babyboar komentáře u knih
Další z řady tolik oblíbených motivačních knih. Možná jsou to tak trochu motivační knihy "v kostce", protože se jedná o krátké kapitolky (sloupky) na různá na sebe nijak nenavazující témata. Kniha je zajímavá především tím, že ji napsal ten "Břicháč Tom" Kosačík. Svým způsobem to pojal velmi dobře marketingově. Ti, kdo ho znají, těm má možnost promluvit do duše a ukázat správnou cestu nejen v hubnutí, ale i v životě. A ti, kdo ho neznají, tak nemohou uniknout stálému připomínání autorství třech knih o hubnutí a jejich dech beroucího úspěchu.
Poučky obsažené v knize všichni známe, více o nich a moc je nedodržujeme, protože je milion důvodů proč to nejde. Tak zkusme alespoň ten počet důvodů zredukovat.:-)
Knížku jsem dostala jako vánoční dárek. Jedná se o bláznivou lehce romantickou oddechovku. Děj je zasazen do Londýna, jednoho z mých nejoblíbenějších měst. Nápad s pátráním po majitelce fotoaparátu je milý a nakonec zjistíte, že o něj až zase tolik nešlo... Happy end included. :-)
Příjemné holčičí vánoční čtení. Možná by neuškodilo pár stránek vypustit. Vánoce, Paříž, fešný francouzský fotograf...
Co se týká námětu, vlastně nihil sub sole. Na druhu stranu je potřeba o minulosti mluvit a připomínat ji, jinak se lidé nikdy nepoučí. Chvílemi jsem se v první polovině knihy ztrácela, asi je lepší ji přečíst na jeden zátah, ale stojí to za to.
Detektivky moc nečtu, ale protože se mi docela líbil seriál s Michalem Dlouhým, chtěla jsem si přečíst alespoň nějakou literární podobu kapitána Exnera. A rozhodně jsem nebyla zklamaná. Šarmantní detektiv a příběh napínavý téměř do poslední stránky. A ani těch soudruhů tam moc nebylo.
Není to detektivka. Co to je? Nejspíš psychologický román s prvky thrilleru. Kniha je velmi čtivá, téma únosu dítěte je atraktivní. Autorka v příběhu propojila všechny postavy tak, že se nějakým způsobem podílí na případu. O to méně je pak čtenář na konci příběhu šokován. Některá místa lehce skřípají, ale na dlouhé podzimní večery je to vhodné čtení.
Je jasné, že nejde o klasického průvodce. Z popisů jednotlivých míst je jasně poznat, že jde o osobní výběr autorů, nicméně poměrně zdařilý. Pokud už je člověk unaven běžnými památkami, může s touto knihou v ruce poznávat Prahu zase z jiného pohledu. Většinu míst totiž neznají ani Pražáci, kteří kolem nich denně procházejí. :)
Pro někoho příběh rozmazlené, znuděné lehké děvy. Pro mě hluboký náhled do duše osamělého člověka v cizí zemi. Odcizení, tíseň, hledání, to vše je cítit téměř z každé stránky. Čtenář čeká, kdy přijde řešení a přitom ví, že závěr, který kniha má je naprosto nevyhnutelný.
Pobavilo. Ke konci už mi to přišlo trochu dlouhé a podobné jako předchozí pasáže, ale i tak jsem měla často chuť smát se nahlas. A chvíli jsem si říkala co to sakra je, však s trochou nadsázky spousta takových lidí existuje.
Knihu jsem si vychutnávala plnými doušky a v myšlenkách jsem se přenesla do slunné Itálie. Druhý díl mne bavil stejně jako první. Líbí se mi živočišnost a emotivnost celého příběhu. Nehodnotím sympatie či antipatie k hrdinkám, prostě je beru jako prvky tvořící příběh. Už se moc těším na další díl!
