ddkk komentáře u knih

Docela obyčejný příběh dvou druháků, Huga a Viktora. Až na to, že Viktorova aktovka není jen tak obyčejná a umí kouzlit...

Knížka je napsaná tak, aby si ji mohly děti číst samy. Patří mezi Druhé čtení a je doporučena dětem od sedmi let. Příběh je asi proto záměrně jednoduchý, nekomplikovaný a napsaný tak, aby byl blízký právě druhákům.

51 01.08.2022

Tak tohle je typická macourkovština: žirafa, která si vymění hlavu s tulipánem, slepýš, který nikdy nic neviděl a má složit maturitní zkoušku, malý mravenečník, který si pořád na něco stěžuje, pianista, který hraje i když ho nikdo neposlouchá a třeba Cecílie s vytahanýma ušima. A k tomu pár srandovních básniček:

Nilský krokodýl

Jednou tak sedím
A čtu noviny
Když vtom ke mně přijde
Nilský krokodýl.
A hele, povídám mu,
Ty jsi celý z dámských kabelek
To sotva říká krokodýl...

Nekonečná souvětí, absurdní příběhy a skvělé Bornovy ilustrace...

57 01.08.2022

Ke knize mne přilákaly překrásné ilustrace-koláže Mariny Richterové. Je to trochu smutný příběh desetiletého Aljoši, kterého rodiče ponechali v internátní škole v Petěrburgu. Cítí se tam opuštěný a sám, a tak není divu, že si najde jiný svět zaplněný skřítky a taky kamarádku slepičku Černušku...

Menším dětem je potřeba hlavně na začátku spoustu věcí vysvětlovat, aby pochopily. Ale příběh sám je pohádkový a fantaskní, i když trochu temný...

51 01.08.2022

Nemám ráda, když se opisuje. A nemám ráda, když se vykrádají výborní autoři těmi méně výbornými, byť zjevně zručnými. Kromě toho mi dost vadí, když si autoři neudělají ke svým románům pořádné rešerže a píší pak nesmysly. A to je to, co se mi na obsáhlém románu Řeka bohů fakt nelíbí.

WS se minimálně nechal inspirovat Sinuhetem, ale na rozdíl od Waltariho si bohužel historii a historické reálie ohýbá podle vlastního uvážení. V příběhu je tolik nesmyslů, že jen nedej bože, aby je někdo bral vážně...V doslovu pak autor tvrdí, že mu podklad k příběhu poskytl význačný egyptský badatel, který ho údajně požádal o přepis náhodně objevených svitků v jednom z hrobů z Údolí králů. Což ovšem v následujícím dílu odvolává...

Já vím, nejde o vědecké dílo, ale mně tohle všechno vadí a dost mě to při poslechu audioknihy vytáčelo. Příběh geniálního otroka je napsaný zručně a opravdu mě upoutal, je to hlavně v prvních dvou třetinách docela napínavé, ale zdá se, že Starý Egypt tu posloužil jen jako atraktivní kulisa, na které autorovi zas tak moc nezáleželo.

Nakonec si myslím, že si WS ze čtenářů tak trochu dělá srandu a že to celé vlastně myslel jako romanticko-dobrodružnou parodii.

Za jeho pisatelskou zručnost a evidentní smysl pro humor mu dávám dvě hvězdičky, nicméně další skvosty WS si klidně nechám ujít.

73 30.07.2022

Fowlesův Sběratel mě dostal. Bylo to nesmírné...Zprvu nenápadné drama muže, malého a plochého ve svých citech, neschopného navázat normální milostný kontakt, které vyvrcholilo na posledních stránkách příběhu, a tragický osud mladé inteligentní a talentované dívky, která mu nevědomky a bezmocně zkřížila cestu. Dokonale popsaný vývoj jejich psychiky až ke konečnému rozuzlení, napínavé a překvapivé...

Nejvíce mne šokoval samotný závěr. Jak snadné může být ospravedlnění sebe sama a vlastních otřesných skutků, jak snadné je doslova se otřepat, překročit a jít dál. Ve své podstatě Fowles dokonale a nenápadně popsal zrod lidské bestie...

"...Nemohl jsem nic dělat, nemohl jsem riskovat...mohla si za to sama, sama si to vykoledovala...a mně už stačilo se jen zabít...aspiriny...Ráno bylo tak krásně. Začal jsem se na všechno dívat rozumně...Láska to tentokrát nebude. Prostě jen - věcný zájem..."

Doporučuji.

84 29.07.2022

Četla jsem před časem, vím, že jsem se pobavila, ale už vážně nevím, o čem to vlastně bylo.

65 26.07.2022

Zábavná oddechovka, která neurazí ani nenadchne a snadno se pozapomene...

