cotaholkacte
komentáře u knih
Alan Rickman: Deníky
Alan Rickman
Alanovy pravidelné zápisky do deníku od roku 1993 až do prosince 2015, necelý měsíc před jeho smrtí - pohled do hercových myšlenek, úvah, zkušeností a pocitů.
Alan měl rozhodně bohatý život, jak po pracovni stránce, tak i po té osobní- spousta cestování a setkání s přáteli. Postupem času se přidávají i jeho zdravotní problémy, úmrtí jeho přátel nebo kolegů, kteří mu byli vzorem. Zavede nás do zákulisí svých rolí (ale třeba pro fanoušky HP spíše nedostatečně - kvůli tomu to nečtěte, to doporučuji spíše autobiografii Toma Feltona, který se HP věnuje velkou část své knihy).
Jsou to deníky cizího člověka - spousta cizích jmen a situací, o kterých nevíme podrobnosti, abychom lépe porozuměli - pro mě bylo upřímně opravdu těžké tuto knihu číst a dočíst - asi bych spíše ocenila biografii, třeba právě přiložení úryvky z deníků.
Je ale určitě skvělé, že nám bylo umožněno nahlédnout za oponu a Alanovi se takto přiblížit. Hodnotit nebudu - nemohu hodnotit život a pocity jiného člověka.
IG: @cotaholkacte
Tichý pláč
Lisa Regan
Šestý díl z detektivní série Josie Quinn. Tentokrát oceňuji, že se zápletka netýká bezprostředně Josie nebo někoho z jejich blízkých, ale vlastně se nestane nic nového - únos dítěte, domácí násilí, změna identity - to vše už se objevilo v minulých dílech. Tyhle knížky se mi čtou hrozně dobře, na druhou stranu mě díl od dílu baví méně a méně a upřímně nevím, jestli si koupím další pokračování.
Není to špatné, jen je to furt to samé a pošesté už to prostě tak nebaví. 70%
IG: @cotaholkacte
Kytice
Karel Jaromír Erben
Nejsen velký fanda poezie, s výjimkou právě Kytice. Hodně ráda se k ní vracím.
Stačí mávnout křídly
Sára Topinková
„Ale mělo by. Mělo by.
Cilka přestupuje do nové školy. Snaží se být neviditelná a jenom přežít ze dne na den. Ve škole si jí ale všimne Robert, který ji i přes její jasně vyjádřené protesty nenechá samotnou. Když už to vypadá, že nový život by mohl být konečně zase fajn, začne do něj prosakovat Cilčina minulost.
Silný příběh psaný ve dvou úrovních vyprávění – máme tu současnou Cilku, která je zničená svou minulostí, nechce s nikým mluvit ani cokoliv cítit. Pak je tu Cilka rok zpět, která se poprvé zamiluje a strachuje se, že o svého kluka přijde, tak udělá hloupost, za kterou zaplatí tím, že přijde o všechny své blízké.
Naivita, přátelství, první lásky a zrady. Reálně vykreslené postavy a pocitů v dospívání mladé dívky – myslím, že každá z nás se v ní trochu najde.
Za mě celou situaci spustila hrozně pitomá situace a celou dobu jsem si říkala „Vždyť se zase tolik nestalo..“ .. ale on člověk ve třiceti tohle vidí rozhodně jinak než v šestnácti. A hlavně šlo zejména to, co následovalo..
..protože pak přišla ta scéna s tátou a mně se chtělo hrozně moc brečet.
Co je v téhle knížce nejdůležitější, jsou témata, která jsou zde řešena – domácí násilí, znásilnění, šikana a deprese. Vše je tu krásně vysvětlené, ale právě i pro kategorii mladších čtenářů, kterým je kniha primárně určena. Nic drastického, ale věřím, že to může někomu opravdu pomoci si uvědomit, co není v pořádku a že není ostuda si říct o pomoc.
Robert a Damián jsou kluci, které by každá holka měla hledat a chtít je ve svém životě. Oba jsem si i přes jejich rozdílnost moc oblíbila.
4*/5* Mně trochu překážel můj věk k tomu, abych si knížku užila na 100%, ale i tak říkám, že byla naprosto skvělá.
