cepina cepina komentáře u knih

☰ menu

Oběšencův vrch Oběšencův vrch Veronika Černucká

Tak tohle mě neskutečně bavilo a Tara opět nezklamala.
Nová detektivka od Veroniky Černucké mě dostala svým tajemnem, momenty překvapení, ale hlavně vtipnou Tarou, která si ví rady v každé situaci. Hlavně se mí líbily její trefné narážky na detektiva Vyskočila a patoložku Kalvanovou.
Příběh začíná v daleké minulosti, která předurčí osudy celé vesnice Polná. Poté pokračuje v současnosti, kdy na Oběšencově vrchu dojde k první vraždě. Proč a kdo vraždí? Má v tom prsty nadpřirozená bytost nebo obyčejný člověk? A jak k tomu náleží vrány? To jsou otázky pro soukromou vyšetřovatelku Taru, která přijíždí do Polné na žádost místního faráře. Sabaty jsou zakázané, přesto se zdá, že zákaz kdosi ze vsi porušuje.
V knize jsem si oblíbila nejen skvělou Taru, ale i některé další obyvatele vesničky. Držela jsem jim palce, aby vše došlo ke zdárnému konci a vyřešení případu. Lidé jsou různí, vztahy v rodině rodiny také, v této knize se to dokonale potvrdilo.
Mám ráda přesně tyto typy knih, kdy se minulost prolíná do současnosti, kdy se nepatrný detail odráží v budoucnosti a je zde více časových rovin.
Líbí se mi, jak Veronika umí vykreslit prostředí i charaktery lidí, mám ráda její knihy pro výjimečnou schopnost vyprávění, které není kostrbaté, ale naopak plynulé a přehledné. Kniha se dobře čte a stránky plynule ubíhají vpřed. Samozřejmě jsem chtěla vědět, jak to celé dopadne a hlavně kdo je pachatelem a jaký je motiv. Musím říci, že jsem to vůbec neuhádla, ani v náznaku by mě nenapadlo, kdo za tím vším stojí. Takže jsem byla napnutá od začátku až do konce.
Postav v knize je více, ale neztrácela jsem se v nich, naopak jsem bedlivě sledovala, jak a kam se budou vztahy i příběh vyvíjet.
Tři sta padesát stránek uběhlo ani nevím jak, za dva dny jsem měla přečteno.
Za mě s touto knihou velká spokojenost a plný počet hvězdiček. Už se těším na další knihu, ať už s Tarou nebo bez Tary. Ale s Tarou bych raději.

17.11.2023 5 z 5


Krev je voda Krev je voda Alena Jakoubková

Pěkně vypracovaný román pro ženy, který mi velmi připomínal mé oblíbené televizní Náměstíčko.
Příběhy jednoho malého městečka Vlčice v čele se dvěma drbnami středního věku, Klárou a Gábinou. O těchto dvou sestrách jsem četla poprvé, chvilku mi trvalo, než jsem se zorientovala, ale pak mě to neskutečně bavilo. Budu si muset dočíst zbývající knihy této série a dozvědět se o těchto dvojčatech něco dalšího, hlavně jak přišly ke svým detektivním schopnostem, jak to s nimi bylo v předchozích dílech.
Na knize se mi líbí humor, někdy až černý, obou představitelek, ale i jejich partnerů. Obě rády strkají nos, kam nemají.
Vlastní cukrárnu hned na náměstí, tak to všechno mají z první ruky a vidí téměř všem do talíře.
Více problematická Klára si stále neví rady se svým životem, respektive se vztahy. Do všeho se vrhá po hlavě, i do vyšetřování a hledání sestry. V lásce tápe mezi jistotou a bušením srdce. Neví, zdali se má rozhodnout pro přítele Miloše nebo pro soukromé očko Davida. Neulehčí jí to ani následující pátrání po své nevlastní setře, která zmizela neznám kam. Kamila je totiž vtažena do nekalé hry, do ohrožení se dostane i její přítel Matěj. Ten se vyrovnává s tím, že má manželku ve vězení a Pepina není zrovna vzorem čestnosti a cnosti. To ovšem není ani několik dalších lidí z městečka.
Rozehrávají se osudy obyvatel tohoto města, vynořují se různé zajímavé okolnosti a nejasnosti. Objevují se nové osoby a vztahy.
Velice mě bavily charaktery všech zúčastněných a dobře se mi četlo i o osudech lidí nejen z Vlčic. Nikdo nebyl černobílý, spisovatelka má skvělé vypravěčské schopnosti. Postav je tu více, ale neztrácela jsem se v nich, naopak jsem se chtěla dozvědět o nich co nejvíce. Kapitoly jsou členěny bez číslování, takže nic nerušilo a děj se plynule posouval dál. Zaujalo mě mi velké množství přímých řečí, které také nebyly na škodu. Hlavně pak konec jsem zhltla jako malinu, o napětí zde opravdu není nouze.
S knihou jsem velmi spokojena, líbila se mi a jsem zvědavá na další pokračování Kláry a Gábiny. Jak to dopadne s jejich vztahy a do čeho se zase namočí.
Skvělá oddychovka s prvky romantiky i detektivky.