Kniha je velmi čtivá a srozumitelná i někomu, kdo Minecraft nikdy nehrál. Moderní námět, kde se otec snaží najít cestu k svému autistickému synovi pomocí společného hraní videoher je zajímavý. Kniha dodá sílu každému, kdo má zkušenost s péčí o postižené, nejen o autisty.
Knížku jsem si šetřila a četla si každé místo hezky zvlášť před spaním. Podle nápověd v textu jsem si všechna místa dokázala najít, koneckonců je to takový urbexový mainstream. Kochám se však pouze fotografiemi. Na ubexové výpravy nemám odvahu. A je to dobře...
Želvománie z dětství se mi vrací na mysl i s odstupem 25 let. :-D Hodnotím asi neobjektivně, nejsem znalec komiksů. Také se mi líbí obálky původních amerických komiksů vložené do tohoto čísla.
Proč není ten slibovaný 4. díl, na který odkazuje trojka?
Komiksy běžně nečtu, ale želvy jsou moje srdeční záležitostz dětství. A tato forma želv "pro dospělé" mě fakt baví. Je to trochu nezvyk oproti animovaném seriálu, ale svým způsobem je ten komiks daleko lepší!
Neí to žádné hluboké literární dílo, ale pokud jste studovali školu pedagogického směru nebo máte zkušenost s pedagogickou praxí, určitě se u knížky pobavíte. Paní Falcová knihu vypráví jako kámoška u kafe a je z ní cítit, že je to společenská energická žena. Chvílemi jsem s ní musela upřímně souhlasit, chvílemi se neméně upřímně smát.
Mám ráda jeho blog, ale na knihu to asi není... Náhled pod pokličku korporátů.
Tato kniha se mi velmi těžko hodnotí. Chtěla jsem si ji přečíst ještě před jejím oceněním, ale tak nějak to vyšlo, že jsem se k ní dostala právě ve chvíli, kdy získala cenu ML. Z pohledu literárního se mi kniha líbila velmi. Bála jsem se, že půjde o nesouvislé, "umělecké" lyrické texty, které člověk pochopí až po několikerém přečtení. Naštěstí tomu tak nebylo. Vyprávění ve své zkratkovitosti čtenáře pohltí, sevře úzkostí a vrhne jej do víru myšlenek. Závěr mě sice také nechal chvíli na pochybách, ale domnívám se, že jsem mu porozuměla a jsem za něj ráda. Nejvíce jsem se obávala sladkého závěru z pohádky. Co se mi ovšem nelíbí, nebo je v rozporu s mým světonázorem, je očividná podpora migrační vlny, s níž se Evropa aktuálně potýká včetně všech důsledků. Kniha přímo na čtenáře vřeští pdpru chudáků migrantů. Ono, kdyby do Evropy putovali občas třeba dva bratři, bylo by to člověku při čtení i líto. Koneckonců knihy s tématem útěk vychází stále a stále, světové války, holocaust... a vždy je to neveselé čtení, kdy trpí lidé, jenže tyto problémy se musí řešit systémově. Chvílemi jsem tedy s autorem nesouhlasila, ale i to je dle mého názoru účel literatury. Rozpoutávat diskuse o dění kolem nás. A svým vystoupením na ML mě Šindelka v mém názoru jen utvrdil.
Čtivě napsané postřehy a rady začínajícím manažerům od zkušeného vedoucího. Je znát, že autor je publicista. Některé postřehy jsou zajímavé, ale řešení problémů propouštěním zaměstnanců není všude možné a ani žádoucí.
Na téhle knize se mi nelíbí jen to, že další 3 díly ještě nejsou k dispozici. Román, který mě přenesel na periferii Neapole 50. let plný horkokrevných Italů, kteří se spolu hašteří, milují, nenávidí, střílí po sobě, vyhazují se z oken... a v této vřavě také dospívají a vydávají se na cestu životem pod vlivem okolí blízkého i globálního. Do děje tetralogie nás vtáhne již prolog a předpokládám, že příběh z něj se uzavře až s knihou číslo 4. Záhadná Ellena Ferrante umí vyprávět i napínat!