IG: @cotaholkacte
Barbaři z ledové planety
Ruby Dixon
Georgii spolu s dalšími jedenácti ženami unesou mimozemšťané, ale po cestě na cizí planetu havarují. Jejich věznitelé zmizí a Georgie se vydává sama na neznámou planetu hledat pomoc pro ni, i ostatní.
Samozřejmě nikdo se do téhle knížky nepouští, aniž by věděl, do čeho jde a co od toho očekávat. To je jasný už z anotace. Takže rozhodně nejsem pohoršená tím, že většina knížky je vlastně porno a popis strategicky umístěných výrůstků na mimozemšťanově těle.
Jenže tady chybí v podstatě jakákoliv zápletka.
SPOILER Georgie potká obrovského modrého ufouna Vektala, který okamžitě ví, že je to jeho družka. Ta ho dovede do ztroskotané lodi, pak se vrátí pro pár dalších namakaných modrých chlápků z Vektalova kmene, zachrání polonahé holky ze ztroskotané lodi a žili šťastně až navěky.
KONEC SPOILERU
Čekala bych, že se na konci strhne nějaká bitka mezi „hodnými“ a „zlými“ ufouny. Ne, všechno šlo vlastně jako po másle.
Vektal je dokonalost sama. Hruď samý sval, rohy a dlouhý ocas (to není metafora – i když ) .. a navíc rozený gentleman!
Georgie mě pěkně štvala. Byla to nejhorší samozvaná vůdkyně pozemšťanek vůbec. Zatímco holky mrzly a hladověly v polorozpadlé lodi, Georgie se koupala v termální lázni, spinkala zachumlaná v kožešinách a rozdávala si to s modrým týpkem na všechny způsoby.
Bonusová novela byla ještě víc zbytečná než předchozích 270 stran. Další díl číst nebudu, ačkoliv Liz má aspoň nějakou osobnost a charakter a mohla by jako hlavní hrdinka být snesitelnější, ale jinak myslím, že to bude příběhově stejně plytké.
Kdybych měla hodnotit hvězdičkami, tak asi nemůžu hodnotit lépe, než 2*/5*, protože je to fakt blbost. Ale nešla jsem do toho proto, že bych hledala kvalitní literaturu, takže pokud hledáte něco, co přečtete za dva večery, a u čeho opravdu vůbec nemusíte přemýšlet, protože hlavní hrdinka to taky nedělá, tak tohle může být dobrá volba. A ještě se možná i zasmějete.
IG: @cotaholkacte
Co skrýváme před světem
Lucy Score
Nash Morgan se po nedávné přestřelce sice zotavuje fyzicky, ale jinak se topí v depresích a panických atakách. Když se vedle do bytu nastěhuje krásná, dlouhonohá Lina, zjistí, že v její blízkosti se všechny stíny v jeho hlavě rozplývají. Lina je ale nezávislá žena, která se bojí závazků a vztahů, navíc před Nashem očividně tají pravý důvod své přítomnosti v Knockemountu.
Hm.
Já se na tuhle knížku těšila v podstatě od té doby, co jsem přečetla předchozí díl loni na Vánoce. Čekalo mě ale poměrně velké zklamání a touha přeskakovat stránky.
Jako vážně - 520 stran? Tahle knížka by snesla klidně o 150, ne-li 200 stran zkrácení.
Je to fakt.... strašně...dlouhý... a víceméně se tam nic neděje. Trocha akce a detektivní zápletka se objeví na straně cca 450. Před tím nám Nash “Hřebec Spravedlivý asi 28x zopakuje, že je z něj jenom prázdná skořápka už vůbec nechci počítat, kolikrát bylo zmíněno, že jeho zadek je největší knockemountský poklad. A jen okrajově zmíním, že Liny “zrada mi přišla hrozně směšná, protože to fakt nebylo takový drama.
