Bryel komentáře u knih
(SPOILER) Jsem naprosto nadšená!
Dějově je to nabouchaných 800 stran, akce spousta, ale.. Celou dobu si říkám, že mi unikají nějaké podstatné souvislosti.. A na konci přijde velkolepé odhalení, které odkryje zákulisí spousty události z obou dílů.
Linka Ruhna byla absolutně úžasná a hltala jsem každou stránku. i když identita Dne se nabízela už nějaký čas. Bryce a Hunt jsou miláčci, drzý královský pár se skvěle vtipnými nekrálovskými dialogy. :)
Konec mě nenechal na pochybách o tom, proč Maasovky zbožňuju. Pokračování bude epické! Střet postav Půlměsíčního města a Dvorů?! NO WOOOW!! Tak na to si zatraceně ráda počkám. :D
Perfektní kniha! Říše bouří boří všechny superlativy předchozích dílů a jde ještě dál. Mix vedlejších postav, z kterých se stávají postavy hlavní, je perfektní. Sžívání a spolupráce tolika různorodých charakterů mě v tomto díle úplně dostala. Nechybí pořádná dávka akce, vtipných scén, překvapení, intrik, celé okořeněné vznikajícími pouty mezi hrdiny. Tlupa naprosto valí!
"Vyvolený byl jako sněhová bouře, Nanebevzatá jako probouzející se letní déšť, který se kdykoliv může změnit v povodeň, a nově příchozí jako uchvacující požár."
Asi nic nepopisuje Inferno přesněji. Svatá trojice v akci.. Spletitá příprava na grand finále, v které si ústřední trojice sahá na své hluboké dno a neskutečnou hrou osudu (a plánu jedné bloncky) čelí jedné překážce za druhou.
Že jsem opět hltala detaily vztahu Kassiela a Ellie, nemůže být pochyb. Nicméně v tomto dílu exceluje Adam, nejen pro svůj humor a sarkastické poznámky, ale především pro svůj charakter a neskutečný příběh..
Prostřední část knihy mi přišla trošičku utahaná, ale konec to opět vyšvihl do nebeských sfér :)
(SPOILER) Vzhledem k tomu, že se jedná o první knihu série, první polovina knihy se pomaličku rozjíždí a chvíli čtenáři zabere zorientovat se v novém složitém fantasy světě, který nám Maas předkládá (propojuje snad všechny fantasy bytosti a mýty v jednom balíku). Druhá polovina knihy už je o poznání lepší a děj plyne závratnou rychlosti.
Vztah hlavních hrdinů se krásně rozvíjí a jejich slovní přestřelky jsou příjemným zpestřením.
Detektivni zápletka byla zajímavá a pěkně zamotaná. Líbilo se mi neobvyklé propojení s moderním světem a technikou. Maličko se mi nezamlouvala část, kde tolik nejsilnějších bytosti pouze na monitorech sleduje ženu bránící město ozbrojenou střelnou zbraní a mečem, aniž by mohli cokoliv udělat. To pro mě byl jediný moment, kdy mě kniha nevtáhla.
Bryce je hlavní hrdinka k zamilovaní, stejně tak Hunt a Ruhn - skvěle napsané charaktery..
Autorka nás uvrhla do dalšího super díla a moc se těším na pokračování, které snad vyjde v češtině ještě letos. Vůbec si netroufám odhadnout, kam se nyní bude série posouvat, ale těším se na budoucí protnutí se sérii Dvory. Snad nějaká ta milostná scéna navíc by mohla v pokračování být ;-)
Celkově famózní kniha a autorka je mistryní svého žánru!
Gotický román odehrávající se v mysteriózním prostředí vyšší odborné školy Nikdyvíc. Z příběhu je cítit skvělý šmrnc Drákuly a Krásky a zvířete. Zpočátku jsem si nebyla jistá, zda se nebude jednat i o fantasy, místo toho je Gothikana fascinující produkt reality.. Reality trošku přitažené za vlasy, nebo halucinací a představ hlavní hrdinky, která má dědičné předpoklady pro závažnou duševní nemoc?
