dadako komentáře u knih
Nečekal jsem, že to skončí takto, ale nadruhou stranu... co jsem mohl čekat jiného. Pěkné odpočinkové čtení.
Tento druh literatury mám moc rád. Ale tato kniha zrovna moc nenadchla. Jen suché vyprávění zážitků s přidáním statistických dat.
Tuhle sérii miluju. Tak parádní odreagování jsem u jiných knih nezažil. Postupné podávání malých dávek je jen ku prospěchu. Než se stihne styl psaní a humor omrzet, je konec dílu, a na další se tak těším.
Určitě se mi líbilo více než cestopis do Jeruzaléma. Nepálská část byla super. Čína u se mi tolik nelíbila a byla nudnější.
Čekal jsem něco trošku, vlastně spíš úplně, jiného. Až na občasnou vtipnou vložku to vlastně bylo o ničem. Ještě, že to bylo krátké a sekce nedočtené se mi nerozšířila i o tuto knihu.
Kniha se mi četla výborně. Po dlouhé době jsem se zas od nějaké knihy nedokázal odtrhnout.
Můj druhý Murakami a líbí se mi čím dál víc. Normálně by mi takové téma přišlo strašně smutné a depresivní, ale v jeho podání to je neuvěřitelně čtivé a deprese se nekoná.
Aristokratku mám rád. U ní si vždy odpočinu, odreaguju se a příjdu na jiné myšlenky. Několikrát jsem se neubránil smíchu ani ve veřejné dopravě.
Super. Spousta situací mi přišla až nebezpečně povědomá...
Tak to jsem vážně nečekal. Při povinné četbě se mi sbírka vyhnula, ale nakonec jsem se k ní dostal díky výzvě. Básně nemusím, ale Kytice byla úžasná.
Mario Puzo je Mario Puzo. Zápletka zajímavá, ale způsob jakým to autor podává je bezpohlavní. K žádné z postav jsem si nedokázal vytvořit pouto a připadal jsem si jako bych příběh sledoval z velké dálky.
Kniha, která má stále co říct, nejen jako popis věcí minulých, ale i jako varování před věcmi příštími...
Autora jsem poznal vlastně díky Výzvě. Loni jsem přečetl Severskou mytologii a letos tuto knížku. Nejprve jsem před lety viděl film a moc se mi líbil. Byl jsem tedy zvědav na knihu a dlouho jsem se na ni chystal. Letos v rámci Výzvy na ni přišla řada. Autor strašně hezky vypráví. Předloha se od filmu v některých detailech rozchází, ale jsem za to rád. Nikdy se mi nečte dobře knížka, když vím co mě čeká.
Asi jsem čekal trošku víc. Konec jsem dočítal jen silou vůle. Některé pasáže autorka natahuje jak gumičky referenta Kubrta...
Když jsem zjistil, že celá kniha bude popisovat Chaolův pobyt na jižním světadílu, tak jsem se moc netěšil. Nakonec to byl možná jeden z nejlepších dílů. Přesto už se mi zajídá číst tuto naivní sérii. Pokračuji jen ze zvědavosti jak to dopadne.
Některé omáčky a romantické čajíčky mě nebaví a občas mi až lezou krkem, ale dá se překousnout a jelikož mě zajímá jak se vše vyvine a dopadne tak čtu dál.
Díly mají stoupající tendenci. U prvního je holt znát, že jej psala velmi brzy a několikrát přepracovávala.
No bylo to lepší než první díl. Stále z toho mám ale pocit jako bych četl červenou knihovnu. Holky jsou krásné, když ne krásné tak "alespoň" velmi půvabné. Kluci jsou všichni urostlí s širokými rameny... Jelikož je autorka Američanka tak mě to vlastně ani nijak nepřekvapuje...
Za mě celkem průměr. Je zde spousta nelogičností, které celý příběh shazují. Skleněný hrad... Kapitán stráží, který je neskutečně mladý a dosud nikoho nezabil... Pubertální a impulsivní chování Adarlanského zabijáka... To je jen malý zlomek. No budu číst dál a uvidím, kam se celá série vyvine.