Cteme_s_Terkou | Komentáře u knih | Databáze knih

Cteme_s_Terkou Cteme_s_Terkou komentáře u knih

Světla nad močálem Světla nad močálem Lucie Ortega (Navrátilová)

Vítám vás u dnešní recenze, ve které si povíme něco o knize další tuzemské autorky, Lucie Ortegy, která napsala několik zajímavých knih a já tímto moc děkuji za poskytnutí této úžasné knihy k recenzi.
My se ale dnes zaměříme na první knihu dvou dílné série s názvem Světla nad močálem, kterou mi Lucka poskytla k recenzi, za což jí tímto oficiálně moc děkuji.
Nebudu vás ale zdržovat a vrhnu se rovnou na to.

Nedávno jsem zde recenzovala knižní sérii Jany Jordanové, u které jsem psala, že jsem moc knih s posmrtnou tematikou nečetla. No, dnes můžu říct, že se jejich počet navýšil u tuhle knihu a ještě navýší o její pokračování.
Spousta z bytostí, které Lucie v knize má jsou ze Slovanské mytologie, což oceňuji, protože je to mytologie, která bývala u nás nejtypičtější. Zároveň se mi líbí její rozmanitost, co se bytostí týče, za což chválím i autorku. Tolik bytostí pohromadě jsem snad v žádné knize nepotkala.
Nemám ale pocit, že by v knize byly postavy a tvorové překombinovaní. Právě naopak, což je v dnešní době poměrně vzácné.
Velkým plus byla také témata, která autorka do knihy zakomponovala a zamyšlení na začátku každé kapitoly.
Celý svět pro mne díky jejímu popisu byl snadno představitelný a musím říct, že mě osobně se líbil. Občas jsem si teda v druhé polovině říkala „bože, co všechno je tam ještě potká?“ Ale autorka byla schopná udělat některé situace pro hrdinku ještě horší, než jsem si dokázala představit a i-když se jistá část úkolu podařila splnit, zamrzel mě konec, který jsem si upřímně představovala trochu víc, no, happyendově, ale zároveň ho oceňuji, protože tím Lucka perfektně ukazuje, že každý čin si vyžaduje svou cenu.
Jsem moc zvědavá na další díl a už se moc těším, až si jej přečtu.

Doporučila bych tedy tuto knihu?
Ano, určitě ano.
A komu?
Rozhodně všem milovníkům práce Českých autorů, milovníkům Slovanské mytologie a knih s obrovským přesahem.

07.03.2024 5 z 5


Budeš jenom moje Budeš jenom moje Martina Kováčiková

Vítám vás u dnešní recenze, ve které se podíváme na novelu slovenské autorky Martiny Kováčikové s názvem Budeš jenom moje. Já bych tímto chtěla, už tradičně, poděkovat Martině za možnost zrecenzovat tuto její knihu v rámci naší spolupráce.
Osobně si myslím, že nezůstanu jen u jedné knihy od této autorky, ale to ukáže čas.
Originál této knihy vyšel ve Slovenštině, ale s autorkou jsme se dohodly na zrecenzování českého překladu.
Já vás už ale nebudu zdržovat a vrhneme se rovnou na samotnou recenzi.

Nevím, jak se mi to povedlo, ale tohle je už druhá kniha na podobné téma. A to jsem ani u jedné netušila, do čeho přesně jdu. Nicméně nemůžu říct, že bych toho litovala.
Spousta lidí mi říkala a také psala do recenzí, že kniha na první pohled vypadá jako nějaká erotická novela.
Já tedy můžu souhlasit jen s tím, že je to novela. Se zbytkem už tak ne.
Autorka nás už při prvním začtení háže do typického Natalina rána, které je snad to nejlepší z celé knihy, takže jestli vám nesedne tohle, tak to asi úplně není pro vás.
Přiznám se, že jsem asi jako většina čekala trošičku jiný konec, ale přesto tento, který Martina zvolila není nic, co by se vymykalo realitě. I-když mě to vůči mému očekávání mrzí, nepřipadala mi tato varianta v knize na sílu, za což autorce dávám plus.
I scény a situace v příběhu působily naprosto uvěřitelně a někdy až moc realisticky.

Doporučila bych tedy tuto knihu?
Ano.
A komu?
Každému , kdo má rád tuzemskou tvorbu, příběhy, které vyvolají silné emoce a těm, kteří nepasou jen po hrdinech, kteří mají vše na stříbrném podnosu a úplně zdarma.

07.03.2024 5 z 5


24 dní do Vánoc 24 dní do Vánoc Michala Ries

Dnes se podíváme na knihu 24 dní do Vianoc od slovenské autorky, Michaly Riez, která nedávno vyšla i v audio podobě pro případ, že místo namáhání očí raději posloucháte.
Nicméně, děkuji holkám, se kterými jsme tuto knihu v rámci společného čtení prošly. Moc jsem si to s vámi užila a ráda si to zase někdy zopakuji, i když s nějakou jinou knihou, nebo zase za rok u té stejné.