26.09.2023 5 z 5


Svědectví oběšence Svědectví oběšence Ann Granger

Vynikající a velmi zdařilá detektivka ve stylu Hercula Poirota bez zbytečných násilností a potoků krve. Pravá anglická detektivka přesně jak od mistra Doyla.
Kdo má rád viktoriánské období a jak se žilo ve staré Anglii, ten si zajisté přijde na své. Jsou zde ukázány zvyky, mluva, počínání místních obyvatel, postavení žen ve společnosti, ale také zákoutí, prašné silnice a staré domy.
Příběh začíná přivoláním inspektora Benjamina k muži odsouzenému na smrt. Je vinný, i podle jeho doznání, prostě neustál svým emocím a udělal chybu. Jenže se chce podělit o událost, kterou spatřil před sedmnácti lety. Údajně viděl mladou ženu, která urdousila v domě starého pána. Ben mu nejprve nevěří, myslí si, že si chce pouze vyšetřováním oddálit popravu. Jenomže děsivé detaily jsou až příliš reálné.
Po cestě domů Ben potkává pod mostem mladou ženu s dítětem v náručí a tím se začíná odvíjet druhá linka příběhu. Kdo je ta mladá žena, co tam dělá a proč se ukrývá?
Ben je puntičkář a perfekcionista s dobrým srdcem, který chce za každou cenu dojít k vyřešení obou případů.
Ještě více mě ale bavila jeho žena Lizzie, která se pouští do vyšetřování a svým laickým pohledem a neotřelým chováním a názorem vnáší svěží duch do případu. Řekla bych, že v té době je nebývale moderní a odvážná. Nebojí se vyrazit do zmíněného města a vyhledat lidi, kteří by mohli vědět, kdo byl onen starý muž. I když může dostat sebe, služebnou i manžela do problémů. Může se vůbec po sedmnácti letech dojít k vyřešení?
Nedaleko odtud dochází k dalšímu úmrtí...
Styl psaní autorky mě bavil. Úplně jsem se viděla v dané době, vše je detailně popsáno, stejně tak charaktery lidí.
Byla jsem vtažena do této historické detektivky a moc mě bavila. Dýchla na mě ponurost zákoutí uliček a venkova devatenáctého století. Syrovost, chudoba tohoto prostředí a této doby. Prostředí bylo skvěle vykresleno, jako bych se tam právě ocitla-to se mi líbilo asi ze všeho nejvíce.
Tato detektivka mi neskutečně sedla, téměř tři sta stran uběhlo ani nevím jak. Vše do sebe skvěle zapadalo, vše bylo do detailu popsáno a vysvětleno.
Já jsem spokojena, příjemně překvapena a hodnotím všemi pěti hvězdičkami.