Ačkoliv tady i v předchozím díle je hrozný překlad, tak kdyby se to zkrátilo na snesitelnějších 300-350 stran, nemuselo by to být vlastně tak špatný a ten příběh by pěkně navazoval a byl fajn. Mám ráda, když se střídají POV z pohledu obou hlavních postav
První díl mě vážně nadchl a to tak, že ho mám dokonce na profilovce. Jenže teď nevím, jestli jsem loni neměla trochu silnější svařák a nečetla ho nějaká sjetá vánoční atmosférou, nebo by se mi tak moc líbil i teď. A už vůbec nevím, jestli se pustím do dalšího dílu, i když Sloane i Lucian jsou mi vcelku sympatičtí.
2,5*/5* jsem nešťastná ze svého hodnocení, ale fakt mě to nebavilo.
ig: @cotaholkacte
Božští rivalové
Rebecca Ross
Iris Winnovové bratr podlehne volání bohyně Envy a odejde za ní bojovat do války. Iris se o bratra velmi bojí a začne mu tedy psát dopisy a schovávat je do skříně, odkud ale všechny záhadně mizí. Jednoho dne jí přijde odpověď od tajemného pisatele, se kterým se Iris přes dopisy velmi zblíží. Iris ale nakonec odjede na frontu jako válečná zpravodajka a bojí se, že se tím kouzlo jejich dopisování zlomí.
Asi největší knižní hit roku 2024. Neviděla jsem jedinou špatnou recenzi, naopak většina knížku hodnotí jako knihu roku.
Miluju tu atmosféru, kterou autorka v knížce vykreslí. Prostřední novin, dobové oblečení a na pozadí válka bohů, která připomíná první světovou. Jedná se o fantasy knihu, ale nadpřirozeno tu není podávané násilně, spíše jen dokresluje atmosféru a dodává ji na tajemnu.
Romantická linka sází na trope enemies to lovers, který je obecně asi nejpopulárnější a nikdy nezklame. Oba hlavní hrdinové jsou od začátku vtipní, inteligentní a sympatičtí, jejich vztah je uvěřitelný, ale chemie mezi nimi na mě skrz stránky moc nedýchala.
Knížka je psaná lehce poetickým stylem, nenajdeme tu žádný smut a za mě jedině dobře, je toho všude příliš mnoho a téhle milé romantické knize by to navíc vůbec neslušelo.
Všehovšudy se mi knížka velmi líbila, ale čekala jsem asi o něco víc, než jsem dostala. Očekávaní je hrozná potvora a já si z knížky nesedla úplně na zadek. Nějak ve mně nevyvolala žádné větší emoce, určitě jsem nebrečela ani nejásala a i ten konec mě příliš nezaskočil. Pokračování Božských rivalů si ale určitě ujít nenechám.
4*/5*
PS: Rozhodně je to ale jedna z nejkrásnějších knih, jaké mám v knihovně.
IG: @cotaholkacte
Chirurg
Petra Dvořáková
Hynek Grábl má ruce ze zlata a je skvělý chirurg. Má ve své minulosti ale škraloup, a tak se z úspěšné kliniky v Praze musel odklidit do malé nemocnice. Neustále se topí v dluzích, s manželkou je už jen kvůli dětem a přežívá ze dne na den a od výplaty k výplatě. A doma v dílně se na něj směje flaška Fernetu.
Mám velmi rozporuplné pocity z téhle knížky. Je to druhá knížka, kterou jsem od autorky četla a všem je jasný, že svými Vránami nasadila tak vysokou laťku, která se jí bude opravdu těžce překonávat a tady Hynkovi se to nepovedlo.
Co se autorce rozhodně nedá upřít, je její osobitý styl, který mě hrozně moc baví, a ohromná čtivost. Sednete ke knížce a 70 stránek je za Vámi ani nevíte jak. Rozhodně s Petrou nekončím a přečtu si i další knížky. @petra_dvorakova_koukalova
Hynek Grábl by se ale měl jmenovat spíše Hynek Grázl. Že udělal v minulosti chybu, to se dá odpustit. Dostal druhou šanci a v podstatě se rozhodl, že to zkusí pos..at i podruhé a uvidíme, co se stane. Jasně, neměl to doma jednoduché, jeho tchán si tou pěstí zasloužil, manželka mu taky nebyla velkou oporou, ale on rozhodně nebyl ideální otec a hlavně manžel.