Tato kniha byla poněkud speciální. Nejen, že byl její obsah vánoční, což by bylo pochopitelné, ale dokonce byla pojata velmi speciálně. Na každý den totiž byla určena jedna kapitola, tudíž máte od 30. 11. co číst. A to až do 23. 12. Nemusíte tuto knihu tak číst na Vánoce a zároveň si čekání na advent začnete o den dříve, což se vyplatí.
Tato kniha byla příjemným společníkem při čekání na Vánoce. Zároveň bylo super, že do ní autorka zapojila jak vtipné, tak důležité výzvy, takže se čtenář pobavil, ale hlavní hrdinka zároveň prošla poměrně velkou změnou na to, že se jednalo o pouhých 24 dní jejího života.
Nicméně… Ačkoli jsem postavu Dominika měla samu o sobě ráda, připadalo mi až malinko nepřirozené, jak ochotně do všeho s Ninou jde a vůbec nepřemýšlí nad důsledky, což by asi většina lidí udělala, kdyby po nich někdo, koho znají sotva pár dní chtěl, aby udělali kolikrát i něco, co se řadí pod pojem nelegální. Jinak jsem ale vztah mezi nimi měla ráda a připadal mi poměrně uvěřitelný.
Zároveň bylo hezké, jak autorka ukázala, že každý může změnit to, co se mu v jeho životě nelíbí a mnohdy stačí jen jedno rozhodnutí, které není potřeba tak dlouho odkládat.

Doporučila bych tedy tuto knihu?
Ano.
A komu?
Všem, kteří mají rádi vánoční kalendáře, knihy od M. Riez, odvážné hlavní hrdinky, romantiku, vánoce, psy a knihy, které vás nechají oddechnout, ale zároveň vám i něco umí předat, protože přesně tohle tahle kniha je.

24.01.2025


Hattrick Hattrick Marcy Jell

Vítám vás u dnešní recenze, ve které se podíváme na druhý díl série Láska z ofsajdu od české autorky Marcy Jell.
Touto knihou se příběh Phoebe a Nicolase definitivně uzavřel, ale ještě se možná objeví v dalším díle, který prý má být o Rafaele a… No, přečtěte si to sami.
Za poskytnutí knihy k recenzi opět nakonec děkuji nakladatelství Solis, pod kterým kniha také vyšla.

Tento díl mi připadal slabší, než ten předchozí. Nevím, jestli je to tím, že už jsem si zvykla, jak moc snadno dokážu v této sérii předpokládat jednotlivé zvraty, nebo chováním hlavních postav, ale bohužel tomu tak bylo.
Dále mne mírně zarazilo, kolik překlepů se v knížce objevilo. Jasně, chápu, že všichni jsou jen lidi, ale hodně se tam krom jiného objevovaly i překlepy ve jméně hlavní hrdinky, a to v názvu kapitol, což mne malinko rušilo.
Další věc, postavy, hlavně Phoebe, mě neskutečně štvaly, za což ale autorce dávám plusové body, protože to napsala fakt dokonale. Chovala se totiž jako naprostá stíhačka a vše Nicolasovi vyčítala, ale když udělala ona něco stejného, defacto ještě horšího, protože spolupracovník na její pomstě Nicolasovi ji miloval, tak je to naprosto v pořádku. Popravdě si myslím, že kdyby neměli Selenu, tak by spolu vůbec nezůstali. V minulém díle jsem měla radši spíše Phoebe, tentokrát jednoznačně vedl Nicolas.
Jinak ale, stará parta kluků byla stále naprosto dokonalá a já si je spolu moc užila.
Osobně s finálním rozuzlením stěhování do Francie nesouhlasím a po tomto dílu si myslím, že pokud to takhle „bude pokračovat“, tak vztah Phoebe a Nicolase nemá dlouhodobou šanci na fungování.
Knihu bych doporučila všem, kteří četli první díl a chtějí vědět, jak to s jejich oblíbenými postavami dopadne a všem, kteří si u čtení rádi oddechnou a vypnou hlavu.

15.10.2024 2 z 5


Na mušce Na mušce Mark Greaney

Vítám vás u dnešní recenze. Dnes nás čeká druhý díl ze série Šedý muž s názvem Na mušce, od známého zahraničního autora Marka Greaneyho, který se podílel na mnoha dalších knihách stejného žánru.
Kniha je sice zařazena do série jako druhý díl, no až na pár zmínek se prvního dílu netýká, takže jej klidně můžete číst jako první. Já série ale obvykle doporučuji číst postupně, jelikož pak člověk chápe i mírné narážky na předchozí díly, přestože pro pochopení knihy jako takové nejsou podstatné.
Za poskytnutí spolupráce děkuji společnosti Audiolibrix, stejně jako za předchozí díl a věřím, že naše spolupráce bude i nadále pokračovat.
Pojďme už ale na samotnou recenzi.

Chvíli po dočtení prvního dílu této série jsem se musela pustit do druhého a musím říct, že byl stejně dobrý, jako ten první.
Nicméně, první asi polovinu jsem byla zklamaná, protože vzhledem k předchozímu nedořešení v prvním dílu jsem čekala knihu o něčem jiném. Kousek před koncem první poloviny se ale kniha konečně pořádně rozjela a na tyto pocity už nebyl čas.
Greaney opět ukázal, že umí napsat brilantní dílo, které čtenáře nepustí až do poslední chvíle a ještě vás donutí, abyste otevřeli i díl třetí, jelikož potřebujete ještě víc. Chci ale upozornit, že tento díl je, tedy dle mého, uzavřený a proto není čtení třetího dílu potřebné k dořešení zápletky této knihy.
Skvělou atmosféru podpořil i opět skvělý výkon načitatele, Martina Stránského, který svoji práci zvládl naprosto perfektně. Myslím, že mu tento žánr a styl knih naprosto perfektně sedí a doufám, že v načítání bude pokračovat. Mám dojem, že jsem zatím neobjevila nikoho jiného, kdo by byl stejně dobrý a mám docela problém se začíst do knihy, kterou načetl někdo jiný. Takže doufám, že najdu někoho stejně skvělého, abych si mohla rozšířit svoje audioknižní obzory.

