betička komentáře u knih

Příjemné čtení s krásnými fotografiemi a zajímavými myšlenkami. Je tu krásně popsaný vztah a odpovědnost horského vůdce. Je krásné, když má člověk někoho takového na kterého se může v těchto vypjatých situacích spolehnout a rozvážným výběrem co nejvíce minimalizovat rizko. Je velmi inspirativní číst si jak si lidé dokáží plnit sny.

6 30.05.2023

Mám moc ráda příběhy, které nejsou prvoplánovité, kdy hned od 3.stránky vím přesně jak se děj bude vyvíjet a jak to dopadne.
Tato kniha mi toto nadmíru splnila. Mohla jsem si představovat život v Benátkách v 16. století, nechat se unášet představami a strachovat se o osudy jednotlivých hrdinů. Tak trochu si i rozšířit obzory o životě Židů, restrikcích, které museli snášet, o způsobu léčení syfilis apod.

6 11.04.2023

Z knihy na mě dýchla zvláštní lehce depresivní nálada. Taková vlastně dvojitá bezmoc - Tomáš a Tereza nemůžou žít spokojeně spolu, ale ani bez sebe. Navzájem si ubližují, ale nedokážou se opustit. To stejné pak oba hrdinové a lidé kolem nich prožívají i ve spojistosti s režimem v Československu - nemůžou v něm žít, mele je to, nejsou spokojení, ale nemůžou z toho kolotoče vystoupit aniž by to někomu neublížilo ...

6 30.12.2022

Útlá knížečka, kterou jsem si půjčila od dcery, která ji četla jako povinnou četbu.
Je to pěkné čtení, i když pojednává o těch nejsmutnějších věcech.
Život je zde přirovnáván k pohádce. Pohádka má však svá pevně daná pravidla a jestliže chce kdokoliv do pohádky vstoupit, tak ty pravidla musí dodržovat.
Zaujalo mě tu i několik myšlenek:
Jestliže se rozhodneš žít, zároveň tím souhlasíš s tím, že jednou zemřeš.
Je horší něco drahého ztratit, než to nikdy nemít.
Snít o něčem nepravděpodobném má své jméno, říká se tomu naděje.

6 12.10.2022

Moc milé a příjemné čtení o irském venkově.
Jak píše autor v dovětku, tak mezilidské vztahy v ekumenické rovině byly lehce idealizované, ale to mi vůbec nevadilo a moc ráda si budu představovat, že to tak bylo :-)
Ráda bych ochutnala nějakou dobrotu od paní Kincaidové, ale nevím jestli by mi pan doktor Fingal něco nechal. I když ten puding co rozežral tu misku ..., no nevím :-)
Líbí se mi, že doktoři se nezajímají pouze o zdravotní stav svých pacientů, ale snaží se pomoci i jinak a podporují tak komunitní život.
Prostě ne ideální svět, ale s takovými lidmi se vše lépe snáší :-)

6 08.07.2022

Velmi příjemné čtení, příběhy a situace jsou zde brány s nadhledem, který dnes mnohým při výchově moc a moc chybí.
Líbí se mi postřeh, že naši rodiče chyby dělat mohly, protože si správné řešení situací nemohly zjistit. My ale máme google a tedy už na žádné chyby nárok nemáme, protože to správné řešení si můžeme kdykoliv vygooglit :-)
Jo, a pozor na světla na záchodech :-)

