokázal vyvodit žádné praktické závěry, o něž mi především šlo. Takto se mi kniha jeví jako zajímavé teoretické pojednání o podstatě, původu a účelu člověka, které však bohužel ze své aktuální úrovně poznání nedokáži ani potvrdit, ani vyvrátit, ani uvést v praktické upotřebení.
Ani se nedivím, že komentáře pod touto knihou se příliš nemnoží. Na jedné straně autor, jehož nesmírný rozhled a génius mají v současné době stěží obdoby, a na druhé straně tak komplexní a kontroverzní téma. Krom toho mám pocit, jako by dílo ani být komentováno být nechtělo: píši komentář už napočtvrté - poprvé jsem o něj podvědomým omylem přišel dříve, než jsem ho stačil odeslat, napodruhé se zcela nepovedl, takže jsem ho dobrovolně smazal, a napotřetí se opět neuložil z důvodů, které mi nejsou známy. Jung zde psychologicky analyzuje starozákonního Boha, jakožto archetyp nadaný jistou avšak pouze omezenou (zvláště v kontrastu s indickým pojetím Boha) měrou vědomím. Poukazuje na jeho zjevnou morální inferioritu v konfrontaci s Jóbem. Boha však nechápe jako statické, nadčasové jsoucno, ale sleduje dynamiku jeho vývoje od počátku biblické historie přes fatální "utkání" s Jóbem, Henochovy vize, zrození a obětování Krista, zjevení Apokalypsy až po moderní dobu. Bohu inherentní a nezbytný, leč zdánlivě neřešitelný konflikt mezi protiklady dobra a zla se v různých obdobích různou měrou a způsobem přelévá do částí jeho stvoření a nakonec vše logicky vyúsťuje v nejobtížněji pochopitelný akt vůbec - smíření protikladů, hieros gamos. To je však jen velmi stručný a subjektivní pokus o popis Jungova komplexního textu. Rozhodně nemohu tvrdit, že bych vše zcela pochopil, a proto je pro mne obtížné posoudit, nakolik se jedná pouze o složitou spekulativní konstrukci a nakolik je možné z díla vyvodit nějaké praktické závěry pro lidský život, případně jaké by tyto závěry měly být. Myslím, že kniha může přivodit přinejmenším rozladění ortodoxním křesťanům, ale každému přemýšlivému člověku bude minimálně zajímavou inspirací k zamyšlení.
Tahle kniha je prostě klenot. Tak jednoduchá a tak krásná. Přestože je autorka zajisté velmi inteligentní a vzdělaná, ubránila se pokušení vytvářet komplikované teorie, postupy či doktríny. Místo toho se drží toho, co je podstatné, i když je to velmi prosté. A tak dostáváme knihu, která obsahuje jak čtivý a poutavý příběh jednoho lidského osudu, tak silné povzbuzení k tomu, co koneckonců potřebujeme všichni nejvíce - k odvaze být za všech okolností sami sebou a čelit tajemství života s radostí, důvěrou a bez výčitek.
Krásná kniha o těch trochu tajemných, tichých a mnohdy velmi starých bytostech jménem stromy. O jejich fascinujícím životě, který často uniká našemu příliš hektickému a příliš účelovému vidění světa.
Kdysi jsem již Castanedovy knihy četl. A ohlédnu-li se zpět, musím konstatovat, že se stal téměř zázrak - tyto knihy mne opravdu někam posunuly. Ne teoreticky, ale hluboce prakticky. Pak jsem ovšem podlehl pochybnostem a pomluvám, které jsem porůznu o Castanedovi přečetl, o knihy řízením osudu přišel a svou pozornost odvrátil jinam. Až nyní mi bylo dáno vrátit se ke Castanedovi právě touto knihou a ocenil jsem její úžasný náboj. Nemyslím si, že bych ho tu dokázal ve zkrácené podobě alespoň trochu zprostředkovat a tak jen dodám: jste-li otevření netradičním myšlenkám, čtěte, praktikujte a změňte život k lepšímu.
