Bear Reader komentáře u knih
Knihu jsem prvně četl velmi dávno a od té doby ještě mnohokrát. Při prvním čtení na konci knihy zjihlo i otrlé srdce cynikovo a slzu jsem uronil. A vůbec se za to nestydím. Někomu se může příběh zdát plochý, ale.... Já co milovník těch časů oceňuji popis prostředí, podmínek života v té době a tak vůbec. Myslím, že dobře napsány jsou i příběhy jednotlivých jezdců z ranč diagonála Y. Narozdíl od jiných páně Schaeferových knih, tuto čtu vždy bez výhrad a poznámek. Prostě výborně napsaný příběh o přátelství , kamarádství, ( říkejte tomu jak chcete ) jaké se dneska už nezažije. )
Film nehodnotím vůbec, scénář psal někdo, kdo knihu zahlédl z hodně rychle jedoucího vlaku.
Nádherná, laskavá knížka. A na panu profesorovi je jasně dokázáno, že v těchto zařízeních rozdíl mezi lékařem a pacientem spočívá pouze v tom kdo má klíče.
K výročí února takzvaně vítězného jsem opět zalovil v knihovně a volba padla na Strmou cestu. To abych se ujistil, že takovýto režim opravdu ne. Kniha je napsaná velmi čtivě, občas bych měl výhrady k autorčině kastování lidí. Co jsem nepochopil ani po několika přečteních? Jak je možné, že se lidi nechali tak zblbnout? Dokonce i potom, kdy zapadli do soukolí násilí a nespravedlnosti, po letech strávených v lágru, poté, kdy byli režimem zavražděni jejich příbuzní, stále byli přesvědčeni, že strana se nemýlí, nelze jít proti straně a "Velký vůdce" nic neví. Jasně, porevoluční Rusko moc inteligence nemělo, takže pro obyčejné lidi mohli být ti dva vrahouni, kteří se vystřídali v čele, nadějí. Ale inteligentní člověk, a to nesouvisí se vzděláním, přece musel vidět, že je něco špatně. Otázkou je co mohl dělat? A ti "naši" nohsledi nebyli o nic lepší. Knihu bych dal jako povinnou četbu ve všech typech škol. Zejména pak humanitních směrů. Aby všichni viděli kam vede totalita a neomezená moc. Smutné je, že současný svět se zase žene do podobné situace. Znovu se zvolna utahují šrouby ve jménu všeobecného blaha, správný je jen jeden názor a kdo by se odvážil mít jiný, je šmahem označen za ultraradikála. Jen ty okovy jsou zatím sametové. Zatím........
Když je na scéně Elánius a jeho "jemná diplomacie" tak to vždycky stojí za to.
Opět jsem vylovil páně Šmídovy svérázně pojaté dějiny z knihovny a znovu se skvěle bavím. Ve škole byl dějepis jedním z mých oblíbených předmětů. Díky pí. učitelce Králové to nikdy nebyla nuda. Podat dějiny jako autor ovšem neuměla. Tímto oběma děkuji za příjemné chvíle s historií.
Skvělá kniha už tím nápadem. Nakonec pan Verne se svou fantazií proslavil.
Já mám tuhle knížku rád. Myslím, že autor si dobře nastudoval nejen situaci v Rusku, ale on snad i pronikl do oné pověstné "ruské duše". A že Komarov byl zrovna Rus? Takový člověk se může najít kdekoli, stačí jen vhodná situace a diktátor je na světě.
Pikantní na celé věci je to, že soudruzi naše cestovatele sami pozvali, aby jim pomohli odhalovat nedostatky očima nezaujatého pozorovatele. Nezaujatého si dejte prosím do velkých uvozovek. A když jim naši cestovatelé v dobré víře sepsali report, hned byl malér. O problémech se nesmělo mluvit a zpráva skončila v trezoru. Inu dědicové velkého knížete Potěmkina, který carevnu Kateřinu taky pěkně lakoval, navrch huj, vespod..no však to znáte.
