Babouš
komentáře u knih
Silo
Hugh Howey
Postapokalyptické sci-fi, které částečně odkazuje na film Metropolis z roku 1927, částečně na Orwellovo 1984 a k hlavním postavám se chová podobě nemilosrdně jako Hra o trůny. Oceňuju, jak autor boří sci-fi klišé, a jak výborně dokáže popsat klaustrofobickou atmosféru. Kniha mě vtáhla do děje natolik, že jsem se cítil jako jeden z lidí žijících v sile. Na rozdíl od literárních postav jsem ale já nechtěl uniknout – právě naopak. Po dočtení mi bylo líto, že kniha není delší.
Záblesk ve tmě
Stacy Willingham
Thriller pro všechny, kdo mají absťák po Gillian Flynnové. Vítejte v bažinách Louisiany, kde před dvaceti lety došlo k sérii vražd. Odsouzen tehdy byl otec naší hlavní hrdinky Chloe, která se na to usilovně snaží zapomenout. Jenže teď se to začne dít znovu a Chloe neví, komu může věřit - má totiž tušení, že za tím stojí někdo, koho zná... A vy to máte při čtení stejně - podezíráte radši úplně všechny. Prostě psychothriller s důrazem na slovo PSYCHO!
Vraždy podle abecedy
Agatha Christie
Jedna z prvních detektivek s tématem sériového vraha. A ten zvrat je geniální dodnes.
Sama proti všem
Brian Freeman
Musím ocenit tempo, který připomíná neodložitelnej styl a la Dan Brown: prakticky od první kapitoly je hlavní hrdinka na útěku a snaží se zjistit, co se sakra děje. Autor šikovně manévruje na uzoučkým prostoru mezi “to je přitažený za vlasy” a “potřebuju vědět, jak to dopadne” Víc mi sedla jeho série s Frostem Eastonem (protože sympaťák s kocourem a San Francisko), ale Sama proti všem mě zase totálně odrovnala tím závěrem. Každopádně autora určitě doporučuju!
Temné lesy
Harlan Coben
Výborné čtení. Coben opět dokazuje, že se mu "mistr zvratů" neříká pro nic za nic. Na začátku sledujeme dva případy, které spolu nijak nesouvisí, ale přesto jeden pomůže sympatickému hlavnímu hrdinovi vyřešit druhý. Od knihy jsem se dokázal odtrhnout jenom když jsem musel spát nebo jíst :)
Hračkář
Andrew Mayne
Jak už tady bylo zmíněno, rozjezd je pomalejší, ale jakmile najdou ty věci na zahrádce a jakmile Theo Cray začne používat bakterie a mývaly k pátracím účelům, je to zase stejně zběsilá a mrazivá jízda jako Šelma až do výbušného finále. Andrew Mayne prostě umí.
Stříbrná zátoka
Jojo Moyes
Nádherné prostředí nespoutané australské divočiny s bouřlivými mořskými vlnami, majestátními velrybami a uprostřed toho pár lidí. Autorka umí perfektně vykreslit postavy, kniha je psána velice citlivě a z pohledu různých postav. Nejzajímavější byl kontrast anglického gentlemana Mikea s prostředím ošuntělých a špinavých námořníků.
Musela jsem zemřít
Anita Moorjani
Autorka nepropaguje žádné náboženství, nevnucuje žádnou „zaručenou cestu“. Nabádá jen, abychom se přestali tolik strachovat a začali skutečně žít. A to je podle mě hezké. Pokud se zajímáte o duchovno, mysl a úžasné zážitky (čtenáři W. P. Younga, Lorny Byrne nebo Rhondy Byrne...), tahle kniha vám dá víc než všechny ostatní dohromady, protože je založená na skutečném příběhu.
