CountNosferatu komentáře u knih
Konečně došlo u filmových encyklopedií i na horor. A pokrok je hodně znát i ve zpracování - místo nejobyčejnějšího papíru byl použit kvalitnější, na kterém texty i fotky krásně vyniknou a filmy jsou roztříděné podle jednotlivých žánrů hororu. Jediné, co mě v knize praštilo do očí, bylo počeštěné "Drákula", "Sterlingová" místo "Starlingová" a hodně časté zdůrazňování, že ten, či onen film je pro dnešní společnost z nějakého důvodu kontroverzní. Všichni víme, že magoři, které urazí i sebemenší věc vždycky byli, jsou a budou. Jinak je to ale po informační stránce opět poklad a povinnost pro každého fanouška filmu a hororů.
Další případ pro Roberta Huntera a další Carterova knižní pecka. Není to až takové psycho jako Popravčí, ale má to i tak vynikající atmosféru a vraždy jsou provedeny zajímavě. A člověka to dovede i k zamyšlení nad tím, jak je pro vývoj důležité vyrůstat v harmonickém prostředí, protože dětská duše je hodně citlivá a prožité věci mají vliv i na život v dospělosti.
Bible každého fanouška akčňáků, která ale má pár vad na kráse. Informační hodnota knížky je naprosto jasná a nezpochybnitelná- spousta zákulisních zajímavostí a souvislostí, čtenář se toho fakt hodně dozví. Obálka se mi taky moc líbí- legendární ikony akčního žánru pěkně pohromadě. Ale už po otevření mě nepříjemně praštilo do očí, že obsah knížky je natištěný na zcela běžném, průměrném papíru. Vzhledem k tomu, že je v knížce spousta fotek z filmů, tak by to chtělo kvalitní fotopapír- hned by celá knížka vzhledově lépe vynikla. Řazení obsahu je děláno abecedně, což je sice fajn, ale neseděl mi styl míchání textů o filmových tvůrcích s články o filmech (např. máte stránku o Cynthii Rothrock a hned vedle je článek o filmu Černý jestřáb sestřelen, který s ní vůbec nesouvisí). Zčásti to napravuje rejstřík na konci, který je rozdělený na filmy a tvůrce. Poslední malé mínus je za překlepy v textu, na které jsem narážel relativně často. I tak je tahle encyklopedie ale poklad. Pány z Moviezone.cz už nějakou chvíli sleduji, tak jsem věděl do čeho jdu a přesně to i dostal. Jakožto fanda komiksu a fantasy jsem si rovnou koupil i jejich encyklopedie komiksového a fantasy filmu, tak se těším, čím mě další knížky mile překvapí.
Filmová verze se Stallonem je dobrá, ale kniha je ve svém popisu ještě víc drsná. A autor parádně popisuje i Rambovo uvažování. Pořídil jsem si audioverzi výtečně načtenou panem Jiřím Schwarzem a doufám, že se dočkám i pokračování, protože to stálo za to.
Nedovedu pochopit, proč byl Lovecraft za svého života tak nedoceněný- tenhle skvostný komplet spisů jen dokazuje, že v atmosférickém hororu dodnes nemá konkurenci.
Musím říct, že ta kniha je vyvedená nádherně- překrásné ilustrace, dobře rozdělené kapitoly věnující se jednotlivým aspektům hry a především přehledně a srozumitelně vysvětleno pro nováčky. Kniha obsahuje hned tři proužkové záložky pro pohodlné vyhledávání a vzadu samozřejmě i seznam kouzel a bestiář. Paráda! Jediná má výtka směřuje k nepřehlednému provedení bestiáře, který je kvůli nedostatku místa v tabulkách hodně scvrklý do zkratek a k úvodní kapitole, která je spíš takovým doporučením různých odkazů- to si myslím, že už si každý zvládne dohledat na internetu sám, pokud se o JaD, nebo DnD zajímá.
U Popravčího jsem zažil to, co u předchozích Carterových knih (a nemyslím to jako výtku). Pro vysvětlení- předtím jsem četl Dvojitý kříž a Hovor se smrtí- proto to množné číslo. A po tomhle dílu se ze mě na férovku stal fanoušek Chrise Cartera. Carter dokázal dokonce to, že mi byla sympatická i postava, která vidí vize (obvykle jsou takové figury dost otravné). Super!!!
Čtivá rekapitulace Babišových afér a rozhodnutí v politice, které jsou uvedeny do širšího kontextu díky svědectvím různých lidí, kteří se s Babišem buďto setkali, nebo spolupracovali- ať se jedná o bývalé členy ANO, kteří prozřeli a odešli, nebo o svědectví lidí z byznysu. Agent STB Bureš se tu díky tomu zcela odhaluje - jako křivák a manipulátor, který je schopen pro vlastní prospěch úplně všeho. Po přečtení knihy vám nebude dobře, ale stojí to za to.
Od Cartera jsem ze série o Robertu Hunterovi jako první "ochutnal" díl Hovor se smrtí, který jsem zhltnul hodně rychle a naprosto mě nadchnul. Dvojitý kříž byl mojí snahou pokračovat od začátku celé série a znovu jsem nadšenej. Kapitoly jsou dlouhé tak akorát (v průměru zhruba 10-15 minut čtení na kapitolu), autor vás s Robertem Hunterem a jeho dosavadním životem seznámí hned na počátku knihy, je to celé opět svižné, čtivé a Hunter s parťákem Garciou si vás získají. Už teď vím bezpečně, že tuhle sérii si dám určitě úplně celou, protože Chris Carter umí.
