Danka22
komentáře u knih
Mama milovala Gabčíka
Veronika Homolová Tóthová
Příběh je to moc hezký. Sice, jak sama autorka říká, něco si domyslela. Zato pro čtenáře, kteří nečetli žádnou knihu o Anthropoidu může být přínosem, protože v mnohém je kniha pravdivá. ????
Klub nenapravitelných optimistů
Jean-Michel Guenassia
Kniha byla moc hezká. Moudrá, poučná a dobře se četla.
Zahradní projekty pro kutily
Folko Kullmann
Pro začátek. Věřte, že u této knížky se vyřádíte, obzvlášť pokud máte malou či velkou zahradu. Knížka je rozdělená do 7 kapitol. Jak budete proplouvat jednotlivými částmi, budete nacházet tolik nápadů, až se vám nebude chtít knížku odložit.
Pro začínající kutily je velkou výhodou, že hned na prvních stránkách dostanou podrobnější návod, který jim ulehčí život při pořizování vybavení. To samé platí u každého návrhu, kde na levé straně máte detailnější seznam, co všechno budete potřebovat, až po první kroky při jeho sestavení. Na pravé straně zase naleznete bohatou fotogalerii. Jsou to nádherné fotky.
Co si o knížce myslím? Najdete v ní návody, které opravdu se vám budou hodit. Nejsou to hlouposti. Navíc návrhy jsou originální a levné, což také oceníte. Já už třeba vím, co udělám se starými okapy. A to se mě neptejte, co udělám z palet?!
Osobně bych nejraději vytvořila úplně všechno.
Spřádači snů
Barbara Erskine
No co si budem povídat, nejlepší to sice není, přesto jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Barbary se totiž trochu stává Darcy Coates, a tady jsem si i vzpomněla na slavný seriál Posel ztracených duší - hlavní hrdinka mi vždycky přišla nafoukaná a hrozně hloupá :-D Ale to v románu není, ta je alespoň trochu při smyslech. Myslím, že kdyby se pustila víc do toho středověku, tak by se Barbara stala lepší než Rebecca Gablé a další. Prostě vykašlat se už na styl ála Cizinka. Už je toho moc!
Doktor z Varšavy
Elisabeth Gifford
Janusz Korczak byl lékař, učitel, spisovatel, kterého znali po celé Evropě. A důvod? Protože se vyznal v dětských křehkých duší. V knize se prolínají dva příběhy: jeden, který se týká působení pana doktora Korczaka. Po celou dobu věří ve spravedlnost a laskavost všech lidí, a ten druhý, zase o mladé zamilované dvojici, která popisuje válku ze všech stran.
Lehce se mi nečetlo ani o bombardování Varšavy i ghetta, přesto se mi příběh líbil. Byl čtivý, zajímavý ale smutný. Beletrické romány mám nejraději, nejen kvůli skutečným událostem ale i postavám, co v knihách vystupují, proto oceňuji i téma a jedinečnost. Dnes Varšava vypadá úplně jinak. Je to zrekonstruované město, přesto bodné rány, které mu byly zasazené během druhé světové války pořád ve Varšavě zůstávají. Navštivte určitě Muzeum varšavského povstání, je to nejdůstojnější místo, které ve Varšavě mohli postavit.
Zdislava z Lemberka: Vnesla světlo do nejtemnějších míst
Hana Parkánová-Whitton
Román je čtivý a zaujme. Přesto si myslím, že si autorka měla dát víc záležet na hloubce charakterů jednotlivých postav. Je pravda, že zjistit o této osobnosti spletitější informace je obtížné, ale v některých chvílích se mi román zdál zbytečně nedůvěryhodný. Což je škoda. Samozřejmě jde o názor, takže snad autorka odpustí. Důležité je, že se mi kniha jinak líbila, že mě zaujala. Smyslem nebylo napsat faktický román, ale historický román spíše pro ženy. A to příběh splnil.
Vládkyně všech nemocí: Příběh rakoviny
Siddhárta Mukherdží
Už je to déle co jsem ji četla. Ale dodnes si pamatuji na některé záležitosti ohledně historie její léčby. Čtivě napsané a zajímavé.
Ženy, které mi nedají spát
Mia Kankimäki
Knihu jsem četla skoro tři týdny. Vychutnávala jsem si ji. Každá kapitola končí několika radami nočních žen a myslím že si je lecckdo zapíše do svého notes. Dozvěděla jsem se o spoustě žen, co byly umělkyně a kterým sice nepřála doba přesto dokázaly prorazit.