A tady začíná to, s čím mám v knížce trochu problém. Hynek totiž dostane třetí šanci a v podstatě se dočká svého happyendu. POZOR NÁSLEDUJE SPOILER. V práci se chvilkově polepší s příslibem, že pít už samozřejmě nikdy nebude a všichni víme, že přesně takhle jednoduché to bývá (dobře, abych mu úplně nekřivdila, objedná se na sezení s psycholožkou). Že ale dál manželce slabošsky zahýbá, tím mě naštval.
Celá knížka má takový ponurý vibe, tak jsem čekala mnohem tragičtější konec, než jakého se mi dostalo. Já vím, že ty knížky nemůžu srovnávat, ale vážně si Barunka (Vrány) zasloužila svůj osud, zatímco Grábl/Grázl usíná na konci své milence v klíně?
Na GR jsem hodnotila 4*, ale nejsem o nich úplně přesvědčená, takže o půl hvězdy snížím, ale je to tak někde mezi.
3,5*/5*
IG: @cotaholkacte
Šeptající mrtví
Darcy Coates
Keira se jednoho dne probudí v lese a v patách má partu nebezpečných mužů. Nic ze své minulosti si nepamatuje, ale podaří se ji ukrýt na malé faře, kde se následně i na pár dní usadí, než se dá trochu dohromady. Snaží se dopátrat, kdo a proč ji chtěl ublížit a kdo vlastně je, ale značně ji u toho rozptyluje fakt, že jako jediná vidí duchy. Duch jedné ženy s ní navíc začne komunikovat a chce od ní pomoci.
Tak v první řadě – tohle není horor! Jsou tam duchové, jasně, ale duch byl i Casper a ten lidem strach taky příliš nenahnal.
Přišlo mi to spíše jako maloměstská romance o holce s výpadkem paměti. Přitom první kapitola byla tak slibná a tajemná. Ale Keira se skryje a chlápci už ji dál nenahání, vůbec nevíme, kdo to byl, ani proč po Keiře šli. Taky nevíme vůbec nic z Keiřiny minulosti, jako by fakt, že si nic nepamatuje, byl jenom takový vedlejšák, jak udělat knížku trochu zajímavější.
Jasně, je to první díl ze série a třeba nám další díly osvětlí víc (ne, že bych se úplně na pokračování chystala), ale v téhle knize se toho děje žalostně málo. Na druhou stranu je ale taky docela krátká, takže to není nijak protahovaný.
Darcy, ani napodruhé jsi mě nepřesvědčila, ale v tvých knížkách mají roli kočky, takže máš nějaké moje sympatie.
2*/5* Číst se to určitě dá, ale možná existuje důvod, proč Knihy Dobrovský rozdávají zdarma knihy zrovna Darcy Coates. Není to prostě žádnej zázrak.
IG: @cotaholkacte
Binding 13
Chloe Walsh
"Nenáviděla jsem lidi. Vždycky mě strašně zklamali. Když si pomyslím, že bůh vyměnil dinosaury za lidi… Teď na sebe musí být strašně naštvaný.
Miluju to. Hrozně moc. Emocionální roller coaster na 700 stranách, které ale pod rukama ubíhají ani nevíte jet. Jsou knihy, které mají 400 stran a já si řikám, že mohly být o sto stran kratší. Tady ne, ani o stránku.
Příběh čisté lásky a silného pouta mezi dvěma lidmi, kteří mají svá temná tajemství.
To, čím si prochází v příběhu Shannon a její sourozenci, mi lámalo srdce od samého začátku. Neustálý strach, nejistota a nedůvěra Shannon provází celým životem. Johnny je pro ni najednou jiskrou naděje a štěstí, ale bojuje sama se sebou, aby ho k sobě dokázala pustit.
Knížka je kromě těch vážných témat také nabitá humorem – Johnnyho kámoš Gibsie je k nezaplacení a celá scéna v nemocnici, kdy je Johnny po narkóze, je geniální.
Místy mě hlavní postavy štvaly. Johnny občas využíval svého postavení a rád ukazoval svoji fyzickou převahu a nešel daleko pro rvačku (i když s dobrými úmysly), Shannon se zase chovala jako malé dítě (patnáctileté holky neztrácí boty v kaluži ).
