ava.s komentáře u knih
Moje třetí kniha od Margaret Atwood a možná i poslední. Kniha se čte dobře, příběh byl také zajímavý, ale nějak té Atwood pořád nemůžu přijít na chuť a nevím proč.
Kniha mi místy přišla zdlouhavá.
Zase půjdu proti většině.
Měla jsem pocit, že autorka si přečetla pár thrillerů a u toho si dělala poznámky, tohle je dobré, toto použiji...asi jak když Pejsek a Kočička vařili dort. Kniha v podstatě dopadla jako ten dort.
Nesouhlasím s tím, že by kniha měla pomalejší rozjezd. Mě se naopak začátek líbil a přišel mi originální, ale po pár kapitolách se to zvrhlo a jen jsem si říkala, tohle jsem četla minulý měsíc, a vlastně mi to připomíná i tuto knihu a taky tuto. S každou další stránkou, mé původní nadšení vyprchávalo a v polovině se mi ani nechtělo pokračovat.
Před týdnem jsem četla knihu od Shari Lapeny, která byla „inspirovaná“ knihou 10 malých černoušků, kniha byla přesto svým způsobem podařená, měla spád (hodnotila jsem jako průměr), ale u tohoto počinu jsem si říkala, tohle je vyloženě strašný….
Čím dál jsem tuto knihu četla, tím víc mě nebavila, nezajímalo mě jak dopadne a posledních cca 6 kapitol bylo utrpení.
Neoriginální námět i zpracování, kniha byla plná všech možných klišé a ten happyend byl hřebíček to rakvičky.
Pokud nečte thrillery ve velkém, může se vám kniha líbit, pěkná obálka, kniha se čte dobře, má krátké kapitoly, jako většina knih z nakladatelství Vendeta. Bohužel nejde o nic originálního, zajímavého, podprůměrná slátanina, bez anotace si na knihu za pár měsíců ani nevzpomenu. Rozhodně to není nic, co bych doporučila nebo alespoň s nadšením přečetla.
Kniha se četla dobře, děj plynul svižně. Nebylo to vůbec špatné, taková lepší detektivka. Hodně mi to připomínalo knihy od Cobena, kterého mám ráda....
Malá motivační kniha inspirovaná třínohým kocourem Ziggym.
Jsem kočičková a vím, jak se kočičky chovají, je fakt, že občas jim mohu závidět...Některé rady jsou fajn k zamyšlení, něco mi připadalo celkem z cesty a ke konci jsem měla pocit, že autorovi došel dech a vaří z vody. Nebylo to špatné, ale že bych si něco odnesla, nevím.
Pomalejší rozjezd, ale kolem strany 50 mě kniha chytla a už nepustihla. Jde o skvělé sci-fi, kde autoři nejsou až tak mimo, spousta věcí se už děje a bůh ví, co bude za další 40 let...Vzhledem k tomu, že kniha byla napsána před víc než 60 lety, klobouk dolů, hodnotím pěti hvězdičkami.
Má první kniha od Shari a určitě nebyla poslední.
Nebylo to zlé, šlo o pohodovou, čtivou knihu, slušný rozjezd, ke konci to trochu ztrátilo spád. Bohužel neoriginální, a také nevím proč, ale ze začátku se mi strašně pletla jména párů. Zhodnotila bych to jako takový vcelku podařený plagiát, ale Agatha je hold Agatha, přesto jsem zvědavá na nějakou původní knihu autorky.
Mám ráda Cobena, je sázkou na jistotu. Myslím, že vyloženě špatnou knihu nenapsal a tato kniha nijak nevybočuje ze standardu - čtivá, žádné zbytečné natahování, děj plynul svižně, ale přesto si myslím, že byla jedna z jeho slabších.
Pokud hledáte příjemné oddychové čtení, od kterého nečekáte zázraky, budete spokojeni.
Velká škoda této knihy. Dobrý příběh, ale…
Překladatelé neodvedli vůbec dobrou práci, spousta věcí a podstatných informací se ztratila v překladu. Bohužel nejde o drobnosti. Uvedu příklad - na obalu se dočteme o incestu a korupci, v anotaci o znásilnění. V knize je uvedeno „vraždy 4 mužů ze 1973, s tím asi souviselo zmizení dvou mladých dívek“ a o pár stránek dál se mluví o znásilnění, jako o známém faktu, který byl už sdělen. V knize přitom nebyl jediný náznak, natož, aby to dvě zmíněné postavy probírali. Původně jsem myslela, že jde o mou nepozornost, protože jsem se nemohla začíst, proto jsem prvních cca 80 stránek přečetla znovu. Bohužel jsem objevila další nesrovnalosti. Některé pasáže jsem četla potřetí a opravdu se asi hodně informací ztratilo v překladu, navíc i některé věty působí opravdu divně (proto asi ta horší čtivost).
Další věc je Jakobův deník - nikdo kdo by si psal deník a poznámky k případu by o sobě nemluvil nezaujatě a ve třetí osobě, nepoužíval by přímou řeč a nepopisoval myšlenky jiných lidí. Působilo to velice divně a rušivě.
Také jsem moc nepochopila nepřeloženou angličtinu a anglické slova uprostřed věty, které se objevili na začátku knihy. Dost pochybuju, že autor používal angličtinu jen v první části knihy.
Další dost zarážející věc je přebal knihy, který však nijak nesouvisí s obsahem. Myslím, že s tím má nakladatelství Vendeta poslední dobou problém.
Nelíbilo se mi ani škatulkování, které se v knize objevilo, že u Inuitů je běžné znásilňování žen i pedofilie (nevím, zda kniha v originálu, také tak vyzněla).
I přes všechno uvedené jsem na vraha ze sedmdesátek přišla cca v půlce knihy, zas taková záhada to nebyla.