Lovci knih
Dirk Husemann
Nemůžu říct že základní myšlenka je špatná ale autor ji nedokázal pořádně využít. Oproti Slona pro Karla Velikého je to lepší kniha. Ale že bych ji znovu vyhledala, to se říct nedá. Škoda. Mohlo to být lepší
Máme na vybranou
Edith Eva Eger
Jeden z nejlepších příběhů, který jsem na téma holokaustu četla.
Život v zahradě
Penelope Lively
Je pravda, že jsem čekala něco jiného. Myslím, ale že pro čtenáře, kteří našli zalíbení v zahradách by kniha mohla být zajímavé zpestření. Kniha je rozdělena do několika kapitol. Přičemž autorka si dala tu práci a našla asi nejznámnější knihy, kde se vyskytuje pojem zahrada. Některé pasáže nejsou zase až tak zajímavé a chvilkami se čtenář až nudí. Nicméně co mě překvapilo bylo několik zmínek o knize od Karla Čapka Rok zahradníka. Celkově bych hodnotila knihu pozitivně.
Ženy, které čtou, jsou nebezpečné
Stefan Bollmann
Hezká kniha plná obrazů od malířských mistrů.
Tajemství českých a moravských Keltů
Jan A. Novák
Už víte, kam pojedete v létě na výlet?
Tahle publikace vám ukáže, kde všude se dávní Keltové u nás pohybovali a žili. Ale navede vás i na místa, o kterých jste netušili, že zrovna tento národ nějakým způsobem ovlivnil. Bylo to super.
Cvičení paměti na celý rok
Jitka Suchá
Cvičit se má nejen celé tělo, ale i mozek. Ne každý se může chlubit obrovským pamatovákem, kdy stačí jen se na něco podívat a se ví, co to je. Tahle útlá knížka vám ale pomůže, abyste nezapomněli i na to, což už víte.
Hned na začátku se dozvíte, jak o svoji paměť lépe pečovat, i jaká jsou možnosti vašeho učení/snažení. Následuje celá řada praktického cvičení. Já mám strašně moc ráda hlavolamy a různé slovní hříčky. Takže jsem se vyřádila u ZASTARALÝCH SLOV. Bože, jak já tu češtinu miluji. Pikantní jsou i SYNONYMA, MĚSTA A VESNICE KONČÍCI NA nebo DOPLŇTE VHODNÉ PÍSMENO!
Kniha Cvičení paměti na celý rok rozhodně není jen pro babičky a dědečky. Učit se z ní můžete i vy. A bude vás bavit, to mi věřte. Výhodou také je, že na konci máte řešení, takže se můžete podívat, jestli jste to vymysleli dobře.
Moji milí čtenáři, Alzheimer klepe na dveře u každého mozku, i u toho vašeho. Tak se hýbejte, žijte zdravě, a hlavně se učte.
Za úžasnou publikaci děkuji
Jiří Šlitr - Doktor Klavír
Lukáš Berný
Znáte písníčky Sluníčko, Máme rádi zvířata nebo Malé kotě? Já si je také ráda čas od času prozpěvuji. A víte, kdo je složil? Čím to, že se dneska už skoro neví, kdo to Jiří Šlitr byl? Ta česká paměť je zvláštní, hlouposti si pamatujeme, ale na takového umělce nebo mistra se rychle zapomene. Myslím, že tohle je velká naše chyba, protože jeho písničky jsou nesmrtelné, jelikož je všichni znají.
Knížka, která vyšla je biografií, navíc plná jedinečných fotografií. Letos v únoru by totiž oslavil pan Šlitr 100 let, a to už je důvod mu vydat pořádnou životopisnou knihu. Obsahuje 9 kapitol, které vás provedou po jeho životě, a vy se tak dozvíte o jiné době, velkých úspěších a pádech, které provází snad každého, ale Jiří Šlitr jich měl na rozdávání. Dopodrobna si přečtete o jeho mládí, talentu, i náhlé a tragické smrti, kterou vyšetřoval známý kriminalista Karel Kalivoda.
Jiří Šlitr a Jiří Suchý, dva velikáni, kteří toho naší společnosti dali tolik. Knížka Jiří Šlitr by rozhodně neměla chybět ve vaší knihovničce, i když jste třeba dodnes nevěděli, kdo to vůbec je, což je mimochodem velká škoda, kterou rychle napravte.