Skvěle napsáno. Jasně pět z pěti. Jedna povídka ale u mně vítězí Zázrak a Šumící vánek. Holt, tajemno je tajemno.
Všechny tři díly jsou nádherná parodie skvěle zasazená do kulis doby , ve které se příběhy odehrávají. Co na knize oceňuji je skvostný jazyk, kterým je napsaná. Tak vybroušenou češtinou už dnes skoro nikdo nevládne.
Tak mám pocit, že se autor opakuje. Četlo se to dobře, ale s pocitem, něco takového už jsem četl. A opět se projevuje slabina dnešní doby, peníze. Překlad svěříme amatérce, která klidně vystřihne do textu větu " U vedlejšího stolu seděli dva Němci v koženém cyklistickém vybavení." Ježkovy voči, viděla ta paní někdy cyklistu, tuší vůbec, že výraz bike neznamená jen velocipéd? Další zlatku nakladatel určitě ušetřil na jazykovém korektorovi. Pro autora za 4/5, nakladatel 0.
Krásné trampské povídky, veselé i smutné. Ze svazečku dýchá nostalgie.
Líbí se mi jak autor splétá osudy lidí, kteří se nikdy nepotkají a přesto se ovlivňují.
Tolkiena mám rád, ale tohle se dá číst buď s absolutní znalostí díla, nebo obložen mapou Středozemě a dalšími Tolkienovmi knihami.
Pokud bych knihu měl hodnotit podle obsahu, viz nahoře, asi jsem četl něco jiného. Byla to první Silvova kniha, kterou jsem četl. Je vidět, že autor svět tajných služeb zná. Mossad je možná nejlepší tajná služba na světě a příběh je dobře napsaný, má spád a čtenáře provede půlkou světa. Navíc si zlehka rozšíří obzory o dílech starých mistrů. Jednou větou, knížka se mi líbila. Teď mám na stole "Anglického zabijáka" a tiše doufám, že nezklame.
Myslím si, spolupráce obou pánů se vydařila. Kniha patří k mým oblíbeným a rád se k ní vracím.
Ke knize jsem se dostal díky kamarádce, která o Kulhánkovi mluví v superlativech. Jenže... Upírské knihy vůbec nejsou můj šálek kávy. Nakonec jsem se do Kulhánka pustil abych ho mohl znectít a "oplatit" kamarádce to jak znectila mého oblíbeného Pratcheta.
Všechno je jinak. Oba díly jsem přečetl ve dvou dnech. Je to asi brak, ale naprosto skvostný, který si na nic nehraje. Hlášky typu "Následný vodorovný švih mu z kombinézy střihl kalhoty a bundu – jako švadlena očividně rostu. ", mě dostávaly do kolen. Určitě si ještě něco přečtu. "Díky Míšo"
Autor působící jako středoškolský profesor prokazuje obrovský nadhled, kdy ve svém hodnocení profesorstva neváhá "střílet" i do vlastních řad. Stejně tak zaslouží obdiv lehkost s jakou popisuje daremné studenstvo a jeho boj s profesory a učivem. Nevím zda bych po tolika letech ve školství dokázal psát o soupeři, ale i vlastním mužstvu tak velkoryse. Za zmínku stojí opět nádherný jazyk, kterým je kniha napsaná. Mladému čtenáři bude doba v níž se příběhy odehrávají připadat stejně vzdálená jako éra lovců mamutů, ale kniha za přečtení rozhodně stojí.
Po několika slabších knihách si autor napravil reputaci. Od poloviny knihy jsem měl temné podezření, kdo je padouch. A vida, ještě mi to pálí. Ovšem téma dobré, čtivá kniha, doporučuji. Je docela smutné jak jsme vlastně zranitelní a přes všechny úspěchy medicíny, jak málo stačí aby nám takový malý hajzlík zavařil když se vymkne kontrole. Vše dobře dopadlo a to je hlavní. U předchozích děl tohoto autora jsem měl dojem, že si v happy endech nelibuje. Tak uvidíme příště.