Bubo19 komentáře u knih

Tento týden moc na čtení nejsem naladěná, ale sáhla jsem po Backmanovi jako po jistotě a tento autor mě opět nezklamal. Nevím, jak to dělá, jeho knihy se na první pohled tváří, jako vtipné, ale přitom je v nich spousta každodenních myšlenek většiny z nás a velká porce životní pravdy. Možná je to tím, že se autor nebojí zmínit věci, o kterých často přemýšlíme, jen je nemáme potřebu sdělovat nahlas. Příběh je ve své podstatě smutný, ale vše je líčeno s lehkostí a nadhledem, takže se kniha čte výborně a já ji můžu jen doporučit.

"Musíš pochopit, že když tam tak stojíš nahoře, v jednu vteřinu jsi skutečně připravena skočit. A když si v tu chvíli troufneš, tak skočíš. Ale když budeš čekat, nikdy na to nedojde."
"Smrt je nejvyšší forma bezmoci. Bezmoc je nejvyšší forma zoufalství."
"Vesnice u silnice mají tu zvláštní vlastnost, že vždycky vymyslíte stejný počet důvodů, proč odjet, jako výmluv, proč zůstat."

52 24.09.2022

Tentokrát začnu od konce, dávám tři a půl hvězdičky, protože jsem se od knihy nemohla odtrhnout, ale... Zatímco první půlka se mi líbila hodně, vyšetřoval se v ní děsivý případ a nic moc dalšího se neřešilo. S druhou polovinou knihy tomu byl konec, v příběhu převládly osobní problémy Laury a vyšetřování najednou bylo málo jako šafránu. Mám prostě ráda detektivky, kde se řeší případ, a ne pohnuté životy hlavních postav. A pak mi nesedl úplný závěr, nechci nic prozrazovat, ale nechápu, že se s vyústěním případu všichni spokojili a uzavřeli to takto jako vyřešené...

51 08.06.2023

Druhý díl se mi líbil ještě víc než první. V knize najdeme prosluněné jižní Švédsko, poklidné vyšetřování vraždy a k tomu navíc spoustu starožitností. Prostě pohodové čtení na konec prázdnin. Jen mě mrzí, že tento díl vypadá jako poslední.

50 23.08.2023

Tato knížka je důkazem, že někdy stačí pár stran a autorka dokáže vystihnout přesně to, co chce. Přestože je téma Magdaleniných prádelen v Irských klášterech velmi citlivé, v knize je vše vylíčeno tak nějak obyčejně na životě jedné "normální "rodiny, jejíž otec se rozhodne, jak bychom dnes řekli, vystoupit ze své komfortní zóny. Závažné otázky jsou v dialozích jen naznačeny, tak jako zoufalá situace žen v klášterech. A jak to celé dopadne, nechává spisovatelka na fantazii každého čtenáře.

50 12.08.2023

Tušila jsem, že to nebude pohodové čtení a knihu jsem si chtěla dávkovat, jenže paní Mornštajnová píše tak poutavě, že jsem ji nakonec přečetla během pár hodin. Jedna z možností, jak to mohlo dopadnout, kdyby byla revoluce v roce 1989 potlačena, proč ne? Doba plná omezení, příkazů, zákazů a udávání. Příběh je vylíčen na životě matky a dcery, které byly danou situací opravdu hodně zasaženy. Nejvíc mě však na vyprávění zasáhly promarněné šance na pochopení a špatná načasování. Pro mě to byl silný příběh.

49 21.11.2021

Příběhy o kovbojích mě nikdy nelákaly, ale na databázi jsem narazila na skvělé hodnocení této knihy, tak jsem se rozhodla, že to zkusím a příběh Monte Walshe, největšího znalce koní v Americe, si přečtu. Kovboje jsem znala jen z pár filmů, kde borci s klobouky a kolty proklatě nízko u pasu popíjeli v hospodě, občas se poprali a občas to skončilo přestřelkou. I v této knize kovbojové, když dostali výplatu, většinu utratili v nejbližší hospodě a patřila k tomu i nějaká ta rvačka. Ale jinak to byli opravdu borci, kteří tvrdě pracovali v často hodně drsných podmínkách, nestěžovali si a měli velký smysl pro spravedlnost.
Smekám před nimi a smekám před autorem, který tak skvěle popsal tvrdý, často osamělý, ale svobodný život kovbojů, a také dokázal vystihnout blížící se konec tohoto řemesla na počátku 20.století. Vůbec jsem nečekala, že mě zrovna příběh o kovbojích tak dostane. Jasných pět hvězdiček.