6 10.03.2022

Poslouchala jsem tuto knihu jakou audioknihu a musím říct, že hlas Libušky Šafránkové z nebe byl úžasný, povzbuzující, uklidňující, veselý i zoufalý .... moc hezký pohled na to jak to "tam" může vypadat :-)
Zaujal mě popis vztahu a vývoj postav babičky a vnučky, kdy jedna měla jen tu druhou a pak se musely naučit být bez sebe.
Moc hezky popsaný vývoj Báry, z holky, která se bála rozhodnout co dál, byla naštvaná na všechny a na všechno, ale vlasně neměla "koule" na to cokoliv s tím dělat, se postupně (s mnoha zaškobrtnutími) vyvynula holka, která už má odvahu vzít život do svých vlatních rukou.
Babička, která nejprve (když žila) nechtěla vnučce mluvit do života, najednou v nebi má potřebu jí všechno vypovědět, ukázat (poradit) směr ...
V knize jsem objevila pár myšlenek, které stojí za zamyšlení, které rozesmějou ... A co si z ní odnést? Třeba to, že nemá cenu posunovat věci na někdy, radovat se z obyčejných věcí sednout si na lavičku v parku, číst knížky, které máme v knihovně, dívat se do domech v ulici, kterou procházíme každý den. Nebát se udělat rázný krok v před, i když můžeme udělat chybu a šlápnout do kaluže :-)

6 16.01.2022

Poslouchala jsem jako audioknihu namluvenou Danielou Kolářovou. Již podruhé s odstupem několika let a zase to bylo moc hezké a příjemné ... prostě relax jak má být. Paní Martu zde člověk pozná zcela jinak než jen jako bývalou manželku Vladimíra Železného a nebo maminku moderátora Jakuba Železného. Byla plná energie a vitality, vzdělaná žena, ale velmi přirozeně přijímala i svůj věk a to si myslím, že je v dnešní době moc důležité. Zkrátka a dobře, do Bretaně si někdy musím zajet :-)

6 30.03.2021

Úžasná humoristická oddechová kniha, i když... my co máme velké rodiny, tak víme, že si vlastně nemusel skoro nic přibarvovat :-) Úžasně popsané scény s balením na dovolenou, oblékání si vhlkého prádla a nebo hledání peněz, které si otec dal stranou všeobecně, tedy i stranou matky :-) A teď jen doufám, že si moje 4 děti nezapisují naše rozhovory s manželem a pak to také někde nevydají knižně :-)

6 24.02.2021

Měla jsem co dělat, abych knihu dočetla. Rozhodně to není šálek mé kávy. Nedokázala jsem se naladit ani na postavu ani na styl vyprávění příběhu.

6 18.01.2021

Krásné a pohodové čtení. Velice hezké líčení fauny a flory na Korfu. Užasné líčení rodinných vztahů. Muselo to být nádherné Gerryho dětství a maminka musela hodně vydržet :-) Sama mám 4 děti - 3 kluky a holku, tak jsem se v tom dost viděla :-)

6 06.06.2020

miluju knihy s humorem i v ne zrovna jednoduchých životních situacích

6 28.01.2020

Krásné, lehké a pohodové čtení. Jen je třeba jej číst v adventním čase a s plným žaludkem :-)

5 04.12.2024

Opět moc hezky vedený rozhovor s inspirativním člověkem.
Celé dětství mi maminka říkala, že pokud někam jdu, musím mít čisté oblečení, pro případ nehody, aby si doktoři o mě nepomysleli něco nepěkného :-) a tady se teď dozvím, že si toho vlastně nikdo nestihne všimnout :-)

5 19.03.2024

Knihu jsem už četla podruhé a s odtupem asi 20ti let. A je vidět jak moc je nadčasová. Je tu krásně ukázáno jak jsme se jako společnost krásně a rychle naučili žít na dluh ... pro mnohé je však překvapením to, že dluhy je nutno jednou zaplatit.
Člověk alespoň částečně nahlédne pod pokličku jak to chodí v bance a jak se začínalo s kreditními kartami - úžasné jsou ty reklamní slogany.
Příběh, který se čte jedním dechem, jako ostatně všechny romány pana Haileyho.