Tisíc let samoty
Tereza Dobiášová
Je to svérázným způsobem odvyprávěný příběh o nejstarší české pověsti, která povídá o třech výjimečných sestrách. Vládly takovou mocí, že se staly nesmrtelné. Každá panovnická rodina má legendu o svém založení. Jiní měli za předky Meluzíny, draky a udatné bojovníky. Česká kotlina, spíše rod Přemyslovců, měl Oráče, který zabil kance a vzal si nejmoudřejší vůdkyni tehdejšího kmene Čechů.
Tahle knížka je ale o něčem trošku jiném. Ano, základem je osud tří sester, které se narodily jiné. Jedna viděla mrtvé, druhá uměla léčit a ta třetí nahlížela do budoucnosti. Společně vládly, pečovaly o své poddané, a hlavně založily město Prahu. Tady jedna část končí. Tu, kterou známe. Ale začíná druhá, která vypráví o třech sestrách, které byly mostem mezi starým a novým světem. A měly za úkol ten nový svět připravit a přivítat. Připravte se na notnou dávku feminismu, ať už v dobrém nebo ve špatném slova smyslu. Budete číst příběh plný esoteriky, nadpřirozena, falše i zrady.
Pravdou je, že v posledních letech je velmi populární předělávat – trochu modernizovat – pověsti. Je to fenomén na celém světě. Vždyť vzpomeňme na Stephena Frye a jeho tři knihy ze starověkého Řecka– Mýty, Hrdinství a Troju. Nemohu vzít autorce ani svérázný přístup, který zvolila. Má krásný jazyk, který se jen tak nevidí. Ten jemný a hluboký styl psaní vás odnese přímo do doby, ve které se příběh odehrává.
Velmi jsem cítila určitý vliv severské mytologie – obři, víly, a další nadpřirozené bytosti, které se knížkou jen hemží. Navíc tu lehce byla inspirace i anglickou legendou o králi Artušovi. Kouzelník Merlin má jistou podobu v postavě Darmoděje. Moudrý, starý muž, který předvídá narození třetí dcery, je bude ze všech sester nejmocnější je tichým průvodcem a rádcem. V závěrečné scéně je to právě Darmoděj, který spojí manželký svazek.
Jen se nemohu zbavit pocitu, že je té mystiky trochu moc. Jestli by nebylo lepší trošku ubrat na fantastičnosti. Ale zase chápu, že autorka pustila svým myšlenkám uzdu a mimoto, o této etapě dějin moc nevíme, takže se to ve finále dá unést.
Jak sama autorka na začátku napsala: „Archeologové pomalu svými štětci očišťují zbytky nádob z oněch časů. Sami ale musejí uznat, že vědí málo – velmi málo.“ Doba, ve které sestry žily je opravdu zahalena tajemstvím. Koneckonců jsem si při čtení této knížky vzpomněla na knihu Příběhy z dávného času od Petra Chorváta. Ten přímo popisuje určité podobnosti našich pověstí s bájemi z celého světa.
Opomenout nesmím ani příběh o Jonovi a Enele. Dva zamilovaní, kterým nebylo přáno jsou dalším velmi zajímavým bodem, který se obzvlášť týká obřadů, jež kněžky prováděly. Ta nemilosrdnost, krutost se prolíná se zbytkem děje. Až je těžké si představit, že naše česká země vznikla na něčem tak krvavém.
A co říct na závěr? Tisíc let samoty vámi budou rezonovat. Trochu se divím, proč nad druhou knížkou Terezy Dobiášové není větší mediální zájem, ale asi je to kvůli éterickému a mystickému příběhu, který popisuje hledání i nacházení ženské síly a souznění s přírodou. Čte se plynule, přesto se nemohu zbavit pocitu, že se to mohlo napsat lépe.
A víte, která část se mi líbila nejvíc? Jak Liban s Přemyslem vytvářejí pomocí pluhu kruh, který má oddělit starý svět od nového. Bylo to bez hádek, jen spolu spolupracovali a chránili jeden druhého. Vnímala jsem to jako osvětlenou naději, která je v každé době vítána.
Zajímavé a originální zpracování. Tereza Dobiášová je dobrá spisovatelka, a myslím, že se z její tvorby máme ještě na co těšit.