Danka22
komentáře u knih
Anglická kuchyně slečny Elizy
Annabel Abbs
Mám ráda kuchařky od Rettigové. Před lety jsem si koupila i kuchařku Sladká první republika a byla jsem z ní nadšená. Jsem častým návštěvníkem FB nebo IG Dr. Oetkra mají skvělé recepty a vlastně jsem se díky nim naučila péct. Troufám si tvrdit, že nejsem špatná cukrářka a pekařka proto mi nemohla v mé kuchařské knihovničce chybět knížka, která vypráví o první britské kuchařce. A mohu vám říct, přečtěte si ji.
Je to příběh ze staré dobré Anglie. O době, kdy chudí neměli práva, ani jídlo a vařili ze všeho co se našlo (včetně masa nemocného dobytka, to je strašná bída!) Anna je z takových poměrů, navíc má psychicky nemocnou maminku, její osud je koneckonců snad z celé knížky nejhorší. Mladá Anna přijme práci u bohatší Elizy a společně pak vytvoří kuchařku, která se stane biblí u spousty britských žen.
Je to jemný příběh, a ne každému může sednout styl psaní. Mně trochu trvalo, než jsem se začetla. I ten popis té doby je věrohodný až bych řekla, že knížka splňuje požadavky, které symbolizují viktoriánské romány poklesky mladých žen, nemanželské děti, šílená žena/muž, rodinná tajemství. Jana Eyrová to není. Spíš bych to přirovnala k Třináctému příběhu od Diane Setterfieldové, ta ponurost je pro ni přímo typická.
A co na závěr? Stejně jako život Magdaleny Dobromily Rettigové je i Elizin příběh napínavý a potřebný. Tak na nic nečekejte a vrhněte se do něj. Mimoto v závěru románu na vás čekají recepty z původní kuchařky, proč je nevyzkoušet?
Sestra ve stínu
Lucinda Riley
Řekla bych, že tenhle díl byl zatím nejslabší, přesto jsem se díky němu dostala do Skotska. Co se nedá ale Lucindě Riley vytknout je barvitý příběh plný zvratů. Star je sice plachá a stydlivá přesto se mi líbí ta její záliba v literatuře. Sympatická je mi i tím, jak hodně cestovala a horko těžko se protlouká životem. Těším se na další díl.
Stromy znamenají svět
Richard Powers
Jsem nadšená. Mám ráda Pullitzerovi ceny a tahle kniha je jen podtrhla. Příběh několika lidí, kteří se neznají přesto mají stejný cíl- zachránit stromy. V ději je krásně ukázáno, jakou moc má svědomí. Při spáchání trestných činů jsou hlavní postavy postaveny právě před své svědomí. Protože to jim neustále připomíná co je dobré a co je špatné. Záleží jen na síle osobnosti a morálce, jak se s ní přítomní ekologové vypořádají.
Co se týče hlavní myšlenky a tou je záchrana stromů, tak čtenáře přivede k několika myšlenkám typu, jak sám může stromům pomoci. O některých věcech co se týče stromů jsem vůbec nevěděla, takže ve finále se čtenář dozví o důležitosti stromů v přírodě.
Na konec bych chtěla dodat, že kniha je jak pro nadšené ekology, co se rádi přiváží ke stromu aby ho chránili před pokacenim, tak pro čtenáře co nejsou tak akční přesto jim nejsou stromy ukradené. Rozhodně na tuhle knihu nezapomenu.
Cizí královna
Rebecca Gablé
Čtivý a napínavý příběh. Líbilo se mi že autorka mluvila moc hezky i o české statečnosti a síle. Otta byl silný panovník jen je smutné že jeho zdary si hodně přivlastňovali nacisté. Poučné.
Sedmilhářky
Liane Moriarty
Knihu jsem přečetla až po shlédnutí seriálu, a i proto si myslím že je kniha lepší než seriál. Daleko víc se v ní dozvíte o postavách. Jejich kladných a záporných vlastnostech. O jejich těžkostech. Ukazuje i problém s domácím násilím a tím poodkrývá fakt, že agresor je většinou někdo do koho bychom to nikdy neřekli. A oběť se ho většinou ještě zastává a brání i když je to inteligentní a chytrá právnička. Na sociálním postavení nezáleží. Děj se mi líbil a k zamyšlení určitě stojí.
Malé ženy
Louisa May Alcott
Jedna z nejkrásnějších knih, co znám. Sice jsem četla vydání z roku 1920, ale příběh vystihuje všechno, co v pozdějších a modernějších vydání. V USA jedna z nejpopulárnějších knih, u nás z nějakého důvodu neprávem opomíjená. Rozhodně stojí zato přečíst... :-D
No a já
Delphine de Vigan
Jedna z nejsilnějších knih, kterou jsem kdy četla. Dlouho jsem po přečtení nad ní přemýšlela, zvlášť nad osudem nešťastné a věčně se hledající No. Nikdy na ni nezapomenu a rozhodně doporučuji.