15.07.2024 5 z 5


Úděl Hvězdorozených Úděl Hvězdorozených Jan Yenkee Kalina

Vítám vás u dnešní recenze.
Tentokráte se podíváme na knihu s názvem Úděl Hvězdorozených od Jana Yenkee Kaliny, za jejíž poskytnutí k recenzi a všeobecně skvělou spolupráci chci poděkovat samotnému autorovi a nakladatelství Pointa, které mi knihu zaslalo.
Kniha je, po dlouhé době, jednodílná, ale doufám, že to tak nezůstane a kniha bude pokračovat. Přesto je tento příběh ve své podstatě uzavřený, takže nemusíte čekat na další díl, abyste se dozvěděli konec zápletky.
Pojďme už ale na samotnou recenzi.

Možná je to tím, co mi všichni říkají o nakladatelství Pointa, nebo tím, že mám prostě tendenci ty nejlepší knihy odkládat a očekávat od nich mnohem míň. Stalo se tedy totéž, co u série Azyl. Opět jsem si knihu nechala na někdy a četla spoustu jiných věcí. Po nějaké době jsem se do ní ale konečně pustila a musím říct, že jsem byla velmi příjemně překvapena. Anotace sice nic moc, ale obsah mnohem lepší.
Pročítala jsem jednu jinou recenzi, kde autorka tvrdila, že jí přišlo až moc popisu na úkor akce. Já musím říct, že mi popisu nepřišlo moc, ale byl malinko složitý. Trošku jsem se ztrácela, jak vlastně některé věci fungují. Třeba drink v baru, který pocházel z nektaru. Je možné, že to v knize přece jen bylo, ale z nějakého důvodu mi to uniklo. Nicméně takovýchto částí a věcí jsem v knize objevila víc. No akce v příběhu dle mého vůbec nechyběla. Je jasné, že když se někam dostanu a zjišťuju o tom místě informace, nebudu hned zahlcena nějakou akcí. U spousty knih s pomalým nástupem akce mám problém, no zde to bylo naprosto přirozené.
Cením také konec, kde Greyson pochopí, že nemůže umřít navždy a udělá proto něco, co by bez této výsady udělat nikdy nemohl.
Pohled je vyprávěn vypravěčem, i když v některých chvílích sklouzává do pohledu jednotlivých postav, jednou Briana, párkrát Greysona.
Osobně doufám, že bude další díl, protože bych se do světa rozděleného podle znamení chtěla vrátit.
Doporučila bych tuto knihu?
Ano, rozhodně ano.
A komu?
Všem, kteří mají rádi znamení, sci-fi, fantasy, YA, tuzemské autory, souhvězdí, přírodu, posmrtný život, akci, obětavost, dobrodružství, přátelství a odvahu.

10.07.2024 4 z 5


Čepel azylu Čepel azylu Lucie Lukačovičová

DÍLY SÉRIE AZYL NA SEBE DĚJOVĚ V PODSTATĚ NIJAK NENAVAZUJÍ, ALE MOHOU SE VYSKYTNOUT MÍRNÉ SPOILERY NA PŘEDCHOZÍ DÍL.
Vítám vás u dnešní recenze, ve které se podíváme na další knihu ze světa Azylu, tentokrát s názvem Čepel Azylu od tuzemské autorky Lucky Lukačovičové, které tímto opět děkuji za možnost zjistit, co vše máme společné.
Zároveň také děkuji za poskytnutí knihy k recenzi vydavatelství Epocha.
Pojďme už ale na samotné hodnocení.

Tento díl pro mě osobně byl malinko slabší. Začínám zjišťovat, že přestávám zvládat ohvězdičkování knih, protože mi připadá hodnotnější ten samotný názor, než jejich počet, ale použiju to zde… knížka byla skvělá, ale jak jsem psala, za mě asi tak o půl hvězdičky horší, než ta předchozí. Pro představu se ale pořád držíme na 4,5 hvězdičky, což je za mě krásné skóre.
Knížka mě svým způsobem naštvala. Vlastně tedy spíše autorka. Protože se rozhodla pomučit mou nejoblíbenější postavu celé série. Moje první zpráva Lucce, když jsem to začala číst byla něco ve smyslu, „jestli ho hodláš zabít, tak mi to rovnou řekni, ať se ušetřím.“ Ale autorka naštěstí neochudí celou sérii o perfektní hlášky, takže se vrhnu i na díl třetí.
Autorka opět ukázala, že i u nás můžou vzniknout báječné knihy. V této knize máme opět naše staré známé hlavní postavy, ale nový případ. Možná je důvod, proč je kniha u mě trošičku níž ten, že nemá tak pochopitelného záporáka, jako jednička, kde byl „démon“ prostě totálně boží, až mi ho bylo po „talismanu“ líto.
Stále je ale vidět, že Lucka UMÍ psát a že se oplatí ji číst. Opět jsem si příběh extrémně užila a měla jsem problém se od knihy odtrhnout. A teď už jen smutně čekám na třetí díl, který ještě není ani na cestě a minimálně další dva víkendové dny nebude.

