Blue komentáře u knih

Není to zcela souvislé vyprávění, resp. nepokrývá vyváženě celé popisované období a některé informace, zejména pak citovaná korespondence, působí bez znalosti kontextu trochu vytrženě, rozhodně je to ale vítané doplnění biografie obou pánů.

29.10.2014

Ondřeji Neffovi se skutečně podařilo napodobit Julese Verna. Bohužel ale až příliš dokonale. Měl jsem několikrát pocit, že teď by ten text měl vzít do ruky někdo, kdo by zdlouhavé pasáže prokrátil a dal příběhu větší švih. Zkrátka udělal by z toho verneovku pro 21. století. Vím, že to v posledních letech někdo dělal, ale teď si nemohu vzpomenout kdo.

07.10.2014

Stařík mě moc nebavil, vyloženě mě nudily retrospektivní scény, které příběh zpomalovaly, Analfabetka mi přišla kompaktnější a také vtipnější.

2 25.09.2014

Četl jsem knihu vydanou v roce 1980, v tiráži bylo uvedeno, že se jedná o šesté vydání, což znamená, že se jedná o knihu poměrně často vydávanou, a také je tam uveden počet výtisků 75 000. To je číslo ohromující vzhledem k tomu, že se jedná o velmi tlustou knihu s nikoliv jednoduchým námětem. Žádné lidové čtení. Ale když je kniha tak často vydávána a v tak vysokém nákladu, znamená to zřejmě, že je o ni zájem. Jsem tomu velmi rád, protože pokud čteme takové knihy, nemusíme se o vysokou kulturní úroveň našich čtenářů nikterak obávat. Lišky na vinici jsou čtení poměrně náročné, kniha je našlapaná detaily, takže i když má jen 700 stran, čte se jako by měla dvakrát tolik. Ale to je u Feuchtwangera vždy. Přesto nakonec čtenář nelituje, že u knihy strávil tolik času. Místo této jedné knihy mohl možná přečíst tři jiné, ale je velká pravděpodobnost, že by byly horší.

6 14.09.2014

Velmi čtivá kniha. Pokud vám tento v podstatě zapomenutý historický román (byť román weilovský, tedy kompozičně osobitý) přijde pod ruku, nebojte se pustit do jeho četby.

1 06.08.2014

Ze tří Fričových knih pro mládež ta nejméně životná. Bohužel musím konstatovat, že dnes je to už mrtvá záležitost a kromě skalních Fričových příznivců už tuto přece jen velmi naivní, byť vysoce humanistickou a určitě i zajímavou, knihu nebude asi nikdo číst.

1 01.08.2014

Velmi příjemné nenáročné a přitom kultivované vyprávění o první Fričově cestě do pralesa. Ideální čtení třeba k vodě.

1 23.07.2014

Je to v podstatě katastrofický román, pouze zasazený do budoucnosti a na Měsíc. Nic víc a nic míň než napínavé - ale velmi kultivované - čtení na dovolenou. V dobrém slova smyslu.

2 23.05.2014

Možná je to tím, jak byla kniha prezentována, jak byla všude chválena - mne prostě tak moc neohromila.

2 21.02.2014

Čekal jsem víc, to říkám rovnou. Je to vlastně taková westernová road movie, dobře se čte, ale to je málo. Jestli tahle kniha obdržela nejvyšší kanadské literární ocenění, mám obavu o osud kanadské literatury. Nechci ale nikoho odrazovat, není to v žádném případě ztráta času.

1 23.01.2014

Příjemně napsané vzpomínky, které by ale mohly být obsáhlejší, zejména v závěrečné části. Nic se tu třeba nedovíme o účinkování ve filmech Upír z Feratu, Povídka malostranská nebo Srdečný pozdrav ze Zeměkoule, přitom v nich hrál Jiří Menzel hlavní role. Ale myslím, že žádné memoáry nejsou tak detailní, aby v nich čtenáři něco nechybělo. Takže i přesto dávám plný počet a knihu vřele doporučuji ke čtení. A doufám, že se autor ke svému hraní nějak vrátí ve druhém díle svých pamětí.