65 26.07.2022

Tentokrát autor trochu promarnil příležitost. Příběh, který se odehrává v atraktivním prostředí Floridy a má výjimečnou hrdinku, bohužel není příliš napínavý a moc mě nebavil. Je to škoda, protože hlavní postava knihy Sloan McPhersonová, policejní potápěčka, je sympatická, odvážná a schopná, a příběh sám má celkem slušný potenciál. Jenže je rozvláčný, nepřehledný a chybí mu drajv...Prostě - Naturalista byl jiná liga.

Pro mne bylo největším přínosem prostředí jižní Floridy. Dověděla jsem se leccos o obrovské soustavě zdejších kanálů a hlavně o vodní dopravní cestě Intracoastal Waterway, která vede podél východního a jižního pobřeží USA. Až dosud jsem o ní vůbec nic nevěděla...

Dávám za tři a ještě zvážím, jestli dám Sloan další šanci.

66 25.07.2022

Staříka jsem si nedávno zopakovala, tentokrát ve filmu. A i když na knihu vůbec nemá, zase jsem se smála, protože jsem už věděla... Je to místy tak absurdní a nepředvídatelné a je tam tolik moudrého humoru! Možná právě proto, že oproti knize ve filmu není prostor na popisy aktuální světové politické situace, byl mi i filmový Alan velmi blízký...

Staříka nelze než doporučit.

P.S. Maličko mi to připomíná knihu Stará dáma vaří jed od Paasilinny.

98 22.07.2022

Pytel kostí jsem četla, poslouchala i viděla. Pomalý, nenápadný rozjezd, jako vždy, vlastně to vypadá, že se nic moc neděje...

I když duchařiny nevyhledávám, King mě většinou dokáže přesvědčit, ono zrnko reality se tam vždycky najde. V tomto případě minulost a její důsledky. A přiznávám, opravdu to na mne působilo, vážně jsem místy měla husí kůži. Bylo to hrůzostrašné a postupně stále napínavější...

79 22.07.2022

Nesmrtelná říkadla, která jsme si říkali my s našimi rodiči, s našimi dětmi a teď i našimi vnuky. Kdykoli jdeme do schodů nebo se schodů, automaticky se ozve:
Jedna, dvě, Honza jde, nese pytel mouky...

Krásně se s nimi trénuje nejen paměť a rytmus, ale také výslovnost. O tom, že je třeba dnešním dětičkám vysvětlit, co a proč ten Honza vlastně nese a co přesně s tím bude máma dělat, netřeba ani mluvit...:-)

Na Ladova Říkadla prostě nedám dopustit.

92 22.07.2022

Asi půjdu proti většině, ale Slepec mě příliš nenadchnul. Příběh sám je sice zajímavý, ale jeho zpracování silně pokulhává. Zdlouhavé, místy nelogické a někdy až otravné prodlužování vyšetřování, zbytečné popisy a úvahy, které jsem ke konci už bez milosti přeskakovala a hlavně neuvěřitelně zpomalené myšlení a hlavně konání policie.

Stejně jako Leona333 jsem si vzpomněla na skvělý film Čekej do tmy s Audrey Hepburn a Alanem Arkinem, v němž o přežití bojuje slepá žena. Škoda, že podobně atraktivní téma autorka knihy nedokázala trochu líp uchopit.

61 20.07.2022

Jedním slovem - skvělé! Tentokrát se případ dotýká Harryho a jeho blízkých tak, jak dosud nikdy. Jeho totální závislost na alkoholu, ale také na adrenalinu plynoucímu z vyšetřování nejhrůznějších zločinů, je zhoubná. A přesto, že je tak nemožný, mnohdy odpudivý a nesympatický, bojíme se o něj a držíme mu palce...

Příběh je neuvěřitelně promyšlený a výborně propracovaný, nemá chybu. Sériový vrah vraždí zvlášť odporným způsobem a do toho ti sněhuláci...

Výborné, doporučuji a dávám plný počet.

104 15.07.2022

Levharta jsem přečetla hned jakmile u nás vyšel. A spolu se Sněhulákem ho považuji za to nejlepší, co JN v sérii s Harrym napsal. Je to tak napínavé a dobře promyšlené, že se od knihy opravdu nedá odejít.

Vraždy jsou mimořádně ohavné a rafinované a jediný, kdo může vraha najít, je samozřejmě Harry. Jenže, on to už s kriminálkou skoro vzdal, a jen a jen díky Kaje se přece jen vrátí, neboť zjistí, že bez vyšetřování nemůže žít, a to ani v Hongkongu . Tak trochu (ale opravdu jen trochu!) jsem doufala, že by to tentokrát mohlo oběma vyjít, ale byly to jen úplně plané a dosti hloupé naděje...Navíc, tady zase šlo o život a bylo to příšerné...

Má to sice přes sedm set stránek, ale vřele doporučuji a dávám samozřejmě plný počet.

80 15.07.2022

Tenhle další Dahlův příběh o zvířátkách, která si založila skvělý byznys na mytí oken ve výškách, jsme slupli s chlapečky jako malinu. Bylo to docela srandovní, zvlášť prefíkaná spolupráce žirafy s pelikánem, jakožto vysokozdvižnou plošinou v podobě ptačího zobáku nebo typicky opičí výmluvnost...