Knížka tentokrát neobsahuje žádnou mysterióznost, což je pro mě u Kinga nezvyklé. Neznamená to ale, že by to kvůli tomu bylo špatné. Jen mi tam chybělo takové to neuchopitelné "něco", co ve mě při čtení Kinga vzbuzuje napětí. Příběh byl fajn, i když ve své podstatě jednoduchý. A postavy jsou taky napsané tak, že vám přirostou k srdci a záleží vám na nich. Hodně na mě zapůsobil popis některých vypjatějších scén v ústavu (například scéna s nádrží). Nechci tu ale spoilerovat, tak nebudu konkrétnější. Naopak v některých pasážích je King možná až zbytečně moc podrobný, ale to je něco, s čím se setkávám v podstatě u všech jeho děl. Co naděláte- je to prostě grafoman :) Horor to není- spíš thriller, ale i tak jsem rád za čas, který jsem s Lukem a jeho přáteli strávil.
King je dobrý v budování napětí u svých hororových děl. Tohle je čistá detektivka a i když mají Bill Hodges i Pan Mercedes popsané své charaktery a motivace, tak děj právě trpí na ono rozvleklé popisování. A atmosféru to sráží taky. Kniha se vleče a než se něco stane, tak to prostě na můj vkus až moc dlouho trvá. Nicméně příběh se mi líbil, takže bych i navzdory téhle kritice knížku neoznačil za špatnou. Jen mi evidentně víc sedí Kingovy horory, než jeho detektivky.
Příběh knížky skončil a já jsem si jistý jednou věcí- série o Larsovi je zábavná, drží si laťku vysoko i po prvním díle "Říkají mi Lars" a těším se na další pokračování, která si určitě nenechám ujít. První kniha byla pro mě příjemné zjevení, tohle pokračování zas potvrzením toho, že si Daniel Gris umí zachovat nejen styl vyprávění, ale i zábavnost. Lars je sympaťák na svém místě a jeho dobrodružství mě baví.
Do knížky jsem se pustil kvůli popsanému nástinu příběhu v synopsi. A byl to zážitek - u detektivek se občas setkávám s tím, že jsou hodně rozvláčné a roztahané. V tomhle případě ale Carter od první kapitoly vtahuje čtenáře do příběhu, který se rozjíždí sice ne zbrkle, ale zato přímočaře a nekompromisně. Střípky postupně zapadají do sebe a finále vše patřičně vyjasní. Rozhodně doporučuji!
Kdybych to nevěděl, tak bych vůbec nehádal, že tahle kniha je Barkerova prvotina. Hororová mysterióznost z toho čiší. Všechno v knížce popisuje způsobem, který okamžitě zapojí vizualizaci ve vašem mozku- ať už se jedná o obyčejné věci, nebo nechutné a napínavé momenty. Zdroj strachu Barker odhaluje postupně po malých kapkách a to dává knížce tu správnou atmosféru. Vytknul bych jen časté pravopisné chyby v první půlce knihy, ale možná je to tím, že jsem četl starší vydání z roku 1995.
Moje první setkání (formou audioknihy) s Mankellem a nebylo to vůbec špatné. Byl jsem mile překvapen jak průběhem vyšetřování, tak i přednesem Jiřího Vyorálka. Líbilo se mi, že Mankell nedělá z komisaře Wallandera žádného superdetektiva s nadlidskými dedukčními schopnostmi. Místy trochu moc zabředává do líčení Wallanderových pocitů, ale jinak nemám co vytknout. Určitě postupně sjedu i další díly.
Znal jsem Dextera předtím pouze ze seriálu a protože mě bavil, zkusil jsem i literární podobu. Vyplatilo se - ona zvláštní Dexterova psychopatická chladná ujetost je dobře vylíčená a je zábavné vnímat ten kontrast jeho vnímání své vlastní osoby a toho, jak Dextera vnímá okolí.
Má to spád a i výživné momenty, které jsou hodně dobře a detailně popsané. Jen je škoda, že to nemá takové koule po celou dobu příběhu, protože byly v knížce i pasáže u kterých jsem se začínal nudit a říkal si, že už by se zase mohlo něco zajímavého dít (a tím nemyslím nějakou další sexuální scénu ;-) . Ale je to zábavné s nádechem chtíče a nadpřirozena.
Příjemně oddechové čtení (v mém případě poslech audioknižní verze) poskládané ze vzpomínek bedňáka. Nejsem sice kdovíjak velký fanoušek Queen, ale knížka je příjemným relaxem. Dozvíte se nebulvárním způsobem o vztazích v kapele, o zážitcích z cest během turné a ochuzeni nebudete ani o Rettyho vzpomínky na různé úsměvné trapasy. Vše sdělené tak, jako by si s vámi povídal v hospodě u pivka se zachováním respektu ke kapele.
Ano- moderního čtenáře ve 21. století už Dracula asi příliš nevyděsí, ale pro mě je tenhle román základním stavebním kamenem gothického atmosférického hororu a sjel jsem ho v různých podobách několikrát. Je pravda, že (narozdíl od filmové adaptace z roku 1992) se v knize moc nedočtete proč Dracula tolik touží po Míně a vůbec psychologie hraběte je v knize upozaděná, ale body tomu u vydání z roku 2018 zpět zvedá nádherné sametovo-stříbřité zpracování obalu od Arga s vydařenými rytinovými ilustracemi Františka Štorma uvnitř.
David Michálek je chlápek na svém místě. Není to přehnanej cíťa, občas něco podělá, ale pojem čest mu není cizí. Spad je přímočarej brak, jako je tomu u Kotlety zvykem (a proto mě jeho knížky baví), zápletka jednoduchá, styl vyprávění svižnej a i přes nečekané minimum sexu chytlavej.