cathyblack komentáře u knih

Bravo! Konečně nějaká česká fantasy, která mne překvapila a zazdila mezi stránky svou hutností. Do toho jděte!

Číst Třetí ucho pro mne bylo docela překvapivě příjemné, přestože jsem se do Polovičního krále nemohla začíst, nedokázala se do příběhu dostat. Byla jsem nucena sáhnout po audioknize, to jen na okraj Nakonec mě i ten poslech, hlavně finále prvního dílu, rozdupal na maděru.

Třetí ucho jsem však hltala a užívala si všechno, co nabídlo. Od pěkných souvětí a povedených popisů až k postavám, ke kterým si čtenář během čtení prostě tvořil jakési pouto. I k těm, které nejsou zrovna na první pohled kladnými hrdiny. Proměna charakteru jedné z postav mi udělala radost, i když byla lehce předvídatelná. Ale já si tu proměnu sama přála. Nakonec to autor vyšvihl ještě o stupínek výše doslova božím epilogem. Svět byl vystavený dobře, jeho zákony fungovaly jak měly. Žádné zaškobrtnutí. Naopak, jsem strašně nalákaná na další díly a klidně si těch několik let počkám. Tohodle je trošku pro Česko škoda, chtělo by to překlad a někam za hranice.
Na druhou stranu, může to být jen naše a nikoho jiného. Takový ptačí národní poklad, co místo aby bořil mosty, tak je staví?



Doufám, že se pan Hamouz brzy vyšvihne mezi více zmiňované, oceňované autory a Ptačí srdce získá více fanoušků.

7 30.01.2023

Alternativní historie? Detektivka? Egypt? Steampunk fantasy?
To by mohlo být přesně pro mě, říkala jsem si. Když jsem knihu rozečetla, řekla jsem si, že mě asi baví. Na začátku totiž velkej tajem a pak totální masakr. Všichni jsou mrtví, Dave.
Zábava, dokud nepřišla Fátima, agentky ministerstva alchymie, kouzel a nadpřirozených entit. To je ta v bílém obleku, co ráda kouká ženskejm pod sukně v Zeppelínu. Samozřejmě je to ona, kdo musí ten prapodivný masakr vyřešit. Dostane otravně nažhavenou parťačku Hádii, co nemá pro zábavné historky hluboko do kapsy, to abychom si už tak štiplavé jídlo okořenili ještě o nepovedené bratránky a klasické buddy krimi může zakusit nové kulisy prostředí rozrůstající se Káhiry, kde na na tržištích a v slumech můžeš potkat prohnané džiny, ifrity, ale i spoustu dalších neuvěřitelných kreatur, kteří rádi pijí kávu, sází na velbloudí dostihy a při poslechu jazzu takňák upozorňují na to, že rasismus není košér a že feministickej progress je vrcholu blíže než tvoje manželka, byť se hodně snažíš. Detektivní linka uplně dech nevyrazí, ale celkově příběh působí jako dobře vymyšlené peklíčko pro všechny fandy klasických egyptských mýtů. Problém u mě nejspíš nastal ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že je to celé pokrouceným odrazem klasické anglické detektivky a těm já na chuť nepřišla. Občas i ten humor působil tak nepřirozeně a občas i nějaká ta postava (Hádia) byla plytká jako talířek pod šálek. Naštěstí - v téhle knize je tím hlavním hrdinou město samo a druhý housle hraje jeho životní tempo. Tím uznávám, že má pan Clárk představivosti nadmíru a že to celé má obrovský potenciál. Ale. Tam někde uprostřed té přelidněné Káhiry, tamhleten plechový enuch, to jsem já. Protože jsem si myslela, že se mi dostane aspoň trochu emocí. Navíc mi vůbec neseděl styl psaného textu. Já snad po Hamnetovi svůj hlad po nádheře textové ve fantasy neukojím. Asi si skočím do jiné sekce... Za dvě a půl z pěti hvězd, protože jsem bad robot :D

2 20.01.2023

Nádherně napsaný smutný příběh o jedné rodině, která žila kdysi dávno. Oceňuji lehké magično, které bylo podtrhnuto překrásným slohem. Četlo se to samo. Příběh, který určitě pošramotí srdce matek více, než pošramotil mě. Nejvíce oceňuji právě ten sloh, volbu slov.