To ale nijak nemůže změnit celkové pocity, které ve mně stále doznívají. Ten konec, ach jo!
4,5*/5 , abych zohlednila, že mě chování postav občas štvalo, ale přiběh je opravdu úžasný a silný! Pokračování už mám objednané v angličtině, abych se dozvěděla, jak to s Johnnym a Shannon dopadne!
Každá dívka a žena si zaslouží svého Johnnyho.
IG: @cotaholkacte
Láska na hraně
Penelope Douglas
Tohle byla moje první kniha od Penelope Douglas a teda to ale byla zvrácená jízda! V češtině je název knihy Láska na hraně, a i když se mi z toho názvu ježí chloupky, tak rozhodně chápu, proč ho zvolili
Kniha je vyprávěná z několika POV a každá z postav je svým způsobem zlomená a narušená. (Mimo jiné ) je to příběh o traumatech a hledání sebe sama, o vztazích, „rodině“ a osobním růstu.
Místy jsem přemýšlela, jestli jako ten horský vzduch Tiernan vymývá mozek, protože sama si nedokážu představit, jak se někdo dostane do takovéhle situace ale chápu, že kniha má bylt o takové tabu lásce a překračování hranic. Hodně kontroverzní je postava Kaleba, kterého mi bylo líto a měla jsem ho ráda, ale na druhou stranu on byl místy až toxický a nechoval se dobře.
Autorčin styl vyprávění a popisů mě hrozně pohltil, ale hlavně asi nikdy jsem nečetla takhle skvěle napsané erotické scény! Jakože wow… Ale četla jsem v angličtině a v češtině bych se toho asi dost bála.
Bohužel mě neoslovil ten konec, takovéhle happily ever after se k této knize podle mě vůbec nehodí.
U Credence rozhodně doporučuji si předem zjistit, co očekávat, protože nejspíš nebude pro každého. Na začátku knihy je varování a autorka rozhodně nepřeháněla výčtem věcí, které v knize najdete.
4*/5* Asi nejvíc spicy kniha, kterou jsem zatím četla a nevím, jestli se mám stydět, že jsem si čtení tolik užívala Mínus hvězda za ten konec.
IG: @cotaholkacte
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Po Pomocnici další kniha, kterou jsem od autorky přečetla a já musím říct, že jsem byla docela zklamaná. Půjdu svým názorem asi proti proudu a celkově recenzím, které jsem na tuhle knížku četla. Hlavní hrdinka mi byla hrozně nesympatická. Objevují se zde kapitoly s návratem do minulosti do Nořina dětství, ale ani mě moc nebavily a ve výsledku nebyly pro celkový děj zas tak důležité. V průběhu čtení jsem nebyla ani napjatá a neměla jsem problém odložit knížku z ruky, což by se dle mého názoru u thrillerů moc stávat nemělo. Ve výsledku jsem i odhadla pachatele, ačkoliv takový ten hlavní plot twist mě překvapil.
Styl autorky mi ale vyhovuje, ale asi jsem po Pomocnici měla příliš velká očekávání, ale na další knihu od Freidy se asi nechám zlákat i tak.
Takový průměrný thriller, 3*/5*
IG: @cotaholkacte
Trnitá kletba
Anežka Kočová
Elin neboli Convallaria je obyčená holka s velkým snem, které ale není vlivem okolností přáno. Není to na první pohled žádná superhrdinka, je lehce oplácaná, nos má plný pih a je dost neohrabaná. O to sympatičtější má ale osobnost – je chytrá, houževnatá, ale hlavně je to taková čistá duše . Při poznávání různých částí její milované země, a zejména jejích obyvatel, začíná přicházet o ideály.
Autorka vytvořila nádherný kouzelný svět postavený na základech lékařské botaniky, ekologie a aztécké mytologie. Postavy mají svoji historii, která se promítá do jejich povah, ale také se vyvíjí a s nimi i jejich vzájemný vztah.
Pokud nejste velkými fanoušky erotiky nebo obecně romantických scén v knihách fantasy, tak tohle je přesně pro Vás. Romantická linka je zde velmi nenápadná, slow-burn a jedná se spíše o postupné vytváření pouta přátelství a důvěry mezi dvěma odlišnými povahami a lidmi různých kultur. Mně to přišla jako fajn změna, smut je teď všude.