49 05.04.2021

Po autorčiných detektivkách, které mi úplně nesedly, jsem zkusila tuto knihu. Rozjezd byl sice pomalejší, ale pak už to bylo psycho a já nemohla přestat číst. Asi jsem čekala více konfrontací mezi jednotlivými členy rodiny, ale i tak jsem spokojená. Zajímavý byl ten kontrast mezi poklidnou první částí a pokračováním, kdy se ten pečlivě stavěný domeček z karet hroutí. Taky se mi líbily verše, které uváděly jednotlivé části, ty byly hodně trefné.

48 05.06.2024

Knihu jsem si půjčila na základě kladných hodnocení mých oblíbených, ale musím přiznat, že prvních padesát stran jsem se nemohla začíst. Pak mě ovšem příběh osudem zkoušené Viktorie chytil a nepustil až do poslední stránky. Kniha popisuje život po druhé světové válce v malém městečku v USA a ukazuje rozdíly, které ve společnosti tehdy panovaly. Po prvních přečtených stránkách jsem netušila, že příběh na mě tak silně zapůsobí. Jasných pět hvězdiček.

48 04.02.2024

Nová série a opět skvělá detektivka z mého oblíbeného Islandu. Příběh, který se odehrává před vraždou, je napínavý až děsivý. Vyšetřování probíhá svižně a Týr je sympaťák, stejně jako jeho kolegyně. Yrsa drží laťku stále vysoko, dávám pět hvězdiček a těším se na další díl.

47 23.10.2024

Další zajímavá kniha, která popisuje kousek z historie naší republiky. Příběh se odehrává v Krušných horách, začíná před první světovou válkou a končí po té druhé, což byla pro tuto oblast hodně pohnutá doba. Autor nám ukazuje, že nic není černobílé, a jak už to bývá, špatná rozhodnutí těch nahoře odnesou vždycky ti obyčejní lidé. Kniha krásně plynula, při popisech Chaloupek a okolí jsem měla chuť aspoň na chvíli je v době první republiky navštívit. Někdy bylo ale v knize těch popisů až moc, proto strhávám jednu hvězdičku.

47 05.05.2024

Z této knihy jsem nadšená, autor poutavým způsobem popsal Camino ze všech stran, od typu cesty, přes popis krajiny, počasí, ubytování, jídla, až po pocity poutníků. Nechyběly ani informace o historii různých míst a celé pouti. Kniha je opravdu zajímavá, navíc se krásně četla, a s přibývajícími kilometry se objevila i spousta myšlenek od jednotlivých poutníků. Ještě musím napsat, že autor v knize zmiňuje hodně lidí, ale tím, že uvede ke každému, kdo se delší dobu nevyskytuje, nějaký dovětek ve stylu "doktor, který mi ošetřoval koleno", jsem se v postavách orientovala dobře. Na knize jsem zkrátka nenašla žádné nedostatky a můžu ji jen doporučit, a to všem, ať už se na Camino chystají, nebo ne.

"Na cestování mě vždycky bavilo, že i dobře naplánovaná výprava vystavuje účastníky naprosto nečekaným situacím. A o špatně naplánované výpravě to platí dvojnásob."
"Původně jsem chtěl cestovat po světě a poznávat lidi. Pak jsem ale zjistil, že se stačí usadit na caminu a celý svět přijde za tebou."
"Camino je takový dětský tábor pro dospělé."
"Než se začneš zabývat nějakým problémem, vždycky by ses měl zamyslet nad jednou otázkou: Bude se to postupem času zlepšovat, nebo zhoršovat?"
"Snažím se nepřeceňovat vliv okolí na moje pocity. Je pohodlný říct, že se máš blbě kvůli vnějším okolnostem. Tvoje pocity jsou ale v první řadě výsledkem toho, jak k těm okolnostem přistupuješ ty sám."
"Přišlo pozdní odpoledne a spolu s ním také čas, kdy mi sluníčko zase svítilo přímo do obličeje. Camino skutečně vede prakticky pořád na západ, takže je to takhle každý den, pokud tedy zrovna neprší nebo špatně neodbočíte."

46 18.08.2024

Pěkná kniha o vzniku Koňských knihoven v USA. Příběh nás zavede do chudé části státu Kentucky v polovině třicátých let, kde se vznik knihoven provozovaných ženami, setkává se spoustou pochybností. Nakonec sice u velké části obyvatelstva vítězí touha po nových poznatcích a taky po zpestření jednotvárného těžkého života, ale i tak čeká hlavní hrdinky spousta překážek. Závěr soudního procesu mi sice přišel zvláštní, ale jinak se mi kniha hodně líbila. Jen mi při čtení bylo líto, že už se dnes děti na knihy netěší, tak jako před devadesáti lety.

46 11.07.2023

S řeckými jmény se setkávám v našem regionu už od školy docela často, ale nikdy jsem neuvažovala, co museli tito lidé, nebo spíš jejich rodiče a prarodiče prožít. Jak asi musí být náročné zvyknout si v zemi s úplně jiným jazykem, abecedou, krajinou, životním stylem i zvyky. Jak musí být těžké přijmout, že vás v rodné zemi nechtějí, a když už by pak byla možnost vrátit se zpět, zjistíte, že se realita značně liší od toho, o čem jste tolik let snili. Zajímavá kniha, která se čte skvěle, jen musím upozornit, že po přečtení závěrečné porevoluční části budete mít chuť vyrazit na některý řecký ostrov.