Hamnet je jedinečný právě tak, jak originálně je psaný. Ta dávka neskutečně krásného slohu Vás pohladí po ztuhlé tváři jako pugét voňavých bylinek. Povzbudí Vás a zároveň konejšivě ukolébá do stavu klidu. Když to zkombinujete s magickou esencí příběhu samotného, vzniká nebezpečně zajímavá kniha, kterou by Vaše duše neměla ignorovat. Ona Vás totiž potěší na duchu i krásně provedená obálka. Co se týče příběhu o kterém jste již nejspíše četli a mnohé slyšeli, je pochmurný, to ano. Co taky může být horšího, než když se rodič musí vypořádat se smrtí svého dítěte. Ta obrovská bolest, ztráta a obrovská propast, která se začne nemilosrdně roztahovat a oddalovat tak členy rodiny, ta se Vás dotkne v takové míře, že jsem musela z příběhu na chvíli vyskočit. Knihu jsem přelouskala během několika hodin, onen způsob psaní mne držel ke knize přivázanou zvonivými řetězy dokud jsem neotočila poslední stránku. Onen příběh samotný by za takové pouto nestál, já se zamilovala do slov, vět, do řádků a odstavců. Do stránek samotných. S dobře zvoleným hudebním doprovodem (např. A. Farwell) jsem dovolila knize vstoupit do mé duše a tam si chvíli lebedit. Navzdory velmi smutnému tématu to bylo neskutečně příjemné čtení.

6 02.01.2023

Netradičně pojatá kniha o hledání smyslu života. Nejdříve jsem ji nemohla správně uchopit, později jsem se ji nerada zbavovala. Dočteno s úsměvem na rtech.

1 02.01.2023

Přiznávám, že jsem před mnoha lety četla několik Červeňákových povídek v Pevnosti. A už tehdy jsem ho podezřívala z toho, že je Howardovec. Po přečtení této knihy se ve svém přesvědčení jen upevňuji. Tenkrát mne nezaujal, protože mě nikdy nelákalo prostředí, kam své povídky zasazoval. Teď jsem po něm sáhla ze zájmu ho poznat blíže...

Ocelové žezlo mi bylo ale doporučeno jako vhodný, ba co nevjhodnější - start. Hlavní hrdina Ilja, toho času tělesně postižený, je zázračně vyléčen hnedle poté, co mu "ti zlí" vypálí vesnici, vyvraždí všechny známé. Unesou vesnickou krásku - jeho lásku - a chystají se ji prodat s několika dalšími "v kalhotách vyvolávajícími tvrdnutí" pannami do otroctví, v tom lepším případě. V tom horším skončí všechny coby dračí večere. Ilja samozřejmě slibuje pomstu...


Sám Ilja si Vás asi získá svou dobrou povahou, partička bohatýrů předpokládám humorem. Červeňák se v románu opírá o staré ruské byliny. Hraje si se staroruskou lidovou slovesností,, mytologií a reáliemi, musím však uznat, že velmi čtivým způsobem. Neštítí si sáhnout ani na Ódina či Aláha. Nelze mu upřít, že má velký smysl pro fabulaci a fantazie mu neklade meze. Pro drsné popisy a hlášky nejde daleko. Místy dosti peprné dialogy zpříjemňují "ony" historické pasáže. Velmi důležitou část příběhu tvoří právě samotné prostředí a doba, ve které se vše odehrává. Je poznat, že se autor vyzná v historii. Líbilo se mi, že nastínil i problematiku začínajícího vlivu křesťanství v rozporu se stále pevně zakořeněnými věroukami pohanskými či dokonce islámem.


Myslím, že se Ďurovi podařilo spojit klasické fantasy (sword and sorcery) atributy, jako jsou čarodějové či magické zbraně, bájné bytosti..., s pojetím příběhu pohybujícím se téměř na hranici historického románu. A v tom byl možná zakopaný pes. Protože historické, místní i náboženské zařazení příběhu mě nezajímá, vyhýbám se mu již od hodin dějepravy. Pokud bychom zůstali u náboženství pohanského, maximálně si sáhly na severské báje, asi bych se cítila v příběhu daleko více doma.