Doporučila bych knihu?
Ano, jasně že ano.
A komu?
Všem, kteří mají rádi tuzemskou tvorbu, první díl Azylu, démony, monstra, lovce, vztahy, přátelství a dobrodružství.

02.06.2024 5 z 5


Azaelov pád Azaelov pád Ivica Ďuricová

Vítám vás u dnešní recenze, jež je unikátní tím, kolik autorek knihu napsalo.
Dílo Azaelov pád totiž nenapsala jen jediná autorka, ale hned pět talentovaných autorek, které se spojily, aby napsaly tuto knihu a vydaly ji pod na Slovensku známým vydavatelstvím Venupress, jemuž tímto moc děkuji za poskytnutí knihy v rámci naší úžasné spolupráce a věřím, že v ní budeme i nadále pokračovat.

Do thrillerů jsem se ponořila už díky jiné knize, na kterou zde také najdete recenzi. No tento příběh byl zase něco úplně jiného.
V psaní kapitol se autorky střídaly a já musím říct, že kdyby nebylo u každé z nich uvedené jméno, tak to asi nepoznám, ale i tak se mi nejvíce líbily kapitolky od Duetu Baja Dolce a Miška Zamari, což mě jen utvrzuje v tom, přečíst si jejich duetovku Nasleduj ma.
Autorky se i přes svůj počet a odlišnosti dokázaly vžít do postav, které stvořily a nepřipadalo mi, že by se postavy chovaly nějak jinak v závislosti na tom, kdo je zrovna psal.
Nechci hodnotit, nakolik je lék, který Ros našla reálný, ale musím říct, že mi knížka přišla až moc přebombovaná. Holky nám dávají jeden šok za druhým, vůbec nevíte, komu věřit a stále se něco děje, což bylo moc fajn, ale osobně bych uvítala nějaký záchytný bod, který jsem úplně nenacházela.
Nicméně kniha velmi předčila moje očekávání a to v dobrém smyslu slova. Upřímně jsem vůbec nečekala, že kniha od tolika autorek může někdy fungovat a ono fakt jo.
Cením také, že autorky příběh sice ukončily, ale nechaly si zadní vrátka pro další díl, který doufám, že začnou psát brzy.

Doporučila bych tuto knihu?
Ano.
A komu?
Všem, kteří mají rádi romantiku, lékařské prostředí, trochu té skoro mafie, milovníkům thrillerů a všem, kteří mají rádi slovenskou tvorbu.

22.05.2024 4 z 5


Harry Potter a princ dvojí krve Harry Potter a princ dvojí krve J. K. Rowling (p)

(SPOILER) V CELÉ RECENZI SE MOHOU VYSKYTOVAT SPOILERY, KVŮLI VŠEOBECNÉ SLÁVĚ A ZNALOSTI TÉTO SÉRIE
Vítám vás u recenze již pátého dílu série o Harrym Potterovi.
Tentokrát si tedy popovídáme o dílu s názvem Harry Potter a Fénixův řád, který je nejtlustší knihou celé série, kdyby vás to zajímalo.
Pojďme už ale na samotnou recenzi, ať zde nemusíte číst pořád to samé.

Tak znovu a opět.
Musím říct, že Rowlingová opět překvapila tím, co vše dokáže vložit do charakterů a jak dokáže příběhy zamotávat.
Přestože to byla nejdelší kniha, neměla nudná místa a příjemně se četla. Spolu s Vězněm z Azkabanu je tento díl můj nejoblíbenější z celé série. Až na ten závěr, samozřejmě.

Doporučila bych tuto knihu?
Ano.
Komu bych tuto knihu doporučila?
Všem, kteří mají rádi Harryho Pottera, fantasy, přátelství, magii a tlusté knihy.

28.04.2024 4 z 5


Hra pro Apollóna Hra pro Apollóna Veronika Synková

Vítám vás u dnešní knihy s názvem Hra pro Apollóna, za jejíž poskytnutí děkuji Veronice Synkové, jež je autorkou, a potažmo také za domluvení této spolupráce nakladatelství Solis.
Veru, díky za projevenou důvěru a těším se na další spolupráci s tebou.

Tato kniha je opravdu taková kratičká jednohubka, kterou jsem přečetla za páteční odpoledne.
Tato kniha je prvotina, která za mne byla překvapivě fajn.¨
Verča si u mě přilepšila zakomponováním vážných témat do tak krátkého příběhu a v podstatě na něm postavila celou zápletku. Chování obou tedy dávalo smysl a příběh nebyl jenom o zamilování se.
Líbilo se mi, že se postavy nedali dohromady hned, i když Lukášovo zamilování na první pohled jsem mu tak úplně nevěřila, ale nebylo to až moc „přehrávané“, jak by řekl Dan. :D
Minulost obou postav byla sice smutná, ale dodávala příběhu něco navíc, co z něj udělalo něco jiného, než nudu, bez jakéhokoli problémku. Přesto mě mrzelo, že se v příběhu neobjevilo nic, u čeho bych si vyloženě řekla wow, co se týče zápletky mezi hlavními hrdiny. To mi v knize opravdu chybělo.
Autorka ale knihu skvěle začala a navodila atmosféru, která byla naprosto perfektní. Vlastně celý příběh dával smysl, chování, reakce a vše. Postupně také vidíme Danovy pocity, protože příběh je psaný částečně i formou deníkových zápisků z pohledu právě Daniela, takže postupně vidíme, že i v něm se něco začíná dít.
Cením také závěr, kde na to autorka hned nehupsla, ale nechala jim oběma tolik potřebný prostor, který příběh dělá mnohem uvěřitelnější.