Stará škola
Petr K. Procházka
Kniha má dvě dějové linky. První se odehrává začátkem 60. let 20. století, a vypráví o Filipovi, který by raději žil u babičky, než v Praze. Druhá vypráví o životě Karla Jaromíra Erbena a o době jeho sbírání příběhů, které měly pomoci k vydání slavné sbírky Kytice. Myšlenka byla dobrá a zajímavá. Chvílemi mi to dokonce přišlo jako příběh Záhada hlavolamu od Foglara. Přesto je to spíš knížka pro dospělé čtenáře, i když prvky klučičího dobrodružství kniha měla. Myslím si ale, že by ji klidně prospělo méně stránek. Osobně jsem se začetla až v půlce knížky, ale tím si rozhodně nemyslím, že by byla špatná. Taky se mi líbilo to propojení s českými pověstmi, které všichni tak dobře známe. Téma si autor vybral opravdu dobře, jen ten styl občas pokulhával.
A co říci na závěr? Určitě si ji přečtěte. Gotický román ani Hoši od Bobří řeky to nejsou, ale strašidelnost či ponurost to rozhodně má. Jen buďte trpěliví, rozuzlení se dozvíte a věřte, že bude o co stát. Ať žije Erben!
Belgravia
Julian Fellowes
Děj se odehrává v období napoleonských válek, krátce před bitvou u Waterloo. Na jednom plese se seznámí dva do sebe zamilovaní lidé, kteří dokonce uzavřou utajený sňatek. Jenže bitva vše změní, Edward umírá a Sophie odjíždí se svojí rodinou.
Řeknu vám Panství Downton hadr. Tohle mělo grády. Chtěla jsem si přečíst něco, co by bylo z dob Jane Austenové a musím říct, že toho vůbec nelituji. Našla jsem. Děj má spád a plynulost, což se vysoce cení. Určitě nejde o hloupý příběh, jen trochu déle trvá, než se provalí rodinné tajemství. Ale překvapuje mě, jakou práci si s tím dal. Tím, jak jsou jeho příběhy nejen lákavé svou autentičností, ale i obrovským smyslem pro romantiku, jsou nezapomenutelné. Líbí se mi, jak stejně jako u Panství Downton tak i tady se zaměřuje na spodní vrstvu. Obyčejní sloužící, němé tváře, dokážou udělat pěkné vrásky svým zaměstnavatelům. Věřte, že o intriky a závist není nouze. Určitě by měl Julian Fellowes napsat ještě nějaký román. Kromě toho už se na něj i těším.
Vojvoda z Montgomery
Evie Dunmore
Úplně nepatřím mezi nadšence, ale je pravda, že to je oddechovka. A taková oddechovka se nesmí hodnotit moc tvrdě. Je sice pravda, že mi Annabelle přišla trošku trapná, hold už asi nejsem na takové romány :-D
Ale rozhodně v ní najdete vtip, a ten je vždycky v románech důležitý.
Doporučuji všech čtenářům, co mají rádi Judy Deveraux a její ságu Montgomeriovi. Obě knihy mají hodně společného - romantiku, boje a lásku. Co víc si přát.
Gejša
Arthur Golden
Příběh mladé dívky, která se stala gejšou. Kniha byla i zdárně zfilmovaná, proto už delší dobu jsem po ní pošilhávala. Stalo se a jsem spokojená. Osud hlavní hrdinky, která zůstala sama a vypracovala se na jednu z nejvyhledávanějších gejš své doby, mě nadchl. Tím, jak je kniha krásně napsaná, tak máte pocit, že v Japonsku i jste. Prožíváte s ní její smutky i radosti. Není to žádná červená knihovna, naopak. Popisuje i hrubé chování a intriky, které mezi sebou gejši měly. O to víc je kniha hezčí a lákavější. Vždyť, kdo by nechtěl zkusit jejich čajový obřad? Už jenom ta vůně čaje mě láká. Kniha Gejša je totiž voňavá, svůdná a lahodná, stejně jako ten gejšou podávaný čaj.
Poslední století koní: Historie jednoho odloučení
Ulrich Raulff
Fascinující kniha. Myslím, že se úplně nedá přečíst najednou, spíš to zkuste postupně, protože je tu tolik informací a zajímavých témat na zamyšlení, že to po pomalém přečtení oceníte. Všechno vás pohltí a zaujme. Začnete se na koně dívat jiným pohledem než doposavad. Dozvíte se například, o první knize, ve které byla vyobrazena anatomie koně. Nebo o anatomickém divadle pro zvěrolékaře v Berlíně. Myslím, že budete smutnit u pasáže, kdy koně verbovali do války, protože právě tahle část ukazuje, jak bezohledný člověk byl a je. Koně byli, jsou a budou nedílnou součástí člověka, ale záleží jen na nás, jaký pohled k nim zaujmeme. Budeme je brát jako plnohodnotný živý druh, který má hlavně běhat na polích, nebo jako nástroj pro tvrdou práci? To záleží jen a jen na nás.
