cinapo komentáře u knih

Nádherný příběh, který mě naprosto pohltil a rozuzlení bylo pro mě tak nečekané, že jsem zůstala zírat s otevřenou pusou.

5 26.05.2019

Je šílené, čím vším prochází nejbližší nemocných a co všechno se odehrává za dveřmi rodin s takto postiženými dětmi/lidmi. Kniha je psané velmi poutavě a s humorem, ale to neznamená, že je v ní nouze o dramatické chvíle.
P.S. Koho téma zajímá a ještě neviděl, doporučuji shlédnout dokument "Děti úplňku". Neměla jsem slov.

3 12.05.2019

Skvělý náhled do mysli a života Japonců z pohledu našince. Pro mě velmi zajímavé informace.

2 07.02.2019

Naprosto miluju a jsem věrný fanošuk! :-D

4 02.02.2019

Náhodný nález v knihovně. Začala jsem číst aniž bych si o knize cokoli předem přečetla nebo se podívala na hodnocení (což, přiznám se, dělávám často). Měla jsem chuť na překvapení. A toho se mi bohatě dostalo. Nestačila jsem otáčet stránky, jak moc jsem se chtěla dovědět "o co tady ksakru jde". Veškeré nelogičnosti, nad kterými jsem kroutila hlavou se nakonec ukázaly jako logické a rozuzlení mě nechalo v údivu s otevřenou pusou. Hodně dobrý příběh a skvěle strávená sobota.

3 17.11.2018

Proč je smrt takové tabu? Jaké to je když se vám vaši blízcí mění před očima k nepoznání? Když vás už vlastní matka nepoznává a otec trpí hlubokými depresemi, protože ztrácí svou životní oporu, ženu, která se o něj celý život starala. Příběh o lásce a péči o nemocné rodiče. Příběh o zoufalství, vzteku a pocitu marnosti. A o tom, že sebeobětování není ta správná cesta. Kde je hranice, za kterou už nemůžeme jít, protože víme, že by nás to zničilo?
"Mami, umři už. Prosím Tě. Už můžeš jít... "

3 08.09.2017

Chtěla bych požádat komentující, aby prosím, označovali ve svých komentářích spoilery! Bylo by to vážně prima.

Stále ještě rozdýchávám první povídku "Oběť". Pravda, horory čtu málo, bojím se pak vystrčit v noci palec z pod peřiny, natož pak si zajít na záchod, takže načteno moc nemám. Ale budu statečná a dám si další. A další...

4 08.07.2017

Nádherná kniha s bručounem k zulíbání v hlavní roli. A vůbec mi není stydno přiznat i tu nudli, kterou jsem měla u nosu na konci příběhu.

4 05.07.2017

Četlo se to docela dobře, ne že ne, ale souhlasím, že to moc teda neodsejpalo a o napětí byla taky docela nouze (jakmile dokážu myslet na něco jiného než na právě čtenou knihu a místo pokračování ve čtení jdu raději luxovat, tak je něco blbě). Nicméně jsem se nenudila, to bych zas kecala. Tak za mě teda tři hvězdinky.

1 20.02.2016

Dočteno. Lidi, já nevím jak vám, ale mně tahle vize úplně rozhodila sandál. Kdyby se něco podobného mělo někdy (nedejbože) stát (nikdy nevíte, komu kdy rupne v kouli), tak by to byla zhmotněná noční můra všech můr. Příběh napsal člověk, který ví, o čem mluví a nevycucal si tuto potencionální hrozbu jen tak z prstu. O to děsivější čtení bylo. Byla jsem součástí všeho dění. Vše jsem cítila, prožívala s těmi lidmi. Četla jsem i při jídle, ale sousta mi hořkla v ústech a cítila jsem silný pocit trapnosti, protože v knize lidé po tisících umírali hlady. Myslíme si, jak jsme vyspělí, úžasní a nepřekonatelní. Ředitelé a pupek celého vesmíru. Kule. Jsme tak křehká a zranitelná civilizace, že se tomu ani nechce věřit.

"Vrátili jsme se v čase o sto padesát let."
To není sto padesát let," řekl John. "Spíš pět století. V roce 1860 lidé věděli jak žít. Měli fungující infrastrukturu. My nemáme nic. Zhasněte světla, zastavte přívod vody do toalet, zavřete lékárny a vypněte televize, které nám říkají, co máme dělat, a jsou z nás bezmocné ovce."

15 14.02.2016

Hned jsem věděla, že se mi bude kniha líbit a že ve mě nechá významnou stopu. A taky že jo. Seznámila jsem se s městečkem, způsobem života jeho obyvatel, náturou a postojem k životu a také životními osudy samotné spisovatelky (pěkná pecka teda) a hlavně jsem poznala kočičího krále, který nebyl "pouhou kočkou", byl něčím mnohem víc. Miluju zvířata a vždy mne fascinuje, když poznám takové, které se vymyká standardu. Ne vzhledem, ale povahou a tím, jak se chová...někdy je to až neuvěřitelné. Je to nádhera a čest mít takového společníka na cestě životem. Tak hezky spinkej Dewey, moc ráda jsem tě poznala. Děkuji ti.

6 30.01.2016

Moc fajn kniha, která zvedne náladu a rozjasní zachmuřenou (i nezachmuřenou) tvář. Plný počet.

30.01.2016

Opravdu nečekaně vtipná kniha. Už je to déle, co jsem to četla. Asi po ní brzo opět zašmátrám v knihovničce :-) Vřele doporučuju, určitě nezklame.

3 29.01.2016

Od první chvíle napínavé jako malé trencle. Četla jsem vždy před spaním a nedejbože aby pak v noci někde něco vrzlo nebo šustlo, protože to bych se musela jít v tu ránu přebalit. Vřele doporučuji všem bojsům i nebojsům. (Nebojte děcka, bubáci doopravdy nejsou. Teda prý. :-D)

1 16.12.2014

Kdysi dávno zakoupeno v antikvariátu. Již nikdy se tam tento kousek neocitne. Pečlivě jsem si knihu obalila a dodnes patří k mým soukromým skvostům a favoritům. Jéžiš, jak já se u ní nachechtala...až mi tekly slzy.

3 15.08.2014