Doporučila bych knihu?
Ano.
Komu?
Všem, kteří mají rádi LGBT, krátké knihy, lásku, divadlo, romantiku, trošku náročnější témata a tuzemské autory.

14.04.2024 4 z 5


Táhni z mé hlavy Táhni z mé hlavy Lenka Hnátová

Vítám vás u dnešní recenze již druhé knihy Lenky Hnátové, kterou jsem tentokrát získala k přečtení v rámci spolupráce se samotnou autorkou, které tímto moc děkuji za projevenou důvěru.
Věřím, že do budoucna napíše spoustu dalších super knih, které si budu moci přečíst stejně, jako tuto a předchozí, na kterou již recenze vyšla stejně jako rozhovor s Lenkou, který je již také k dispozici.
Pojďme už se ale podívat na samotnou recenzi.

Knihu jsem přečetla doslova za jeden večer. Jedná se totiž o velmi krátkou jednohubku, kterou zvládne i člověk, který není vyložený rychločtenář za jeden den.
Kniha rozhodně není náročné čtení, které by bylo plné spousty hlubokých myšlenek, ale přesto není k zahození. Jedná se o takovou milou oddechovku, která vám pomůže, když jste přehlceni spoustou složitých a dlouhých příběhů.
Mně osobně se kniha líbila, protože jsem si u ní odpočinula.
Možná se v některých situacích Márty opravdu choval až moc jako holka, ale myslím si, že to autorka udělala záměrně, aby zdůraznila kontrast mezi ním a Ádrim. Přesto to možná mohlo být trochu méně naznačeno, protože jsem opravdu měla pocit, že je Martin holka. :)D
Nicméně jejich příběh a reálné odhalení mě zaujalo. Zároveň jsem také byla překvapená z toho, co se v obou dvou skrývá a jak si společně dokáží poradit a pomoct,.
Oceňuji také něco navíc v podobě bonusových kapitol, ale když se tam objevila i kapka fantasy, tak jsem si říkala, že zrovna toto tam být úplně nemuselo. Nicméně to krásně dokreslilo příběh a ukázalo, jak by se Márty o Ádriho situaci dozvěděl.

Doporučila bych tedy tuto knihu?
Ano.
Komu?
Všem, kteří si chtějí přečíst něco krátkého a opravdu moc oddychového, protože přesně toto tato kniha splňuje. Zároveň také všem, kteří nemají problém se stejnopohlavními páry a těm, kterým nevadí, že si z příběhu neodnesou hromadu hlubokých myšlenek.

22.03.2024 2 z 5


Nelituju Nelituju Lenka Sadílková

Vítám vás u dnešní recenze.
Tentokrát se podíváme na druhou knihu této autorky, @mama.knihomolka, s názvem Nelituju.
Já bych tímto chtěla Lence moc poděkovat za důvěru, přátelský přístup a hlavně za její trpělivost.
Tato kniha vyšla Lence jako první a to přes Pointu. Na rozdíl od Tam, kde nejsi, jež je onou knihou, kterou jsem autorce již recenzovala a která vyšla v nakladatelství jako takovém.

Protože jsem tuto knihu četla jako druhou, přestože ji autorka vydala jako první viděla jsem na ní mouchy, které v druhé knize nebyly. Takže, rozhodně musím pochválit autorčin posun v psaní, který je neskutečný.
Dále nemůžu zapomenout ani na samotné téma. Jestli jste si někdo mysleli, že autor musí začít na nějaké romanťárně, než se pustí do tematu, které Lenka otvírá ve své druhé knize, tak ne, nemusí. Troufám si dokonce říct, že mě tato kniha právě tím, co se v ní nakonec objevilo vzala ještě o něco víc.
Musím ale vytknout knížce jakousi neucelenost. V podstatě v ní skáčeme z jedné situace na druhou a i-když je nejspíše hlavním cílem vykreslení jednotlivých setkání, nevadilo by mi, kdybychom se dějem probírali postupně a nebyli na dovolené, pak najednou na oslavě a tak dále. Ale i přes tuto drobnou pro mě chybku se dá v pohodě přenést a příběh je pochopitelný a báječný. A to jak již zmiňovaným „problémem“, tak i božím kamarádem Leem, jehož necitlivost pro styl a kombinaci barev si prostě zamilujete.
Kniha za mě nesla spoustu poučení a i-když by se na ní za mě dalo pár věcí vylepšit, dala mi opravdu hodně a doufám, že Lenka ještě něco napíše.

Doporučila bych tuto knihu?
Ano, rozhodně ano.
A komu?
Všem, kteří mají rádi tvorbu českých autorů, milovníkům příběhů, které vyvolávají emoce, všem, kteří mají rádi výrazné postavy, kterým nechybí humor a naposled těm, kteří mají rádi krátké knížky a těm, kteří si z knihy rádi něco berou.

07.03.2024 5 z 5


Tam, kde nejsi Tam, kde nejsi Lenka Sadílková

Vítám vás u dnešní recenze, ve které se podíváme na knihu další tuzemské autorky, @mama.knihomolka.
Opět bych takto veřejně chtěla Lence poděkovat za poskytnutí knihy k recenzi.
Nikdy jsem si upřímně nemyslela, že dojdu i k knihám s takovým tématem a poselstvím, ale přesto toho nelituju.
My už se ale pojďme podívat na samotnou recenzi.

