betth komentáře u knih
Velmi čtivé, zajímavá forma psaní (dva pohledy). Nicméně mi přišel příběh místy přestřelený (například epizoda s Evou). Celkově ale dobré čtení.
Z mého pohledu velmi nevyvážené. Popisné pasáže dechberoucí, rozhovory mezi Ester a Pavlem mě lehce iritovaly. Celkově ale velmi čtivé a doporučeníhodné.
Od Aleše Palána snad ani nejde čekat nic špatného. Stejně jako ty předešlé knihy rozhovorů - i tato je skvělá.
Nadčasovost. Úžasný jazyk. Perfektní popis doby, míst. Fantastické vykreslení postav. Vpravdě pan spisovatel.
Knihu jsem kupovala celá natěšená. O to zklamanější jsem jí po necelé polovině odkládala. Jen málo knih jsem nedočetla.
Příběh mě nezaujal, popisy zbytečně zdlouhavé, celkově místy nudné, stylisticky nijak vynikající.. Věřím ale, že si kniha nadšené čtenáře najde. Já to bohužel nejsem.
Náročné na orientaci, ale nemohla jsem se odtrhnout. Bylo to celé takové milé, poetické, kouzelné.
Můj oblíbený John Irving si díky Owenovi udržuje laťku opět vysoko. Knížka mě pohltila.
Přečetla jsem jedním dechem. Rozhovory Aleše Palána jsou sázkou na jistotu.
Daniela Drtinová a její vnitřní svět mě velmi mile překvapily. Kniha se čte skvěle, vzhledem k tomu, že jde o rozhovor.
Část knihy, kde jsou rozhovory s blízkými a přáteli mi ke konci přišla už příliš monotónní.
Znepokojující kniha, od které jsem se ale nemohla odtrhnout. První zhruba polovinu jsem lačně hltala stránku za stránkou, nadšená z neuvěřitelných příběhů o velké rodině. Od druhé poloviny jsem ovšem zvyšovala tempo čtení proto, že jsem se už toužila od téhle rodiny co nejdříve odpoutat. Ta temná zátěž, kterou si její členové nesou v sobě, byla cítit vlastně už od začátku. Jen je čtenáři odhalena postupně. Těžká témata.
Hrabalova poetika je blízká mojí duši. Příběhy vyprávěné s lehkostí a určitou melancholií. Úchvatný způsob vyprávění, obohacující záležitost.
Náročné čtení, spoustu zajímavých myšlenek, bohužel mnoho témat jen nastíněných, myšlenky nedokončené.
Vysloveně mi vadila kritika vnitřních záležitostí klášterů Sept-Fons a Nového Dvora. Přišlo mi to nefér, jednostranné, vnímala jsem jistou zahořklost.
Kniha mě tolik neoslovila jako celek, ačkoliv mnoho myšlenek výborných.
Knihu jsem kupovala zejména kvůli ilustracím Andrey Tachezy. Ilustrace jsou přenádherné a skvěle doplňují text. Místy na mě bylo té fauny a flóry příliš :). A podle mého názoru tam bylo na desetileté děvče ne-uvěřitelně příliš přírodovědných znalostí. Ale o to v knížce zjevně nešlo. Stojí za přečtení a pokochání se krásou obrazů Andrey Tachezy.
Knížka, která má odpich. Rozhovor, který způsobil, že se můj vztah k M.Váchovi překlopil z lehké antipatie k mírné sympatii :).
Obsahové velmi zajímavé, čtivé, ovšem stylem psaní mi to úplně nesedělo.
Každopádně doporučuji, message to má dobrou.