Poslední kabriolet
Anton Myrer
Příběh nejkrásnější a nejnaivnější generace, generace, která zažila krizi, druhou světovou válku i následný hospodářský boom. Jak bych tehdy chtěl žít! Příběh skupinky vysokoškolských přátel je podkreslen pasážemi z dobové hudby - swing, jazz, big bandy jako Glenn Miller, Benny Goodman, Artie Shaw atd. A samozřejmě to nejlepší auto pod sluncem - zelený kabriolet Císařovna. Nejspíš moje nejmilejší kniha vůbec.
Večeře s vampýrem
Abigail Gibbs
Tak tohle se hodně povedlo. Na to, jak je autorka mladá, má výborně vypracovaný styl psaní. A jakožto příslušníkovi mužského pohlaví se mi líbilo, že nejde jenom o romantiku, ale taky o akční děj. Vampýři v Temné hrdince nejsou lesknoucí se miláčci z Tvajlajtu, nýbrž temné krvelačné bestie, které se spíše podobají Stokerovu Drákulovi nebo děsivým upírům z knih Anne Riceové.
Tenhle návrat k upírským kořenům je velice osvěžující, už mě nebavilo, jak si z nich každý autor udělal vlastní splácaninu. Vampýři podle Abigail Gibbsové jsou realističtí (pokud samozřejmě pomineme jejich věčné mládí atd.), s česnekem ani svěcenou vodou u nich nepochodíte.
Shrnutí: chytrá kniha s napínavým dějem a špetkou pověstného anglického humoru. Pět hvězdiček!
Mrtvé od Tichého jezera
Leslie Wolfe
Nádherné podzimní barvy, křišťálové jezero uprostřed hlubokých lesů - a navíc zvrácený vrah, který tu někde číhá na svou příští oběť! Chytlo mě to od první stránky, kde sledujeme lapenou zoufalou matku s dcerou. Kay Sharpová je sympaťačka, která by radši řešila jiné věci, ale nemá jinou možnost, než využít své schopnosti bývalé kriminalistky. Líbilo se mi využití těch indiánských prvků. Magické číst to takhle kolem Dušiček...
Říkejte mi Win
Harlan Coben
Jo, Coben prostě psát umí! Říkejte mi Win vás chytne od první stránky - rozporuplný hlavní hrdina, u kterého si nejste jistí, jestli mu máte držet palce, anebo mu přát pořádnou ránu pěstí. Zápletka, která je zpočátku jednoduchá, ale nakonec se ukáže, že spojuje ukradený obraz od Vermeera i hippiesáky, kteří v 60. letech dali bombu do autobusu. Jedna z nejlepších knih, které jsem od Cobena četl.
Temný vzorec
Andrew Mayne
Pokud v Šelmě Theo Cray potřeboval znát botaniku, v Hračkáři chemii a v Teorii vraždy se vyznat ve virech a bakteriích, v Temném vzorci vraha/vražedkyni může dopadnout jen pomocí matematiky. Jedna z nejlepších detektivek, které jsem letos četl, ale nepřekvapuje mě to, Mayne prostě umí psát a já to jeho kombinování vědeckých libůstek s napínavým příběhem žeru. Moje oblíbená scéna byla, když se Theo schovával ve skladu harddisků a pak si odtud našel kreativní cestu ven.
Písek
Hugh Howey
Písek je drsnější, špinavější než Silo. Oproti sterilní dystopii v autorově prvotině tady najdeme příběh s atmosférou tak sugestivní, že úplně cítíte zrnka písku mezi zuby a když se hrdinové potápějí do dun, zadržujete dech spolu s nimi. Kniha má podle mě větší tempo a švih v momentech, kdy se odehrává pod povrchem - v kobkách starodávného města. Akce na povrchu mě tolik nebrala, přesto je to výjimečná kniha s varováním před klimatickou změnou.