Nevím, jestli autorka knihu psala podle svých zkušeností a myslím, že to ani vědět nechci, ale je až fascinující, jak trefně dle mého charaktery svých postav zastoupila všechny postoje, které se v této situaci mohou objevit i v reálném životě. Jak jsem již zmínila výše, na jejích postavách mě baví právě tato skutečnost.
Dále moc oceňuji, že se autorka nebojí zabrousit i do takových témat, jaká se vyskytují v této knize. Přestože se v dnešní době otvírá již spoustu témat není úplně běžné najít knihu s něčím takovým. Cením tedy Lenčinu odvahu do toho jít.
Dle mých informací ani další Lenčina kniha není úplně pro všechny a i-když je tomu tak musím říct, že se na její čtení těším.
Důvod, proč mě kniha zaujala a bavila i přes toto téma spočíval hlavně v tom, jak realisticky autorka situaci dokázala vykreslit a to, že ji nedělala nijak nemožnou v reálném životě. Navíc konec neskončil tragicky, což ukazuje, že z jakéhokoli problému se dá dostat a že není slabost, když si necháme pomoct od druhých.

Doporučila bych tedy tuto knihu?
Rozhodně ano,..
A komu?
Rozhodně komukoli, kdo hledá knihu s poselstvím a s poučením i do reálného života. Zároveň také lidem, kteří v knihách mají rádi lásku, kamarádství a pomoc. A také těm, kteří mají rádi trochu odvážnější hrdiny.
Leni, ještě jednou moc děkuji.

07.03.2024 5 z 5


Nelži, andílku! Nelži, andílku! Lenka Hnátová

Vítám vás u dnešní recenze.
Dnes se podíváme na knihu Nelži, andílku! Od další České autorky, @lenka_hnatova_autor, se kterou také brzy uvidíte rozhovor.
Lenka má vydaných mnohem více knih, než jen tuto, ale bohužel jen jako e-knihy, takže milovníci papíru si moc na své nepřijdou.
Osobně vám ale říkám, že u této knihy bych klidně udělala výjimku a knihu si přečetla i v online verzi.
Pojďme už se ale podívat na samotné hodnocení.

Kniha se mi líbila tím, jak lehce se četla. Stránky ubíhaly skoro samy a příběh sám osobě byl napínavý a čtivý. Musím přiznat, že jsem až do poslední stránky nevěděla, jak to celé doopravdy je.
Autorka mě totiž perfektně dokázala donutit, abych si myslela přesně to, co sama chtěla, čímž vznikl prostor pro perfektní zvraty, které nikdo nečeká.
Super také bylo, jak skvěle dokázala čtenáře svést ze stopy, ale někdy jsem si už říkala, že by byla hodně velká náhoda, kdyby se tohle vše stalo jedné rodině, což mi trochu kazilo příběh, ale i tak jsem si čtení užila. Věřím, že se co nejdříve dostanu k nějaké další knize od této autorky.

Doporučila bych tedy tuto knihu?
ano.
A komu?
Všem, co mají rádi nečekané zápletky, romantiku a tvorbu Českých autorů.

07.03.2024 4 z 5


Vetřelci v našich hlavách Vetřelci v našich hlavách Daniel Pelikán

Vítám vás u dnešní, opět trochu netradiční, recenze.
Tentokrát se podíváme na knihu Vetřelci v našich hlavách od tuzemského autora, kterým je @danypelikan.
Tuhle knížku jsem objevila u jedné kolegyně, recenzentky, na profilu a okamžitě mi došlo, že tohle si vážně chci přečíst, za což ti Jani moc děkuji.
Velké poděkování patří také autorovi, který mi knihu poskytl k recenzi v rámci spolupráce. Moc díky za tak pohotovou a milou reakci.
My už se ale pojďme podívat na recenzi této knihy.

Vetřelci v našich hlavách je kniha, která je psaná dialogem dvou postav, Petra a jeho vnitřního hlasu způsobeného OCD poruchou.
Trochu jsem se tohoto stylu psaní obávala, protože jsem tak úplně nevěděla, co mám čekat, ale kniha mne velice překvapila.
Jejím plusem je fakt, že vtipnou formou podává i úplnému laikovi informace o tom, jak funguje člověk s OCD a vzhledem k tomu, že naučných knih je vydaných již spousta je toto dílo něčím, co se od ostatních liší dle mého velice dobrým stylem, kterým informace podává.
„Dialogy“ obou byly kolikrát pro pozorovatele velmi vtipné a zároveň poskytovaly velice snadný vhled do všemožných situací, které obyčejný člověk zažívá se svým vnitřním hlasem úplně jinak.
Oceňuji i pohled druhé postavy, která se Petrovi snažila pomoci a také má v knize svůj příběh, díky kterému se pro mě dílo stalo ještě silnějším.
Ještě jednou moc děkuji Danielovi za možnost recenzovat tuto knihu, prosím, napiš něco dalšího a dej mi vědět, až to vydáš.

Doporučila bych tuto knihu?
Ano, rozhodně ano.
A komu?
Komukoli, kdo se chce o OCD poruše něco dozvědět a zároveň se u knihy zasmát. Nemyslím si však, že by mohla doplnit informace někomu, kdo je v tomto tématu již znalý, ale pro širokou veřejnost, která s tímto nemá zkušenosti je kniha dle mého šitá na míru.