Bavilo nás to obzvláště proto, že příběh má velmi šťastný konec. Dahlovy bizarní (ne)pohádky máme i nadále rádi a doporučujeme každému, koho neodradí jeho proslulá nekonvenčnost.

57 15.07.2022

Zamotaný příběh jedné dost příšerné rodiny. Je to napsané tak fikaně, že i když není spektrum možných pachatelů vraždy příliš velké - vlastně jsou to jen členové rodiny a něco málo přidružených osob, úplně se trefit do osoby skutečného pachatele není nijak lehké. Už jsem si skoro byla jistá, že vím, ale nakonec to stejně bylo úplně vedle...

Tahle knížka se autorce povedla a můžu ji s klidnou myslí doporučit.

84 15.07.2022

Čím déle jsem tuto útlou knížečku četla, tím více jsem musela myslet na to, jak zhýčkaná je naše současná středoevropská společnost, žijící v pohodlí snesitelného přírodního prostředí uprostřed Evropy. Bez každodenního boje s nevypočitatelným počasím a mořem, bez nutnosti podřídit se okamžité situaci a vydržet za každou cenu, protože jde doslova o život a udržení si jediného domova, který existuje. A když je tím domovem malý ostrov, na němž žije jediná rodina, která přijde o všechny svéprávné dospělé, pak si ve jménu přežití musí v hrozných podmínkách samy poradit i docela malé děti. Nepředstavitelné...

Ostrov je poměrně strohé vyprávění, které se obejde bez přímé řeči. Drsnost života na jednom ze severských norských ostrůvků je nepopsatelná a osudy Ingrid Barroy a jejích blízkých se zapíší do srdce. Alespoň mně se to právě stalo.

Doporučuji.

82 09.07.2022

Dočetla jsem a napadlo mě: A co teď?!? Brian Freeman si s námi hezky pohrál. Ve třetím pokračování skvělé série si nás s Frostem Eastonem pěkně povodili, než teprve na samotném konci odhalili, jak to všechno v San Francisku je. A vlastně stejně, kdopak ví...

Vynikající a pořádně zamotaný thriller, který je radost číst. Poctivý a čestný detektiv, sympaťák, chytrý a neúplatný, kterému jsem celou dobu držela palce. A samozřejmě miláček Shack, kdopak by odolal?

Plný počet a doporučuji celou sérii.

77 09.07.2022

Moc hezká a moc čtivá pohádka o přátelství bílého poručíka americké armády a kmene Komančů. Při čtení jsem stále viděla úžasného Kevina Costnera jako Dunbara a Mary McDonnellovou jako Stojí s pěstí a jejich dojemný romantický vztah, přátelskost a lidskost Komančů, zbytečně vybitá stáda bizonů i čerstvá bizoní játra, která pojídá Vítr ve vlasech a nabízí je k ochutnání Dunbarovi...

Je to pěkné čtení, ovšem k realitě to má dost daleko. Trochu jako náš starý dobrý Vinnetou Karla Maye. Přesto se kniha dobře čte a ten, kdo se chce dovědět, jak to reálně (a mnohem brutálněji!) při dobývání Západu bylo, určitě si najde jinou literaturu.

92 29.06.2022

Fantaskní příběh inspirovaný skutečnou historií významné rodiny prvního islandského prezidenta, který je vyprávěn jeho vnučkou Herrou Björnssonovou.

Herra, ve svých osmdesáti letech upoutána na lůžko, přes svou fyzickou indispozici vůbec nic neztrácí ze své duševní čilosti a smyslu pro humor a ironii. Rozverně komunikuje s mnohem mladšími muži na facebooku (samozřejmě pod mnoha vymyšlenými identitami), z jakési nostalgie spí s funkčním granátem pod polštářem, přes rozedmu plic, kterou trpí, kouří jako komín a s velkým nadhledem vypráví o svém neveselém životě. Vůbec si nebere servítky a suše, téměř s nestoudnou otevřeností, popisuje vše, co se jí v životě přihodilo. A že toho nebylo málo...

Je to vyprávění mnohdy neveselé, bolestné a tragické a přesto i zábavné. Při čtení musíte obdivovat sílu jejího ducha, neboť Herra celý život funguje přesně podle hesla: co tě nezabije, to tě posílí. Jiný by se už dávno pod tíhou všech ran osudu, které ji potkávaly, zhroutil...

Je to kniha místy bizarní, ostatně, už to, jak Helgason k osobnosti Herry (pravým jménem vlastně Brynhildur) přišel, je téměř neuvěřitelné. Velmi reálné je zpodobnění historických okolností, kde významnou roli hraje 2. světová válka viděna trochu jinak z pohledu Islanďanů...

Doporučuji.

72 29.06.2022