Tajuplná škola pro problémové studenty: a v ní nadpřirozeno, záhady, vraždy, pronásledování, mizející studenti, krev, sx, napětí, zvraty. Gothikana má takovou ponurou, tajemnou až gotickou atmosféru a všudypřítomné nebezpečí, že nebudete vědět, čemu nebo komu máte věřit. Je přímo elektrizující a pohlcující.
Corvina je velice zajímavá hlavní postava (typově mi připomíná Wednesday). Hlavní hrdina Vad je záhadný jako hrad v Karpatech a se svými majetnickými výstupy se do tohoto pochmurného prostředí skvěle hodí. Jejich zakázaná přitažlivost a jiskřivost jsou úžasné.
Největší problém jsem měla se spicy scénami. Některé (dost opakující se) výrazy by podle mého názoru měly být v romantické knize zakázané, protože dokážou scénu úplně zazdít, jako se několikrát přesně stalo. To je výtka mířící k překladu - taková škoda.
Zpočátku se mi příběh četl skvěle, ale postupně jsem narážela na přibývající otázky, ke kterým kniha poskytuje jen omezené nebo žádné odpovědi. Finální rozuzlení mě úplně neuspokojilo, přišlo mi trochu useknuté.
I když je Gothikana uzavřený příběh, autorka si nechává lehce pootevřená vrátka. Třeba někdy ještě najdu své odpovědi...
Přesto musím připustit, že mě Gothikana moc bavila a považuju ji za ideální podzimní čtivo pro všechny, kdo se nezaleknou tajemna, místy strašidelného prostředí se zaprášenými andělskými sochami a temné školy, kde lidé trošku ztrácejí rozum.. Chcete se bát spolu s nimi? Kdo by odolal?
"Ľúbila ho ako zimu, rozhodne a odovzdane. Ľúbila ho nemenne ako leto. Ľúbila ho so všetkou zúrivosťou prírody."
Foxglove začíná přesně tam, kde Beladona skončila. Kniha má stejně ponurou, gotickou atmosféru, udržuje si napětí a postupně odkrývá tajemství jednotlivých postav. Je to taková kombinace romantické fantasy a historické detektivky.
Máme tu vyšetřování další vraždy na Thorn Grove, bratrskou rivalitu a nenávist mezi Smrtonošem a Osudem, a také se blíže seznámíme s Blythe, která podobně jako její sestřenice nikomu nedaruje nic zadarmo.
Přesto musím připustit, že Foxglove zdaleka nedosahuje kvalit Beladony. Na mě to působí jako takové přemostění mezi uzavírajícím se příběhem Signy a jako úvod do příběhu, který bude následovat v další knize.
První polovina byla utahaná a místy měla hluchá místa, zároveň se tu kombinuje tolik motivů, až to jako celek nepůsobí moc kompaktně. Ale čím víc se schyluje k závěru, tím příběh nabírá na obrátkách a tím víc mě bavil.
Konec mě navnadil na pokračování, narýsovala se tu krásně nenávistná dvojice, ústřední postavy pro další díl. Na jejich příběh jsem ohromně natěšená! Hodnotím 3,5/5
Nejvyšší čas se s Phoenixem rozloučit.
Už předchozí díl byl znatelně slabší než úvodní trojice a tento ho ještě překonává. Bohužel ne v pozitivním smyslu.
Romantika letem světem, trochu plochá, trochu nudná.
"Až mi příště chlap řekne, že není dobrý člověk, budu věřit, že pro to má pádný důvod."
Tma pod srdcem se mi četla mnohem lépe než Světla nad močálem. Tato kniha má dynamiku, vtip, nadhled a spoustu akce. Lena se mi se svými sarkastickými hláškami a mentalitou zamlouvala. Přesto na mě příběh místy působil stroze. A milostná linka byla poněkud těžkopádná.
"Jsou situace, kdy jediný způsob, jak zachovat chladnou hlavu, je uříznout si ji a schovat do lednice."