31.05.2023 5 z 5


Podívej se podruhé... Podívej se podruhé... Dagmar Digma Čechová

Opět Dagmar nezklamala, patří mezi mé oblíbené autorky. Četla jsem všechny její knihy, zdá se mi, že kniha od knihy je lepší a lepší.
Tento psychologický román vypráví o úspěšném spisovateli Oldřichovi, o to je ale méně průbojný a spíše introvert. Maminku už nemá, o to si je bližší se svým otcem, bohatým podnikatelem. Oldřichovi ovšem na majetku nezáleží, nechce se stát otcovým nástupcem ve firmě.
Na křtu poslední knihy se k němu nachomýtla o deset let mladší atraktivní žena Heda se zjevným zájmem ho získat. To se jí podaří a Oldřich se rychle zamiluje. Jenže to ještě netuší, jakou povahu Heda má. Během manželství se dozvídá, proč ho Heda tak uháněla a postupně poznává, co je Heda zač. Jak je vypočítavá a jak zdatnou manipulátorkou dokáže být. Psychicky i fyzicky ho týrá a Olda hledá východisko...
Hodně se mi líbily promluvy jeho imaginárního přítele Xavera, o kterém napsal více knih. Byly vtipné a trefné. Je to pro něj jediný kamarád, který mu v hlavě radí. Zajímavé byly i vsuvky z Olinových knih.
Postav se v knize málo, takže se v nich čtenář dobře orientuje. Kapitoly jsou kratší a gradují. Kniha začíná v minulosti a postupem čtyř let se dostáváme až do současnosti.
Charaktery postav se vyvíjí, hlavně u hlavního hrdiny Oldřicha. Hodně jsem mu držela palce.
Kniha je zajímavou sondou do života dvou lidí a zdánlivě šťastného manželství.
Plným právem dávám plný počet hvězdiček a doporučuji nejen ženám.

23.02.2023 5 z 5


Zpřetrhaná pouta Zpřetrhaná pouta Linda Castillo

Zase naprosto skvělá detektivka z pera Lindy Castillo.
Pro mě zatím šestá v pořadí, ale vím, že je zpětně dočtu všechny, protože mě opravdu baví.
Já prostě tu Kate zbožňuji čím dál tím víc. Tato knížka je z těch knih, od které se nechcete ani nemůžete odtrhnout, stránky se samy s lehkostí otáčejí. Měla jsem ji přečtenou za dva dny a to určitě vypovídá o její čtivosti. Moc mě baví hlavní postava i její vyšetřování.
Líbí se mi, že se pokaždé dozvím něco víc o minulosti a tajemství Kate Burkholderové.
V této knize se objevuje její dávná kamarádka Gina, se kterou se Kate seznámila po odchodu z amišského společenství před deseti lety. Díky ní se dostala na dráhu policistky.
Gina se dostane znovu do její blízkosti díky svému útěku a automobilové havárii. Ale hlavně kvůli svým nastřádaným problémům.
Gina míří postřelená ke své kamarádce Kate, protože ji nenapadá nikdo jiný, kdo by jí mohl pomoci. Po cestě ale havaruje...
Po nehodě ji nachází ovdovělý amiš Adam společně se třemi dětmi. Ginu zachrání, odveze ji na statek a zavolá Kate...
Kate z počátku Gině nevěří, objevují se staré křivdy a nejasnosti z Ginina soukromého i pracovního policejního života. Kate se dozvídá, že je Gina zapletena do korupce, kterou chtěla odhalit a zveřejnit a tím se dostala do nebezpečí života.
V tomto díle hraje hlavní roli i příroda a krutá zima-kalamita s obrovskými sněhovými závějemi. Úplně jsem cítila ten chlad a zimu, jako bych se brodila návany sněhu společně s hrdiny knihy.
Kate opět se díky své houževnatosti, vytrvalosti a policejnímu instinktu a i díky příteli Tomasettimu, blíží k vyřešení případu. Lze ovšem tento případ vůbec vyřešit ke spokojenosti všech?
Je pravda, že tato detektivka není až tak akční, jsou zde spíše vykresleny vztahy, ale vůbec jsem se nenudila. Postav je tu pár a všechny už mají dopředu rozdány své karty. Na jedné straně Kate, Adam a děti, na straně druhé zkorumpované oddělení policie. Někde mezi je Gina.
Cítila jsem velkou sympatii k Adamovi, je to prototyp správného chlapáka, který se nebojí zastat slabších a i když cítí nebezpečí, je ochoten se postavit nepřátelům. A i přes nepřízeň osudu se nevzdává. Pocítí něco k atraktivní Gině?
Líbí se mi Kateiny vsuvky a promluvy pensylvánskou němčinou. To knize dodává jedinečnost a tu správnou atmosféru.
Tato celá série je opravdu velmi povedená a těším se, až zase vyjde další díl. Plný počet hvězdiček je opět samozřejmostí.

