Cella komentáře u knih

Kdyby příběh skončil tak o sto stran dříve, byla by tahle (jak je tu často zmiňováno) oddechovka jako zástupce svého žánru bezchybná, poté už se příběh příliš táhl, čemuž vydatně napomohl víceméně dementní páreček Kerensa a Reuben. Nové začátky třicátníků jsou ovšem vděčné literární téma a obyvatelům pevniny se při čtení spolehlivě zasteskne po moři. Mohu bez výčitek svědomí doporučit. Pro lepší zážitek se hodí přestat číst ve chvíli, kdy pohřbí rybáře T. (spoiler!)

5 09.09.2017

Nejcennější na knize je určitě popis vzniku jednoho z nejúžasnějších českých domů. Zajímavě popsané jsou taktéž ony patálie dvacátého století. Jinak se mi kniha zdála celkem mizerná, ať už je autor sebeoceňovanější. A ty sexuální scény – fuj!

5 23.01.2016

Uživatel Jakear, můj blízký přítel, mi z očí do očí řekl, že jsem literární snob. No, nepopírám to, ale například Poslední aristokratku vážně nelze označit za četbu pro snoby. Je to oddechovka a ne že by občas nesklouzla na hranici trapnosti, ale tenhle typ humoru mi naprosto sedne. A tu cenu si dílo zaslouží. Ono pomyslné, prosté zjednodušení nálady je někdy stokrát užitečnější než to nejhlubší mravní povznesení. Až zase jednou přijdu zničená z našeho osobnost ubíjejícího gymplu, tak nesáhnu po Vojně a míru, ale po Aristokratce.

5 23.11.2014

Geniální dílo. Žádná lehká literatura, a to i navzdory mrtvolám zalitým krví, perverzním mnichům a milostné/nemilostné avantýře Adsona (snad to skloňuji dobře, proboha). Jméno růže vám výborně přiblíží mnoho teologických záležitostí i záhad a dva hlavní hrdiny, samozřejmě Viléma a jeho učně, si není těčké zamilovat. Když už jsme u Viléma... No není to frajer?(-:

Málem se bojím napsat, co si té knize vážně myslím. Upřímně, nijak mě nenadchla. Samozřejmě, má silné téma, silný příběh, a právě proto není její kritika nijak lehká. Jenže – ten překvapivý konec začínáte tušit již v půlce knihy, a to nejpozději. Někomu přinese mnoho nového a někomu nepřinese nic.

5 04.05.2014

Kdo nevěří v Járu Cimrmana, jako by nebyl Čech.

5 04.05.2014

Taťánin dopis je to nejkrásnější a nejúpřímnější vyznání, jaké jsem kdy četla.

5 30.03.2014

Čteno bohužel jen v elektronické formě. Obálky této série jsou totiž nádherné. Příběh Kateřiny opět čtivý a vtahující, čtenář ví, jak to vše dopadne, přesto doufá.... Osobně vidím Kateřinu jako oběť intrik u dvora, vzhledem k tomu, že o ní nevíme skoro nic, je podle mě trochu zlé dělat z ní děvku, která nepřemýšlí. Alison Weir je jistě poctivá autorka, ale k předchozím královnám byla laskavější.

4 12.05.2021

Trochu se nám to s Annou zaseklo. Rozhodně se ale nezmenšila čtivost! A. W. Je historičkou, která má rozhodně právo vyprávět historii, jak uzná za vhodné. Těším se na Kateřinu.

4 05.12.2019

Mnohem lepší než Rok kohouta. Život je někdy nádherný, ale většinou přesně takový, jaký jej paní Boučková popisuje. Ten popis martyria na úřadech by si měli přečíst na MPSV. Velmi oceňuji též popis světových událostí té doby, které si tak čtenář může lehce připomenout.

Úžasná kniha. Myslím, že madam A. by zcela jistě ocenila i filmový (seriálový) přepis knihy. Z toho úplně čiší ponurá a impresionistická nálada... Velký a smutný příběh navíc údajně skrývá autobiografické prvky.