(SPOILER) „Ani kdybys mě prosil na kolenou, ani kdybys umíral v strašných bolestech, ani kdybys mě nutil násilím... Mě se nenadýcháš!”
„Počkám si, až mě o to sama poprosíš.”
„Její zorničky byly jako černé pijavice. Vetřely se do mojí duše, zahryzly se a sály intenzivněji než ta odporná havěť. Dusila mě, dokud se sama nerozhodla, že mě utýrala dostatečně a potom mě velkodušně nepustila. Okamžitě jsem se zhluboka nadechl."
Pokračování Tenebrise nás přeneslo na další generaci, příběhy dalších dvou králů. Obě dějové linky se mi líbily, byly místy vtipné, místy dojemné, místy to jiskřilo, místy se bojovalo. Králové se svými dominantními, žárlivými výstupy dostávají od svých drahých poloviček celkem slušně na frak. Chemie obou páru byla velmi dobře zpracovaná a uvěřitelná.
Příběh Dariuse a Amélie zachycuje sympatický hate-to-love přerod a volbu mezi dvěma bratry. Vztah Naevuse a Sil zase dozrává z celoživotních parťáků, takřka sourozenců v životní partnery.
Celkově mě kniha i přes určitou predvídatelnost zaujala mnohem více než první díl.
"Jsi moje královna energie, moje hvězda v temnotě. Pro tebe budu bojovat za náš svět, dokud moje věčnost nepomine."
Námět byl zajímavý, proces získání energie nevšední, ale fantasy svět bych si představovala propracovanější, moc detailů jsme se o něm nedozvěděli. Škoda, narážek na "náš svět" v knize padne dost.
První část knihy se věnovala Brisovi a Stelle. Tento příběh mě nechával dost chladnou. Pohnutkám Stelly jsem vůbec nerozuměla, přidala bych její postavě víc sebeúcty. Příběh byl psaný stroze, uspěchaně a bez většího napětí se vše odehrávalo ráz naráz. Úvod chyběl úplně. Ještě v polovině knihy jsem byla rozhodnutá pro velmi nízké hodnocení.
Druhá část, která se věnovala Maxovi a Kat, mě zaujala mnohem víc. Tyto postavy byly psychologicky propracovanější na mnohem menším počtu stran. Bonusová kapitola o Nuntiovi a Auroře mě přesvědčila, že sáhnu po pokračování.
Čekala jsem od Tenebrise víc. Myslím se, že napsat dva příběhy na 220 stran je zbytečně ambiciózní nápad.
"Člověk musí dát prostor naději. Vždycky. Nemám teď žádné řešení, ale slibuju, že se nikdy nepřestanu snažit."
Zvrácená pouta jsou čtivé pokračování, láska a sebeobětování vyhnané až na hranu (části s rozvíjejícím se vztahem hlavních hrdinů byly skvělé), ale.. Děj se místy zbytečně táhl, místy naopak byl zbytečně strohý. Z konce cítím rozpačitost, vypořádání s Aryou bylo strašně jednoduché. Knize by prospělo i více Finna z předchozího dílu. Brie byla místy strašně nerozhodná.. no nemyslím, že to je nejlepší adept na vládce. Také mi chybělo takové to udržované tajemno z prvního dílu.
Náměty se tu strašně rychle míhaly bez dostatečně logické provázanosti.
Ale kdybych tvrdila, že mě kniha nebavila a nezhltla jsem ji, byla bych nespravedlivá, proto přes všechny nedostatky dávám 4*. Fakt mě to vtahlo a nutilo číst a číst dál.
"Ty jsi ale pěkný ptáček.. Ano, ano, jsi ten nejkrásnější ptáček."
Magie havranů je milý, pohádkový příběh určený spíš pro mladší čtenáře.
Vyzvihla bych originální pojetí víl, které jsou zobrazené jako marnivá, sebestředná a zlomyslná stvoření. Myslím si, že by knížce prospělo o pár stran navíc a trošku propracovanější děj, ale rozhodně mě příběh portrétistky Isobel a podzimního prince bavil.