07.05.2022 5 z 5


Nepečené dezerty Kateřiny A. Nepečené dezerty Kateřiny A. Andrea Čekanová

Čtivý a velmi povedený thriller od české spisovatelky nás zavede do jedné nóbl rodiny z vyšší společnosti. Jenže nic není tak, jak se zdá. Co se děje za zavřenými dveřmi a proč má Kateřina občas modřiny? Že by byla opravdu tak nešikovná, jak všude vypráví?
Kniha začíná založením deníku, ve kterém se Kateřina svěřuje se svými prožitky i s tím, co se opravdu doma děje, když nikdo manžela nevidí.
Deníku, který si píše v počítači, dá v souboru název Nepečené dezerty Kateřiny A., protože si myslí, že manžela nenapadne se do této složky podívat.
Kateřina si v deníku píše postřehy ze současnosti i z minulosti, proč a jak přišla ke svému manželovi Albertovi. Jako mladá dívka byla velmi nejistá a osamocená, matka se jí příliš nevěnovala, pila, otec nebyl a proto nebylo divu, že ji okouzlil bohatý a pozorný podnikatel.
Albert je ale v jádru nesympatický tyran se sklonem k násilí a výbušnosti, má rád jen a jen sebe. Ještě tedy svou sestru Alžbětu, ale ta za podivných okolností zemřela, stejně tak jeho bratr i matka.
V průběhu knihy začínají vyplouvat na povrch Albertova temná tajemství. Je to ještě horší, než by se mohlo zdát.
Kateřina je žena, která chce chránit vizi rodiny a své dvě dospívající děti a za cenu, že sama není ve vztahu spokojena a že se Alberta bojí a už ho vlastně vůbec nemiluje. Zůstává s ním ve zlaté kleci jen z pocitu velkého strachu a myšlenky, že není úniku.
Pak se seznámí se sympatickým Zbyňkem a chce začít svou situaci řešit, chce začít jinde, jinak a s někým jiným.
Postupně se dozvídá, že lidé v manželově blízkosti bez udání důvodu mizí a to hlavně lidé, kteří jsou pro manžela nepohodlní nebo někdy se dotkli Kateřiny.
Je opravdu manžel až takový psychopat, jak se zdá?
Myslím si, že konec je trochu nadsazen a přehnán, jinak je knížka snadno uvěřitelná a bez toho závěru by mohla být i pravdivá a ze života. Ukazuje a dotýká se problému domácího násilí na ženách a že opravdu může mít i ten nejbližší člověk dvě tváře.
Postav není v knize mnoho, velmi dobře se v nich čtenář orientuje, kapitoly jsou kratší, to mi vyhovuje.
Postavy se v průběhu knihy vyvíjejí, i když charaktery jsou jasně dané a karty rozdány hned od začátku.
Kniha se mi líbila, šokovala. Pro mě plných pět hvězdiček.

03.04.2022 5 z 5


Žena bližního tvého Žena bližního tvého Tony Parsons

Velmi poutavý a čtivý thriller z rodinného prostředí, který se hemží polopravdami a tajemstvím.
Psychologický thriller ve spojení s románem o síle lásky a poutu rodiny.
Kapitoly jsou krátké, což mi vyhovuje a líbí se mi střídání pasáží z pohledu Tary a Christiana.
Postav je tu méně, takže se v nich čtenář neztrácí a dobře orientuje. Jsou zde dobře vykreslené, v průběhu knihy se vyvíjí a mění.
Tara od začátku působí dojmem rozmazlené paničky, která neví co chce. Moc mi k srdci nepřirostla.
Zato Christian je sympaťák s velkým srdcem a ochránce rodiny.
Kniha začíná Tařinou pracovní cestou do Tokia, kde se seznámí s charismatickým cizincem a neodolá mu. Díky příležitosti a mírné opilosti spolu skončí v pokoji. Tara si ale až pozdě uvědomí, co všechno by mohla ztratit a dál nechce dál v intimním vztahu pokračovat. Má krásnou rodinu, hodného manžela a malého synka. Jenže Jameseovi se pokračovat chce a to velmi a začíná Taru schválně psychicky týrat a vyhrožovat jí. Tara se začíná bát, že se úlet provalí a rodina se rozpadne. Jak z toho ale ven? Vraždou?
Navíc se jí v práci přestává dařit, schválně jí někdo hází klacky pod nohy, Christian začíná něco tušit...
Nic nejde tak, jak by si Tara přála.
Knížka se mi četla velice dobře, měla jsem ji přečtenou za tři dny.
Částečně jako ze života, na druhou stranu ne zcela reálná, alespoň z mého pohledu.
V knize se střídají pasáže pohody a klidu s napětím a zvraty. Do poslední stánky jsem byla napjatá, kdo je pachatel a jak to dopadne.
Chvílemi jsem byla na vážkách, autor si mě pěkně povodil. Myslíte si, že už je vše jasné, ale není, nenechte se zmást.
Od tohoto autora jsem zatím nic nečetla, je třeba to napravit, určitě si od autora knihy brzy zase něco přečtu.
Musím říci, že knížku jsem si užila do poslední stránky, kniha mě bavila a příběh mě zaujal.
Dávám plný počet hvězdiček, za mě spokojenost.