4 29.03.2015

Klobouk dolů před panem Formánkem. Tohle dílo má snad všechny atributy smysluplné knihy. Výborně se čte, mnoho toho říká a navíc upozorňuje na problém, který pálí. Snad i tento příběh pomůže Čechům, aby se na alkoholiky přestali dívat jako na slabochy, kteří si nedokázali pomoci jinak než alkoholem. Černý drak vyvolává regulérní nemoc, a kdo to odmítá uznat, ať si s tou bestií v útrobách zkusí chvilku žít!

4 03.01.2015

Už dlouho obdivuji Formanův film a nezklamala mě ani inscenace mosteckého divadla (ačkoliv kdykoliv jindy mě tam "dorazili", a to ve špatném smyslu slova). Na knihu jsem byla samozřejmě velice zvědavá a jakmile jsem ji zahlédla v knihovně, neváhala jsem. Byl to neskutečný čtenářský zážitek a napadlo mě, že je snad i nedoceněná. Nechybí vtip, mráz v zádech ani téměř skutečné slzy na konci knihy. A když v jednom kuse vidíte před očima Nicholsona...

4 26.09.2014

Zvláštní, autobiografické, příliš obsáhlé. Toto zdařilé dílo obsahuje mnoho pasáží, které by obsahovat nemuselo (Saša potkal na cestě do vyhnanství asi čtyřicet lidí, což je asi pravděpodobné, ale kdo to má číst). Postavy se vám vryjí do paměti. A to hlavní poselství knihy – my Češi známe třicátá léta jako prvorepublikové období, období klidu před bouří, ale co se tehdy dělo v Rusku... Mělo by se o tom mluvit více. Autor věrohodně zobrazil tu zrůdu Stalina a jeho duševní pochody.

4 27.06.2014

Z toho mrazí. Doslova. Málokdo se odtrhne. Ten dvojí afgánský metr – buďme rádi, že žijeme, kde žijeme, a kdy tam žijeme. Z knihy čiší i neuvěřitelná pokora hlavního hrdiny. Oproti popisu na obálce si nemyslím, že kniha neobsahuje sentiment (je ho tam poměrně dost), ale copak je to na škodu?

4 27.06.2014

Krásná obálka, příjemný vzhled. Ano, ta kniha se krásně čte, doporučuji jednu povídku denně, a to před spaním. Pokud máte k dispozici kočku, vezměte si ji k sobě. Neurazí, potěší, nicméně nenadchne.

4 03.05.2014

Nikdy bych neřekla, že Tomáš Klus mimo jiné dokáže tak zpopularizovat ruskou klasiku(-: Krásné, stručné dílo, které se dá velmi lehce přečíst, ačkoliv bychom v něm cokoliv jednoduchého hledali marně.

Nesmírně chytlavá kniha. Děj má spád, nenudí, a čas od času vážně nevíte, zda se tohle vůbec mohlo stát (například autonehoda, kdy přijde Duncan o oko a Walt o život). Jenny Fieldsová je sympatická i nesnesitelná zároveň. Popisy všech postav jsou geniální, vidíte je před očima. Irving do díla vložil nejen srdce, ale i kus svých vzpomínek, což kniha přímo vyzařuje. Absurdní a děsivé, a vážně stojí za přečtení.

4 09.03.2014

Já nevím. Do mého vkusu se toto veleslavné dílo tedy netrefilo. Kniha se čte velmi těžce a děj nepostupuje nijak závratnou rychlostí. A ty milostné dilaogy Roberta s Marií... Snad je to chyba překladu.

4 08.03.2014

Už ten název(-: Asi jedna z nejlepších knížek od Fulghuma. Nikdo nedokáže psát o hořících postelích, přeceňovaných psech a zvracejících nevěstách tak, jak to dokáže R. Fulghum.

4 06.03.2014