Bruklinka komentáře u knih
Mnohokrát se v knize objeví věta Píši román o domu v Matoušově ulici.
Chtělo by se dodat: A mohla bych ho vidět?
Není to román a je velká škoda, že je to tak prezentováno (je to pro mě asi největší zklamání z knihy). Působí to spíš jako poznámky nebo deník k románu samotnému. Střípky osudů, velmi zajímavé a silné, ale neuspořádané a často i trošku nepřehledné, skáčou v čase i ději sem a tam a zase se vrací, protknuté častými úvahami pisatelky, popisem kam a proč šla, co dělala, pocity z psaní samotného i ze současného dění (válka na Ukrajině, Izrael a Hamás, střelba na FF - ano, tragické, ale proč to je v románu o osudech lidí jednoho smíchovského domu?)... Jsem trochu zklamaná.
Robotham opět nezklamal. Líbí se mi lidské postavy se všemi svými nedokonalostmi a starostmi, líbí se mi, že umí udělat skoky v čase, líbí se mi velmi dobrý překlad. Konec mě dostal...
Velmi dojemný, krásný příběh odehrávající se ve dvou dějových linkách. Pro jednání všech postav máte pochopení, i když to jsou rozhodnutí, že vám to může srdce utrhnout. Nevadil mi ani trochu romantický závěr. Obálka je také velmi krásná. ALE! Ta hromada chyb, záměna měsíců v označení kapitol, pravopisné chyby i ve shodě přísudku s podmětem, překlepy, to je pro mě něco neodpustitelného a úplně mi to zkazilo celkový dojem z knihy. Zvlášť, když je v tiráži uvedeno, že kniha prošla korekturou a paní korektorka se pod to nestydí podepsat! Kvůli tomu ubírám jednu hvězdičku.
Velmi silný příběh. O to děsivější, když si člověk uvědomí, že se to děje teď. Nechci zabředávat do politiky a psát o současném směřování naší republiky, názor, ať si udělá každý sám. Knížku doporučuji.
Vidím, že jsem v menšině, ale tohle bylo pro mě zklamání. Asi jsem čekala moc. Pachatele jsem tušila, takže ani překvapení se nekonalo. Příběh sám o sobě špatný nebyl. Ale styl psaní byl hrozně strojený, nereálný, dialogy umělé, nerealistické, knize chyběla korektura.
Parádní thriller, kterému nechybí vůbec nic. Je to čtivé, napínavé, má to atmosféru, příběh je moc dobře vystavěný, takže nemáte čas se nudit, působí reálně, žádné neuvěřitelné zvraty či nevěrohodné náhody se nekonají. Co velmi oceňuji, že zde nejsou žádné brutální scény dopodrobna popisované. Jen jediná piha na kráse je neustálé klišé všech detektivek - hlavní vyšetřovatel a problém s alkoholem. Chápu, že pijí. Ale nemuseli by všichni :)
Doporučuji. Skvělý čtenářský zážitek.
Starý dobrý Kundera. To je tak krásné čtení, že jsem se snažila číst pomalu, aby mi co nejdéle vydržela.
Moc zajímavý a čtivý vhled do ortodoxní židovské kultury, přitom nenásilný a velmi příjemný.
Velmi příjemný styl vyprávění. Bylo to moje seznámení s Hájíčkem a rozhodně budu pokračovat něčím dalším. Sice jsem se nejdřív nemohla začíst, ale když jsem do děje pronikla, moc mě to bavilo. Dozvěděla jsem se i něco nového o vltavínech... Příjemná kniha.
Podle recenzí jsem se těšila, ale jsem zklamaná. Pořád jsem čekala, kdy se něco začne dít a pořád marně. Asi nejsem cílovka. Co mi ale vadilo hodně, byly literární soutěžní texty: občas hodnotím dětské literární soutěže a texty páťáků často vysoce překračují tyto, středoškolské. Byly zkrátka velmi ne-uvěřitelné, stejně jako prostředí, do kterého byl děj zasazen, nebo dialogy, které absolutně neodpovídaly mluvě sedmnáctiletých kluků.
Jsem zklamaná. Na knížku jsem se těšila, pohled do jiné kultury je lákavé téma. Bohužel zpracování značně pokulhává - působí jako průměrná slohová práce ze základní školy. Téma zajímavé, obsahově dost chudé - čekala jsem víc o kultuře, o manželství i běžném indickém životě. Zpracování hrozné. Škoda...
Kanibal byl velikým zklamáním, o to větším, že celou sérii s Erikou mám moc ráda. Neděsilo, nenapnulo, nevzbudilo žádné jiné emoce. Stále to je řemeslně dobře napsané, knížka je čtivá, ale to je bohužel asi všechno.
Co mi ale vadilo nejvíc je ne moc dobrý překlad (spojení "skalní formace" osmkrát na dvou stranách, i z úst prosté sociálně slabé ženy? Opravdu?) a absence korektur - přestože je korektorka uvedená, neodvedla vůbec žádnou práci (Kate zamával, Jake si myslela, mněl a mnoho a mnoho dalšího).
Vysoké hodnocení mě nalákalo, bohužel přišlo veliké zklamání. Legrace na sílu mě neoslovila, obecně mám s "humornými" knihami problém. Absurdní situace vršené jedna přes druhou, až oči přechází, velmi nenáročné literární zpracování (místy až hodně jednoduché), rádobyvtipné příhody z vesnice a pak jen velká úleva, že je to za vámi.
Duo Lars Kepler opět nezklamal. Návrat k (pro mě) nejmilejšímu předchozímu dílu hodně potěšil, závěr také: skončilo to a přitom to neskončilo. Jediné, co mě tentokrát trošku zklamalo, byly potoky krve, které tekly. Přijde mi to zbytečné a vždycky jsem u Keplera oceňovala, že se to tomu (na rozdíl od jiných autorů) vyhýbá.
Páááni, to bylo hodně velké knižní překvapení!!! Téma slibuje hodně napínavou záležitost a to se do puntíku vyplní. Okouzlující příjemný manžel, nebo zvrácený psychopat? Nebo oboje? Přečteno za večer, odtrhnout se nešlo.
Hartl opět nezklamal. Zábavné, svižné tempo, hodně čtivé - ideální na dovolenou. Opět mnoho postav, různě propletených osudů, prožívají běžné každodenní starosti, řeší vztahy a sex... Jen mi to přijde takové... hodně stejné :)
Kratinké mikropříběhy a přitom je tam vše - atmosféra, příběh, napětí. Až z toho mrazí. Mám z knihovny, ale jdu objednávat, tohle je knížka, kterou chci mít doma. Budu se k ní často vracet.
Styl Petry Soukupové mi neskutečně sedí. Nejvíc oceňuji, jak umí z běžného každodenního příběhu s obyčejnými lidmi vytvořit strhující román, který jen těžko odkládáte. Postavy velmi reálné, každá se svými motivacemi se snaží pro toho druhého udělat to nejlepší, nebo si alespoň alibisticky namluvit, že to je v zájmu druhých. Nikdo není ani kladnou ani zápornou postavou, všichni mají své lepší i horší stránky. A právě proto je román tak poutavý.
Moc milé, klidné a moudré čtení. Základní principy budhismu přiblížené očima jedné kočky, která žije u dalajlámy.
Je to pravda, není? A je to vlastně důležité? Pro mě ani ne. I tak příběh vyvolal spoustu otázek, přiblížil zajímavým způsobem slovenskou legendu, vzbudil chuť vydat se na Slovensko i vyhledat spoustu dalších informací o "bermudském trojúhelníku". Mělo to spád, ani chvilku jsem se nenudila.