Udělit hodnocení a sepsat nějaký ucelený komentář k této knize bude opravdu těžké. Asi každému, kdo má mozek k myšlení, musí už dnes být nad slunce jasné, že v našem světě probíhají velmi podivné, nepřehledné a zřejmě zásadní změny, jejichž součástí je mimo jiné i ovlivňování mas někým, kdo používá média, politiky, internet, ale i skutečné akce, aniž by sám byl zřetelně vidět a byly zřejmé jeho cíle. A stejně jako není zřetelné, kdo tento "někdo" je, není jasné ani to, kolik těchto entit je a jaké jsou mezi nimi vztahy, aliance či nepřátelství. Říkejme tomu hybridní válka. Paní Alvarová se ve své knize zaměřuje na jedinou takovou "šedou eminenci", totiž Rusko a jmenovitě Putina (ačkoliv člověk by řekl, že Putin bude zřejmě jen viditelnou tváří širší zájmové skupiny) a tvrdí, že Rusové mají v této hybridní válce značnou převahu nad západními demokraciemi. Tato jednostrannost je podle mne první slabinou této knihy - je mi opravdu zatěžko uvěřit, že západní tajné služby, zejména americká CIA a NSA, byly natolik naivní a bezbranné, aby nechaly věci dojít bez jakékoliv protireakce tak daleko, jak paní Alvarová píše. Ostatně to, že západní propaganda, financovaná korporacemi, není žádné neviňátko, ilustruje sama autorka (i když jen jakoby mimochodem) na kauze tabákového průmyslu. Obávám se proto, že situace bude poněkud složitější než zlý Putin vs hodný zbytek demokratického světa (pominu okrajové autorčiny narážky na to, že nějakou propagandu podobného druhu zřejmě financuje i Čína). Kdyby toto byla jediná slabá stránka knihy, hodnotil bych výše - bohužel však není. Zdá se mi, že autorka sama podléhá přesně těm nešvarům, které kritizuje - stereotypnímu vidění světa, nekontrolovaným emocím a šíření neověřených informací. Jak jinak by se mohla vysmívat naivitě maminky, která se na fóru ptá na možnou souvislost mezi nočním svícením a výskytem rakoviny? Jednoduchý dotaz do Googlu nám vrátí kvanta článků o vztahu mezi nočním svícením a hladinou melatoninu a možném vztahu ke zdravotním potížím včetně rakoviny - a pardon, nejsou to informace z trolích továren, ledaže by trolové už publikovali i na Harvardu. Jak jinak by mohla posměšně tvrdit o jistém článku na Protiproudu, že nazývá 16 uprchlíků hordami, když tento článek pojednává o masové migraci do Itálie, kde slovo "hordy" není zas tak nadnesené (autorka si článek zřejmě vůbec neotevřela a domnívala se, že pojednává o České republice). A co už opravdu nemohu snést, je její nadřazený blahosklonně shovívavý postoj k naivním Čechům, kteří se bojí všeho cizího a nenávidí cizince. Je zajímavé, jak často k tomuto nebo podobnému pohrdlivému postoji dospívají čeští expati (extrémním příkladem byl krátce po revoluci jistý Ross Hedvicek). Paní Alvarová, i kdybyste snad měla pravdu (osobně a na základě svých zkušeností ovšem nevěřím, že co Čech to xenofob), mohlo by vám jako zkušené propagandistce dojít, že tento způsob určité dehonestace vaší cílové skupiny je značně kontraproduktivní. Ale abych jen nehaněl - nerad bych, aby můj komentář vyzněl tak, že knihu nemá cenu kupovat a číst. Pominu-li výše zmíněné kixy, obsahuje zajisté spoustu zajímavých informací pro přemýšlivého člověka a jistě má velký potenciál dodat vašim úvahám o současné politické a společenské situaci západního světa další rozměr.
Velmi zajímavá kniha o dopadu nadměrné konzumace cukru na zdraví. Text je podložen obrovským množstvím odborných studií stejně jako vlastními zkušenostmi autora z klinické praxe. Podrobně a srozumitelně i pro laika jsou popsány příslušné fyziologické procesy způsobující obezitu, metabolický syndrom a závislost na cukru. Kniha se zabývá i možnostmi řešení, které bohužel nejsou jednoduché, protože ve svých příčinách se jedná hlavně o problém ekonomicko-politický a i zde společenské zájmy naráží na tvrdou lobby bezohledných penězi řízených korporací. Narozdíl od nakladatele se domnívám, že za přečtení rozhodně stojí i VI. část knihy, přestože se zabývá poměry v USA - řekl bych, že i zde, jako v mnoha jiných oblastech, jsou Američané napřed, takže se můžeme poučit z jejich chyb a, pokud možno, se jim vyhnout. Děkuji za tuto knihu všem, kdo se podíleli na jejím vzniku i překladu a vydání u nás a velmi doporučuji k přečtení.
Vskutku kvintesence nejhlubších myšlenek indické filosofie podaná tak živým jazykem, že z něj radost a láska tryská plným proudem přímo do duše čtenářovy.
Řekl bych, že jedna upřímná autobiografická kniha vydá minimálně za 20 teoretických pojednání, praktických návodů či beletristických děl. Tuhle by si měl přečíst nejen každý obdivovatel Meyrinka, ale obecně každý zájemce o nauky esoterické, okultní, náboženské a duchovno vůbec. A to i přesto, že větší část svého života autor spíše prozkoumával slepé uličky a rozhodně tu nenajdete další návod k instantnímu osvícení.