05.03.2022 5 z 5


Neviditelní Neviditelní Vlastimil Vondruška

Tento dystopický román, který se dotýká současné pandemie, se mi četl velice dobře.
Líbí se mi sci-fi romány, takže jsem si čtení docela užívala a knihu měla přečtenou za pár večerů.
Připomíná mi to Young adult román, protože příběh je hlavně o mladých lidech, i když kniha není určena jen mladším čtenářům.
S panem Vondruškou jsem se setkala poprvé, nedá se mu upřít, že psát umí. Je to jasné a srozumitelné.
Oba hlavní hrdinové, kteří sotva dospěli k bráně dospělosti, se bouří proti nesmyslným vládním nařízením a hledají sami sebe.
Děj této knihy se odehrává v blízké budoucnosti, kde vše řídí technologie po Velkém resetu. Před několika desetiletími byla uměle navozena iluze konce světa a začaly se šířit poplašné zprávy o pandemii, která vůbec neexistovala. Tuto fámu úmyslně vytvořila vláda a zastrašovala lidi. Lidé byli biologicky načipováni, když byli nuceně očkováni. Nepřipomíná Vám to něco? Asi každému, kdo si to přečte, se vybaví současná situace s covidem.
Do toho je vložena láska čipované Klaudie k nečipovanému Robertovi.
Musím říci, že začátek knihy jsem si užívala víc, boje na konci knihy mě až tak do děje nevtáhly. Kniha mi připomíná sci-fi filmy jako třeba Divergence.
V knize jsou nastíněna čtyři různá pohlaví, každý se může rozhodnout, k jakému bude patřit. Většina postav se postupem času vyvíjí, charaktery ovšem zůstávají. V průběhu knihy úplně není jasné, komu věřit a komu ne. Dva hlavní hrdinové se perou s nástrahami a snaží se vymyslet, jak svět pro všechny změnit k lepšímu, bez nařízeních a čipů. Proti nim stojí fanatický Františ i otec Klaudie. Vše se začíná vyostřovat a lidé už nevědí, jak situaci řešit. Někteří lidé se chtějí vrátit k zavedenému životu, protože jiný ani neznají...
Konec knihy není úplně uzavřen, zřejmě záměrně-čtenář si má konec domyslet.
Mně se kniha líbila, je to spíš pohodové čtení, pro toho, kdo úplně nepropadl hysterii kolem pandemie. Každý si zde může vybrat něco, co ho osloví.

19.01.2022 5 z 5


Ohyb ledovce Ohyb ledovce Arnaldur Indriðason

Velice čtivá severská detektivka, která nemá hluchá místa. Baví mě hlavní hrdina, sympatický policista v penzi Konrád. Je to moje druhá knížka s tímto detektivem a baví mě čím dál tím víc. V knížce je popsán i jeho osobní život, jeho minulost a jeho vztah s otcem, jeho současnost a vztah se sestrou, synem, vnoučaty a láska k manželce. Ale i Konrád má své temné stránky a tajemství.
Trošku jsem se ze začátku prala se jmény, která jsou pro nás neobvyklá, ale během čtení jsem si zvykla. Z knížky na mě sálá atmosféra severu, je zde výborně popsána syrová příroda, chvílemi mi byla až zima. Nikdy jsem na Islandu nebyla, ale díky knize jsem si dokázala tu atmosféru i přírodu představit.
Postav se zde více, ale dobře jsem se v nich orientovala. Každá má svůj příběh i charakter, který je dobře vykreslen.
Kniha začíná nálezem těla muže, který byl pohřešován třicet let. Z vraždy byl odviněn muž, který nikdy nebyl odsouzen a až do konce života svou vinu popíral. Detektiv je na vážkách, chtěl by případ vyřešit, pořád mu straší v hlavě. Pak k němu přijde žena, která tvrdí, že její bratr tenkrát cosi viděl...To detektivovi nedá spát, tak i když je v důchodu, začne pátrat na vlastní pěst po této události. V tom mu pomáhá bývalá kolegyně Marta a snaží se mu vyjít ve vyšetřování vstříc.
V příběhu se dál promítá nevyřešená vražda jeho otce, o které jsme se dozvěděli již v předchozí knize. Přijde už Konrád na to, jak to tenkrát skutečně bylo?
Kniha se mi moc líbila, dávám plný počet hvězdiček a těším se na další knihu s tímto detektivem, protože cosi mi říká, že tato kniha určitě není poslední.

