asam komentáře u knih
Krutý, silný příběh. Klasický balet je obor velmi tvrdý. Nesmíte vyrůst, přibrat na váze, ženské tvary nejsou žádoucí. Bolest, namožené svaly, hlad, opuchlé nohy – to nikoho nezajímá. Baletka nesmí být nemocná, nemá právo být unavená. Která to dokáže a vydrží studium musí být na sebe velice krutá a musí balet milovat. Díky autorce za upřímnou zpověď.
Po přečtení této knihy se na Labutí jezero dívám jinýma očima.
Spisovatelka se ve své literární prvotině vyznala ze své lásky k Japonsku a dokázala, že když si něco umane, a tvrdě půjde za svým cílem, že to dokáže. Je to příběh milostný, zároveň napínavý. A nejen příběh. V knize se seznámíte s japonskou kulturou a poznáte i něco z japonské literatury.
Doporučuji ,budu autorku sledovat a těším se na její další knihu. Snad nezklame.
Autorka stále drží laťku vysoko. V pátém dílu série si už myslíte, že o amiších víte vše, že vás nic nepřekvapí, myslíte si, že znáte i viníka, ale autorka to vždy tak zamotá, že vás závěr knihy překvapí. Alespoň já to tak mám.
Kniha je velmi čtivá, má poutavý děj, věrně vykreslené postavy, které si buď zamilujete, nebo je nenávidíte. Silný příběh o ženském údělu, který byl a je často hodně tvrdý a beznadějný.
Policejní komisařka, komunita amišů, vztah s agentem Tomasettim, to jsou prvky opakující se v sérii - Případy Kate Burkholderové Už jsem myslela, že sérii opustím, že se mi kniha bude zdát stejná, děj se bude opakovat, už mě nic nepřekvapí. Ale mýlila jsem se. Konec je očekávaný, ale příběh napínavý do poslední stránky.
Opět hodnotím 5 hvězdičkami. Napínavé až do konce. Kate je výborná a vůbec mi nevadí, že si občas trochu přihne. V takovém stresu se ji nedivím.
Po delší době jsem se dostala k opravdu napínavé knížce. Od začátku do konce. Děj se odehrává v oblasti, kde žijí amišové , - v roce 2010 žilo v USA asi 249 tisíc Amišů --
jsou známi především přísnými zákazy používání techniky (nesmějí používat auta a podobné dopravní prostředky, telefon, elektřinu). Odmítají militarismus a násilí, mluví německým dialektem, tzv. pensylvánskou němčinou.
Doplnění knihy - Raději zešílet v divočině- úvahy autora i řada vysvětlujících údajů týkajících se hrdinů první knihy. Moc pěkné fotografie Jana Šibíka.
Vtipné vyprávění o strastích a radostech spojených se stopování po Evropě. Zajímavé postřehy charakterizující jednotlivé země a hlavně jejich obyvatele.
A taky řada zajímavých faktů o památkách či zajímavostech, které autor navštívil.
Jako články v novinách, které vychází jednou týdně si to ráda přečtu, ale jako kniha ? Je toho moc najednou.
S panem doktorem v mnoha věcech souhlasím.
Útěk od civilizace, Ne každý by to dokázal, ne každý by to vydržel,
Autor velice citlivě zpovídá šumavské poustevníky.
Tuto knížku jsem si vybrala náhodně do čtenářské výzvy 2020 - První knížka, kterou jsem od autora četla, A určitě ne poslední. Způsob uvažování vyšetřovatele Jeffersona Wintera mě zaujal.
Baví mě komisař Carl a jeho svérázný pomocník, arabský přistěhovalec Asad.
Opět velice čtivé.
Lehká oddychovka. Je zajímavé jak a kam se posunul žánr detektivek. V novodobých detektivkách je plno krve na každé stránce, v detektivkách paní Agáty není tolik násilí, jde spíš o jednoduchou zápletku, a sledujeme její vyřešení v poklidu.
Chybí tomu více napětí. I ten záporný nepřítel se dá odhalit hned na začátku.
Pro mě jedna ze slabších detektivek. Ale krásná obálka
Jako všechny autorovy knihy. Vtipné, humorné, krásně ilustrované.
Upřímná, dojemná zpověď.
Přečtete na jeden zátah. Doporučuji
Pohled na svět očima autisty.
Skvělé, přitom smutné čtení.
Toto by měla být povinná četba pro všechny osoby, které přijdou do styku s dětmi. Jejich pohled na autisty by byl chápající .
Dva příběhy, zdánlivě spolu nesouvisející se rychle prolínají. Každý z nich by dal na samostatnou knihu. Něco odpovídá historii, něco je fikce. ale děj má spád. Každá stránka vás žene dopředu, tušíte, že oba osudy spolu souvisí. Ale jak?
Najednou konec - vše se spojí a uzavře.
Doporučuji. Nenechte se odradit větším počtem stran.