Edit: Přečetl jsem podruhé. Je zajímavé postavit vedle sebe Meyrinkův koncept Zahaleného a Jungův koncept nevědomí a individuace.
Tak tohle je opravdu dosti bizarní dílko. Bez ladu a skladu, byť asi chronologicky řazené, prolínají se v něm originální filosofické a socio-politické úvahy, hospodské příhody, brutální realita s jakýmsi fantazijním světem - výplodem autorova básnického ducha. Bondy je zjevně bystrý pozorovatel, člověk mimořádného rozhledu a vzdělání a originální myslitel, avšak tato kniha je poněkud chaotickou mozaikou útržkovitých příhod a nápadů, která jako by vedla odnikud nikam. Je však také možné, že mi chybí širší kontext autorova díla a životních okolností. Bondyho sarkasmus a zášť k nesmyslnému bytí a trápení stejně jako jeho vzdor vůči Bohu, před nímž se odmítá sklonit jen proto, že je mocnější, jsou mi pochopitelné a v mnohém i blízké, ačkoli asi nejsem tak radikální a (alepoň zatím?) jsem nedospěl k takovému životnímu pesimismu (nebo z něj již naopak vybřednul). Každopádně stojí za přečtení, ať už pro svéráznou poetiku nebo stejně neotřelé filosofické myšlenky.
Je to pohádka pro dospělé. Ale moc dobře se čte a není povrchní ani hloupá. Jako výborné oddychové čtení s lehkou exkurzí do dob pozdního komunismu rozhodně doporučuji.
I tato kniha je docela jiná. Není to naučná kniha o hmyzu, ale sbírka fotografií, unikátních pozorování a úvah jednoho svérázného a v tom nejlepším slova smyslu prostého milovníka hmyzí říše. Jestliže jsem snad trochu váhal, zda knihu ohodnotit plným počtem hvězdiček, zcela rozhodnul nesmírně poetický doslov Miloslava Nevrlého, který dokresluje citlivou a těžkými životními zkušenostmi dozrálou osobnost Marcela Safíra. Přiznávám, při čtení doslovu mne přepadla nesplnitelná touha vyrazit též do panenské přírody, daleko od ruchu města ve společnosti někoho jako byl Marcel Safír. Čtěte a važte si jako já tohoto úžasného světa...
Pěkný příběh o v našem kulturním kontextu nepříliš známé syrské královně Zenobii, do něhož jsou vložena další, kratší vyprávění o jiných historických osobnostech, mýtických bytostech atp. Tomkův vypravěčský styl je poněkud zvláštní, místy snad příliš účelový (snaží se informovat čtenáře o historických faktech a místních reáliích prostřednictvím vkládání promluv do úst svých postav), ale když si na to člověk zvykne, jedná se o zajímavý a místy velmi napínavý román. Zenobie je zde vylíčena jako nesmírně statečná, ušlechtilá a osvícená žena a panovnice a člověk se zajisté může ptát, nakolik toto zpodobení odpovídá historické realitě. Ale to koneckonců není až tak důležité.
Výborná kniha pro zahrádkáře plná praktických rad. Tato kniha je výjimečná v tom, že u každé rady podává též vysvětlení, proč ten či onen postup je nebo není dobrý (a z jakých zdrojů autoři informace čerpali); u špatných postupů pak i vhodnější alternativu. Škoda jen, že není tlustší ☺
Tak toto mne opravdu vytočilo. První kapitola knihy mě ani nenadchla, ani výrazně neurazila, i když jsem se nemohl zbavit pocitu, že autoři volí takovou interpretaci faktů, aby i poměrně samozřejmé věci vyzněly co nejsenzačněji. Druhá kapitola o podvědomém programování vypadala zajímavě, až do "Na konci této knihy najdete přehled metod, jimiž dokážeme přepsat oslabující, omezující a sebedestruktivní názory zapsané v naší podvědomé mysli. " a dále pak "Rozhodli jsme se nezaplnit tuto kapitolu informacemi o metodách oslovení vnitřní sféry, protože zrychlující se pokrok na tomto poli by vyžadoval časté opravy." Jakže?! A na konci knihy pak série odkazů na velmi komerční a nepříliš solidně vypadající stránky. Včetně stránek jednoho z autorů a.k.a. "swamiho Beyondanandy", které jsou také plné tučných honorářů za jakési pochybné členské programy. Aha, takže nám zase ani tak nešlo o matičku Zemi či pozitivní budoucnost lidstva jako spíš o zajištění vlastního tučného konta. Pardon, odkládám :-(