28.12.2023 5 z 5


Vianočný bozk Vianočný bozk Kristína Ježovičová

Vítám vás u recenze s vánoční tematikou. Ostatně, jak jinak chcete spojit Vánoce a čtení, než příběhem s vánoční tematikou?
Tentokrát se tedy podíváme na knihu s názvem Vianočný bozk od Kristíny Ježovičové, která vyšla pod známým slovenským nakladatelstvím Venupress. A to poměrně nedávno, jelikož byla vypuštěna do prodeje v roce 2024.
Holkám, se kterými jsme tuto knihu četly v rámci společného čtení moc děkuji, jinak bych se totiž k tomuto příběhu nejspíše vůbec nedostala.
Nyní už ale pojďme na samotnou recenzi.

Pravdou je, že bych knihu určitě neoznačila za nejhorší, protože něco mě na ní bavilo, ale zároveň mi nepřipadala jako něco, co bych si pamatovala dlouho po dočtení. Spíše bych to zařadila jako takový podprůměr, který je hlavně pro lidi, kteří si chtějí odpočinout.
Možná je tedy i dobře, že se jedná o vánoční příběh, protože právě v období těchto svátků si všichni chceme odpočinout a někteří z nás hledají onen relax právě v knihách.
Chemie mezi Rinou a Katiným bratrem mi připadala… Vůbec jsem jí nedokázala věřit. Vlastně ani pořádně nevím, jak se stala. Ačkoli nemám s tropem hate to love problém, tady prostě to love, pardon, nepřišlo. Nebo minimálně né přirozeně. Je pravda, že bez něj by se Rina asi nezbavila svého odporu k Vánoc, ale jinak mi romantická linka vůbec věrohodná bohužel nepřipadala…
A teď k tomu nejdůležitějšímu, co se táhne celou knihou. Rina a její nesnášení Vánoc… Netuším proč, ale to, jak Rina popisuje, proč svátky tolik nesnáší mi připadalo nějak… Ačkoli jsem se snažila, nedokázala jsem v tom zaznamenat ty emoce, které by k vypovězení takového zážitku nepochybně byly potřeba.

24.01.2025 2.5 z 5


Final Final Marcy Jell

Většina hlavních postav v této sérii nestála za moc, ale zde autorka dokázala vytvořit hlavní hrdiny, kteří si něco prožili a měli nějaký vnitřní problém, čímž mi připadaly mnohem uvěřitelnější, ačkoli by jistě mohly být uvěřitelnější ještě více.
Připadalo mi totiž, že některé jejich stíny z minulosti tam prostě jen tak problikly, ačkoli by se mohly mnohem více rozvinout.
V druhé polovině knihy se nám dostává spousta zvratů, kterých bylo možná až trošičku moc, ale líbilo se mi, že se autorka nebála zajít trošku dál a místo, aby hrdiny z jejich problému prostě jen tak nějak vysekala, tak se nebála je zavřít a odloučit.
Zároveň jim také nenechala moc prostoru na vydechnutí, prostě neustále něco řešili.
A tak to, za mě, mělo být. Oba už za sebou něco měli a oba věděli, že život s tím druhým nebude lehký. A taky že nebyl…
S tím souvisí také to, že ačkoli příběh svým způsobem skončil dobře, stále se nejednalo o pohádkový konec „a žili šťastně až do smrti“, čímž se celá uvěřitelnost příběhu ještě o hodně zvedla.
Shrnuto asi takhle…
Jediné, co mi vadilo, bylo, jak rychle se Carina zamilovala… Opět mi, obzvlášť u někoho, kdo si prošel něčím, jako ona, chyběla taková ta opatrnost a váhání, zda-li je to ten správný člověk, kterému může věřit.
Jinak se za mě ale jedná o nejlepší díl, který Marcy v rámci této série stvořila. Konečně vytvořila mnohem zajímavější a propracovanější postavy, nebála se otevřít trošku těžší témata, nepostavila fotbal na první místo, donutila hrdiny k tomu, co by, asi, udělal i normální člověk… Nebo spíš, ukázala, jak by to asi opravdu vypadalo, kdyby se to stalo v reálu a za to ji cením.


#marcyjell #final #laskazofsajdu #vojak #modelka #hatetolove #ctu #recenzuju #ctusrdcem #ceskarecenzentka #solis #milujucteni #ceskaautorka #ceskakniha #kniha #tipnaknihu #erotika

23.01.2025 3 z 5


Offside Offside Marcy Jell

Vítám vás u dnešní recenze.
Tentokráte se opět podíváme na další, už předposlední, knihu z fotbalové série od Marcy Jell, tentokráte se jedná o knihu s názvem Offside, která bude vyprávět o Christianovi a Arianě, ale o tom až níže.
Nyní už pojďme raději na samotnou recenzi, ačkoli mám pocit, že se budu hodně opakovat…