Polámaná loutka mě baví, je čtivá a tajemství střídá tajemství. Jsem ještě zmatenější než z prvního dílu. Logika si vzala úplně dovolenou, chování postav je jako z jiné planety. Je to osobité temné čtení, které rozhodně nesedne každému.
Neurazí, nenadchne. Poměrně čtivá jednohubka. Škoda zbytečného natahování a tak rychlého závěru. Hlavní hrdinka je jako z jiného světa, zato Gabriel super zajímavá postava.
Očistec je fenomenální jízda plná silných emocí! Vtahlo mě to neskutečně a první polovinu knihy jsem dojetím obrečela. Několikrát! Což se mi moc nestává.. Neskutečně chytlavé čtení nabušené silou, láskou a přátelstvím. Závěr mě naprosto strhl a navnadil k pokračování této překrásné série.
Sedmé nebe je překrásně napsaný příběh s barvitými popisy, plný asociací, který se čte sám. Takhle citlivý a něžný vztah, jako je mezi Ellie a Kassielem, jsem snad nikdy nečetla. Krásné, dojemné, plné citu. Ani mi nevadilo, že v prvním dílu není tolik akce a zvědavě se vrhám na pokračování.
Že se mi velmi líbí domácí prostředí, autorčin čtivý styl psaní a sympatické postavy, ukázal už první díl. Tenhle je ještě o něco lepší, kromě velké dávky akce je příběh doplněn o pořádnou dávku ironickeho humoru hlavní hrdinky.
Jedním slovem.. Hloupé. Pořád jsem se nerozhodla, jestli se hloupěji chová Liam nebo Jessica.
Rozhodně je to čtivá kniha, ale obsahem mě vůbec nechytla.
(SPOILER) Kniha byla pro mě velkým zklamáním. Naprostá absence děje, celou knihu lze shrnout jedinou větou.
Postavy nesympatické a myšlenkové pochody Julie, noo, to byla taková "sportka-loterie". Bradovy úvahy na téma polyamorie - zajímavý náhled na tento životní styl a pro mě to nejzajímavější, co kniha obsahuje.
Ani autorčin poměrně čtivý styl psaní to nezachránil..
Pokračování této originální temné romantasy nás přivádí na stranu nepřítele - do tábora armády Čtvrtého království, která v žádném případě nenaplňuje Aurenina očekávání. Navíc mezi Auren a velitelem Ripem začíná vznikat napětí a hmatatelná chemie.
Třpytivá obsahuje více politikaření, více úhlů vyprávění, nové zajímavé vedlejší postavy a nové informace ohledně fungování světa a fae.
Pořád trvám na tom, že kdo má v oblibě knihy Armentrout, má poměrně slušnou šanci, že mu sedne i tato autorka. Děj má většinu knihy pozvolnější tempo. V popředí se nacházejí pocity hlavní hrdinky, která není dokonalá a teprve na začátku své cesty a sebeuvědomění.
V čem se ovšem autorky diametrálně liší (zatím a doufám, že se to brzy zlomí), je přístup ke spicy scénám, kterými první dva díly rozhodně šetří. Navzdory skvělému jiskření v táboře mezi hlavní dvojící jsem od společných týdnů strávených v jednom stanu čekala větší / hlubší sblížení.
Poslední třetina knihy je fantasticky skvělá a akční. Kromě Midase se objeví další vládce - král hniloby. Konečně! Země se třese v základech..
Závěrečný zvrat jsem tušila, i když mě nakonec vlivem několika událostí stejně překvapil. Konec knihy nás zastihne v tu nejzajímavější chvíli (už zase).. Naštěstí prosinec je za dveřmi a s ním i pokračování.
Za mě je Třpytivá o trošku lepší čtení než Pozlacená - především zásluhou druhé poloviny. A jedním dechem dodávám, že už první díl se mi líbil.
4,5/5