04.12.2021 5 z 5


Okno s dívkou a ptáčkem Okno s dívkou a ptáčkem Dagmar Digma Čechová

(SPOILER) Velice čtivý a poutavý román, který je reálný a snadno uvěřitelný.
Kniha je rozdělena do čtyř částí, z toho první část se odehrává v Normandii, kam byl poslán René, co by devatenáctiletý hoch, svou matkou.
René nezvládl udělat maturitu z angličtiny, proto je sem poslán za trest, ke svému otci, kterého téměř nezná.
René je z počátku vzpurný, do Normandie se mu jet nechtělo. Až když potkává dívku Gale a začne malovat, se mu začne v cizí zemi líbit. S dívkou tam zažívá svůj první milostný vztah, Gale mu pomáhá s angličtinou, René se prvně zamiluje. Pak se ale stane neštěstí...
Druhá část začíná po třech letech, kdy René úspěšně dodělal maturitu a vystavuje své obrazy, které se lidem líbí. S životem ale není moc spokojený, spíš se ještě hledá. Chtěl by vědět, co se stalo s dívkou z Normandie. Vydává se do Anglie a posléze do Skotka. Tam potká dívku Ruth, se kterou je mu dobře. Stále maluje a Ruth prodává jeho obrázky u sebe v krámku. Pak ale René zjistí, že nedaleko žije dívka, která je až neskutečně podobná jeho první lásce Gale. Je to opravdu ona a co se dělo v Normandii?
Třetí část je vyprávěna dívkou Gale o letech, který strávila se svou poručnicí v Normandii a neměla to tam právě zrovna lehké.
Poslední část je rozuzlením a vyústěním celého příběhu.
Kniha se četla velmi dobře, líbily se mi krátké kapitoly i střídání vyprávění a různé časové osy. Postav je tam méně, o to více je vykreslen jejich charakter. Nádherně je i popsáno prostředí Normandie i Skotska, až jsem tam nikdy nebyla, dokázala jsem si to velice dobře představit.
Hlavní hrdina René mi byl sympatický, hlavně pak jako starší, když už věděl, kam směřuje a co od života chce a očekává. Ráda jsem se s ním vydávala do vzdálených zemí a prožívala jsem s ním jeho dobrodružství.
Román se mi velmi líbil, dávám proto plný počet hvězdiček a doporučuji.

31.10.2021 5 z 5


Saudade Saudade Helena Žáková

Velmi pohodový, příjemný román, který voní dálkami a mořem.
Příběh začíná vyprávěním Toma, který se dostává do Portugalska jako řidič k rozmazlené holce Beatriz ze zámožné rodiny.
Z počátku je Beatrix nafoukaná, nesympatická, protivná holka, kterou ale okolnosti ohledně jejího původu změní. Nechci prozrazovat, ale týká se to hlavně toho tajemného deníku, který je nalezen...
Seznámí se s českou dívkou Magdalénou, která přijela do Portugalska na studijní pobyt a osudy všech tří hlavních hrdinů se ke konci spojí v jeden celek, který je překvapivý pro všechny.
Mezitím Beatriz s pomocí Magdalény i s pomocí deníku hledá své pravé já. Deník, který jí má zodpovědět otázky, na které touží najít odpovědi.
Zajímavý byl i příběh rybářů ze čtyřicátých let minulého století.
Moc se líbilo střídání postav ve vyprávění, jejich osudy a charaktery, ještě více asi vykreslení krajiny a přírody.
Úplně jsem v knize slyšela šumění moře, písečné pláže a zvuk muziky.
Postav je ve vyprávění tak akorát, takže jsem se v nich neztrácela, každá měla v příběhu své místo.
Saudade, které se prý nepřekládá, mi přišlo jako ve smyslu našeho slova na shledanou nebo měj se, buď dobrá.
Nádherný letní příběh, který se čte sám, hodnotím kladně a doporučuji. I když má kniha téměř 500 stran, není problém se začíst a přečíst ji za pár dnů, alespoň se naladíme zpátky k létu a sluníčku.
Určitě si přečtu i autorčinu prvotinu, která má ještě vyšší hodnocení, úplně se na ten Kypr těším :-)