4,5*/5*
IG: @cotaholkacte
Jeho banán
Penelope Bloom
(SPOILER) Pokaždé, když jsem míjela v knihkupectví knížky Penelope Bloom, všechny ty banány, třešničky a křovíčka, tak jsem si říkala, jaká to musí být blbost No a ono jo!
Bylo to dost hrozný. Když ponechám stranou klišé, jako neohrabaná a sexuálně nezkušená stážistka a namakaný, nadměrně vysoký sexy šéf, tak jejich dialogy mi pomalu ubíjely moje mozkové buňky, příběh téměř žádný a postavy naprosto nezajímavé. Bruce je kretén, který nám zhruba každých třicet stran připomene, že jakkoliv vysoká finanční částka jsou pro něj vlastně jenom drobné, ale i přes to se rozhodne Nataše za stáž neplatit, ačkoliv si z ní udělal osobního otroka. A celá knížka je vlastně takový učebnicový popis sexuálního obtěžování na pracovišti.
„Budete si přát, abyste se mého banánu nikdy nedotkla, vy stážistko. To Vám slibuju.“ – já si rozhodně přeju, abych se Jeho banánu nikdy nedotkla.
1*/5* a to jen proto, že to bylo místy tak absurdní až směšné a taky to má naštěstí jen 220 stran, takže to mučení netrvá tak dlouho.
IG: @cotaholkacte
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
„I will not die today.“
Já nakonec zvolila anglickou verzi a to ze dvou důvodů – abych FW stihla přečíst před tou největší vlnou, která nás čeká v následujících týdnech na českých bookstagramech, a také abych nemusela čekat na překlad dalšího dílu, i když ten má u nás být také už v letošním roce, takže to by mělo být docela v pohodě.
Nejlepší na celé knížce jsou draci, kteří jsou naprosto úžasní. Sarkastičtí, vtipní, roztomilí, mají všechno! Tairna a jeho poznámky a rozhovory s Violet jsem zbožňovala, a celkově mě dialogy i jednotlivé postavy v knížce moc bavily. A i když Xaden je úžasný, tak romantický trojúhelník mě nechával trochu chladnou, i když enemies to lovers je můj oblíbený koncept, takže mě to trochu mrzí.
„Chocolate cake. Stop being weird.
Asi Vám k tomu neřeknu nic nového, co jste ještě nečetli. Je to od samého začátku příběhu svižný, vtipný a napínavý příběh, chápu jeho popularitu (draci!!), ale pro Vaše vlastní dobro bych trochu krotila své očekávání.
4*/5* - cílovou skupinu YA už převyšuju o pěkných pár let, ale čtení jsem si užila a bavilo mě to, ale život mi to vzhůru nohama neobrátilo. Poslední čtyři řádky jsem ale zůstala zírat, to jsem nečekala
PS: Kdo proboha přirovnal FW ke Hře o trůny? To je jako bychom přirovnávali Dalajlámovu kočku a Řbitov zvířátek, protože tam je kocour.
Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
Matthew Perry
(SPOILER) „Musíte se stát slavnými, abyste zjistili, že to není odpověď. A tomu nikdo, kdo slavný není, nikdy neuvěří.“
Ach, Matty.
Snad nikdy jsem nebyla víc rozpolcená z jedné třísetstránkové knížky.
Já velmi oceňuji, že knížku napsat Matthew sám, takže opravdu působí, jako by seděl vedle Vás a svůj příběh Vám bez příkras vyprávěl.
Knížku na základě svých pocitů obecně rozdělím na třetiny.
V první části Matthew vzpomíná na své dětství, které nejvíc ovlivnil rozvod rodičů. Ačkoliv pravidelně opakuje, že za své problémy neviní své rodiče, měla jsem při čtení opačný pocit. Vyznělo mi to asi takhle: „Moji rodiče jsou skvělí, vůbec je neviním za ten ohromný průšvih mohou za to geny“ ou, počkat sakra
V druhé části se věnuje Matthew průběhu svého života, své kariéry, vztahům, a také vývoji své závislosti.
