asam komentáře u knih
Dva příběhy, zdánlivě spolu nesouvisející se rychle prolínají. Každý z nich by dal na samostatnou knihu. Něco odpovídá historii, něco je fikce. ale děj má spád. Každá stránka vás žene dopředu, tušíte, že oba osudy spolu souvisí. Ale jak?
Najednou konec - vše se spojí a uzavře.
Doporučuji. Nenechte se odradit větším počtem stran.
Poprvé jsem se setkala s japonskou poezii psanou v haiku. Lyrické, poetické.
Děj byl předvídatelný - závěr - osud nelze ošálit.
Ne vždy je všechno černé nebo bílé.
Velice zajímavé téma z oblasti soudnictví, dobře zpracované.
Doporučuji nejen k přečtení, ale i k zamyšlení.
Velice pěkné čtení o malíři Vladimíru Komárkovi.
Takové pohlazení na duši.
Do nejmenšího detailu vypracovaný návrh plánu jak zasáhnout a nebýt chycen.
Opět napínavé a čte se samo.
Vrátila jsem se do doby, kdy se policistům říkalo příslušníci SNB a kdy jsme o metodách vyšetřování a o osudech některých lidí, kteří náhle zmizeli, neměli ani tušení.
Ti co se narodili po listopadu 89 budou asi překvapeni, jaké metody se používali v armádě, jak se střežila hranice, šikana na vojně, korupce v nejvyšších patrech.apod.
Krásně popsáno ne zrovna krásné období naší historie.
Krásná zajímavá obálka. Právě to mě na knize zaujalo. Obsah už tak zajímavý nebyl. Zdálo se mi, že se vše jen vleče a nic se neděje. Víc než děj mě zaujal způsob poezie.
Opět napínavé čtení.
Baví mě sledovat konverzace mezi parťáky z oddělení vražd. Jejich humor a narážky každý nechápe. Rozumí jim jen oni. Děj není jenom stroze popisován, právě časté rozhovory a polemiky udávají knize rychlý spád.
Ani mě nešlo o ty mrtvoly, ale bavila jsem se. Kniha je plná vtipu a Stephanie Plumová je skvělá.
Jedna z nejlepších detektivek, které jsem v poslední době četla.
Jestli je Dominik Dán tak dobrý ve všech knihách, čeká mě léto strávené s partou dobrých, vtipných detektivů.
Romány pro ženy - "červená knihovna" není zrovna můj šálek kávy, ale když už to je "světový bestseller" !!, tak jsem se do toho pustila. Přečetla jsem, k vodě na deku se to hodí.
Hledaný lupič a ona agentka FBI - oba tvoří naprostou nesourodou a naprosto skvělou dvojici, jejichž slovní přestřelky a šílené eskapády si zamilujete. Bláznivé akce, humor, šílení rodinní příslušníci plus drsňáci se zlatým srdcem.
Oddychové čtení.
Nenadchne, ale taky neurazí. Čtení na dovolenou.
Přečetla jsem, ale , určitě tam mohlo být méně mrtvol. Konec- rozuzlení případu - nedořešeno.
Tak do poloviny knížky jsem se nudila, pak to trochu nabralo na dramatičnosti a díky tomu jsem knihu dočetla. Kdybych se s knížkou nepotkala, tak jsem o nic nepřišla.
Tak k této knížce si dejte skleničku červeného, nechte se proškolit v degustování vín, seznamte se s krásnou krajinou plnou vinic a při tom jen tak bokem sledujte vyšetřování staré zapomenuté vraždy. Občas taky je třeba řešit vztahy dcera x otec. ženy x starší pán. To vše ve společnosti šikovného řešitele starých vražd. Enzo Macleod - postava, která vás příběhem provází je už známá z předešlých dílů, nepřekvapí vás jeho tvrdohlavost, neústupnost Co mě ale překvapilo - je konec knihy. Snad se v dalším díle dozvíme víc.
Peter May umí skvěle psát. Dokáže zaujmout. Spletité osudy, dějové zvraty, napínavé scény, láska i nenávist, to vše podané čtivou formou. Napínavé až do poslední stránky.
Litovala jsem, že neumím francouzsky.
Zaujala mě obálka.
Od autora je to třetí knížka, kterou jsem četla a opět nezklamala.
Je to sice "pohádka" pro dospělé, ale autor píše velmi čtivě. Čtenář se nenudí, děj má spád, napětí až do poslední stránky. Určitě doporučuji jako oddychovou četbu.
.
Smála jsem se nahlas. a to se mi stává málo kdy. Špica.