06.10.2021 5 z 5


Tajemství paní Christie Tajemství paní Christie Marie Benedict (p)

Na knihu jsem byla, jako skalní fanoušek Agathy Christie, velice zvědavá a moc jsem se na ni těšila.
Neznám lepší knihu než jsou její "Černoušci."
Samotná kniha mě od začátku zaujala stylem vyprávění.
Příběh je psán ze dvou pohledů-samotné Agathy a pak jejího manžela Archieho.
Kapitoly jsou kratší, což mi velmi vyhovovalo, v postavách se čtenář neztrácí, není jich tam příliš.
Hlavní linka příběhu je popsána v anotaci, takže jsem předběžně věděla, o co půjde.
Agatha je líčena z počátku spíš jako důvěřivá žena, která jako Fénix na konci knihy vstane z popela. Z naivní podváděné ženy se stane silnou, sebevědomou ženou, přesně takovou, jakou ji čtenáři znají. Ze začátku kvůli Archiemu odsouvá své štěstí i dítě, jen aby se manželovi zavděčila, ke konci poznává, že její oběť byla marná. Archie je sebestředný sobec, který má rád jen sám sebe, postupně tedy i svou dceru. Nicméně se na nikoho a nic neohlíží a jde si tvrdě za svým.
Díky jeho románku a cílem se s Agathou rozvést, se zrodí ve spisovatelce důmyslný plán hodný jejímu spisovatelskému umění.
Věděla jsem, že Agatha se najde, přesto závěr knihy mě překvapil. Od začátku až do konce jsem sympatizovala s Agathou. O co jiný by mohl být její život, kdyby si vzala jiného muže, toho správného a milujícího. Ale třeba by se z ní nestala tak skvělá spisovatelka. Kdo ví...
Kniha se mi líbila, splnila má očekávání a dávám plný počet hvězdiček.

23.09.2021 5 z 5


Posedlost Posedlost Tony Parsons

Naprosto dokonalá detektivka, která má hlavu a patu, nepříliš postav, což mi vyhovuje, protože jsem se v nich neztrácela. Za mě pět hvězdiček je málo, protože v poslední době je to nejlepší počin, který jsem četla. Jsem opravdu nadšena a to se mi nestává zase až tak často.
Hlavní hrdina-sympatický vyšetřovatel Max, je zásadový a svou práci dělá s vypětím všech sil. Pro rodinu (dceru) a přátele by dýchal. Moc jsem mu fandila, je to přímý muž se smyslem pro spravedlnost a pořádek.
Případ začíná unesením mladé ženy, tento únos se zdá ale být omylem...Je unesena jiná žena než by měla? Jakou roli zde hraje spolubydlící a její milenec? To se budeme dozvídat postupně...Vše je úplně jinak, než se zdá.
Detektiv se dostává sám do nebezpečí, protože se na scéně objevují lidé, kteří mají co dočinění s drogami, prodeji žen a jinými nekalostmi. Nechci úplně prozrazovat děj, abych někoho neochudila o zážitek z této knihy. V této detektivce je vše co má být-napětí a hlavně zvraty, které udržují čtenáře v plné soustředěnosti. V průběhu dostáváme informace, ale myslím si, že nikdo nemůže předvídat, jak se to vyvine.
Knížku jsem měla přečtenou za tři dny, hlavně konec nabírá rychle na obrátkách a nejde přestat číst. Není to sice první díl série, ale i tak jsem věděla vše, co jsem potřebovala. Je to samostatný příběh. Asi by bylo lepší číst od první knížky série, aby čtenář věděl o životě Maxe. Ale nic nebrání ničemu, v knize je minulost popsána. S tímto spisovatelem jsem se setkala tedy poprvé a určitě si přečtu s chutí i jeho další knížky, abych se dozvěděla ještě více souvislostí z přechozího soukromého života vyšetřovatele a jeho dcerky, která je na svůj věk chytrá a bystrá. Jen její maminku jsem nemusela, o dceru nejeví moc zájmu, Scout mi bylo líto. Max se jí to snaží spolu s věrným psem a laskavou sousedkou vynahradit. Jsem zvědavá i na další díly série, zdá se mi, že zde nebylo zakončené, jak to dopadlo s vyšetřovatelkou Whitestoneovou. Jinak za mě plný počet a doporučuji.