Kabala byla pro mne velmi přitažlivou naukou od prvního momentu, kdy jsem se s ní setkal. Je však také pravda, že jsem dlouhá léta marně hledal nějaké běžnému smrtelníkovi srozumitelné dílo, které by mne do větší hloubky seznámilo s jejími principy. Až do doby, kdy jsem narazil na knihu Zohar s dvojími komentáři rabiho Ašlaga a M. Laitmana - v této knize jsem nalezl opravdu unikátní teorii o vzniku a účelu stvoření, která dokonce naznačuje poměrně smysluplné řešení toho nejobtížnějšího filosofického a náboženského problému vůbec - totiž problému existence zla a utrpení. Přesto jsem knihu Zohar dočetl ani ne do třetiny a posléze začala být natolik komplikovaná, že jsem nebyl schopný pokračovat. Myslel jsem, že toto dílko od M. Laitmana osvětlí tyto záležitosti způsobem stravitelnějším pro laika, ale v tomto jsem byl bohužel zklamán. První část popisující stvoření duchovních světů byla sice velmi zkratkovitá, ale jako úvod postačující. V další části knihy pak Laitman uvádí různá historická fakta a poznatky vědy a snaží se nalézat jejich vazbu na kabalistické principy - bohužel mi jeho argumenty zde přijdou spíše vykonstruované a nepříliš přesvědčivé. Poslední část knihy je praktická a přijde mi asi nejslabší. Ano, pochopil jsem, že spolupráce mezi lidmi je nezbytná, že narcismus a egocentrismus současného člověka vede do pekel, ale co s tím mohu dělat jako jednotlivec? Zcela se tu pomíjí fakt, že ke spolupráci jsou vždy potřeba minimálně dva a že neomezené dávání ve společnosti příživníků a sobců vede k totálnímu ožebračení, případně úplné likvidaci, dárce bez pozitivního efektu na příjemce. To platí dokonce v partnerských a rodinných vztazích a tím spíše pak ve vztazích pracovních. Co se týče vzdělávacího systému již dávno tvrdím, že duchovní a psychologické (a tedy i kabalistické) principy by měly patřit k základnímu vzdělání, ale jak tuto utopii proměnit v realitu? Jinými slovy: kniha to podle mne není úplně špatná, ale na malém rozsahu se snaží snaží spojit tři témata - kabalistickou teorii stvoření, poznatky moderní vědy a rady pro praktický život, přičemž se v žádné z těchto oblastí nedostává více pod povrch a celkový přínos je tím pádem spíše malý.
Toto svým rozsahem spíše drobné dílko nepochybně patří mezi skvosty duchovní literatury dostupné v českém jazyce. Už sama Alexandra David-Neelová jakožto autorka základního textu je zárukou toho, že se nejedná o povrchní opis cizích myšlenek (jak tomu v této oblasti bohužel často bývá), ale o originál plně založený na vlastních zkušenostech a poznatcích získaných přímo od zasvěcených učitelů tibetského buddhismu. Komentáře Květoslava Minaříka pak ještě zvyšují hodnotu tohoto výborného textu. Přestože se nemohu považovat za pravověrného buddhistu pro svůj stále ještě příliš pozitivní a emotivní vztah ke světu vezdejšímu, je mi tibetský buddhismus v podání těchto dvou autorů blízký a čtení této knihy pro mne bylo velmi inspirující jako, pevně věřím, bude pro každého přemýšlivého člověka.
Kniha je krásná svým grafickým zpracováním, avšak její informační hodnota je bohužel poměrně slabá. Ale je možné, že to je jen můj pocit - možná, že začínající zahrádkář či městský člověk, který viděl slimáka zatím pouze na YouTube, si tu přijde na své. Kromě toho je kniha proložena řadou medailonků o významných botanicích a zejména ilustrátorech rostlin z anglofonního prostředí - část knihy, která mne osobně příliš nebavila, ale někoho jiného třeba může zaujmout. Není to rozhodně špatná kniha, jen jsem od ní s ohledem na název očekával něco trochu jiného.
Stará legenda o pražském golemovi spojená s příběhem nenaplněné lásky. Ale nebojte: nejedná se o žádnou červenou knihovnu ozvláštněnou naivními zmínkami o kabale - autorovy znalosti židovského prostředí mu umožňují dát románu větší hloubku a věrohodnost. Ovšem, pokud nejste ochotni uvěřit, že Slovo má moc vdechnout život i hromadě vltavského bahna, musíte knihu brát nikoliv jako historický román, ale spíše jako pohádku pro dospělé ... nebo jako alegorii o zneužití moci lidskou pýchou a hloupostí. Trochu rušivě na mne působila závěrečná část epilogu, ale to je jen drobná vada na kráse (nebo mé nepochopení) jinak vcelku zdařilého díla.