Daysi.Dee komentáře u knih

Mám ráda knihy, které ve vás něco zanechají. Tahle uvnitř mě hodně rezonovala. Z té nespravedlnosti a hnusné realitě režimu bych si dala klidně lahev vína. Hodně mě to drásalo. A to na tom miluju, ty emoce, co tahle kniha zanechá. Předně, paní Poncarová nemá snad jedninou blbou knihu. Dvojí život to potvrzuje mnohonásobně. Příběh Julie, talentované houslistky, která ale vyrůstá v minulém režimu. Sedmdesátá léta, Roman, který ji pozve, aby u nich v kapele zpívala...zakázané písně od The Doors, Plastic People, The Rolling Stones, ZZ Top,...skladba The Dust in the wind. Julie se stává onou závadovou mládeží, prohlédne propagandu režimu a niterně všechen ten komunistický diktát nenávidií. Dá se žít dvojí život? Na venek hrát doma poslušnou holčičku podléhající režimu a za zády rodičů být rebel?...Určitě doporučuji!

2 03.12.2024

Tahle knížka je vyšší level. A rozhodně není pro každého. +18!! Literárně žádný šlágr, ale slušně to jde na dřeň v tom, kde má každý z nás hranice a co je ochoten ještě přečíst a pak s hrůzou zjistíte, že se vám to líbí a hltáte každou stránku. Nemohla jsem se odtrhnout. Víc takových knih na dlouhé zimní večery.

2 24.11.2024

Po delší době jsem konečně narazila na fantasty, která má všechno. Skvělý příběh bez hluchých míst, sympatické postavy a takovou jiskřivost. Lor se nám přesunula od Slunečního krále za krále Aurory. Ty emoce mezi nima dobře fungují, já jsem dychtila po další a další stránce a hlavně hltala Nadira. Prosím vás, přeložte ten další díl, potřebuji pokračování. Tohle jsem si zamilovala 5*. Bavilo mě to moc. A řekla bych i víc, než první díl.

1 13.11.2024

Taková malá, nenápadná knížka a přitom taková nálož. 12 žen, 12 příběhů... Mezi nimi i Edna, autorka knihy. Smutné, melancholické, syrovné a přece jsem v tom viděla jiskřičku naděje a vlastně i kus sebe. Tuhle knihu budu mít navždy spojenou s loňskou návštěvou CKI v Bohnické léčebně. Kdy jsem naprosto vnitřně zlomená zvedla prst na zvonek, otevřela sestra a já brečela a brečela a nebyla jí pomalu ani schopná říct, proč jsem vlastně přišla. Edně děkuji za tuhle knížku, byla to cesta za plot Bohnic, co píše život sám.

2 19.04.2021

Sedím a vstřebávám jako houba všechno, co jsem právě přečetla. Některé pasáže a věty mě tak zasáhly, že beru zvýrazňovač a prostě zabarvím danou čast textu. Ale Lucie! Do knížek se přece nepíše, nekreslí a ani nic jiného! Já vím, jenže tohle není obyčejná kniha. To je "Cesta do hlubin běžecké duše".

Víte kdy jsem se zamilovala do běhu? Když jsem opustila svojí komfortní zónu a našla odvahu chtít víc...Víc km, víc kopců, víc lesa, víc pocitů. Když jsem si sáhla na dno a našla tam samu sebe takovou, jaká skutečně jsem. Běh je moje terapie. Nacházím v tom určité osvobození a stále chci víc. A mam v hlavě tolik otázek, tolik pochybností a tolik strachů...a tahle kniha mi dává naději. Naději v to, že i Lenka je jen člověk a i když běhá ultra a neskutečné vzdálenosti, má stejné pochybnosti, stejné otázky a stejné strachy, jako my všichni. Je žena, je křehká a přitom tak silná a vytrvalá a i ona občas na dně.

Tahle kniha je plná důvodů proč prostě vstát, nazout boty a vydat se za tím pomyslným snem, i když máte pochybnosti, i když to v půlce chcete vzdát a jít domů. Cesta je cíl. Je to uplná knihovna emocí, kterou postupně celou prolistujeme a zůstane v nás určité poznání a posun. Vždycky když mi bude nejhůř, budu potřebovat nějakou berličku na 30km a budu v lese, sama, zmoklá, na dně...vzpomenu si na tvá slova Leni. Vzpomenu si na to, že nemam přestat mít tu odvahu, protože jen v běhu jsem to skutečně já a je to v hlavě.
Knížce dávám 10/10 a zaslouží si mnohem víc. Je plná krásných fotek @janpolacekcom a je v ní kus srdce @lenkavacval

3 29.10.2020

Četla jsem Lucčin blog o cestě na PCT, nádherné fotky, naprosto šílené situace, do kterých se dostala a její cesta od hranic Mexika až do Kanady. Blog ale končí dnem 100 a já dost akutně potřebovala vědět, co bylo těch dalších 51 dní?? Lucčin příběh má pro mě velkou přidanou hodnotu, má v sobě srdce, smích a duši. Tolik jsem se v tom našla, ty nejvíc absurdní situace...jo...to jsem přesně já =D A navíc ta sladká love story, aach. Rozhodně doporučuji přečíst! Kniha je osekanější verze blogu + 51dní které jsou jen v knize. Krásné zpracování, ilustrace a fotky. Goldilocks! Díky za tenhle příběh! Mám chuť vzít batoh a jít hikovat.

