Crimble komentáře u knih
Tak já knize nemám co vytknout. Expresivní jazyk, sarkasmy jak řemen, příběh dobrý a spád to mělo solidní. Štindl je sympaťák, a jako spisovatel taky dobrý.
Silné téma, krásný příběh. Vystiženo úsporně, zhuštěně a mistrně na malé ploše. Bez námitek pět hvězd.
Poučný příběh z exotické oblasti, na tak mladou autorku velmi vyspělé. (audiokniha na ČRo)
Tohle je ten typ knihy, kde se kocháte jazykem a sem tam si nejste jisti, zda jste se neztratili, ale pak přicházíte na to, že to vlastně ani nevadí. A v tomto případě se audiokniha jeví jako ideální forma.
Nevšední téma zasazené do dávné neurčité doby, navíc mystické prvky - začalo to slibně. Akorát se mi to po nějaké době omrzelo a působilo to dojmem točení se v kruhu. Téma zamlžené paměti je jistě atraktivní, ale i tak jsem jsem se už těšil až to skončí. Tenhle Ishiguro mne tolik neoslnil.
Román v dopisech, to je vcelku osvěžující forma. Nicméně to jediné mi právě občas na tomto dílu vadilo, některé dopisy opravdu byly jako dopisy dost nepravděpodobné (naopak telegramy - ty jsou božské). Jinak nemám výhrad, postupné obeznámení s celou historií vztahů je vyčerpávající a vlastně dokonalé. Tohle dokáže velký spisovatel.
Co k tomu podotknout jiného, než něco jako "važme si života, který dnes máme". I přes tu drsnost a neutěšenost pěkné čtení. O těžkých časech na těžkém místě. Tyhle dokumenty své doby jsou důležité.
Trošku takový nevyrovnaný výběr povídek. Začíná se na moři, případně na ostrovech obydlených původním zotročeným obyvatelstvem - ty jsou tak trochu rozvleklé a uspávající. V druhé části knihy více sociální, buřičské povídky plné vzdoru a bojovnosti, z mého pohledu jasně lepší část.
Asi by mne to více šokovalo, kdybych už za sebou neměl pět sérií Narcos. U audioverze inzerují, že je to Narcos pro intelektuály, a já musím konstatovat, že teda asi zas tak velkej intoš nejsem. Není to špatná kniha, ale kolem mne spíš tak prošuměla. Kdo ví, kde je chyba.
Popravdě, asi jsem toho moc nepochopil. Ale poslouchalo se to dobře (Myšička a spol. na ČRo).
Povětšinou neveselé dílo, z něhož jsem i přesto nadšen. Brilantní studie o hrdinovi, jehož vášeň k šachu byla zničující, ještě horší pak ale bylo, když o tuto vášeň přišel. Vynikající v mnoha ohledech a vrstvách.
Vtipné, svižné, neotřelé. Velmi sympatické dílko, vřele doporučuji.
Dávám relativně vysoké hodnocení, i když mám dost výhrad. Pasáže o nejednoznačném vztahu s (bývalým?) manželem a o přijímání jeho odchodu ze života jsou vynikající až brilantní. Kombinace se vzpomínkami na společný odchod do emigrace a cestu lodí na Nový Zeland mi naproti tomu přijde spíše nefunkční, i když "cestopis" samotný je mnohdy docela zajímavý. Pohříchu ten popis cesty zabírá asi většinu knihy. Celý vztah s Janem je pak zahalen až zbytečně moc tajemnostmi, i když chápu, že v té nedořečenosti se někdy skrývá kouzlo literatury. - Ale i tak z celkového pohledu pěkná kniha.
Mám rád sem tam nějakou tu bizarnost, ale tohle mi přišlo slabé. Párkrát jsem se zasmál, ale jinak kde nic tu nic. Sorry, jestli jsem měl pochopit více.
Mně všecky ty návody na běhání a tréninky přijdou zbytečně komplikovaný, tuhle knihu nevyjímaje. Kdo si dává rozklus 3 km? Kdo si dělá nějaký pyramidový intervaly? Užitečné rady se tam najdou, ale všechno bych radikálně zjednodušil!
Nejlepší na této knize je střední hutná část, kdy vrcholí zběsilá hrdinčina hysterie a neschopnost vyrovnat se s manželovou zradou. Tato fáze mne zcela pohltila, ačkoli bylo těžké chápat její impulzivní až excentrické jednání. Závěrečná katarze určitě čtenáře uspokojí, na můj vkus však obsahuje přece jenom jistou dávku zjednodušených klišé.
Kniha, která má své ojedinělé kouzlo. Tak trochu reportáž, trochu beletrie a různé úhly pohledu se špetkami sarkasmu. Originál!
Přelouskával jsem to asi dva měsíce, a ani ke konci se to moc nevylepšilo. Asi nejlepší charakteristikou z mého pohledu je slovo "grafomanství". Citace, ukázky, taková komentovaná a ilustrovaná historie italské i jiné literatury ve všech možných formách. Moc mi to s výpadkem paměti hlavního hrdiny nedrželo pohromadě, a jako druhou charakteristiku bych tu měl "samoúčelnost". Ale knížka je to hezká, to zase jo.
Možná trochu nevýrazná kniha, možná trochu nefunkčně rozpolcený děj. Ale vše napravuje Bellowova neodolatelná noblesa. Radost číst ty jeho vycizelované věty! I pro tuhle potěchu ducha rád čtu.