Co tak koukám, tak je spousta lidí, kteří tuhle sérii vychvaluji do nebes, ale já opravdu nevím, proč…
Chápala jsem to u první knihy, bylo to takové průměrné, ale oddechovka, fajn, super, druhá? „Dobrý, zajímá mě, jak to s nimi dopadne, sice nuda, ale fajn…“ trojka? „Jakože už zase, jen s trochu jinými postavami.“ A tohle? „No ty vole, tak teď ze sebe hlavní hrdinka už dělá chudinku nejen nenápadně, ale opravdu…“
Znala jsem víc lidí, co cukrovku měli / mají a fakt nevidím důvod, proč to hrotit až natolik, aby na tom byla postavená celá sebelítost a linka hlavní hrdinky… O Christianovi nemluvím už vůbec, protože stejně tak, jako se hrozně podobá chování hlavních protagonistek v této sérii, chování hlavních mužských protagonistů by se, v případě, že by se umazala jména, dalo považovat za chování jednoho a toho samého člověka.
Dále moc, celkově u knih, nechápu takové ty hrdinky, které řeknou… „Ách jo, jsem hrozně unavená, zítra musím do práce a sotva se dobelhám do sprchy, fňuk, ale tak jo holky, do toho klubu, kde budeme až do čtyř do rána s vámi půjdu, zachlastám si tam a ráno půjdu normálně do práce…“
Bože, prosím, proč?
No, ale, okej, pojďme vypíchnout i něco, co se číst dalo…
Oceňuju, že Marcy zakomponovala právě to, že její hlavní protagonistka není z kruhu těch bohatých, ale opravdu je spíše na té druhé straně, a trochu to i rozpracovala a dala podle toho hlavní hrdince některé pocity, které jsou naprosto logické v případě, že vás nějaká kamarádka pozve do nejdražší restaurace a vy nemáte pomalu ani na zaplacení toho, že se na tu budovu jen podíváte.

14.01.2025 1 z 5


Score Score Marcy Jell

Vítám vás u dnešní recenze,
Dnes se podíváme na knihu s názvem Score, která volně souvisí se sérií Hatrick, protože se jedná o příběh Nicolasovi sestry Rafaely.
Více už ale nebudu prozrazovat a místo toho se raději vrhnu na samotnou recenzi této knihy.
Jen ještě rychle doplním, že se má jednat opět o dvě knihy, stejně jako u Playmakera a Hatricku, takže jestli to chcete mít celé, tak doporučuji číst až vyjde i druhá část o příběhu Rafaely.
A teď už opravdu vzhůru k recenzi.

Tuhle knihu jsem skoro celou přečetla po prvním a druhém dílu této série. Možná právě to je důvod, proč mě kniha v podstatě nezaujala. I když mám i autory, od kterých bych mohla číst několik knih za sebou a stejně by mě pravděpodobně bavily, takže tím to možná nebude.
Fotbalového prostředí tu máme celkem málo, erotiky, na kterou jste si možná malinko zvykli z předchozích dílů ještě méně.
V podstatě totiž sledujeme jednu holku, která je neustále kvůli něčemu ublížená, všechno si bere moc osobně a snad ani neví, co přesně pořádně chce.
Nicméně, spousta lidí tuhle knihu vychvaluje, takže mám, snad, jen já laťku nastavenou výše, než všichni ostatní a vám se třeba líbit bude.

Komu bych doporučila tuto knihu?
Všem, kteří mají rádi hrdiny zajímající se o fotbal, vztahové problémy na úrovni mladých lidí, české autory, oddechovou knihu, u které není potřeba příliš přemýšlet a všem, kterým se líbily předchozí díly, ačkoli na ně tento nenavazuje.

#laskazofsajdu #score #marcyjell #rafaela #gabriel #fotbalista #modelka #spanelsko #barcelona #italie #milano #brazilie #mistrovstvisveta #vztahy

20.12.2024 2 z 5


Playmaker Playmaker Marcy Jell

Vítám vás u dnešní recenze.)
Tentokrát se podíváme na knihu s názvem Playmaker od tuzemské autorky, Marcy Jell.
Za poskytnutí knihy v rámci spolupráce děkuji nakladatelství Solis.
Kniha Playmaker je první v sérii, ve které zatím vyšly tři díly a dle mých informací se chystá i další, ale, pojďme už na samotnou recenzi.

Knihu jsem otevřela po téměř dvouměsíční pauze od čtení, takže se mi líbila. Celkově můžu říct, že se jedná o spíše oddechové čtení, které se hodí přesně do těchto letních dní, na dovolenou.
Přiznám se, že jsem původně zvažovala, jestli knížku chci, ale musím říct, že nakonec jsem do ní šla s tím, že jsem neměla žádná velká očekávání. A bylo to dobře.
Bohužel, 99,9% toho, co nastane jsem vyčetla buď z náznaků, nebo jsem to tak nějak předpokládala, což mě celkem dost mrzelo. Ale, ano, jsem zvědavá, kdo je teda otcem, to zas jako ne že ne. Jinak ale krom asi jednoho dalšího zvratu jsem bohužel vše odhalila, což mi mírně ubíralo na zážitku.
Ale, jelikož Marcy umí psát vtipně a poutavě, tak jsem se od knihy naprosto nemohla odtrhnout a stejně jsem ji přečetla za pár hodin a už se moc těším, až mi dorazí další díl, který, ano, nutně potřebuju.
Dále musím pochválit i fotbalové prostředí, kterého jsem se popravdě trochu bála, ale autorka ho skvěle zakomponovala do příběhu, takže ho tam nebylo ani moc, ale ani málo. Jen bych možná uvítala trošku více chvil Phoebe jako chůvy, to mi doost chybělo.
Takže, podtrženo a sečteno, skvělá kniha pro všechny, kteří si chtějí přečíst nějakou knihu, u které se zasmějí a zrelaxují.

13.10.2024