3 27.12.2013

Ačkoliv se tu nevyskytují žádné vernovské vynálezy, pattří tato knížka, řečeno s mírnou ironií, mezi nejfantastičtější Vernova díla. Mne třeba vyloženě fascinovala indiánská dívka Kayeta, na kterou hrdinové románu narazili na Aljašce. Její kmen zanikl a ona jde do služby k bílým. A pak se ještě dovíme, že umí rusky. Ale dosti ironie, kdo se pustí ještě dnes a v pokročilém dospělém věku do četby verneovek, musí ledacos zkousnout. A já to udělal rád. Byla to příjemná četba. Šíleně naivní, ale já čtu hlavně pro radost. 70%

2 21.12.2013

Velmi solidní western. Lze jen litovat, že od tohoto autora u nás byly přeloženy jen dvě knížky, protože obě jsou dobré a fanoušek žánru tedy oprávněně očekává, že by tomu tak mohlo být i u dalších Olsenových titulů. (Na okraj: nikde v textu nezazní nic o Plíživém měsíci, takže se můžeme pouze domýšlet, jestli je to indián, kterému se tu důsledně říká Salvaje, nebo to má nějaký jiný význam.)

1 08.12.2013

Krásná kniha lákající ke čtení už sama o sobě. O to více potěšující pak je, když zjistíme, že nezůstane pouze u formy, ale že zdařilý je i obsah. Poutavě napsaný životopis Emila Holuba jistě nezklame nejen fanoušky této originální osobnosti. Pošmáknul jsem si. Doporučuji.

1 30.11.2013

Jelikož mám rád šachy, zaujal mě námět této knihy: je o šachistovi. Ale bylo to pro mne spíše zklamání. Šachista přemýšlí u příležitosti matčina pohřbu nad svým nepovedeným životem a uvažuje, co dál. To celé je prostříháno vzpomínkami. Kniha patří své době, které je i poplatná autorovým přitakáním dobové ideologii, dnes už je dle mého spíše čtenářsky nezajímavá. Četba spíše pro literární historiky nebo pro ty, kteří si chtějí doplnit obrázek o dobové literatuře.

18.11.2013

Císař chudých je kniha, která má nepochybně vysokou literární úroveň. Zároveň je to ale kniha, která je myslím dnes už pro širší čtenářskou obec mrtvá. Je to dáno jednak jazykem, který je už dnes dost archaický (a i ve své době byl hodně stylizovaný), jednak složitostí námětu a jeho zpracování. Kdo se alespoň trochu nevyzná v dějinách pozdního Starověkého Říma, ten se v záplavě různých jmen, která se tu vynořují a zase mizí, určitě ztratí. K tomu je třeba připočíst alespoň povšechné povědomí o tehdejší politické a náboženské situaci. Zkrátka, není to lehká četba.

15.11.2013

Je mi líto, že to musím napsat, protože Miroslava Horníčka mám rád, ale nemohl jsem se dočkat, abych už měl tu knihu přečtenou. Nebavila mě, pořád jsem čekal na nějaký ten humor, ale nedostavil se. Celkově to bylo čtení poměrně mdlé, text byl příliš upovídaný a děje pomálu. Bohužel. Podle textu na obálce, který je mimochodem dost scestný, autor vkládal do této své knihy nemalé ambice, i náklad je velmi vysoký (100 000 výtisků), podle mne ale očekávání zůstalo nenaplněno.Tím ale neříkám, že je to úplně špatná kniha, mne ale trochu zklamala.

3 11.10.2013

Napsat, že je kniha plná moudrých úvah a postřehů je poměrně klišovité, nicméně je to tak. Jsou tam místa tak rozkošná, že se dají číst pořád dokola a možná i učit nazpaměť. Na druhé straně tu je ale také dost, a nemyslím to špatně, hlušiny. Míst, která jsou psaním pro psaní, nebo aby se text natáhl. Kniha tak má i pasáže, které by šly ze čtenářského hlediska zkrátit. Ale ty lepší momenty opravdu stojí za to.

2 06.10.2013

Kniha není jednoduchá, čte se pomalu, ale zároveň nejde odložit. Myslím, že tento svůj první historický román už autor nepřekonal.

5 05.10.2013

Kdysi by mě ani ve snu nenapadlo, že někdy sáhnu po Zeyerovi. Mrtvý klasik. No, a vidíte, sáhnul jsem. Když už člověk není tlačen do četby školními osnovami a má úplnou volnost, po čem sáhne, je pohled na literaturu trochu jiný. Amis a Amil, to je nesmírně hutný příběh napsaný krásně starobylým, ale přesto i dnes plně čitelným jazykem, který dokáže pohltit. Sáhněte po něm také.

4 15.07.2013