46 11.06.2022

Další krásná kniha odehrávající se v Přerově a jeho okolí. Tentokrát jsme se podívali do Předmostí v druhé polovině čtyřicátých let minulého století. I když osudy jednotlivých postav nejsou zrovna radostné, autorka píše takovým malebným stylem, který se krásně čte a dokáže i hluboce zasáhnout. Hned se pustím do čtení třetího dílu.

45 29.01.2025

Zajímavá kniha o ženách, které pilotovaly za druhé světové války letadla v Anglii. Opět jsem se dozvěděla spoustu nových informací, o kterých jsem neměla ani tušení. Příběh o Skye, její rodině a přátelích byl poutavý a napínavý. Hvězdičku jsem ubrala, protože v některých částech bylo na mě až moc romantiky a přišlo mi, že se situace opakují, ale jinak to byla krásná kniha, kterou mohu jen doporučit.

45 10.09.2024

Kniha je to sice poměrně útlá, ale když si představím, že ji autor napsal ve sto letech, je to úctyhodné dílo. Eddie popisuje svůj život od spokojeného dětství, přes hrůzy a krutosti války a koncentračních táborů, až po znovunalezení svého štěstí po narození syna. Kniha je to velmi působivá. Nutí k zamyšlení nad tím, jak si často nevážíme svých životů a často si je zbytečně ničíme a ztrpčujeme.

"Život je krásný, když mu to dovolíš."
"Prosím, nezapomeň být každý den šťastný, a také činit šťastnými druhé."

45 01.06.2023

Tato autorčina kniha se mi zatím líbila nejvíc. Šifrování mě vždycky fascinovalo a o Bletchley Parku jsem samozřejmě slyšela, ale vůbec jsem netušila, co všechno práce v něm obnášela. Autorka se nezabývá jen šifrováním, ale všemi činnostmi, které na sebe navazovaly, a jedna bez druhé by nefungovaly. Vše poznáváme prostřednictvím tří hlavních hrdinek, každá je úplně jiná a za normálních okolností by se nikdy nesetkaly, ale je válka a je třeba prolomit šifry nepřítele, takže rozdíly jdou stranou a všichni táhnou za jeden provaz.
Příběh je zajímavý, napínavý, co víc si přát. Líbilo se mi i to, že autorka na závěr vysvětluje, které skutečné postavy ji inspirovaly, ale také co si upravila pro knihu a ve skutečnosti bylo jinak. Určitě doporučuji přečíst.

45 09.02.2023

Dlouho jsem odkládala čtení této knihy, ale nakonec jsem byla překvapená, jak moc se mi líbila. Příběh se odehrává v Alabamě v polovině 30.let a řeší se v ní rasismus, rovnoprávnost mužů a žen, a také finanční problémy části obyvatel, ale protože je vyprávěn osmiletou dívkou, ústředním motivem knihy je snaha zjistit, co dělá tajemný soused, který nikdy nevychází z domu. Při popisech otce hlavní postavy jsem nemohla uvěřit, že byla kniha napsána v padesátých letech, klidně by mohl žít v dnešní době. Jsem opravdu ráda, že jsem se ke čtení nakonec odhodlala.

45 21.12.2022

Další krásná kniha od Fredrika Backmana. Jeho příběhy na mne působí jako pohlazení, kolikrát se přistihnu, že se u čtení usmívám, nebo mám v očích slzy, což se mi moc často nestává. Do svých knih si vybírá netuctové hrdiny, ale ukazuje na nich, že máme všichni podobné pochyby, starosti i radosti.
Teď jen doufám, že jsem zvládla pravopis a použití slova svůj, aby mi Elsa nemusela příspěvek opravovat červenou propiskou.

"Mně je k čertu ukradený, v co věříš, ale v něco věřit musíš, jinak se můžeš rovnou na všechno vykvajznout."
"... dospělí jsou obecně vzato lidi a lidi jsou obecně vzato pitomci... dospělí kromě hloupostí udělali i mnoho dobrého...Podle babičky vtip spočívá v tom, že nikdo na světě není úplnej blbec, a není ani nikdo, kdo by blbcem nebyl aspoň trošku. A člověk by se měl snažit žít tak, aby se na téhle pomyslné stupnici co nejvíce přiblížil k pólu neblbců."

45 10.12.2021

Krásný příběh vyprávějící o knihách a lidech, kteří mají knihy rádi. Bylo to takové milé pohlazení. Myslím, že každý by občas potřeboval Knihonoše a Šašu.

44 04.01.2025