Děj je nabitý akcí a má rychlý spád. Je to čtivé a bitevní výjevy jsou jedna radost, pokud Vás tedy baví číst o všech těch střevách, hovnech a krvi kolem.
Asi někdy v budoucnu sérii dočtu, ale jestli se vrhnu na další autorovo dílo nevím. Nebylo to špatné, spíš se v tomto prostředí opravdu necítím spokojeně.

9 16.12.2022

Tahle útlá knížečka se na první pohled nezdá, nese v sobě mnohá důležitá poselství. Lásku k vědě a poznání, tuhle knihu beru jako lyrickoepickou ódu na ně. Dálepak je to další z katastrofických vizí, kdy to s námi a planetou nedopadne dobře. Knihy podobného rázu jsem již četla, ale nikdy jsem nepřemýšlela třeba nad vývojem cizí planety, kterou ovlivní člověk svou návštěvou. Za mě fajn scifi počteníčko na jedno odpoledne.

4 14.12.2022

Kniha pro fanoušky Carla Gustava Junga. Při koupi jsem omylem koupila něco, o čem jsem si myslela, že jsou doprovodné ilustrace k Červené knize.
Ale i tak nelituji. Kolik toho o sobě dokážeme prozradit kresbou? A může to fungovat jako terapie?

1 11.12.2022

Přečteno před delší dobou. Kniha je možná trošku slabší kniha ze série s Robertem Langdonem, ale oceňuji zasazení příběhu do Ameriku a jejich dějin. Konec trošku přepísklý, ale ja už se u Langdona nedivím. Když už po nějaké knize s této série sáhnete, víte pro co jdete. Trošku nerealistické, přesto čtivé a zajímavé. Napínavé jak Langdonovy kšandy.

4 11.12.2022

Vcelku příjemná povídka, kterou si dáte na jedno posezení u kávy. Příběh doprovazený krásnými ilustracemi.

5 11.12.2022

Kniha se mi nečetla dobře v tom vydání, ve kterém ho doma mám. (Paperback, Argo, filmová obálka). Pullman však vystavěl svůj svět ku mému obdivu. Kdo by nechtěl po dočtení mít vlastního démona? Doporučuji všem fantastům a doufám, že se brzy dostanu k dalším dílům.

3 11.12.2022

Dojemné čtení o pejscích. Doporučuji i film. Ani u jednoho nezůstalo oko suché.
Někdy my lidi dokážeme bejt pěkný svině.

17 11.12.2022

Krásná kniha plná fotografiíí herce, mafiána, zpěváka... nádhernýho chlapa. Za mě super knížka, koupeno ve výprodeji za 99 korun. Což je uplně zadarmo, za tu nádheru.

11.12.2022

Prostě Jeffery Deaver. Kdo jeho dílo zná, nemůže být překvapený. Opět skvělá zápletka a překvapivé rozuzlení.
Spící knihu hodnotím za jednu z jeho slabších knih. K. Dance mi moc nesedí, mám raději sérii s Lincolnem Rhymem nebo Calterem Shawem. Nicméně, stále si Jeffery drží pomyslné první místo mezi všemi autory thrilleru. Čtu ho již léta a doufám, že si jednou budu moci přečíst nový příběh s Lincolnem Rhymem.

2 11.12.2022

Pěkně zpracovaná kniha o lidech, kteří svými objevy změnili svět. Nejvýznamnější vědci, objevitelé. Krásně doplněná ilustracemi, fotografiemi.

1 11.12.2022

Děsně fajn věc pro všechny zvědavé fanoušky historie, umění a záhad.

1 11.12.2022

Tahle série je zvláštní. Chvílema mám pocit, že mě strašně baví a pak se u ní děsně nudím. Hlavní hrdina a jeho komplex spasitele, kamarád kůň, svět je promyšlený, příběh uplně neodsýpá a někdy se zastaví - ale plyne vcelku srozumitelně, nenáročně a navzdory tomu, že je to bichle jako kráva, čte se lehce, příjemně a nemám problém s tím, že se zase po letech k Sparkhawkovi vrátím. Ikdyž se o autorovi vykládá kdeco, nelze mu upřít to, že svými příběhy udělal né jednomu fantastovi fajn den.

3 11.12.2022

Nenáročný a vcelku zábavný sci-fi příběh o robotovi, který se nebezpečně podobá lidem. Taková fajn jednohubka. Robot sleduje po večerech seriály, jako každý druhý z nás. Postava Robokata je lidská, sympatická, připravená na to být nepřipravená a rozhodovat se na poslední chvíli. Přečteno před hrozne dlouhou dobou a stále jsem nalákaná na další díly. Bůhví proč je stále ignoruji.