5 03.07.2019

Vánoce jsou za námi, ale rodinu Birchových v Anglii teprve čekají. Čeká je 7dní karantény, 7dní pohromadě. Já nevím jak vy, ale na mě jdou při té představě mdloby! 7 dní s mojí mámou, tátou a ségrou...Stěží zvládnu 4 hodiny!! V příběhu jsem se dost viděla, protože nikdo z účastníků dobrovolně/ nedobrovolného domácího vězení není zrovna nadšen. Stejně tak ty jejich rodinné vztahy jsou...no tak nějak asi jako u nás. Uplně jako u nás! Každý má ty své kostlivce ve skříni, své vnitřní křivdy a prostě si vzájemně příliš nerozumí. V knize se střídá ve vyprávění celá rodina. Každý ukáže svůj pohled na věc a své emoce, to se mi líbilo nejvíc. Kniha se četla dobře a příběh gradoval na samém konci a ten jsem klasicky obrečela. Kdybych měla 7dní prožít se svojí rodinou, asi by to dopadlo pěkným masakrem.

3 03.01.2019

Dočetla jsem Mengeleho děvče...a hledám slova. Ještě se mi nestalo, abych se tak těžko emočně vypořádávala s příběhem. Tohle mě zasáhlo, hluboko do morku kostí, hluboko do duše. Některé pasáže jsem četla se zatajeným dechem, bušícím srdcem a slzy mi tekly po zvářích, některé si četla opakovaně, abych se ujistila, že se mi ta slova a věty nezdají, že se tam opravdu píší hrůzy, které si ani v těch nejhrozivějších nočních můrách nedokáži představit. Paní Viola ze slovenského Lučence zažila peklo, možná i to peklo by byla procházka růžovou zahradou. Tohle bylo horší. Mnohem horší. Překvapilo mě, s jakým smířením o všem hovoří. Svůj příběh vypráví od začátku, i o tom, co bylo ještě před válkou. Šokovalo mě hodně pasáží a dlouho budu vstřebávat popsané zážitky, které skutečně prožila jedna žena z těm mnoha a našla odvahu o tom promluvit. Nedoporučuji ctilivějším povahám, je to místy opravdu hodně drsné, hodně zlé a neskutečně kruté. Kniha je odkazem toho, co nesmí být nikdy zapomenuto a je postupně doplněna o dobové fotografie. Četlo se mi to opravdu s těžkým srdcem, dávám 100% a děkuji autorce a paní Viole za silný příběh, který mnou doslova otřásl.

10 10.08.2018

Ach jo. Asi tak bych to krátce a výstižně zhodnotila. Krutá krásna je taková malá knižní jednohubka. Já si jí koupila, protože měla mít jistou podobnost na Krásku a zvíře (to jsem tam opravdu nenašla-to je klamání spotřebitele). Za mě veliké zklamání. Asi kdybych neměla takové očekávání a kniha nebyla prezentovaná jak byla. Docela se mi i líbil příběh, bylo to čtivé a napínavé, ale chyběl mi tam takový ten wow efekt a to nepočítám, že se mi nelíbil konec knihy. Čekala jsem od toho daleko víc a je to škoda, kniha má potelnciál. Třeba si od autorky přečtu někdy něco dalšího, ale tohle už ne prosím.

1 29.04.2018

Chtěla jsem knihu a nevěděla jakou, a tak mi spadl do ruky Losos, který mě dojal už jen věnováním. Všem "babičkám" za to, že jsou.
Knížka je prvnotina (Markéty Lukáškové) a určitě doporučuji všem, jako nenáročné a milé počtení, co vás místy rozesměje, pobaví a občas i hodně rozesmutní. Bára je cynická slečna, co se ráno neprobouzí se sexy rozcuchem, župan jí nenasazují srnky a na první pokus nevyfotí dokonalé #nomakeup selfie, za které dostane 200 lajků, než dojde do koupelny. Život se jí zhroutí, když zemře babička Milada. Bárka se snaží vypořádat nejen s babiččiným odchodem, samotou, vztahem, který nefunguje, ale i se svým životem a tak zažije řadu komických i celkem nezáviděníhodných chvilek. Moc se mi líbilo znázornění nebe a pekla, i střídání vyprávění babičky Milady a Báry. Těším se na filmovou podobu a další knížku!!