Moc dobře se mi nečetla, ale přičítám to právě tomu, kolik informací se v ní člověk dozví, přesto jsem moc ráda, že jsem ji dočetla. A doporučuji.
Modrá kočka
Martyna Bunda
Příběhy různých vrstev a poměrů vyplouvají na povrh v knize Modrá kočka od polské autorky Martyna Burda. Od husitských válek, přes čarodějnické procesy až po obě světové války autorka ukazuju lidskou pomíjivost, hloupost a sobeckost. Lidská povaha totiž zůstává stejná, mění se jen aktéři. Vše pozorují vypravěči, a to v podobě potomků vzácné modré kočky. Jejich osud je nejistý kvůli jejich srsti, přesto jejich zvědavé pohledy na lidský život jsou důležitým mezníkem v každém příběhu. Pověrčivost a magie dokážou velké věci, a tak to je i v tomto příběhu. Líbilo se mi, jak si autorka vzpomněla o české části, která do polské historie patří. Připomínka o Přemyslovcích nebo o Praze či Lemberku je hodně osvěžující a dokazuje, jak jsou obě země tenkou nití propojené. Kniha se nečetla lehce ale za přečtení určitě stojí.
Cesta za tebou za 80 dní
K. C. Dyer
Líbí se mi, když současní autoři si vypůjčí nějaký starší děj a převyprávějí jej do dnešní doby. Kniha pak obzvláštní celé dny, co ji čtete. Vernerovky jsem četla a mám je ráda, proto mě tahle kniha potěšila.
Příběh je zasazen do New Yorku. Mladá knihkupkyně, co nikdy nevytáhla paty z New Yorku se rozhodne zachránit knihkupectví svého strýce. A to pomocí cestovní kanceláře Exlibris. Vydá se na cestu, která je inspirovaná cestou Philease Fogga. Navíc tu cestu musí stihnout za 80 dní. Ano, letadlem by to dala za pár dní, maximálně týdnů, ale protože se musí řídit podle knižní předlohy J. Verna, tak žádné letadlo použít nesmí (v knize pak nějaké výjimky jsou ale nebudu prozrazovat). Plachá, nesebevědomá ale sečtělá knihkupkyně Romy se vydává na cestu za dobrodružstvím.
Kniha je plná napětí i romantiky, takže si myslím že je určena pro cestovatelské romantické čtenáře. Je opepřená i novějšími tématy, jako je uprchlictví a lov velryb, který svět trápí a nad kterým hledá bezvýsledně odpovědi. Má sice pár hluchých míst, kdy je text v některých pasážích příliš rozvláčný. A možná by knížce slušelo o sto stran méně, přesto na léto nebo na nadcházející podzim je skvělá.
Žiješ jenom dvakrát
Dominik Dán
Už jsem četla několik knih od D.Dána a i tahle mě hodně zasáhla. Protože většinu knih co napíše je podle skutečného příběhu, tak by mě zajímalo jak moc je i tahle podle skutečnosti. Napětí a vtip to mám na něm ráda. Byla superrr ????
Srdce včely má pět komor
Helen Jukes
Hezká knížka. Není v ní sice moc romantiky, přesto zaujme. Autorčiny znalosti o včelach byly obrovské a fascinující. Některé informace jsem ani netušila. Pro včelaře moc dobrý.
Válka a terpentýn
Stefan Hertmans
Tak tohle byla pecka. Hodně mi to připomínalo Svět včerejška od Zweiga, hlavně tím jak autor mistrně ukázal na stinné a světlé stránky staré a nové Belgie. Číst tuhle knihu bylo moc zajímavé i dojímavé zároveň. Autorův dědeček měl smutný život, přesto vždycky se zmátořil a šel dál.
Devatenáct dopisů
Jodi Perry
Tato kniha byla sice sladčí, přesto pro romantické duše přímo ideální. Nehledejte v ní hlubší poselství protože jejím smyslem je hlavně oslava nekonečné a věčné lásky. Co mi lezlo trochu na nervy bylo neustálé ujišťování, jak se oba budou milovat navždy. Bez toho by byla knížka pro mě víc přijatelnější i reálnější.
Chrám divů
Leslie Parry
Zajímavá kniha. Nečte se moc dobře, zato si čtenář udělá názor na New york a na tu dobu. Někdy jsem se v ději ztrácela, proto jsem také byla vděčná za zopakovaní na konci. Co s týče děje, tak mnohé bylo pro mě překvapení. Zvlášť odkrytí skutečností kolem hlavních postav. Lidi se vždycky chovali ke zvláštnostem, jako k odpadu. Cokoli je "jiné" toho se bojí ale neuvědomují si, že tím odkrývají temné stránky své vlastní osobnosti. Jsem ráda že jsem knihu dočetla.
Ztracené květiny Alice Hartové
Holly Ringland
Krásný příběh. Ještě hezčí je že každá kapitola začíná významem nějaké květiny a její kresbou to knížce přidává na originalitě. Možná to nemuselo být v některých pasážích tak zdlouhavé ale jsem ráda že jsem ji přečetla.