1 11.12.2022

Proč se mi líbila? Tahle útlá knížečka je souborem nekolika milych povídek o lidech a hudbe. Povídky mi prisly trosku v oparu tajemna, ale pritom se tam nic nerealneho nedelo. Poslouchala jsem u toho vsechny zminene pisnicky a plula jsem na vlnach slov. Nejvíc jsem si uzila povidku o nadejnem muzikantovi, ktery nebyl moc pohledny, proto se rozhodlo, ze pujde na plastickou operaci. Cela hlavni zapletka byla dost legracni a ja se dost nasmala. Tohle cteni jsem si uzila, bylo jako pohlazeni a nalakalo me ke cteni dalsich Izighurovych knih. Na druhou stranu musim priznat, ze ikdyz se mi kniha moc libila, nezdala se mi byt majstrštykem nositele Nobelovy ceny za literaturu. Ale tesim se az na nejakej takovej narazim. Uz jsem si nejake dalsi jeho knihy vyhlidla: Kláru a Slunce a Pohřbeného obra.

Davriel Cane je jedna z dalsich postav, o kterych bych si rada precetla vice. Jak prisel k tem vsem svym demonum, ke sve sile, k Entite… ??? Neznam onu karetni hru, ale chtela bych si z toho sveta precist neco vic.
Nebudu ale o teto novele zvanit, abych vas nepripravila o onen pozitek z typickeho Brandona. Lehce predvidatelna zapletka a malo prostoru pro rozvoj postav mi nijak obzvlast nevadil, presto je to urcite na 3/5 zarivych hvezd. Ale to je ciste muj pohled na vec, nejsem totiz povidkovy typ.

2 11.12.2022

Přečteno v originále a odnesla jsem si z toho pocit, že jde o cosi mezi Beowulfem a seríálovými Vikingy.
A víte proč si knihu znovu přečtu česky? Protože: a) Orka: Snad poprvé jsem narazila na hrdinku, která by mne ničím neodrazovala. Krutým životem na severu zocelená válečnice, odaná matka a manželka, kterou v noci nenechají v klidu spát hříchy minulosti. Když jsou od ní její manžel a syn odtrženi, slibuje pomstu a za svým cílem jde - dá se říct hlava nehlava. “I am blood, I am death, I am vengeance.”Poslední dobou mě téma pomsty velmi baví, byť už na mě toho krveprolití je tedy v knize až někdy moc. V příběhu se mihnou ještě další dvě hlavní postavy a několik vedlejších, ke kterým budete chovat určité sympatie. Ale co nejvíc mě k českému překladu táhne je B) onen svět samotný. Autor u pouhé inspirace severskými mýty totiž nezůstal a stvořil svět, který mě navzdory severské zimě, která se ze stránek nemilostrdně tlačila, nenechal chladnou. Příběh, který sledujeme se odehrává několik staletí po Ragnaroku. Odkazy na tuto dávnou historii jsou nám podávány povětšinou prostřednictvím syna Orky, který se jmenuje Breca. On se ptá, rodiče odpovídají. Docela nenásilné podání, obzvlášť pro někoho, kdo si není jistý svou angličtinou a přesto se vydává na temnou stezku své příčetnosti. Mě se třeba líbilo, že po oné válce bohů zbyla na zemi spousta kostí pobitých bohů. Některé jsou malé, ty se používají pro ochranu a některé jsou velké, třeba jako lebka, ve které je vystavené prostě celé město. Zní to absurdně, ale v příběhu to funguje a mě spadla čelist. Dále mě zaujaly "Tainted - poskvrnění" - lidé, kterým v žilách putuje boží krev. Mají různé magické schopnosti podle bohů, můžou se měnit ve zvířata - například ve vlka, v medvěda. Společnost je loví a využívá jako otroky bojovníky. C) Překlad Romana Tilcera.

Aktualizováno po přečtení českého překladu: To co angličtina skryla do údernosti, Tilcer náramně česky vykreslil do mého úplného pochopení a taky to bylo trošku labůžo. Za mě moc fajn knížka, která se do dějin nezapíše, ale skvěle Vás pobaví.

2 11.12.2022