5 27.01.2024

Četla jsem již knihu Svědectví ..., takže tato kniha mě už neohromila tak jako kniha Svědectví. V každém případě je nutné tyto knihy číst a moc děkuju autorce, že se životem a osudy lidí v Severní Korei stále zabývá a my máme možnost si uvědomovat jak se máme prima.
Vždy mě dostanou takové detaily jako je např. sekání trávy, které vlastně není sekáním ... a jak sama autorka píše, vždy mě překvapí s jakou samozřejmostí najdou a uvedou důvod proč na to nemají mechanizaci (po ručním trhání je prý tráva hustější).

5 25.05.2023

Mám moc ráda anglický humor .... je to kniha, ke které se určitě budu vracet, abych si občas přečetla alespoň pár stránek.
Jsem ráda, když dokáže kdokoliv, s naprostým klidem a rozvahou, bez toho aniž by kohokoliv urazil a použil za každým výrazem 2-3 sprostá slova, popsat humornou situaci, popsat člověka atd. Je to hotový balzám na duši.
Pár myšlenek, které mě v tu chvilku oslovily
- jeli vesele, jako s umíráčkem ...
- práce mě baví, okouzluje mě, celé hodiny se na ni vydržím dívat ... ( toto už v naši rodině zcela zlidovělo :-))

5 27.02.2023

Stavbu elektrárny Temelín a stávky proti její dostavbě si pamatuju (jako malá holka) ze zpráv. Je pro mě dost zajímavé podívat se na toto očima místných obyvatel ...
Líbí se mi, že zde autor neukazuje jen zapřísáhlé nepřátele výstavby, ale jsou zde popsány různé druhy přístupů k tomuto problému.
Zajímavé je jak autor popisuje jednotlivé fáze vystěhovávání, co všechno to způsobuje za překážky obyvatelům (pošta, autobusy, lékař,...).
Místy mi Hančina neoblomnost a snad až přehnané (pro mě) trvání na tom zůstat v domě určeném k demolici lezlo krkem...
Oživením pak byla životní změna z Hanky studentky, aktivistky, holky která chce být mámou a manželkou, na o zhruba 20 let starší Hanku cestovatelku, ženskou, která se snad "bojí" někde zapustit kořeny.
Pro mě příjemné čtení o osudech a propojenosti lidí (jak s půdou, tak vzájemně mezi s sebou) na venkově.

5 13.02.2023

Na stará kolena jsem se rozhodla doplnit si vzdělání v klasické literatuře.
Moc příjemné čtení, líbí se mi Dickensův popis postav a děj, který je zajímavý, ale není překombinovaný.
David bere svůj život, tak jak je, nevrací se do minulosti a nehledá problémy tam kde nejsou. Je pravdou, že viktoriánská Anglie byla ve spoustě ohledů zcela jiný svět než známe my dnes. Vyšší společnost byla svázaná konvencemi, které nám dnes přijdou absurdní, ale přesto jak jsem již psala nic není přitažené za vlasy.

5 12.10.2022

Knihu jsem četla již v roce 2017 a tenkrát jsem si říkala, je fajn, že je to jen román ve stylu Johna le Carré.
Teď jsem knihu vytáhla znou a ze zcela jiných pohnutek. Lehké mrazení z toho, že vše se nás týká víc než bych si ráda připouštěla.
Na pozadí politických událostí se odvíjí milostný vztah, který je hned od samého začátku odsouzen k ne zrovna romantickému konci.
Člověk si tu dost tvrdě uvědomí jak jsou některé věci dané a nezmění se. Pan Žantovský se dlouhou dobu pohybovat ve vysoké politice a diplomacii a tak moc dobře věděl, že je bohužel jen otázkou času, kdy jeho kniha nebude pouze fikcí .... I když už teď jsou některé texty jako okopírované z dnešních novin ....Současná krize je důsledkem arogance a hniloby Západu, který si osobuje vnucovat své hodnoty a postoje zbytku světa, aniž by předtím řádně zajistil blahodyt a potřeby vlastních občanů...
...Lidských práv se nenajíme, provolával dav. Demokracií nezatopíš...

5 29.08.2022