Nimbus
Neal Shusterman
U knižních sérií má člověk občas tendenci srovnávat jednotlivé díly a já se samozřejmě pokoušel srovnat Smrtku s Nimbem, obě knihy jsou ale stejně skvělé a navíc neoddělitelné - evidentně to totiž autor od začátku plánoval jako sérii, takže Nimbus na Smrtku plynule navazuje. A proto musím hodnotit stejně jako Smrtku - plným počtem hvězdiček. Těšte se na sympatické hrdiny, boj o moc, intriky, překvapení a skvěle promyšlený svět. Kniha mě naprosto pohltila, žil jsem tím příběhem. Zpětně už nejsem schopen rozlišit, co se ještě stalo ve Smrtce a co už v Nimbu, tak jsou obě knihy provázané. Ale ten cliffhanger na konci mě teda dostal - už aby tady byl třetí díl!
Přítelkyně smrti
Bernhard Aichner
Přítelkyně smrti nesedne každému, ale pokud jste z těch, komu nevadí čas od času zabrousit do temnějších koutů literatury, zjistíte, jak je tahle kniha skvěle napsaná, jak jsou ty charaktery bezvadně propracované a co je nejlepší - autorovi stačí pár slov k vykreslení toho, co by jiní popisovali několik kapitol. Přítelkyně smrti bývá pro svou extremitu někdy přirovnávána k Vraní dívce - pro mě osobně je Přítelkyně smrti lepší a čtivější.
Já, Poutník
Terry Hayes
Některé knihy předchází velký povyk, kvůli kterému se pak čtenář cítí být zklamán, když kniha nesplní jeho očekávání. Já, poutník od Terryho Hayese takovou knihou není. Dokonce bych řekl, že na to, jak je kniha dobrá, se o ní mluví a píše málo! Je to akční, napínavé a musím pochválit především krásný jazyk, který mi připomněl cynické noirové detektivy ze 40. let - trefné a přitom pravdivé.
Šedý muž
Mark Greaney
Někdo bude Šedému muži stoprocentně vyčítat, že je to nerealistický. Jo, je. Ale mně to neva. Pokud si budu chtít okusovat nehty u něčeho realistickýho, přečtu si zprávy. Tenhle literární žánr prostě nikdy realistickej nebude, protože koho by bavilo číst o týpkovi, kterýho zabijou hned ve třetí kapitole? Šedý muž je nenáročná, filmovýma střihama napsaná kniha ve stylu Johna Wicka, Jacka Reachera a dalších osamělých bojovníků, která vás protáhne Prahou, Budapeští, Curychem i Paříží. Hlavní hrdina třikrát málem umře, ale stejně čtete dál, protože je to skvěle napsaný a chcete vědět, jak dopadne jeho pomsta na zloduších. Potěšila mě Praha (i když zastávku autobusu u Karlova mostu teda neznám) a mám tušení, že ten film s Ryanem Goslingem bude velký labůžo!
Dívka pod hladinou
Andrew Mayne
Kdyby tuhle knihu napsal kdokoliv jiný než Andrew Mayne, dal bych pět hvězdiček, ale kvůli autorově geniální Šelmě a dalším knihám s profesorem Theo Crayem na něj mám vyšší nároky. Dívka pod hladinou má všechno, co má správná letní oddechovka mít - moře, pláž, sluníčko i mrtvolu ve vodě. Hlavní hrdinka je potapěčka, což mám dojem, že jsem ještě v žádné jiné knize neviděl, ale chyběly mi tady vědecké bizárky a zajímavosti, které na autorových předchozích knihách tak miluju.
Osvobození
Imogen Kealey
Nejlepší kniha z druhé světové války, kterou jsem kdy četl. Hlavní hrdinka je bohatá panička z Marseille, ale když jejího manžela zatknou náckové, řekne si, že nemá co ztratit a naplno se zapojí do odboje. Musí se prosadit v ryze mužském prostředí a přesvědčit pány, že proti nacistům může bojovat i žena. Nancy si zamilujete hned od začátku, protože je správně oprsklá, ale přitom lidská. Při čtení jsem měl dojem, jako bych se plížil okupovanou Francií spolu s ní. A nejlepší věc na konec: Osvobození vzniklo podle skutečného příběhu Nancy Wakeové, ženy, která uškrtila nácka holýma rukama.