5 03.04.2018

A mám tu jednu knižní jednohubku. MÉ SLADKÉ ŠESTNÁCTÉ STOLETÍ je knížka, která má určitě nápad. Potřebovala jsem něco oddechového, u čeho nemusím přemýšlet a jen nechat plynout příběh. Kniha určena spíše pro náctileté (a to už teda fakt nejsem) nás zavede do cestování časem. Cat, mladá americká slečna se přenese ze současnosti zpět do 16.století do renesanční Florencie do rodiny svých pra pra pra...předků a musí se vypořádat nejen s rozdíly doby (bez mobilu a wifi), ale hlavně sama se sebou. O první lásku a nějaký ten trapas taky není nouze. Bylo to roztomilé, čtivé a líbilo se mi zakomponování historie (ať už událostí nebo osobností té doby).

2 25.03.2018

Měla jsem příběh za dětskou a odpočinkovou literaturu, ale jak hluboce jsem se spletla. Knížka sice na první pohled půdobí, jako pohádkový příběh, kde musí dobro zvítězit nad lží a nenávistí, ale po začtení je v tom mnohem hlubší odkaz. Určitě není pro každého a nejsem si jistá, jestli mladý čtenář pochopí, co tím chtěla autorka vlastně říci. Píseň zimy je krásný a melancholický příběh plný hudby, lásky, sebepoznání. Je v něm i určitá sobeckost a sebeláska. Stále mi vrtá hlavou, jaké jméno vlastně má Der Erlkönig? Je to autor básně Král duchů? Je to někdo neznámý, koho nalezneme v dalším díle? Z příběhu mě bolí srdce, vzdát se lásky pro život...nedokázala bych to. Protože i kdybych měla prožít věčnost a shořet v tom nejkrutějším pekle, nikdy bych svojí lásku neopustila, protože bych přišla o kus sebe sama. A myslim, že to samé se stalo i Elizabeth na konci příběhu. Dospěla a rozhodla se. Sobecky a sebestředně, ale i to chce hodně odvahy. Těším se na další díl.

Divotvůrce si získal moje srdce. Mám ráda svět kouzel, magie a nejrůznějších triků. Je uplně jedno, jestli vám je 15 nebo 30, tenhle příběh vás zaujme a pobaví, protože má co nabídnout a je to čtivé. Kellen se narodil pod špatnou hvězdou, chvíli fňuká, ale pak ho okolnosti donutí smířit se s osudem. Karty byly rozdány, je čas odhalit skrytá tajemství. Moc mě bavila Ferius Parfax - extravagantní, nebojácná, s prořízlou pusou a stylem. Stejně tak Kočkoveverčák - sebevědomá číča, co má na všechno odpověď a pud sebezáchovy 0. To si prostě zamilujete. Těším se na další díl.

2 16.03.2018

Ještě se mi nestalo, abych po dočtení druhého dílu série tak neskutečně překopala pohled na události dílu prvního. Jedním slovem... WOW! Druhý díl nakopal tomu prvnímu neskutečně zadek. Děj se ubral směrem, který jsem rozhodně nečekala a neskutečně nabral na obrátkách. Strana temma není tak černo černá a Rhys nám ukáže svůj svět, svoji duši, lásku, strach...to si nemůžete nezamilovat. Nejvíc za mě boduje ten konec. Lest, která je nastražena je hodně velký pohyb po tenkém ledě. Konec mi opravdu vyrazil dech a s nedočkavostí vyhlížím prodej posledního dílu.

8 13.03.2018

Začala jsem číst hlavně proto, že se knize přisuzuje jistá podobnost do Krásky a zvířete (ten příběh zbožňuji). Začatek trnů mě teda vůbec nebavil. Nemohla jsem se začíst, ale nevzdala to a dala knize šanci. Začalo mě to bavit. Spíš jsem tomu uplně propadla. Zamilovala jsem si kouzelný svět, postavy, které se postupně v knize odhalují, zápletky a Feyre, která se celým srdcem zamiluje do Tamlina a dá mu všechno....v naivní a hladové touze. Kniha má plno zvratů, nečekaná spojenectví, události, které jsem obrečela a získala si moje srdce.

1 13.03.2018

Na knížku jsem se vážně moc těšila. Jen škoda, že mě začala bavit, až od strany 120. Že je určena mladším ročníkům, jsem poznala hned a proto mě začátek knihy moc neuchvátil. Pomalý rozjezd, kde příběh startuje sladku romanci a mlaďoučká princezna se teda nemůže moc rozhodnout, kterého z těch dvou vlastně chce se rozjede v momentě, kdy zabiják začne jednat a Lia je v celkem dost nezáviděníhodné situaci. Oceňuji následný rej událostí, které čtenáře zaujmou a líbí se mi vývoj postav. Od hloupoučké a naivní princezny se na konci prvního dílu stala nebojácná bojovnice za svojí lásku (jestli si teda konečně jednoho vybrala), za království a svojí rodinu a hlavně bojovnice za samu sebe, což cením. Některé momenty byly popsány fantasticky a dojemně, stejně tak moc cením vymyšlený fanstasy svět, historii a plno detailů, které knihu povznášejí na lepší světlo, že nejde jen o zamilovanou romanci. Uvidíme, co přinese druhý díl.

13.03.2018