Moc ráda bych dala 4 hvězdičky, ale vzhledem k výše uvedenému hodnotím 2 hvězdičkami.
Shrnula bych to tak, že překladatelé zničili jinak celkem dobrou a originální knihu. Takto bohužel, spíš zklamání.
Jednohubka na 5 minut. Neurazí, nenadchne. Pár známých osobností komentuje jednou větou své zlozvyky při čtení, knížečka doplněna ilustracemi.
Uf, mám pocit, že jdu poslední dobou proti většině. Miluji thrillery, psycho knížky a ještě víc miluji psychothrillery. Takže bylo jasné, že dřív nebo později přijde i na vychvalovaného Fitzeka.
Po přečtení mám dost rozporuplné pocity. Nejsem z knihy vůbec nadšená. Neříkám, že byla úplně špatná. Kniha se čte celkem dobře, po pár stranách jsem si zvykla i na styl a německá jména, krátké kapitoly beru také jako plus, co zvyšuje čtivost. Kniha mi nepřijde nějak brutální ani nechutná. Nemám pocit, že by se děj nějak vlekl. Závěr byl také celkem ok, ale je tu jedno velké nepopsatelné ALE... něco mi na knize nesedělo, vadilo a nejsem schopna říct co.
Podobný pocit jsem měla u knihy "Víc už se nedozvíme" s tím rozdílem, že ta kniha mi nesedla, ale přesto na ni bylo něco nepopsatelné, proč jsem si hned koupila další knihu od autora a hodnotila jsem pozitivně, u "Pacienta" mám opačný problém, něco mi tu nesedí, přestože jde o celkem čtivou a v podstatě dobrou knihu, ale...
Celé mi to přišlo trochu mimo realitu... Za mě spíš ne, bohužel nesdílím nadšení většiny.
Můj první Backman. Od knihy jsem nic nečekala a ani se mi do ní moc nechtělo, ani nevím proč.
Po pár stranách mě vtipná a svérázná babička přesvědčila, že kniha nebude ztrátou času.
Přemýšlela jsem, zda dát 4 nebo 5 hvězdiček a nakonec hodnotím pěti.
Kniha se dobře čte, je plná humoru i lidskosti. Celkový dojem je výborný. Určitě brzy sáhnu po nějaké jiné od stejného autora.
Opět půjdu proti většině, ale patřím mezi ty, kterým se kniha líbila.
Četla se výborně. Zajímavé téma, dle mého názoru, originální a i když vás konec nepřekvapí (já tušila od cca od půlky knihy), rozhodně jsem nebyla zklamaná. Byla to kniha, kterou jsem si opravdu užila a doufám, že budu mít možnost přečíst i něco dalšího od této autorky v češtině.
Tohle bolelo. Kniha objednána z eshopu. Přišla mi knížečka kapesního formátu s pár citáty z knih. Přečteno za půl hodiny. Absolutní zbytečnost, vhozené peníze, i pro fanouška Agathy.
220 Kč + poštovné za tuto obludnost. I takhle se vydělává...
Objeveno náhodou v knihobudce. Před přečtením jsem absolutně netušila, kdo byl Eskymo Welzl a že tento pán opravdu existoval. Knihu jsem četla do výzvy, obsahuje spoustu informací i pobaví, i když nemůžu říct, že bych se za břicho propadala, ale za mě dobrý.
Sáhla jsem po knize v rámci výzvy. Nepamatuji si, že bych knihu jako dítě četla nebo mi byla čtena, ale vzpomínám na večerníček, který sice nebyl z těch nejoblíbenějších, ale rozhodně byl z těch povedených.
Opět verze z knihovny, co je tu zdarma - plno chyb, překlepů, mezer uprostřed slova a hlavně bez obrázků, což dle mého názoru knize dost škodí.
Čeština mi nevadila, po knize Kuře melancholik se četla knížka pro děti skvěle, ale chápu, že dnešní děti tuto pohádku ani formu asi neocení. Za mě je to milá vzpomínka na dětská léta.
Velice zajímavá kniha - krásná, smutná i brutální. Určitě nejde o thriller. Nemyslím, že jsem někdy četla něco podobného...Výborně napsána kniha, brutální začátek vystřídaly i milé, krásné a dojemné scény.
Kniha je o osobní tragédii člověka, co se nevyrovná se ztrátou a "zblázní se" a jak toto trauma poznamená i jeho nejbližší o mnoho let později...Zajímavý příběh.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy, ať útlá knížečka dala mi dost zabrat.
Kniha se četla zle, s tou starou češtinou jsem vyloženě bojovala a aby toho nebylo málo - verze co tu je na stáhnutí zdarma, byla plná chyb (chybějící písmenka, hlavně na začátku slova\věty, mezery uprostřed slova, překlepy). Čtení vyžadovalo soustředění.
Co se týče děje, nic tak depresivního jsem snad nečetla. Ráda bych hodnotila pozitivně, bohužel žádný pozitivní dojem z knihy nemám. Za mě spíš ne.
Dobře se to četlo, pěkná, milá knížka, co stojí za přečtení.
Jsem kočičková a některé vtipy byly fakt výborné, některé už méně, ale celkově vtipná publikace...
"Nemluv na mě, dokud si nedám ranní kafe.
Ty přece nepiješ kafe.
Přesně tak."
Kniha se velice dobře četla, děj plynul svižně, konec mě nepřekvapil, ani nezklamal. Není to kniha k zamyšlení a pochybuji, že si za pár let budu pamatovat obsah, přesto si nemyslím, že by byla špatná. Knihu bych shrnula jako "dobrá jednohubka". Na prvotinu to bylo dobré, uvidíme, co další knihy autorky...