17.08.2021 5 z 5


Nebezpečná zvědavost Nebezpečná zvědavost Ann Granger

Kniha mě upoutala svým názvem i obálkou, věděla jsem, že si ji musím přečíst. Opravdu mě nezklamala. Ještě jsem neměla možnost si přečíst detektivku z viktoriánské doby, ale teď vím, že určitě nebude poslední. Spisovatelka opravdu výstižně a poutavě popisuje prostředí anglického venkova z poloviny 19. století. Úplně jsem se tam viděla, příroda, prostředí, rozdíl mezi chudými i bohatými lidmi. Lidé byli barvitě vylíčeni, osoby nebyly ploché, naopak jsem přesně věděla jejich charakter i to, jak vypadají. Hlavní hrdinka Lizzie je prototypem moderní silné dámy, která se nebojí klást otázky a zarytě jít za svým. Byla mi velmi sympatická, ne tak její snoubenec Ben. Líto mi bylo Lucy, byla jemná, křehká a ve světě nástrah se příliš neorientovala. Je zde ukázáno, že dámy nebyly na stejné úrovni jako muži. Román se drží hlavní linky příběhu a to Lizzy, která se vydává dělat společnici dívce Lucy, která si myslí, že její dítě nezemřelo, jak jí všichni říkají. Ovšem nic není tak, jak se zdá...Nemůžu zmiňovat konec, abych něco neprozradila, vraha jsem vůbec neodhadla, i když možné náznaky byly, protože zde není příliš mnoho postav, takže se v nich čtenář dobře orientuje.
Knížka mě opravdu bavila, měla jsem ji přečtenou za dva dny. Mám ráda příběhy z více pohledů a osob, takže střídání vyprávění postav bylo přesně to pravé. Kapitoly nejsou dlouhé, což je také výrazné plus. Knize dávám plný počet hvězdiček a všem doporučuji,
Zjistila jsem, že to není první kniha spisovatelky, ale volné pokračování prvního dílu o Lizzie. Ten musím mít, jdu si jej hned dokoupit.

13.07.2021 5 z 5


Mizející země Mizející země Julia Phillips

Tuto knihu jsem přečetla na jeden zátah, což určitě vypovídá o čtivosti této knížky.
Hned zpočátku jsou unesena dvě děvčátka, tento únos se prolíná všemi příběhy této knihy.
Dvanáct kapitol je totiž rozděleno podle měsíců a v každém měsíci jsou ústředními postavami jiní lidé. Lidé, kteří se znají, jsou z jednoho města nebo jsou příbuzní.
Ke konci knihy se osudy postav (ne ale všech) začnou prolínat. Postav je tam opravdu větší množství, chvílemi jsem se v nich ztrácena. Nemohla jsem si tím pádem k nim vytvořit bližší pouto. Musím také říci, že ne na všechny otázky jsem dostala odpovědi. Zdá se mi, že některé příběhy nejsou ukončeny, takže nevím, co se s hrdiny toho příběhu stalo nebo proč vůbec byli do knihy vloženi, když pak dál o nich nebyla zmínka. To mi na knížce trošku vadí a také možná její ukvapený závěr na posledních pár stránkách. Doufám, že jsem konec pochopila správně, byl jen naznačen. Myslím si, že by kniha mohla mít určitě pokračování. Jinak jsem byla velmi spokojena a musím vyzdvihnout popis charakterů postav i krajiny, všechna místa jsem měla před očima. Knížku můžu doporučit, asi dlouho mi bude ležet v hlavě. Což určitě bylo cílem autorky.
Než thriller mi tato kniha přišla spíš jako drama nebo psychologický román.

30.05.2021 4 z 5


Samota Christlhof Samota Christlhof Veronika Rubínková

Tak tohle mě neskutečně bavilo...367 stran přečteno za 2 dny, nešlo se od knihy odtrhnout. Velmi mě bavily prolínající se časové linky a tajemství minulosti. Nejvíce se mi líbily kapitoly z historie, současnost o Roubalovi mi v knize přišla trošku rušivá. Legendy o čarodějnici i hledání pravdy Julia jsem četla se zatajeným dechem, potřebovala jsem se ta tajemství nutně dozvědět. Je zde výborně vykreslena doba, ale i místa, úplně jsem je před sebou viděla. Postavy jsou věrohodné, i když jich je v knize více, tak jsem se v nich neztrácela. Dávám 5 hvězdiček, opravdu jsem z knihy nadšená a doporučuji.

17.04.2021 5 z 5