Vůbec nechci zlehčovat tuhle nemoc a uvědomuju si, že jako „normálňák“ to nikdy nemůžu pochopit, ale několikrát v téhle části mě napadlo, že když někdo utratí stovky milionů za různé terapie, rehabilitace a na odvykačky lítá soukromým letadlem, a přes to vyjde ven a jako první shání další léky, tak je to trochu výsměch obyčejným lidem, kteří se závislostí bojují také a nemají ty prostředky.
Druhou část bych shrnula takto: „Měl jsem skvělou přítelkyni, dostal jsem strach, že mě opustí, tak jsem se s ní rozešel první, zase jsem do toho spadl, někdo zasáhl, já byl čistej a našel jsem si skvělou přítelkyni, dostal jsem strach,“
V tuhle chvíli jsem byla trochu roztrpčená sama sebou, že tak strašně smutný příběh vnímám tak negativně.
A pak přišla poslední část. Ta, ve které píše Matty ze současnosti o fyzických následcích své závislosti, o strachu ze smrti, chuti do života, o víře a naději. O tom, jak chce pomáhat ostatním, aby si neprocházeli tím, co on. Tady jsem opravdu pocítila, jaký Matty byl a závěr knížky jsem obrečela.
Matty, děkuji, že ses s námi podělil a doufám, že teď už tě ta tvoje zatracená hlava tak netrápí a je ti dobře.
3,75*/5*
Můžj nějvětší problém je, že prostě nevěřím, že kdyby knížku napsal někdo jiný, než Chandler Bing, měli by lidé stejné pochopení.
IG: @cotaholkacte
Dallas 63
Stephen King
Dokáže Jake, středoškolský učitel z malého města, zabránit jednomu z nejcitlivějších atentátů v historii USA a jaký to vůbec bude mít dopad nejen pro něj, ale i pro budoucnost celého lidstva?
Dallas 63 je rozhodně jiná kniha než všechny, co jsem dosud od S. Kinga četla. Žánrově spíše sci-fi než horor. S. King ale stále zůstává mistrem svého oboru a kniha je samozřejmě velmi promyšlená a splňuje všechny požadavky, které za ty roky tvorby na autora máme.
Já mám S. Kinga velmi ráda a pravidelně se k němu vracím, ačkoliv po přečtení většiny jeho knížek mám stejný pocit proč to bylo tak dlouhé? Kdyby kniha místo 700 stran, měla těch stran třeba 500, tak se dle mého názoru nic nestane, pořád budeme mít podrobný popis tehdejšího světa i zápletky. Pocitově pro mě takhle kniha byla snad ještě delší, než byla ve skutečnosti.
Plusové body tady dávám i za romantickou zápletku hlavního hrdiny s knihovnicí, do těchto vod se King moc často nepouští a musím říct, že je to škoda, docela mu to jde.
V USA bude mít kniha určitě větší úspěch i dopad na lidi, vzhledem k citlivosti tématu pro americké občany, kde JFK zůstává dodnes pro mnoho lidí vzorem správného prezidenta.
IG: @cotaholkacte
Lekce chemie
Bonnie Garmus
Kdybych tento příspěvek psala hned po dočtení knížky, dala bych možná i 90% - kniha se dotýká důležitých témat, ale je to podáno vtipně, Elizabethin sarkasmus a pohotovost mě vážně bavily. Už tenkrát mi přišlo přitažené za vlasy příliš geniální čtyřleté dítě a snad ještě geniálnější pes ale OK, vyprávění z pohledu psa jako takové oživení příběhu.
Jenže vzhledem k tomu, že knížku jsem půjčila kamarádce a tohle píšu po dvou měsících od přečtení, tak jsem zjistila, že jsem vlastně zapomněla příběh knihy jako takový a musela jsem hodně přemýšlet, o čem, kromě vaření pomocí chemických vzorců a pohledu na postavení ženy ve společnosti, to vlastně bylo. (Vzpomněla jsem si). Ale z tohoto důvodu snižuju své hodnocení tak na 75-80% - krásně se to čte, je to vtipné (ačkoliv občas mrazí) a Elizabeth byla skvělá, takže určitě se nebojím doporučit k příjemnému počtení.
IG: @cotaholkacte
